Přítel nesnáší mé rodiče. Trápí mne to.
.jpg)
Mám přítele tři roky, žijeme spolu a čekáme první dítě. Moc mě trápí jeho chování k mým rodičům, které se v poslední době hodně zhoršilo.
Já sama jsem nekonfliktní člověk, u nás doma jsme takoví všichni. Nikdy jsme se doma (myslím s rodiči) nehádali, ani naši mezi sebou. Když jsem dospěla a osamostatnila se, měla jsem svůj původní domov jako takový bezpečný přístav, kam vždycky můžu přijít. Mého současného přítele rodiče přijali hezky, nikdy nám do ničeho nemluvili. Pravidelně jsme se navštěvovali a všechno bylo v pořádku.
Problém nastal posledního půl roku. Přítel koupil starší domek a postupně ho rekonstruujeme. Je to pěkné bydlení na hezkém místě, akorát co do komfortu trochu za zenitem. Chtěli jsme ho dát do pořádku a pak se pokusit o miminko. Nakonec se těhotenství podařilo neplánovaně o něco dřív, což nás trochu zaskočilo, ale nějaké zásadní problémy nám to nezpůsobilo. Teď jsem na začátku čtvrtého měsíce a na miminko se oba moc těšíme.
Kdyby nebylo těch problémů s rekonstrukcí a se vztahem mého přítele k mým rodičům, nemohla bych si na nic stěžovat. I když to přítel popírá, já myslím, že vím, v čem je zakopaný pes. Jeho rodiče nám totiž dost výrazně finančně pomáhají a hlavně díky nim můžeme dům renovovat. Já jsem jim za to velmi vděčná, ale přiznám se, že mi to trochu i vadí, protože oni si dost přisvojují právo rozhodovat, co a jak v domě bude nebo nebude. Vše plánují společně se svým synem, mým přítelem a když řeknu na něco svůj názor, smetou ho pryč, že prý já do toho nemám co mluvit.
Důvodem je fakt, že moji rodiče jim nemohou v pomoci konkurovat. Maminka pracuje jako pokladní v supermarketu a tatínek jako řidič, bydlí u nich ještě moje mladší sestra, která bude teprve končit základní školu. Peněz na zbyt nemají a stačí jim to jen na jejich život. Nikdy by mne nenapadlo po nich chtít jakýkoli finanční příspěvek.
Tchánovci jsou na tom mnohem lépe, hlavně tchán má velmi lukrativní práci, pro ně není problém svému synovi pomáhat. A můj přítel začal mým rodičům dávat najevo, že je nespravedlivé, když jeho rodiče nám dávají a oni ne. Dokonce přišel s tím, že když teda nemůžou dát peníze, tak aby táta chodil aspoň o víkendech na stavbu pracovat. Když jsem slyšela, jak to tatínkovi říká, byla jsem v šoku. I tatínek byl takovým direktem překvapený a řekl, že když bude mít volno, tak pomoct přijde, ale vzhledem k tomu, že jezdí dálkové trasy, je toho na něj dost a když už má den, dva bez jízd, potřebuje si odpočinout. Je mu už pětapadesát let, tak je pochopitelné, že nemůže fyzicky zvládat tolik, jako dřív.
Přítel je hodně naštvaný, neustále mi přístup mých rodičů vyčítá a máme kvůli tomu doma dusno. Odmítá se mnou za nimi jezdit, prý se nebude vnucovat někomu, kdo na nás kašle.
Je mi z toho na nic. Čekám dítě, chtěla bych, aby vyrůstalo v láskyplném prostředí včetně všech svých babiček a dědečků a mám strach, že chování mého přítele tyto vztahy naruší. Mrzí mne, že jsem až teď poznala, jaký je to ve skutečnosti sobec, který si myslí, že jsou všichni povinni skákat, jak jemu zrovna vyhovuje. Hádáme se kvůli tomu hodně, podle něj není v pořádku, že v tomto ohledu stojím za svými rodiči a bráním je, prý bychom měli my dva držet při sobě jako pár. Jenže copak můžu zavrhnout své rodiče jen proto, že nemůžou splnit představy mého přítele?
Co si o celé situaci myslíte? Já jsem z toho opravdu nešťastná a vůbec nevím, jak ty rodinné vztahy urovnat.
6.1.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 61 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přítel nesnáší mé rodiče. Trápí mne to.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stanik: já s Tebou souhlasím, právě že barák na ni psán nebyl, samo, že oni papír na lásku nepotřebují ... já reagovala na to, že přišla s holým zadkem, nepřišla, ale prostě některé ženy jsou nepoučitelné :-( je to pořád dokola.
Souhlasím, že do cizího baráku pro něčí hezké oči, zvlášť, když je v tom dítě bych neinvestovala a i já jsem pro svatbu. Zároveň tvrdím, že ač mám báječného manžela tak dalšího chlapa do baráku nechci :-).
