Naši se chtějí na stará kolena rozvést!
Jsem nešťastná ze svých rodičů. Zbláznili se. Je jim 68 a 66 let, prožili spolu vlastně celý život a teď mi oznámili, že se budou rozvádět! Nechápu to, nerozumím tomu. Není v tom nevěra některého z nich, ani alkoholismus či něco podobně vážného.
Řekli mi, že si jdou vzájemně na nervy, že už je k sobě nic nepoutá. Podnět k rozvodu dala máma, která už prý nedokáže snášet tátovy nálady a bolestínství. Pravda, otec se v posledních letech dost změnil, už není takový jako dřív, ale to je s postupujícím věkem snad normální. Když jsem s ním mluvila, svěřil se mi, že je mu to líto, že se rozvádět vlastně ani nechce, ale matka na tom trvá, tak co má dělat.
Máma má ve všem jasno. Cítí se dobře, je vitální, společenská, ráda chodí na výlety a vůbec žije hodně aktivně. Jak mi řekla, otec je pro ni brzda. Zlenivěl, hýčká si své neduhy, nechce nikam chodit, nejraději sedí u televize. Dřív takový nebyl. Snažila se s ním o tom mluvit, vyhecovat ho, aby se vzchopil, chtěla ho přesvědčit, že ještě není tak starý, aby se zaživa pohřbil doma na gauči. Marně.
A tak se rozhodla, že se rozvede. Nechce prožít další část života vedle „neustále umírajícího“ otce. Chce si ještě něco užít.
Chápu je oba dva, ráda bych jim nějak pomohla. Ten rozvod mi připadá jako velmi unáhlené řešení a jsem přesvědčená, že by toho začali velmi brzy litovat. Jen nevím, jestli mně, jako jejich dceři, přísluší mluvit jim do jejich osobních problémů.
Jsem z toho ale velmi nešťastná. Vím, že nedělají dobře. Jak mám jejich manželství zachránit?
29.10.2007 Rubrika: | Komentářů 72 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Naši se chtějí na stará kolena rozvést!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
LenkaT.: ja vim..tak y to ode me nebyl nejak utok, nebo tak 
no a pratneri si proste na nervy lezou,to je jasny,jinak by to byla nuda...otazka je , jak unosne to je.. a kazdymame tu hranici nekde jinde...
Sheeni: o tom nediskutuji..chapu , ze ma o ne starost.. to je samo sebou....
ale do toho,. jestli se rozvedopu,nebo ne.ji nic neni....preci je dal budemit stejneč rada a starat se o oba, nebo ne? 
Stanik: no určitě je to na rodičích, jsou dospělí, udělají si to stejně po svém, ale Tesezu to evidentně trápí. A to utracení jsem myslela pochopitelně jen jako nadsázku. Já jsem taky napsala svůj názor. I kdyby manžel byl jakkoli lenivej a protivnej, tak já bych se kvůli tomu nerozvedla, ale každý máme jiný přístup k tomuto. Taky už máme spolu za sebou mooc let života společného. A i když mě taky leze na nervy a vytáčí mě, tak sama bych nechtěla zůstat. Aspoň mám doma koho sprdnout.
Stanik: No, tak snad jsou to její rodiče a že má o ně starost, tak na tom přece není nic špatného...
LenkaT.: tak to ja samozrjem etaky ne.. jen jsem chtela upresnit, ze nikdo z nas, kdo ma pro pani z clanku pochopeni, preci nechce sve partnery "utratit" az budou stari a nemocni....
ja osobne taky nevidim vztahove steti v tom mit toho driheho vecne za zadkem... na durhou stranu remcani a vecny pesimismus , jakpani uvadi asi bez zjevne priciny taky jednoho mori...
ale co si o tomk mysli kdokoli z nas je jedno... dceri je do toho celkem houby,mam-li byt uprimna... je to jen a ajen na rodcicich...
Terezo milá, dej si pohov. Můžeš se o otce nadále starat místo matky, která ho má zaslouženě plné zuby. A to je tak celé, co s tím můžeš dělat. 
Stanik: No ono je to těžké. nevím, co pán dělal v životě za zaměstnání, jestli už nemá toho cestování a rajcování po světě dost. Manžel se třeba v práci dost naběhá a tak už teď vím, že až bude v důchodu, bude si chtít jen tak lenošit a prostě "nic nemuset". No ale když já budu chtít jít na výlet, tak prostě půjdu bez něho. V mém okolí vidím spoustu lidí, kteří si sami chodí a jezdí na zájezdy a na tůry s partou jiných a druhý z manželů je doma. Nevidím v tom nic špatného.
