Můj přítel se k matce chová jako hulvát
Mám přítele již skoro rok, je fajn, pozorný, zodpovědný, pracovitý. Rozumíme si a je nám spolu dobře. Přesto mi již delší dobu bliká v hlavě varovné světýlko a ráda bych znala názory čtenářek. Jde totiž o přítelovo chování k jeho matce.
První půlrok jsem jeho rodiče neznala, ale pak jsme je začali společně navštěvovat. Sami mne chtěli poznat a já je taky. Stejně tak se stýkáme i s mými rodiči.
Hned, když jsme k nim občas zašli na návštěvu nebo na nedělní oběd, mne zarazilo, jak se Mirek ke své matce chová. Utrhuje se na ni, zesměšňuje ji, skáče jí do řeči a znevažuje cokoli, co řekne. Ona se vždycky zarazí, zrudne a ztichne, je na ní vidět, že se za to stydí. I mně je vždycky v takové chvíli velice trapně a nejradši bych tam nebyla.
Když jsem na to Mirka upozornila a řekla mu, že se mi jeho chování k vlastní máme nelíbí, ohradil se, že s ní se prý jinak jednat nedá. Doslova řekl, že je jednoduchá, povídá jen samé nesmysly a jde mu tím na nervy. Stejně jako on se k ní chová i její manžel.
Pravda je, že je maminka prostší žena. Celý život byla prakticky v domácnosti, jen několik let pracovala jako pomocná kuchařka ve školní jídelně. Žádné intelektuální hovory s ní člověk skutečně vést nemůže. Ale to přece nedává nikomu právo, aby ji ponižoval. Je to hodná žena, obětavá, velice laskavá. Myslím, že si mne dost oblíbila, pokaždé se na mne těší a vidím na ní, jak si užívá chvilky, kdy jsme spolu samy třeba při mytí nádobí a může si se mnou popovídat.
Mirkovo chování vůči ní mne velice zaráží a mrzí a je příčinou toho, že uvažuji, jestli je tento muž opravdu tím správným partnerem pro život. Co když jednou, až budu třeba doma na mateřské, mu nebudu intelektuálně dostačovat podle jeho vlastních měřítek a začne se ke mně chovat stejně jako ke své mamince?
Moje mamka říká, že tak, jak se muž chová ke své matce, se bude jednou chovat ke své ženě. Nechce mi do vztahu mluvit, ale poté, co jsem jí o poměrech u Mirka doma vyprávěla, mě upozornila, abych byla hodně obezřetná. Podle ní to není v pořádku. Já si myslím to samé, přesto nevím, jestli by případný rozchod z tohoto důvodu nebyl unáhlený. Možná by se dal Mirek ještě nějak převychovat, přesvědčit, aby své chování vůči mamince změnil. Co myslíte?
22.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj přítel se k matce chová jako hulvát
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tvoje aminka má pravdu. Jak se chová ke svojí matce, jednou se bude chovat k tobě. Nepíšeš ale, jak se k ní chová její manžel, jestli se chová taky tak, nebo je k ní pozorný a hulvátství svého syna přehlíží.
Já osobně bych byla obezřetná.
.gif)
sevenofnine: ona je tu otázka, jestli je to naučené chování, nebo už má pocit mužské převahy zakódován v sobě. V tomhle případě by to mohlo být naučené chování - zářný příklad otce a co je naučené, dá se taky odnaučit.
Chce to ovšem silný protipól. Skutečně silný, přehrávání nepomůže a opravdu je vyčerpávající celý život něco přehrávat.
Můj názor v tomto případě je, že autorka článku tím silným protipólem nebude, takže zbývá varianta rozchodu, nebo varianta podřízení se a určité závislosti. Na tom nemusí být nic špatného, pokud jsou s tím oba srozuměni. To ale asi není tenhle případ, to by nevznikl tenhle článek.
Jak vidím, shodneme se.
já bych si nemohla vážit chlapa, který nectí ženy...i kdyby mne na rukou nosil, nefungovalo by to
Ajko, můj tchán se ke své ženě chová podobně. Nevím, jak se choval ke své matce, to jsem už nezažila. A neuvěřitelný bylo, jak se dokázal přede mnou přetvařovat, po dobu minimálně dvou tří let, když jsem u nich byla. Pak mě "přijal do rodiny" a už si nebral servítky a choval se "jako vždycky" a zkoušel to i na mě. Když jsem si to ve vší slušnosti nenechala líbit, jsem podle něj semetrika... ALe nedovolí si
Můj muž, jeho syn, by si tohle k mamince nedovolil nikdy, otec jako vzor nezafungoval, díkybohu. A nedovolil by si to ani ke mně. říká, že jsem pyšná 
, ale myslím, že mám jen sebeúctu.
