Jak mám ženu získat zpět? Všechno jsem asi zkazil.
.jpg)
Jsem muž, možná není úplně normální, že jsem se osmělil napsat na web určený pro ženy. Ale myslím, že mi právě váš ženský pohled dokáže pomoci se zorientovat v tom, co právě prožívám a čím procházím.
Je mi osmatřicet let, jsem (zatím) ženatý a máme čtyřletou dcerku. Bohužel, manželka i s dcerou se ode mne odstěhovaly, žena se zamilovala do jiného. Jsem z toho špatný. Měl jsem za to, že žijeme ve spokojném manželství. Ale asi jsem neviděl, že žena tak spokojená není.
Byli jsme spolu osm let, pokud počítám dobu od doby, kdy jsme spolu začali chodit. Manželka je o osm let mladší než já, poznal jsem ji, když jí bylo dvaadvacet a mě třicet. Zamilovali jsme se do sebe, po roce spolu začali bydlet, vzali se, pak se narodila dcera. Manželka byla tři roky na mateřské, pak byla nějakou dobu nezaměstnaná, až se jí konečně podařilo najít práci. A tam poznala svého současného partnera. Nejdřív to samozřejmě tajila, s pravdou ven vyšla až teď v lednu a zároveň mi oznámila, že se k němu odstěhuje a dceru samozřejmě vezme s sebou.
Byla to pro mne studená sprcha. Nechápal jsem. Žena mi řekla, že se vedle mne dusí, že jsem příliš vážný, puntičkářský a že už to není schopná snášet. Když o tom přemýšlím, něco na tom je. Byl jsem vychováván k odpovědnosti, jsem hodně pečlivý, mám rád, když mají věci svůj řád. Považuji to tak za správné, myslím, že když je pak život jasnější, přehlednější.
Žena se pak rozpovídala víc. Prý se snažila mockrát o tom se mnou mluvit, ale já ji nikdy nebyl schopen vyslechnout a pochopit. Pak to vzdala a snažila se nějak přizpůsobit. Zdánlivě tedy všechno vypadalo v nejlepším pořádku, ale nebylo to tak. Ona v sobě všechny své negativní pocity dusila, protože se chtěla vyhnout konfliktům.
Vyjmenovala mi, co všechno z mé strany ji dostávalo postupně na psychické dno, natolik, že už pro ni bylo obtížné být se mnou doma. Byla to hlavně moje potřeba po dokonale uklizeném a uspořádaném bytě, moje neustálé kontrolování a buzerování od „zhasni“ po „proč si po sobě ten hrneček hned neuklidíš“. Cítila se prý jako v tlakovém hrnci, domov pro ni ztratil význam, nebylo to místo, kde by se cítila v klidu a v bezpečí, naopak, všude jinde jí bylo líp, než se mnou.
Kolega, se kterým teď žije, je patrně můj pravý opak. Veselý optimista, který spoustu věcí nijak nehrotí. Řekla mi, že konečně poznala jaké to je, když se může cítit naprosto uvolněně bez toho, aby přemýšlela, jestli zase neudělala něco špatně, nebo nezapomněla něco uklidit a urovnat.
Když s dcerou odjely, strašně mě to sebralo. Několik dnů jsem nebyl schopen vůbec fungovat, pak jsem se trochu sebral a začal přemýšlet. Sebekriticky musím uznat, že všechno, co mi žena vytýkala, je pravda. Včetně toho, že jsem dřívější debaty na toto téma, kdy se snažila to řešit, rezolutně odmítal a většinou jsem reagoval autorativně.
