Moje peníze, tvoje peníze… Je to skrblík?
Zajímal by mne názor čtenářek na společné financování domácnosti. Žiji s přítelem skoro půl roku ve společném pronájmu a model, jaký v tomto ohledu nastavil, mi nepřipadá úplně normální, necítím se v něm dobře.
Martin totiž považuje za správné, když budeme vše financovat přesně na půl. Obecně vzato bych s tím neměla mít problém, je to tak v podstatě spravedlivé, ale mám pocit, že přítel zachází až do zbytečných extrémů.
Možná mi mělo zablikat varovné světýlko, už když jsme spolu chodili, ale ještě nebydleli. Nikdy za mne nic nezaplatil, jakákoli útrata kdekoli – restaurace, kino, divadlo, výlet, dovolená – vše se řešilo přesně napůl. Vím, že mi vadilo, když číšníkovi při placení řekl, ať útratu rozpočítá, že budeme platit zvlášť, ale mávla jsem nad tím rukou. Říkala jsem si, že každý jsme nějaký a on má zase jiné klady.
Teď, po pár měsících společného bydlení, však vidím, že je to snad z jeho strany nějaká úchylka. Ptala jsem se kamarádek a kolegyň, jak to funguje u nich, nikde jinde to není tak „ujeté“ jako u nás. My opravdu vše dělíme přesně napůl.
Na nájem skládáme každý polovičku, velké nákupy platíme zásadně hotově, abychom se na ně mohli u pokladny složit. Příčí se mi to. Nepotřebuji, aby mě živil, mám slušný plat, ale tohle nekonečné rozpočítávání mi jde opravdu na nervy. Když koupím něco společného do bytu – například nádobí, záclony apod., nikdy si mu o polovičku ceny neřeknu, připadala bych si hloupě. On klidně, jemu to problém nedělá. Předloží mi účet, když natankoval benzín a vyžaduje proplatit mou část, když cestou z práce něco malého nakoupí, inkasuje mě rovněž.
Vrcholem všeho bylo, když jsem si večer u televize rozbalila čokoládu a on mi řekl, že není moje, že tu si koupil jen pro sebe. Strašně mě to naštvalo a hodila jsem mu ji na hlavu s tím, ať se udáví.
Když jsem se trochu uklidnila, zkusila jsem s ním na téma společné financování zavést řeč. Vůbec nechápal, o co mi jde. Pro něj je tento model naprosto správný a spravedlivý. Tvrdí, že když se stejnou měrou podílí na domácích pracích, tak se zas já musím stejnou měrou podílet na placení účtů. Vůbec nepochopil, že mi nejde o to, aby mě jakkoli dotoval, ale o princip. Že když už to dojde tak daleko, že si nesmím vzít pitomou čokoládu, protože jsem na ni nepřispěla polovinou, je to už situace zralá na blázinec.
Bohužel, po tomto rozhovoru jsem dospěla k názoru, že vztah asi ukončím, protože si nemyslím, že by se Martin změnil.
Zajímalo by mne, jak máte vyřešené rodinné finance u vás? Je jasné, že co rodina a pár, to jiný model. Existuje ještě někdo takový, jako můj přítel, který vyžaduje důsledné a nekompromisní dělení všeho přesně na půl?
7.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje peníze, tvoje peníze… Je to skrblík?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Teda Marcelo obdivuji vaše nervy, nezlobte se, ale on není jen skrblík on je vychcanej jak mraky. Když koupíte něco do domácnosti tak pochválí váš vkud do placení se mu nechce, předpokládám, že sní víc jak vy, to je taky v pořádku, ale čokoláda je jeho. Je čas poohlídnout se jinde.
Souhlasím taky.Rychle takový vztah ukonči.
Nesnáším lidi,co nedokážou být grandi. Ať už ženský nebo chlapy. Malichernost je hnusná vlastnost. Kotě to vyjádřila pěkně - velkorysost,to je to, co mu chybí. S takovým žít,ani omylem...
Děvče, utíkej, dokud je čas. Tahle vlastnost se s věkem ještě zhoršuje. Moje máti si po rozvodu vzala něco podobnýho a je totálně na prášky. Došlo to už tak daleko, že mají určený, která židle je čí a běda, pokud "ošoupá" polstrování na "cizí" židli....
Máš pravdu, ukonči to. Co by bylo, kdybys byla na mateřské? Jak by svým dílem na útratu přispívaly děti? Co kdybys na něj zůstala odkázaná kvůli nemoci? Od tohohle chlapa co nejdál.
A k otázce, u nás máme vše společné, do rodinného rozpočtu přispíváme oba, utrácíme za to, co je potřebné a nijak neřešíme, kdo na to dal víc.
nikdy jsem nikoho takového nepotkala... já bych zdrhla už dávno
Křeček: bych mu tu cokoladu mrska do ksichtu.. a bude se sbalila... nebo bych sbalila jeho ( zalezi na tom, ci byt je)
no teda tak toto je fakt sila, ja len pozeram, citam a nestacim sa divit. presne ako radi annie, rychlo od takehoto chlapa prec.
ja som momentalna na materskej, takze neplatim na domacnost nic, obcas nakupim, detom nejake veci atd. ale inak nic. ked nastupim do prace, asi to bude ine, budem prispievat, resp. moze byt napr. model ze priatel bude platit ucty, ja potraviny, alebo tak nejak. urcite sa dohodneme na nejakom sposobe, ale toto je teda naozaj extrem. aby po tebe priatel chcel, aby si mu dala polku za benzin, aby si si nemohla zobrat cokoladu, ktora je doma.
tak z tohodle bych rychle vycouvala, já znám jen společné peníze a dohodu o velkých výdajích, u nás to většinou vypadá tak, že platím já, protože mám většinou víc peněz v peněžence, veškeré finance mám na starosti já a když náhodou manžel vyráží někam sám, tak prostě zkontroluju, zda má dost peněz, pokud ne, tak mu je do peněženky přidělím
ZDRHEJ, to je teda chlap na baterky a nebo na
My máme účet společný, ze kterýho se platí všecko a jdou tam všechny naše příjmy. Moje mateřská, manželovo výplata. Já mám pravda ještě jeden účet, kde se neplatí poplatky, ale nedávám tam peníze pravidelně, je spíš tak jako že sem tam něco ušetřím tak si to tam hodím, manžel si zase penízky co šetří dává do trezoru, ale mě víc vyhovuje to dávat na účet, protože nerada nosím prachy v hotovosti (nikdy mi pak dlouho nevydrží...)
To bych asi nevydržela ani týden.
A bude hůř, až vyprchá prvotní zamilovanost (jestli tedy nevyprchala po tom lakotném výjevu s čokoládou
Sranda by nastala, až bys zůstala doma na mateřské...to už je placení všeho jaksi nemožné...Leda bys ve chvilkách mezi kojením vzala nějakou brigádku.
Takže moje rada - rychle pryč od něj.
sice mame s manzelem oddelene finance, ale drobnosti neresime. Jednou nakoupim ja jednou on. a tak je to ve vsem
No to je teda pan BLB
A ten model dělení si nákladů považuju vhodný, když spolu dva jen chodí. Při společném bydlení či svatbě, bych očekávala společný účet, z kterého bude financována domácnost. Přece jen ve většině rodin se žena víc stará o domácnost, nakupuje jídlo, společnou kosmetiku, věci do bytu. Takže Marcelin přítel je pěkný skrblík a vyčůránek, protože jeho díl určitě není přesně 50%.