Dám k dobrému příběh svých rodičů.Je jim 72 a 74 let,zdravotní problémy mají oba,taťka je po několika operacích.Každý z nich si žije svůj život-mamka je pesimistka,neustále si stěžuje.Musí držet přísnou dietu,jí velmi málo.Má slabé srdíčko,denně chodí na procházku,ale svým pomalým tempem.Stará se o kytky-u těch je nejraději sama.Taťka měla zase rád společnost,má rád návštěvy,neustále jezdí na výlety.Takže spolu žijí v 1 domě-taťka si pro obědy dochází,mamka si dusí tu svoji brokolici,mamka vypere-taťka pověsí,stará se o topení,na zahradě udělá tu těžší práci.Určitě si lezou na nervy,ale jsou spolu a v případě nouze si pomůžou.Rozcházet se po 52 letech by jim přišlo směšné.Vždyť ty nejtěžší chvíle v životě-starosti o děti,finanční nouze,stavba domu-už mají za sebou a určitě měly v životě vážnější příčiny k rozvodu.Tak se tolerují a žijí si každý svým tempem.
Maminka autorky ať se smíří s tím,že holt po lese bude chodit sama,starého chlapa už nepředělá.Tatínek ať zatím nakoupí nebo uvaří.Sklidí pak obrovskou chválu a bude klid,ne?Možná má tatínek jen strach,že už není tak zdatný,že by ostatním nestačil a myslí si,že by se zesměšnil.
LenkaT.: "Zlenivěl, hýčká si své neduhy, nechce nikam chodit, nejraději sedí u televize. Dřív takový nebyl. Snažila se s ním o tom mluvit, vyhecovat ho, aby se vzchopil, chtěla ho přesvědčit, že ještě není tak starý, aby se zaživa pohřbil doma na gauči. Marně."
takze to zkousela.... opravdu neverim tomu, ze by se na nej pani jen tak vyflakla, kdyby byl vazne nemocny...
samo je to "svedectvi z doslechu" jak se rika...ale tak se ma za kazdou cenu zahrabat u telky jak on?
ja nevim... myslim, ze je to ciste jejich veci, jak si tomezi sebou vyresi...,
LenkaT.: no ja si myslim, ze to , ze pani voli rozvod je az nejkrajnejsim resenim....
nemyslim, ze by nevyzkousela to predtim resit jinak..domluvit mu,objektivne jiste zna jeho zdravotni stav.. a nenechala by ho bez pomoci,pokud by mu bylo opravdu zle..myslim, ze ji krvidis...
ještě že nejde nechat starého a nemocného partnera utratit. Jak tak koukám, někteří by toho rádi využili. Nedovedu si představit, že bych manžela se kterým prožiju třeba 40 let, až už nebude mít vitalitu a nebo onemocní, že bych ho vykopla. A totéž očekávám, že on neudělá se mnou, kdyby něco.
Me to teda taky sobecké nepřijde. Mám zkušenost se svou babičkou, která byla celý život hrozný hypochondr, všechny nemoci a bolístky si hýčkala jako výše zmíněný pán a cca od svých 40 let (vím z doslechu) rozhlašovala, že už tady dlouho nebude, že na tom není nijak dobře, že má nemocné srdíčko atd. Vůbec nic jí nebylo, neměla ani cukrovku - a to ani v pokročilejším věku a zemřela v 85 letech stářím. Ale dobře si pamatuji to její neustálé naříkání a skuhrání a stížnosti a pesimismus...no, nevím, jak dlouho se to dá s takovým člověkem vydržet. Zvlášť pokud je paní aktivní a čilá. Je to fakt ubíjející.
Zní to možná nadneseně, ale říká se buďte spolu v dobrém i zlém.Asi by se mně těžko žilo s myšlenkou, že až budu jednou stará a třeba nemocná, že mě manžel opustí,protože on je vitální a plný života. To samé platí naopak.
babkatapka: Úplně souhlasím. Situace se může obrátit, otec pookřeje a matka bude nemocná. Asi by se jí nelíbilo, kdyby od ní v tu chvíli dal manžel ruce pryč a starej se, jak umíš!
Vlcice: no sobeckemi toneprijde... spisemiprijdezema pud sebezachovy, kdyz nechce zacit stejne hnit jako otec... ono totiz stokrat a nic umorilo osla....
v tomhle souhlasim s karetou...