Uvědomuju si to, mrzí mě to. Strašně moc bych chtěl získat svou rodinu zpět. Už vím, v čem jsem dělal chyby, určitě bych si na to už dával pozor. Jenže nevím, co s tím. Bojím se, že když už má žena nový, spokojený vztah, nemám šanci. Mrzí mne to i kvůli dcerce, vadí mi, že tráví čas s pro ni cizím mužem, se kterým si pravděpodobně užívá víc legrace, než si užila se mnou. Já ji totiž pořád hlavně vychovával, ukazoval jí, jak se věci dělají správně, hodně jsem si s ní četl a tak. Ale nějaké blbnutí, to se mnou opravdu nezažila. S ním ano, když u mě byla teď o víkendu, tak mi nadšeně vyprávěla, co všechno se strejdou dělají.
Je mi to všechno moc líto. Chtěl bych se vás zeptat na váš ženský pohled na mou situaci. Myslíte, že mám šanci ženu s dcerou získat zpět? Vrátily byste se vy k muži, se kterým jste se necítily šťastné a on vám slíbil, že se změní, že ví, jaké dělal chyby? Je mi z toho všeho opravdu hodně mizerně.
20.2.2014 Rubrika: | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak mám ženu získat zpět? Všechno jsem asi zkazil.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kareta: myslim, ze takovych je prave spousta.
.JPG){kind=avatar}
Máte šanci neztratit dceru, když se ze svých chyb poučíte. Jde o to, že důležitější jsou prožitky než srovnaný byt. V bytě má být poznat, že lidé žijí a mají i nějaké jiné zájmy než jen uklízení, sezení v křesle a jiné nudné aktivity. Příteli své ženy komkurovat nemůžete, to by bylo proti vaší přirozenosti. Můžete ale přemýšlet o tom, jak svoje hodnoty předat své dceři bez násilí, bez mentorování, tak, aby vás měla ráda a nebála se vás. Ženu už zpět nezískáte, ta vám neuvěří a musela by taky hodně zapracovat na tom, aby ji vaše poznámky nerozčilovaly. Stalo se vám to, co se mužům stává, když si najdou o dost mladší ženu a vychovávají ji, aniž by si všimli, že jde o dospělého člověka. Vy máte šanci na jiný vztah, protože si uvědomujete, v čem jste udělal chybu a můžete s tím něco dělat nebo si najít stejně zaměřenou ženu.
tornado-lou: jenže tyhle válcovanéí typy lidí mají sebevědomí tak zhuntované, že si myslí, že by o ně nikdo kromě toho co mají doma nezakopl, takže potřebují ten podnět zvenčí, aby se vymanili. Věř, že nikdo neutíká ze vztahu jen proto, že si někde dobře zasouložil.
tornado-lou: jenže tyhle válcovanéí typy lidí mají sebevědomí tak zhuntované, že si myslí, že by o ně nikdo kromě toho co mají doma nezakopl, takže potřebují ten podnět zvenčí, aby se vymanili. Věř, že nikdo neutíká ze vztahu jen proto, že si někde dobře zasouložil.
Nijak bych to nehrotila a čekala jak se situace vyvine , myslím že nic jiného se nedá dělat . Jakýkoli tlak nebo snaha se obrátí proti Vám . Snažte se vzpamatovat , žijte , choďte mezi lidi a myslím , že si najdete i ženu k sobě , které se Vaše vlastnosti a povaha budou líbit - i když bez toho " kontrolování a buzerování " , ale to už sám víte čeho se vyvarovat . Držím Vám palce 
V článku mi chybí celkem podstatná informace. Jestli Otakar v té domácnosti taky něco dělal, nebo jen seděl na gauči přikryt novinami a dával rozkazy. To je totiž dost rozdíl. Když chlap doma uklízí, vaří, svoje hrníčky po sobě umývá, nikde nic nenechává atd., myslím, že má celkem právo poukázat na to, že polovička někde zanechala bordel. Dám příklad. Například vytře podlahy, manželka přijde zvenku, nahamtá zablácenými botami a jde si pustit televizi, aniž by hnula brvou. Nebo navaří oběd, naservíruje ho, manželka se nají a odejde od stolu, aniž by uklidila aspoň svoje nádobí. Tak tohle by asi rozčílilo každého, že? Mě teda určitě.
