Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Televize tam kde se spí nemá být. Ani počítač Kvůli elektronickému smogu.

Ono je to všechno v lidech. Když jsem měla děti v pubertálním věku, poslouchala jsem kolegyni, která se denně zlobila s tím, že jí děti chodí pozdě spát a jen koukají na televizi. Měly ji v pokojíčku stejně jako ty naše a byly ve stejném věku. Dá se říct, že jsme v tu dobu měly hodně společného, ale přístupy rozdílné. Mé děti například nebyly mnou buzeny po telefonu z práce a neomlouvala jsem jim hodiny, když zaspaly nebo nestihly udělat úkol. Nediskutovala jsem s nimi o vhodnosti toho či onoho filmu a nehlídala je, v kolik jdou spát. Protože měly na výběr, tak si uměly vybrat. Kolikrát samy řekly...jdem spát, budou to opakovat, nebo, budem radši koukat zítra, bude dobrodružnej film...Pokud Vaše dcera bude vědět, že si telku může pustit kdykoli - rychle se jí omrzí civět na všechno. Aspoň já mám takovou zkušenost. A to naše děti nebyli nijak velcí sportovci, jedničkáři, atd. byly to průměrně se učící jedinci s běžnými zájmy. Ale vlastně ani já nekoukám na všechno, tak snad ten osobní příklad jim něco taky dá. A pamatuju si, že ze sportovní každoroční akce kluk jednou spěchal napřed na Eso...a za rok tam zůstal s námi do konce a řekl....že to je venku lepší, než u televize....

naše vnučka a i vnuk mají každý ve svém pokoji televizi i DVD, ale toho času moc nemají, tréninky a jiné činnosti jim nedovolí trávit půl den u telky...

dcera měla v pokojíčku taky televizi a rozhodně jí ani nenapdalo jí poštět přes den. jednak měla dost co dělat a jednak jsme koukali v obýváku. Ale večer, když jsem chtěla mít klid, uložila se ke spaní a v klidu čučela na tv. Stejně to dlouho nevydržela...

Hanča: Když jsem bydlela ještě u našich, tak televize nebyla akorát na záchodě a v koupelně. Takže co bydlíme s přítelem sami, tak máme v obyváku telku a v ložnici zabudovanou do kompu televizní kartu. Monitor máme hodně velký, takže se můžeme koukat i z postele. No a do kuchyně se mi bohužel nevejde, protože bydlíme v paneláku a ten má minikuchyňku.

tak tuhle diskusi jsem asi ani neměla číst, já mám televizi i v kuchyni, v ložnici a samozřejmě ji děti mají v pokojíčku, aspoň nás v sobotu a neděli nebudí a jelikož má syn dost svých povinnosti, tak nemám strach, že by seděl jen u televize

Moje děti se na televizi moc nekoukají, syn nanejvýš dorazí v pondělí na House nebo občas na Kriminálku NY nebo LV, jinak ho ty programy moc neberou. Máme akorát v naší ložnici DVD a k tomu připojený velký monitor, takže tam si kdyžtak pouští dcera pohádky, a já si tam občas pouštím taky nějaký filmy, když se manžel výjimečně kouká na něco, co mně nic neříká. Děti mají v pokojíčku počítač a kluk má svůj notebook, takže ten počítač slouží spíš už jen pro holku, ale ta si na něm hraje jen občas nějaké holčičí hry nebo nějaké jednoduché strategie.

Nevidím důvod proč by v pokoji nemohla být televize
Děcka koukají na to co je zajímá a neřešíme boj o program. Někdy koukám v pokojíku s dcerou a táta se synkem v obýváku- jindy chce něco vidět holka a kluk chce koukat s náma.
Jsem rozhodně pro telku v pokoji. Bláboly o tom jak musí dítě trávit život jenom smysluplně (kroužky, sportovní vyžití, interaktivní hry...) mi drásají uši. Ještě že naše máma byla normální a nechala nás žít.

Marcii,
holky mají u sebe v pokojíčku taky TV, ale s tím, že si ji pustí až k večeru, po úkolech ze školy. Přes týden, kdy se brzy vstává, mají dovoleno do 8mi večer, v pátek a sobotu klidně i do 11 večer nebo do skončení filmu. Televizi vždy naprogramuju a vypne se sama, když jdeme spát dřív jak ony.
Nejmenší spí s námi, ale ostatní jsou u "sebe"...
Takže bych to tak zlé neviděla, na 12tiletou slečnu v dnešní době by ta telka v jejím pokojíčku už byla celkem na místě....

Zbytečně nafouknutý problém....

chytrájakrádio: Řekla bych, že někdy to předcházení není moc výchovné. To je jako bys dítěti nedala cigaretu aby ji nekouřil. Stejně když bude chtít, tak si zapálí. Stačí nastolit nějaká pravidla a buď se tím řídit bude nebo se holt TV nebo komp, .... odstraní.

Bridgetj: no právě, ze všeho nejhorší mi přijde, když rodiče svoje dítě "trestají" jakoby preventivně, ještě před tím, než může něco provést. Přístup ála: žádná televize do pokojíčku, určitě bys u toho seděla od rána do večera, nestíhala školu, zblbla by jsi a zkazily by se ti oči TO je fakt strašná nedůvěra a jestli některý rodiče takhle přistupujou ke svým dětem (nejde jen o televizi samozřejmě!) je to smutné. Tedy hlavně pro ty děti

chytrájakrádio: Taky si myslím, že někteří přehání. Ve 12 letech TV není problém stejně jako komp. Naposledy jsem se pobavila minulý týden v TV kdy nějaká ženská vymyslela stroj, který když přiložím ke řvoucímu dítěti, mi řekne, jestli má hlad, vzteká se, je ve stresu, ..... Hned to vyzkoušela na jednom řvoucím miminu a to jí ukázalo, že je ve stresu. Bodejť né, když trčelo nabalený v obchoďáku a kdovíjak dlouho na stejným místě. Myslela jsem, že mám halucinace.

Nedělá se z televize zbytečný strašák?
Tak nějak mám dojem, že právě okolo 12 roku by už rodiče měli přestat mít nutkavou potřebu mít všechno pod kontrolou, je to akorát čas, kdy je dobré pomalinku začít pouštět otěže z rukou.
Televize je, řekla bych, docela dobrý počin a rozhodně bezpečnější, než potulování se po ulicích s partou podivných kamarádů. Jako všechno - dobrý sluha, zlý pán.

když tady někdy čtu ty názory, tak se obracím v hrobě speciální spínač, aby se mohla koukat jen když rodiče chtějí a na co oni chtějí atp. a nejde jen o tuhle diskuzi, podobný perly se objevujou hrozně často. ženský, budte trošku tolerantní a věřte svým dětem, nebo vás za tenhle přístup budou nenávidět!