Záleží na tobě, jestli máš dost sebeúcty, abys se sebou nenechala takhle orat, ale to zvládne málokterá. Je to vyčerpávající. Ostře se ohradit hned na začátku tohohle manželova chování a pokaždé ho odkázat do patřičných mezí. Mezi námi - tyhle typy přesně vědí, na koho si to můžou dovolit a na koho ne. Která ženská to bude trpět a která s nimi vyběhne, že by se nestačili divit.
A nebo jít od toho. Což tě bude stát daleko míň nervů 
Grainne: myslím, že otázka spíš zní "Stojí Ti to za to? Nervovat se celý život? Neustále být ve střehu a neustále silná?"
Dovedeš si představit jak by se choval jako manžel, kdyby jsi potřebovala pomoc? Bude Ti oporou?
já bych do toho nešla a navíc i Tobě samotné bliká červené světýlko, dej na svůj pocit. Převychovávat chlapa je věc nelehká, na dlouhé lokty a v tak důležité věci i značně nejistá navíc ponižující pro oba.
Jaký otec takový syn.Kdyvy to byl můj přítel tak bych se s ním rozešla,proto že po čase se může chovat tak i k tobě.
Hm, pokud už teď nerespektuje tvoje přání, aby změnil své chování vůči matce a pokud místo vypisování článku tvrdě už teď nevymetáš takhle nevhodné chování z jeho hlavy, čeká tě totéž, co jeho matku.
Znám několik takových případů, kdy si hoši podobného ražení vzali ženu dost razantní a schopnou se ubránit. Dokážou ji respektovat, ale ten respekt musí být nastaven už od začátku a mj. i v tom, že si minimálně před ní nedovolí takové chování vůči matce.
V jiném případě jsou schopni ženu převálcovat a zatlačit do úplného pozadí a závislosti.
Otázka zní: "Máš na to?"
.jpg)
vlastně je to i proti čtvrtému božímu přikázání :
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi...
nebo kniha Sirachova :Z celého srdce cti svého otce a nikdy nezapomeň na bolesti své matky. Pamatuj, že jim děkuješ za své bytí. Čím se jim můžeš odplatit za to, co ti dali?”
a na závěr ze svatého Pavla : když děti vyrostou, jsou plnoleté, mají i nadále respektovat své rodiče zvláště, když s nimi žijí doma. Dokud jsi s rodiči doma, mladý muži, či dívko, jsi povinen dbát řádu rodinného života. Úcta a láska k rodičům nepřestává s plnoletostí, jak si mnozí myslí.....
Závěrem bych dodal.
Kolik intelektuálů, vědců, umělců, filozofů a světových politiků se narodilo v prostých poměrech , prostým rodičům? A kolik z nich se chovalo jako hovado ?
Ajka : Proč bys Mirka převychovávala ? Výsledek je nejistý, a teď pochopitelně před Tebou "natřásá peříčka", tak se k Tobě chová jinak, než je jeho přirozenost. Až Tě bude mít jistou, sklouzne do vyjetých kolejí.
Najdi si někoho, koho nebudeš muset převychovávat. Chlapů je, a lepších !
.JPG)
Ajko, když chceš vědět, jak se k Tobě bude chovat Tvůj nastávající, je dobré zajít do jeho rodiny.
Opravdu se takhle bude chovat k Tobě.
pryč od hulváta stejně jako od mamiňáka - rozum do hrsti a nohy na ramena
Při nevhodném chování přítele nebo budoucího tchána, bych na to nahlas upozornila. Třeba: To nemyslíte vážně, takové chování. Prostě bych se budoucí tchyně zastala. Uvidíte reakce.
TEĎ TĚ BALÍ A NIC SI NEDOVOLÍ,ALE AŽ BUDEŠ NA MATEŘSKÉ ZŮSTANEŠ DOMA A NEBUDEŠ MÍT TAKOVÝ PŘEHLED.POTOM SE ZAČNE K TOBĚ TAKY TAK CHOVAT
přítel se mi jeví jako hulvát, jak se chová k mamince, bude se chovat i k tobě, takže radím nohy na ramena a zdrhej od něj 
nepíšeš, kolik je mu let, ale stejně nevidím naději na zlepšení 
Kirkland: 
evica: 
Ajko, souhlasím se vším,co je pode mnou v diskusi, přidávám se RYCHLE PRYČ, přítele nepřevychováš, změní se jenom k horšímu 
jeho maminky je mi líto, nepíšeš, jak se k tomu staví jeho otec, proč synka dávno nesrovnal do latě 
