Byla jsem zlá na sousedčino dítě
Chtěla bych vám povědět, co se mi stalo. Vedle mě bydlí mladá rodina se dvěma dětmi, chlapeček začal vloni chodit do školy a holčička je ještě ve školce. Sousedíme zahradami, známe se ještě z dob, kdy žádné děti neměli a nikdy jsme neměli nijaké sousedské spory. Vlastně jsem nás s tou paní považovala za kamarádky, asi ne nijak obrovské, ale takové normální, které si popovídají víc, než o počasí, občas zajdou na kafe nebo skleničku, vyměňují si úrodu a tak.
Jenže tomu je teď asi konec. Před jejím chlapečkem jsem totiž řekla něco nevhodného. Nebylo to nic zas tak strašného, prostě jsem byla unavená, něco mi pořád nešlo a na jeho všetečné otázky jsem nakonec odpověděla jakýmsi sarkasmem, že na tom laně, které mi visí z půdy až dolů, se nejspíš oběsím a budu mít klid. Jo, bylo to blbé, to uznávám, prostě mi v tu chvíli nedošlo, že mluvím se sedmiletým klukem, ale i když jsem se sousedce, která za chvíli přiletěla, omluvila, nebylo to nic platné. Řvala na mě jako saň, co si prý myslím, že takhle nemůžu s dětmi mluvit a že on o tom teď bude přemýšlet a kdoví, jestli jsem mu nezaložila na nějaký komplex. Od té doby to jde z kopce. Ať řeknu cokoliv, je to špatně. Když se na něco ptají, tak už nevím, co jim mám odpovědět. Když řeknu pravdu, je to špatně, protože jsou na to ještě malí. Když si něco vymyslím, je to také špatně, protože nebudou vědět, jak je to doopravdy. Dřív mi nevadilo, když prolezly plotem a hrály si i u mě na zahradě. Dneska se toho bojím. Holčička je ještě malá, ale chlapeček je zvídavý a chce se zapojovat do různých prací, které dělám. Problém je i tady. Jakmile mu dovolím, aby si zkusil třeba natřít plot nebo vyrýt díru, přiletí na mě sousedka s křikem, že tohle přece dělat nemůže, že je to těžké, nebezpečné nebo něco jiného. Když mu to ale nedovolím, při nejbližší příležitosti mi vynadá, že jsem mu zkazila náladu a proč by si to nemohl vyzkoušet, když chtěl.
Naše vztahy se ochladily skoro na bod mrazu. Bojím se udělat už skoro cokoliv, co souvisí s jejími dětmi, něco jim říct, dát, hrát si s nimi. Trvá to už od začátku prázdnin a teď jsem si uvědomila, že než vyjdu ven, zkoumám z okna, jestli nejsou také venku a jakmile je vidím nebo slyším, raději na zahradu vůbec nejdu a zůstanu zavřená doma. Letos je naštěstí počasí, že mě to nijak zvlášť nemrzí, ale nedokážu si představit, jak to může ještě dlouho trvat. Původně jsem chtěla mít s přítelem také děti, ale tohle léto zapůsobilo jako výborná antikoncepce a než být také taková, to radši budu bezdětná a nebudu na nikoho řvát. Nebo je chyba opravdu ve mě a vychovat děti bych nezvládla.
Nevíte, co bych měla udělat, aby se naše vztahy zlepšily? Zatím všechny pokusy o udobření i o omluvu skončily fiaskem. Možná bych měla sousedku vzít a povědět jí to tak jako tady vám, ale bojím se toho, že zase začne křičet a to už by byl asi opravdový konec. Anebo jsem vážně řekla něco tak hrozného, že si takové chování zasloužím?
26.8.2011 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Byla jsem zlá na sousedčino dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Bože, že to někdo řeší
, kdyby to přešly - tak na to kluk zapomene - takové blbiny.
