Můj přítel se k matce chová jako hulvát
Mám přítele již skoro rok, je fajn, pozorný, zodpovědný, pracovitý. Rozumíme si a je nám spolu dobře. Přesto mi již delší dobu bliká v hlavě varovné světýlko a ráda bych znala názory čtenářek. Jde totiž o přítelovo chování k jeho matce.
První půlrok jsem jeho rodiče neznala, ale pak jsme je začali společně navštěvovat. Sami mne chtěli poznat a já je taky. Stejně tak se stýkáme i s mými rodiči.
Hned, když jsme k nim občas zašli na návštěvu nebo na nedělní oběd, mne zarazilo, jak se Mirek ke své matce chová. Utrhuje se na ni, zesměšňuje ji, skáče jí do řeči a znevažuje cokoli, co řekne. Ona se vždycky zarazí, zrudne a ztichne, je na ní vidět, že se za to stydí. I mně je vždycky v takové chvíli velice trapně a nejradši bych tam nebyla.
Když jsem na to Mirka upozornila a řekla mu, že se mi jeho chování k vlastní máme nelíbí, ohradil se, že s ní se prý jinak jednat nedá. Doslova řekl, že je jednoduchá, povídá jen samé nesmysly a jde mu tím na nervy. Stejně jako on se k ní chová i její manžel.
Pravda je, že je maminka prostší žena. Celý život byla prakticky v domácnosti, jen několik let pracovala jako pomocná kuchařka ve školní jídelně. Žádné intelektuální hovory s ní člověk skutečně vést nemůže. Ale to přece nedává nikomu právo, aby ji ponižoval. Je to hodná žena, obětavá, velice laskavá. Myslím, že si mne dost oblíbila, pokaždé se na mne těší a vidím na ní, jak si užívá chvilky, kdy jsme spolu samy třeba při mytí nádobí a může si se mnou popovídat.
Mirkovo chování vůči ní mne velice zaráží a mrzí a je příčinou toho, že uvažuji, jestli je tento muž opravdu tím správným partnerem pro život. Co když jednou, až budu třeba doma na mateřské, mu nebudu intelektuálně dostačovat podle jeho vlastních měřítek a začne se ke mně chovat stejně jako ke své mamince?
Moje mamka říká, že tak, jak se muž chová ke své matce, se bude jednou chovat ke své ženě. Nechce mi do vztahu mluvit, ale poté, co jsem jí o poměrech u Mirka doma vyprávěla, mě upozornila, abych byla hodně obezřetná. Podle ní to není v pořádku. Já si myslím to samé, přesto nevím, jestli by případný rozchod z tohoto důvodu nebyl unáhlený. Možná by se dal Mirek ještě nějak převychovat, přesvědčit, aby své chování vůči mamince změnil. Co myslíte?
22.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj přítel se k matce chová jako hulvát
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.chytrájakrádio: to mi něco připomíná, slýchám to podobně, ne že já nechci na vztahu pracovat, ale že nechci pracovat na sobě, že přešlapuju na místě atd. Přitom bych ale měla na sobě pracovat tak, jak ON uzná za správné. Můžu jen říct, že moje snaha se vypracovat podle něj mě dovedla k psychologovi, a nadlouho. Jsem husa, teď to vím, tak snad se brzy vzpamatuju.
prchej
prchej
Ajko utikej jak Ti tu radí holky na mém se mi vždy libilo jak hezky mluvil o své mamce i sestrách má 3 je stále stejnej
Já bych od takového chlapa uháněla pryč až by mi za patami hořelo.Jeho chování je hnusné,ale není se čemu divit,vzal si vzor ze svého otce,který se chová k jeho mamince taky tak.A myslím si,že se tak bude chovat i ke své ženě když se ožení.
chytrájakrádio: vybodni se na něj ty. Si musí najít jinou slípku.
Navíc, toho správnýho jsem našla až když jsem žádnýho nechtěla.
nečetla jsem ještě diskusi, ale mohu ti říci zodpovědně, dej si veliký pozor. Opravdu, jak se chlap chová ke své matce, tak se bude chovat ke své ženě. A nedělej si iluze, chlapa nepředěláš.
Podobnýho hulváta mám doma. Takže pokud můžeš, utíkej. Takoví dokáží tvé sebevědomí zadupat do země a ještě z tebe udělat nesvéprávnou puťku, co když projeví svůj názor, tak je zlá a nesnášenlivá semetrika....
Arna: to mu říkám furt jinak čoveče - já nějak ani nechci žádnýho. už jsem z těch chlapů tako jako povšechně votrávená, zklamaná atd. budu svobodná holka a budu si žít podle sebe.
chytrájakrádio: Hledej si jinýho. Tomu despotovi pak řekni,že jemu nevadí nemluvnost,že se málo usmíváš,....,že tě bere takovou jaká jsi a nic na tobě nechce měnit.
Arna: díky!
Grainne: no to on nechce, rozchod málem proběh minulej tejden, ale on hrozně nechtěl... je to podle mě podobný jako ten u arny
chytrájakrádio: tak to bych spíš viděla na to, že hledá chyby, aby mohl se ctí vycouvat ze vztahu.
Bych to utla a to hned, než se to projeví na mém sebevědomí.
My jsme dominantní oba a dalo to hodně práce, žijem oba. To ovšem musí oba.
chytrájakrádio: Nedej se,držím ti palce.
Arna: no u mě to právě začíná taky... někdy mě napadne: tohle bych asi měla/neměla, protože zase bude scéna. Zatím jsem se tomu zatím vždycky ubránila, ale děsí mě, jakej vliv to jeho chování na moje podvědomí (asi) má Tak to nechci nechat zajít moc daleko...