Jak mám ženu získat zpět? Všechno jsem asi zkazil.
.jpg)
Jsem muž, možná není úplně normální, že jsem se osmělil napsat na web určený pro ženy. Ale myslím, že mi právě váš ženský pohled dokáže pomoci se zorientovat v tom, co právě prožívám a čím procházím.
Je mi osmatřicet let, jsem (zatím) ženatý a máme čtyřletou dcerku. Bohužel, manželka i s dcerou se ode mne odstěhovaly, žena se zamilovala do jiného. Jsem z toho špatný. Měl jsem za to, že žijeme ve spokojném manželství. Ale asi jsem neviděl, že žena tak spokojená není.
Byli jsme spolu osm let, pokud počítám dobu od doby, kdy jsme spolu začali chodit. Manželka je o osm let mladší než já, poznal jsem ji, když jí bylo dvaadvacet a mě třicet. Zamilovali jsme se do sebe, po roce spolu začali bydlet, vzali se, pak se narodila dcera. Manželka byla tři roky na mateřské, pak byla nějakou dobu nezaměstnaná, až se jí konečně podařilo najít práci. A tam poznala svého současného partnera. Nejdřív to samozřejmě tajila, s pravdou ven vyšla až teď v lednu a zároveň mi oznámila, že se k němu odstěhuje a dceru samozřejmě vezme s sebou.
Byla to pro mne studená sprcha. Nechápal jsem. Žena mi řekla, že se vedle mne dusí, že jsem příliš vážný, puntičkářský a že už to není schopná snášet. Když o tom přemýšlím, něco na tom je. Byl jsem vychováván k odpovědnosti, jsem hodně pečlivý, mám rád, když mají věci svůj řád. Považuji to tak za správné, myslím, že když je pak život jasnější, přehlednější.
Žena se pak rozpovídala víc. Prý se snažila mockrát o tom se mnou mluvit, ale já ji nikdy nebyl schopen vyslechnout a pochopit. Pak to vzdala a snažila se nějak přizpůsobit. Zdánlivě tedy všechno vypadalo v nejlepším pořádku, ale nebylo to tak. Ona v sobě všechny své negativní pocity dusila, protože se chtěla vyhnout konfliktům.
Vyjmenovala mi, co všechno z mé strany ji dostávalo postupně na psychické dno, natolik, že už pro ni bylo obtížné být se mnou doma. Byla to hlavně moje potřeba po dokonale uklizeném a uspořádaném bytě, moje neustálé kontrolování a buzerování od „zhasni“ po „proč si po sobě ten hrneček hned neuklidíš“. Cítila se prý jako v tlakovém hrnci, domov pro ni ztratil význam, nebylo to místo, kde by se cítila v klidu a v bezpečí, naopak, všude jinde jí bylo líp, než se mnou.
Kolega, se kterým teď žije, je patrně můj pravý opak. Veselý optimista, který spoustu věcí nijak nehrotí. Řekla mi, že konečně poznala jaké to je, když se může cítit naprosto uvolněně bez toho, aby přemýšlela, jestli zase neudělala něco špatně, nebo nezapomněla něco uklidit a urovnat.
Když s dcerou odjely, strašně mě to sebralo. Několik dnů jsem nebyl schopen vůbec fungovat, pak jsem se trochu sebral a začal přemýšlet. Sebekriticky musím uznat, že všechno, co mi žena vytýkala, je pravda. Včetně toho, že jsem dřívější debaty na toto téma, kdy se snažila to řešit, rezolutně odmítal a většinou jsem reagoval autorativně.
Uvědomuju si to, mrzí mě to. Strašně moc bych chtěl získat svou rodinu zpět. Už vím, v čem jsem dělal chyby, určitě bych si na to už dával pozor. Jenže nevím, co s tím. Bojím se, že když už má žena nový, spokojený vztah, nemám šanci. Mrzí mne to i kvůli dcerce, vadí mi, že tráví čas s pro ni cizím mužem, se kterým si pravděpodobně užívá víc legrace, než si užila se mnou. Já ji totiž pořád hlavně vychovával, ukazoval jí, jak se věci dělají správně, hodně jsem si s ní četl a tak. Ale nějaké blbnutí, to se mnou opravdu nezažila. S ním ano, když u mě byla teď o víkendu, tak mi nadšeně vyprávěla, co všechno se strejdou dělají.
Je mi to všechno moc líto. Chtěl bych se vás zeptat na váš ženský pohled na mou situaci. Myslíte, že mám šanci ženu s dcerou získat zpět? Vrátily byste se vy k muži, se kterým jste se necítily šťastné a on vám slíbil, že se změní, že ví, jaké dělal chyby? Je mi z toho všeho opravdu hodně mizerně.
20.2.2014 Rubrika: | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak mám ženu získat zpět? Všechno jsem asi zkazil.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Kadla: vítej zatoulaná ovečko....
Linda - 20.2.2014 7:05
přesně to si myslím
Otakar ať na sobě pracuje a potom zkusí najít nějaký jiný vztah
s ženou ať se v poklidu rozvede a pokud bude nový partner chtít adoptovat jejich dceru, tak jo
život nekončí a dá se ještě pěkně žít...ale pozor, bez buzerace....
Kadla: nj, kazda si do toho promitame svoje zkusenosti.
.jpg)
tornado-lou: Můžu tě uklidnit, že já jsem v podobném vztahu žila celých 15 let, než jsem sebrala odvahu odejít, protože tím věčným buzerováním ten chlap udělá z ženské postupně třesoucí se kuličku nervů..... Odejít bylo nejlepší rozhodnutí mého života a je ze mne úplně jiný člověk.