Jestli to u nich ale bylo tak, že se Otakar dovalil z práce, fláknul sebou na gauč, zavelel "podávej večeři", u toho jí sprdnul, že nezhasla kuchyňskou linku a 5 vteřin po jídle dostala sodu, že neodnesla právě dopitou sklenici od piva, tak to je samozřejmě jiná. Ono to musí být tak nějak vyrovnané. Ne že jeden bude pán a druhý sluha.
Ať je to jak chce, radím Otakarovi snažit se místo o návrat manželky o střídavou péči o dceru. Na to má rozhodně právo. Nelíbilo by se mi, že zničehonic bydlí s úplně cizím mužským a že ji vidím jen o některých víkendech. Pěkně půl na půl.
Verera: me to pripada ze stejne kategorie jako kdyz kdyz si chlap najde milenku a o manzelce pak dodatecne tvrdi, ze je desna/hysterka/stihacka/lina aby si to pred sebou omluvil.
Tim netvrdim, ze to tak neni, otakar asi je pedant a kritik, ale fakt si myslim, ze nemit druhyho chlapa tak by neodesla.
tornado-lou: pokud se někdo cítí s partnerem dobře a chce s ním být, tak žádný kolega nemá šanci. Ta chuť odejít v ní asi narůstala, kolega to možná jen urychlil.
Otakar asi nebude vyloženě domácí tyran, takže vyhlídka na život s dcerou někde v podnájmu jen z rodičáku dokázala zabránit dřívějšímu odchodu. Taky se to puntičkářství mohlo stupňovat, až teprve když byla doma se to plně projevilo.
Jo, rázná osoba by Otakara usměrnila, poddajná to v sobě dusí, vyvažjí to ppozitivními stránkami partnera, hledají chybu v sobě, až je toho jednoho dne moc. 8 let takového manželství si klidně dovedu představit.
orinka: kolega z práce nutně nemusí být ze stejné kanceláře. U nás pracuje 1500 lidí a polovička se jich s partnerem seznámila v práci, holt menší město a co je na tom divného, když lidi tráví v práci polovinu bdělého času.
.gif)
Arna: já říkám že pořádek je pro blbce - inteligent zvládne i chaos.....nééé, kecám , vše má být tak akorát přiměřeně.....nic se nemá přehánět !
.gif)
sharon: No jasně. Připomíná mi to jednoho pojišťováka, děti byly ještě malé a v pokojíku si hrály, shodily na zem polštáře z gauče a skálaky po nic, stavěly si z nich domečky. A ten pojištovák na ně koukal a říká: ty děti mají dětství, můžou dělat co chtějí, to by moje žena nikdy nedovolila, u nás musí být stále uklizeno.
Arna: 
...jo, pořádek musí být , řekla babička a kopla hovno pod postel.....
Otakare, pracuj na sobě. Ráno neustýlej postel, hrnek od snídaně nech na stole, drobky smeť na zem. Až se vrátíš z práce, odkopni boty do kouta, oblečení pohoď přes židli, křeslo, udělej si kafe a dej si nohy na stůl. Popel z cigarety klepej na koberec. Nádobá nemej celý týden, neluxuj, nezametej. A ne aby tě napadlo umýt po sobě vanu a umyvadlo.
Až bude u tebe dcerka, udělejte polštářovou bitvu, válejte se po zemi, jezte z kastrolu či z papíru.
Pokud tě ten binec nerozhází, pak možná můžeš říct že ses změnil.
orinka: nevííš, třeba zrovna ne....ona otěhotní a bude stejně doma....
A stejně ta paní udělala kardinální blbost. Když už do pekla, tak na pěkném koňovi a ne na kolegovi z práce!!
Už to vidím, jak se doma poštěkají a jak ta práce ve firmě nebo kde jsou potom bude vypadat.
Ne nadarmo se říká "co je v domě..." - asi to bylo nejjednodušší. Asi moc nehledala.
Esme: šmahem neodsuzujeme, odpovídáme nač se pán ptal.....