To sousedi o pár domů níž nám připravují lepší divadla. Dcera jedné sousedky "přemístila" do své kapsy 40.000 kaček a jak na sebe řvou na zahradě - to je ND. Jsou horší problémy, toto bych přešla - sousedka je asi na nervy ze svých dětí ............ klídek
.gif)
Popravdě si myslím, že chlapeček, pokud by ses opravdu oběsila, by z toho měl druhý Vánoce a ještě by se pohoupal 
Pochybuju,že by z takový ironie měl někdo z dětí dnešní generace noční můry
To je snad vtip. Chlapeček z toho očividně žádný trauma nemá, když k Vám leze furt a při dalším výpadku sousedky bych dětičky vzala, prostrčila jí je dírou v plotě zpátky a díru ihned zadělala s odkázáním do patřičných míst. Myslim, že jsi vůbec nic špatnýho neudělala a neřeklaa nakonec na svojí zahradě si snad můžeš dělat co chceš
Oprav plot. Určitě máš zvonek, tak reaguj jen na zazvonění na řeči přes plot nereaguj. Asi jsem potvora, ale ty děti jsou určitě tvůrčí a doma to nemohou, tak bych si ventu tvořila a vyráběla a s úsměvem sledovala matku jak rve přilepené děti od plotu. Kdyby jsi byla ertz baba, věř, že by za tebou děti nechodily a byly by se svou matkou. Jak psala Anahir, jsi chůva zdarma. Kreativní kroužky nejsou zdarma
No, byt zla na dite si predstavuju, ze bys mu nadavala do harantu nevychovanejch, hajzliku, mavala na ne holi jako zahorklej duchodce nebo ze by ti ulitla ruka a dala mu facku... Ale to cos rekla, spis bylo neadekvatni k jeho veku, k chapani, treba jeste neumi vyhodnotit co je sarkasmus, ironie atd. Ale neudelalas nic strasnyho... Nemas se zac omlouvat... spis bys mela servat jejich maminku, ze ti je haze na krk.
Jinak to co psali ostatni - pokud za tebou chodi sousedovic deti, tak nejspis to s detma umis a je jim s tebou dobre. Pokud deti chces, byla by skoda nemit vlastni jen kvuli pripitomele sousedce, snad zas takovej zasadni vliv na tvuj zivot nema cizi osoba, nebo jo??? 
No, sice jsi zvolila sarkasmus pro vyšší věkovou kategorii,ale sousedka to už přehání. Nevidím důvod, proč bys měla sedět zavřená doma a neužívat vlastní zahradu. Zadělej díru v plotě a sousedce řekni, že bys nerada jejím dětem způsobovala nějaké trauma a měla na ně špatný výchovný vliv, takže si nepřeješ, aby k tobě na zahradu chodily a kontaktovaly tě. Je to smutné, přijít o původně dobré sousedy,ale ty jsi z toho na cvokhaus. Ty se cítíš natolik špatná, že ani nechceš vlastní děti,myslíš si, že budeš špatná matka.Není chyba spíš v sousedce?
.jpg)
Ano prepiskla jsi to, ale na druhou stranu kazdému obcas ujedou nervy. Sousedku bych pozvala na kafco nebo sklenicku a vysvetlila ji to ze své strany - zádny omluvy, ale vysvetlit. A zároven bych ji pozádala aby ti sdelila co deti podle ni muzo ua nemuzou u tebe provozovat. Pokud na to nemás nervy a nebio pokud by tenenechala domluvit tak utnou vztahy a sousedce rict, ze jsou to jeji deti, jeji problém, jeji zodpovednost a tudiz at laskave neprekracuji pozemek. Ty za ne nerucis. Proste zkusit usmireni a vysvetleni vztahu a kompetenci a kdyz to nepujde tak jednou pro vzdy utnou vztahy, treti moznost nemás.