Ala: Nikdy v životě bych nechtěla od nikoho z rodiny, aby mi dělal výkopové a jiné takhle fyzicky náročné práce. Musela bych se stydět 
Radši dám vydělat těm, kdo se tímhle živí. V rodině jsou všichni zaměstnaní, dřou celé dny v práci a mají nárok na vlastní volný čas. Ale možná je můj postoj daný tím, že nejsem z vesnice. V naší rodině jsou kromě městských bytů i rodinné baráky, ale nikdo si je nestavěl svépomocí, všichni je mají na klíč 
stonozka01 - 6.1.2014 15:41 na brigádnické pomoci v rámci rodiny nevidím nic špatného. Jsem z vesnice, a zde se to tak normálně dělá. Můj otec pomáhal svému švagrovi, strýc zase pomohl nám, když jsme stavěli. Velkohubé řeči o crcání se s rekonstrukcí nejsou na místě. Brácha pomáhal mě, já s mužem zase jemu a jeho manželce, když rekonstruovali domek oni. Na výkopové práce, podávání malty, si přece nebudou platit cizí lidi potažmo firmu...Pravda je, že zde v článku se to týká naprosto jiných podmínek v rámci mezilidských vztahů. Vpodstatě, jak se diskuze dnes jednomyslně shodla, by to byla výpomoc a dotace cizímu člověku.
Teď jenom aby si z toho všeho vzala Žofie ponaučení a nezůstávala tam kde je, my můžem radit, ale jedině ona může konat.
Taky jsem podobnou situaci prožila, naštěstí dřív než v tom byly děti. Přistěhovala jsem se k chlapovi, co byl z výrazně majetnější rodiny než byla ta moje (sám se ale nezasloužil o nic, všechno zdědil nebo dostal). Kecy typu "nepřinesla jsi žádné věno", "tvoji rodiče na tebe /potažmo na nás/ úplně kašlou" nebo "jsi socka" jsem poslouchala v jednom kuse 
Samozřejmě to nedopadlo, odstěhovala jsem se, nenechám se ponižovat.
Legrační je, že dnes po letech jsem já ta, kdo něco má (vydělala jsem si na to), a on má holý zadek, protože všechno to dědictví a dary probendil a nezůstalo mu nic 
.jpg)
Kopni ho do pozadí a prchej ... toto se bude stále víc a víc stupňovat ...
.gif)
Zažila jsem to rodičů prvního manžela. Měli jedináčka, oba pracovali na dost vysokých pozicích u vojska,což tehdy znamenalo vysoké přijmy. No a já byla ze třech dětí a maminka byla na nás sama. A oni mi vyčítali co nám dávají oni a co naše mamka. Řekla jsem jim to, že mamka dává třetinu toho co oni, protože dává svým třem dcerám. Nelíbilo se jim to.
Jinak už bylo vše napsáno, rychle pryč, nebo ti nakonec budou zakazovat chodit k tvým rodičům a na dítě si budou taky dělat větší nároky, nakonec nebudeš smět své rodiče ani navštívit.
Pokud prožít těhotenství a mateřství v klidu, tak bez této rodiny.
Žofie, málokdy je taková shoda v názorech jako nyní. A nic jiného se k tomu nedá říci. Jsi mladá, buduj si pěkný život pro sebe a dítě. Přeji hodně sil, štěstí a pohody.
Žofie, málokdy je taková shoda v názorech jako nyní. A nic jiného se k tomu nedá říci. Jsi mladá, buduj si pěkný život život pro sebe a dítě. Přeji hodně sil, štěstí a pohody
sevenofnine: no ale barak na jeji jmeno asi psany nebude coz? ja jako pragmatik bych do baraku, ktery neni aspon z pulky muj nedla ani kačku. O tom, ze dite s chlapem, co si me nevezme ani nemluvim.
.gif)
stonozka01: a napsat ho na oba.....grandi ...
sharon: "pokud na to mladej neměl tak měl koupit garsonku...." přesně a nebo pokud jsou na tom jeho rodiče tak dobře a takoví "grandi", měli jim koupit barák na klíč, proč se crcat s rekonstrukcí
stonozka01: rodičů to přece není povinnost jak makat tak financovat , pokud na to mladej neměl tak měl koupit garsonku....
náš mladej odmítal manželovu pomoc když stavěl barák....jen když potřeboval dovézt materiál náklaďákem tak manžel vypůjčil, zaplatil naftu a jel.......
Ještě dodatek: neumím si představit, že by si můj přítel (nebo třeba můj švagr) dovolil říct mému otci, aby nám chodil o víkendech makat na barák. To bych ho postavila do latě, že by si to za rámeček nedal.Totéž já bych si nikdy nedovolila jakkoli úkolovat rodiče svého partnera, pokud by sami nevyvinuli dobrovolně iniciativu.
Kawa: 7:07...tentokrát vřele souhlasím.....