Ne nevrati.
nicmene ja si myslim, ze skutecny duvod je kolega a vytykani puntickarstvi je snaha udelat si alibi a hodit to na otakara. Moc se mi nezda, ze by nekdo 8 let zil ve vztahu, pak si nasel jiny a ejhle, najednou prozrel a uvedomil si jak se celych 8 let dusil a trpel. Pche. To urcite.
Ale otakare, i kdyz se zena nevrati, zamysli se nad tim a neprud blbostma dceru.
No nevím, koukám že pána skoro šmahem odsuzujete... Ono nic není tak černobílé. Já se s bývalým manželem rozešla protože byl strašnej suchar, a současný přítel je pravý opak - ze začátku jsme byla okouzlena jeho pohodovostí a společenskostí. Jenže po několika letech zjišťuji že s nostalgií vzpomínám na dobu kdy jsem nebyla jediná koho zajímalo zda jsou včas zaplacené složenky a zda domů mohu pozvat návštěvu aniž bych se musela rdít nad "betálným bordelem". Takže dnes jsem já ta co jí vadí neuklizené nádobí a poházené oblečení a čím dál častěji vzpomínám na bývalého, že vlastně nebyl zas tak špatnej. 
A kdyby se trochu zasnažil, a chtěl o našich problémech víc mluvit... asi bych se taky zasnažila. 
Jenže nemáme spolu děti, takže není důvod se vidět, ani nevím jestli s někým nežije... no, nebudu vstupovat podruhé do stejné řeky, myslím.
Ale ve vašem případě, Otakare, bych se zaměřila na to být co nejvíc v pohodě, neplakat nad rozlitým mlékem a maximálně se soustředit na dcerku a na to jak být dobrým tátou. A jestli časem skončíte zpátky s její maminkou, nebo s někým jiným, to se holt uvidí, to nechte koňovi... 
život není o uspořádaných věcech o úklidu a věčné buzeraci.....pán si to možná uvědomil ale pozdě , já se paní ani nedivím, raději budu mít doma neutřený prach a hrnky nakřivo ale můj muž mě musí pobavit a umět rozesmát...
čeho je moc, toho je příliš. Nic se nemá přehánět a hlavně, když nejde o život.
Milá Otakare.
Odpovím také na Tvou otázku. Jestli bych se k Tobě vrátila, kdyby jsi slíbil, že lecos změníš, moje odpověď zní ne. Ale pokud by jsi se skutečně změnil, tak moje odpověď zní ano. Nikdo jsme manželce u toho nesvítili, takže nevíme, jak to mezi ním a jejím novým partnerem je, co vše je ve hře a co se časem uděje.
Takže moje rada zní, co myslíš, že bylo špatně, tak to změn, ale ne proto, že to chce Tvoje žena a Ty ji chceš zpět i s dcerou. Ale proto, že jsi se poučil a takový být nechceš. Jestli spolu máte časem opět být, tak manželka Tvoje změny uvidí a možná ocení lecos, co oceňovala na začátku vašeho vztahu, plus nějaká nová pozitiva, na kterých můžeš neomezeně pracovat.
Možná jen stačí být dcerce i pohodovým tátou a ne jen náročným mentorem a nebrat život až zase tak vážně, zbytek přjde sám. A pokud manželka ani časem se k Tobě nevrátí, tak budeš připraven mít nový vrhat, možná i lepší, nepoznamenaný touto historií.
Jinak tedy k tomu, jaký jsi byl despota. No, mě tedy manžel říct, že bych si po sobě měla uklidit hrneček hned, tak by asi něco viděl. Takže asi i manželka měla na tom podíl, že Tě nedokázala umravnit nebo přimět poslouchat a Ty jsi začal svoji dominantnost rozpínat víc, než bylo zdrávo.
Nofar: 
nemáš - nevrátila.......pozdě hochu bycha honit, popravdě ? udělala bych totéž., muže tvého typu bych nesnesla po svém boku ....omlouvám se za úpřimnost ale tak to prostě je !!!
.jpeg)
mam-ča - 20.2.2014 11:39
Milý Otakare,
Tvoje žena si musí teď připadat, že zdrhla z kriminálu. Možná by byla odešla i kdyby nepotkala toho (dle jejího současného názoru) "pana úžasného".
Konečně je zase ekonomicky nezávislá, má rodiče, kteří jí poskytují zázemí bydlení a hlídání dcerky, nikdo jí "nevychovává", nebuzeruje kvůli hloupostem a ještě jako třešinku na dortu má i partnera, se kterým se cítí dobře.
Co myslíš, má důvod se vracet ? 
Nicméně je dobře, že se nehádáte o dítě. Tam máš ještě velké šance, že dcerka s Tebou bude ráda, když se jí budeš maximálně věnovat každou chvilku, kterou budete spolu.
Teď už víš, co jsi dělal špatně. Nesnaž se to opakovat u dcery. Je sice ještě malá a vychovávat potřebuje, ale soustřeď se na důležité věci, neřeš prkotiny !
Jinak časem ztratíš i ji.
Verera: napadlo me naprosto totéž.
No možná by si Otakar mohl zkusit představit, jestli je vůbec schopen žít se ženou, pokud by jejich domácnost vypadala tak, aby ona se tam cítila dobře. Jestli by dokázal přejít bez připomínek ten stav nebo uklízet aniž by jí to vyčítal.... jestli by se zase on cítil dobře.
Možná, že ani ne, některé povahy jsou prostě neslučitelné a nemá cenu to lámat přes koleno.
