Inu, to je pokrok, pokrok, pokrok…
…a už jsme zase o krok o krok dál. Také znáte tuto starou sprostonárodní písničku? Já si ji dost často v dětství pobrukovala, jelikož měla moc povedený text. O tom ale možná raději někdy jindy a někde jinde.
Dnes jsem se chtěla s vámi podělit o jeden pokrokový objev, který jsem nedávno učinila a měla jsem z něj radost stejného kalibru, jako když „momentálně“ retardovaný Rákosník objevil splachovací záchod.
Byla jsem na služební cestě a postihl mě jakýsi moribundus. I za běžného provozu bývám zmrzloň obecný, ale při nemoci u mě nastává přímo akutní námraza organismu, takže místo abych si vesele užívala noční život velkoměsta, trávila jsem večery v hotelovém pokoji pendlujíc mezi horkou vanou a studenou postelí. Nebylo mi nejlépe, protože mimo vyhřátou koupelnu mé tělo provázel třes a čelistní vibrace hrozící destrukcí dentálního 
vybavení.
V zoufalství jsem zalovila ve skříni, kde jsem měla pohotovostní placatku se slivovicí, a v tom jsem to našla – na horní polici byl ukrytý zelený balíček, který vypadal velmi lákavě. Vytáhla jsem ho na světlo boží a zjistila jsem, že to je deka, a dokonce poměrně velká. Zabalila jsem do ní své tělo a v tu chvíli jsem se zamilovala na celý život. On to totiž nebyl jen tak nějaký obyčejný vypelichaný socialistický plyš, nýbrž nový úžasný mikrovláknový zázrak, který mi během pár minut zachránil důstojnou existenci a naplnil mé večery hřejivým teplem.
Při odjezdu jsem zvažovala možnost narvat deku do kufru a zmizet po anglicku, ale soudě podle ceníku nápojů v hotelovém minibaru jsem odhadla, že by mi zpětně naúčtovali částku přibližně v hodnotě obnošeného norkového kožichu. Takže jsem raději hned po návratu na rodnou hroudu vyrazila do hobbymarketů a našla jsem si svého nového miláčka za slušnou cenu a v lepší barvě. Celé první odpoledne jsme se synátorem trávili v konejšivém objetí měkkoučkého mikrovlákna a vymýšleli mu jméno. Teď je to náš Žužmelín, zkráceně Žužmík (pan Pratchett snad promine).
A co vy? Také jste si něco koupili a jste z toho na větvi? Podělte se o to s námi! Já si velice ráda rozšířím obzory. Jak vidno, mám v oblasti moderních vychytávek velké mezery ve vzdělání…
27.5.2011 Rubrika: Vybavení domácnosti | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Inu, to je pokrok, pokrok, pokrok…
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Linda: hele, nech můj vjezd mým vjezdem
. Ale buď klidná, kámoš, kterej se vždycky považoval za fákt dobrýho řidiče tam nechal blatník a když naposledy vycouvával táta, tak jsem se musela hodně držet, abych mu nestrčila hlavu do okénka a neřekla "hele, jestli chceš, tak já ti s tím vyjedu"
Ad Praha - a to je právě to místo, kde potřebuju podřadit a rychle se někam vmáčknout, páč jinak bych tam stála dodneška
. Ale taky tam nerada jezdím. Nevadí mi ani tak ten provoz jako to, že nevím KAM mám jet. Takovým sofistikovaným systémem jednosměrek za Labutí jsem jednou bloudila asi půl dne
Linda: mam Smartika, tak s time se nastesti clovek otoci na petniku
.jpg)
Kdyz se tu tak bavíme o autech, já vám neco prásknu.....pokud by se nekdo z vás vypravil k Vcelce Máje vypujcte si to nejmensí auto co najdete!!!! Kdyby bývala Merylka natácela nebo aspo fotila jak já jsem od ní vycouvávala a tocila se po centimetrech tak je pulka SZ mrtvá smíchy . Její vjezd je siroký dostatecne, ale ta hnusná betonová podezídka u sousedova plotu je HNUSNE blízko a nakonec ta poiulicní lampa by taky mohla stát jinde.