A k tobe a detem. Deti jsou takové jake si je vychovás, rekla by moudrá prirucka. Po svych zkusenostech tvrdim, ze deti jsou samorost a rodice je pouze obcas muzou dotvorit nebo obrátit k obrazu svému a ne vzdycky se to zdari. Takze az ty jednou budes mit vlastni potomstvo tak nikde neni psáno,ze s z tebe stane matka roku a budes na kazdého jecet, stejne tak nikde neni psano ze budes supr matka. Proste zkusis to nejlepsi co dokázes a zbytek je na prirode.
PS. nenapadlo te nikdy, ze sousedka na tebe zárli? Ona má evidetne nervy v pozadi. Jsi to ty kdo má deti na zahrade.Jsi to ty kdo uci kluka s rycem, natirat a co jeste vsechno. Ona by chtela, ale bud na to nemá cas, protoze vsechno doma musi byt super a nebo ji ujizdeji nervy a proste nemá tolik trpelivosti kolik by chtela mit. A je rada ,ze deti na chvili vypadnou z domu a má klid ale zároven ji stve, ze to neni ona kdo je uci nové veci a kdo si s nima uzivá volna. 
.gif)
martino, nezoufej a pořiď si kontejner...
Paní mi připomněla jednu matku od dceřiny spolužačky. Pořádala narozeninovou akci - výlet pro děti a rodiče, kterého jsme se obě zúčastnily. Po oné akci mi dcera oznámila, že víckrát s touhletou paní nikam nepůjde a že je ráda, že má za mámu mě, a že tu spolužačku lituje. Prostě generálka šílená, pořád na děti řvala, co mají dělat, co nemají dělat, ale prostě je dirigovala takovým tím ochranitelským způsobem, že jim nedala na vybranou, jak mají řešit konkrétní situaci. Ještě že neřvala i na nás rodiče
.jpg)
Renee: psi a děti by mi až tak nevadili, ale ty slepice....
Ta sousedka je teda pěkný trotl .Mně to přijde k smíchu, jak někdo dokáže být tak blbý.
Kašli na ni, jak tu píší ostatní, díru zadělat, děti nepouštět.
Bellana: taky jsem dostala jen jednou - obráceným koncem prakru - čtrnáct dní jsem si nesedla. Dneska už moc dobře chápu proč.
Naprostý souhlas se všemi. Tys vůbec nic špatného neudělala, tak vůbec takové blbosti neřeš. Ta sousedka má nejspíš nějakou diagnózu, nebo patří mezi ty ultra úzkostlivé matky, co si pěstují dětičky jak ve skleníku. Já myslela kdo ví cos tomu dítěti neřekla.... a tys mu přitom nic neřekla 
Každopádně jak radí ostatní, přestat ty děti pouštět na svůj pozemek a přestat se s nimi bavit. Plot bych navýšila a zneprůhlednila. To bych ostatně udělala hned při nastěhování, nesnáším, když je odkudkoliv vidět na mou zahradu, tj. do mého soukromí. Stejně tak nesnáším, když mi tam lezou cizí psi, slepice nebo děti 
.jpg)
Když jsem si přečetla nadpis, tak jsem si myslela, co jsi hrozného chudáčkovi neprovedla. Po přečtení říkám: "Neudělala jsi nic zlého".
Zajímavé je, že děti prolézají plot a lezou k tobě a že se jim nevěnuje vlastní matička. To také o něčem svědčí.
Můj názor: plot nechat zadělat, aby děti neprolézaly, mamince dát slušně najevo, že si nepřeješ, aby k tobě chodily, že bys mohla případně narušit jejich duševní rovnováhu, což je ale pěkná blbost. Sousedské styky omezit na minimum. A nad tím, že bys nedokázala vychovat děti, vůbec nepřemýšlej. V případě, že děti chceš, tak je měj.
.JPG)
Markýza: Stanik: sevenofnine: Almega: a další: teď jsem dočetla anemám co dodat 