Linda: ja zatim jezdim par anucenych tras a mimo hlavni spiscku... ale zaclu na Prumyslove , uz jsem si taky dala, kdyz jsem jela smer Aduš a silnicari spravovali diry po zime... byla to ma druha jizda, kdy jsem jela sma v aute v zivote.. no jsem rada, ze jsem dlouhovlasa dlouhonoha blondyna... stacilo vyhodit blinkr a hezky se usmat na toho ridice v potrebnem pruhu...
majucha: jo tak to ja taky.. a kdyz takhle prijel s Puntikem , tak jsme si ujasnili, ze v meme aute to proste delat nebude...
.jpg)
Linda: 
auto nechávám na Jarově a nebo využívám toho, že se v pátek, sobotu a neděli v Opletalce u Masaryčky neplatí parkovné
Stanik: ridicák mám 3,5roku a myslím, ze jezdím docela slusne. Klidne se vypravím sama napríc evropou, ale do centra Prahy by me nikdo nedostal. Auto nechávám na záchytným parkovisti v Letnanech a pokracuji metrem
Stanik: vždyť ti to neberu :-) Ačkoliv vystrkování čehokoliv z okénka považuji za prasárnu
Almega: nj, ale domaci nudle ( ozblaste, mas li do nich dobra vajíčka) se s tou kupovanou hrzou proste srovnat nedaji... miluju nudlovou polevku a kupovane nudle mi nechtnaji, tak halt taky dema domaci, ale me to bavi...
Almega: v létě už je to dobrý, ale v zimě spím takto: na sobě tepláky, tričko až dvě a huňatej svetr. Pod sebou fleece deka, na sobě fleece deka, péřová deka, druhá fleece deka. Okolo sebe petky s teplou vodou a na nohou nahřívací polštářek. Dovršují to kočky všude kolem. A stejně je mi zima
majucha: jinak ja 17 let od autoskoly neridila, resp ridila jem parkrat.. a tak mi razeni ani spojkovy pedal mi fakt nechybi . Muz moc touzil po automatu, tak po trech manualech si ho konecne koupil a je spokojenej... i kdyz ja tedy jako on ś levou nohou z okynka v zacpe popojizdet nebudu.
majucha: teď jsi uhodila hlavičkou o hřebíček, to je přesně ono
majucha: pomale mi to tedy rozhodne neprijde a to ani to moje pprditko o obsahu 0,6litr.. muz ma Citroen C5 v automatu s trilitrovym motorema rozhodne bych to pomalym pri rozjezdu nenazvala... a v prazskych zacapach fakt skripat gumama nepotrebuju... a kdyz odnekud vyjizdim, radeji si pockam, abych prohrabavat nemusela... ja byla vdzycky na prasky, ze se nekde nerozjedu, nebo mi to chcipne a tahle hlavni starost mi s automatem odpadla a tim padem jezdim bez stresu.
Hmm,tak to tady nějak nefunguje,že se to poslalo 2x...
Já žasnu,já se divím: vy jste zde pravé ženy!! Mě by ani ve snu nenapadlo dělat doma nudle!! když se dají koupit!! a ušetřím čas na např. čtení knihy...V autě s automatikou bych se teda nudila,miluju řazení,když si hraju na závodníka a z jedničky tam peru jednu za druhou až se řítím na pětku co nejrychleji...Užívám si jen jízd s důvodem,jezdit jen tak,bezcílně,to ne.Já bych potřebovala od května do září nějaké mrazicí pyžamo,je mi v posteli šílené vedro,spím pak už jen pod prostěradlem a dokonce i nahá,ale moc to nepomáhá...Klimatizaci do nájemního bytu pořizovat nebudu,tak nevím,jestli jednou ráno nebudu uvařená....
