Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Nikdy nepochopím svoje kamarádky kolem, který vždy nad manželem slintají, kroutí hlavou, když ti jejich přijdou domů, sednou k televizi a zahučí, že mají hlad gggrrrrr. Ono holky, abyste si nemyslely, vše je vykompenzovaný něčím jiným!!!!!! Takže nebojte má i zápory a to docela dost nepříjemný ale holt z něčeho člověk slevit musí.

Ahoj Jarko,

tak toto absolutně neznám!!!!! Od roku malé chodím do práce a ba naopak mi manžel se snaží vše ulehčit, včetně umývání nádobí, uklízení domácnosti, nemluvě o malé. Můžu se na něj opravdu na 100% spolehnout, ale myslím, že je to mým postojem a jak jsem to od začátku natolila. Nikdy jsem za ním nechodila a neuklízea atd. Např. můj muž je pořádkumilovný, takže když vezmem třeba jen nádobí. Uvařila jsem sobotní či nedělní oběd, stála celý dopoledne u sporáku, pak jsme se nabaštili a když brblal, že je tam horda nádobí, tak jsem si sedla a jen odvětila, jeslti mu to vadí, ať ju umyje, že já jsem celý dopoledne vařila a nádobí umyju až si odpočinu třeba navečer. Samo mu to nedalo a k té kopě si stoupnul. A tak nějak postupem to bylo se vším. Vadí Ti něco?? já chodím do práce stejně jako ty, tak to vem a udělej to. Takže dnes to vypadá u nás po ránu tak, že vstáváme zároveň, on jde se psem a já mezi tím spacifikuju a nachystám dcerku do školky, pak mažou do školky a já se nachystám do práce a dá se říct, že zároveň vyjíždíme oba do práce. Kdo dřív přijde, ten vyzvedává dcerku ze školky a jde s bafinem. Nákupy vcelku jezdíme společně, abych se moc nerozšoupla to je legrace, ale ikdyž jedu sama, vždy manžela pod barákem prozvoním a poprosím, že mám v kufru nákup, jestli by ho šel vytáhnout. Podotýkám, že má klouzavou dobu podle zakázek, takže z toho přijde pozdě večer a z toho třeba v jednu. No a to pak ve směs vždy vím, že přijdu do uklizenýho vyvoňanýho bytu, jelikož tam nikdo není a manžel toho vždy využije a povytírá podlahy a udělá úklid. No teď to vypadá, jak kdybych seděla s rukama vloženýma v klíně, ale to teda rozhodně nééé jen prostě manžel plně pochopil, že si nevzal ženu, aby mu dělala služku v domácnosti. Podotýkám, že jsem si brala před třicetiletého rozmlsaného muže přímo od maminky a i tak to jde A díky tomu naprosto vím, že se ve všem na něj můžu spolehnout!!! Nikdy nepochopím svoje kamarádky kolem, který vždy nad manželem slintají, kro

tssss, bych se vyprdla na nakupovani po praci a delani vecere, snidane ani nemluvim, vstavat dve hodiny predem, abych vsem nachystala pod nos
Nakupy muzete delat spolu vetsi jednou tydne, at si to panacek odtaha domu, po praci bych si taky sedla ke svemu konicku a muzete mi vsichni polibit. Nejsem zadna sluzka. Kdyz se prace rozdeli na vsechny cleny domacnosti, tak se ti znacne ulevi.

Taky máme dělbu práce, sice to bylo náročný, ale šlo to.....tchyně totiž všechno vždycky dělala sama, krom vaření, to dělal tchán, ale její synáčci nikdy nic nemuseli....... Jelikož mi nejde vaření, tak manžel v zájmu nevymření hlady vzal strost o žaludky do svých rukou, vaří dobře, vaří rád, nakupuje, ráno chystá syna do školy...pravda, domácí kutil není, tak si holt tu žárovku vyměním sama, malovali jsme společně, úklid je sice na mě, ale ten probíhá v sobotu dopoledne, kdy se on činí v kuchyni, tak nemám zase tolik práce.......když jsme spolu začali žít, tak taky očekával servis jako od maminky (naiva ), pak se jen divil, kde má čistý trička, prala jsem prostě jen to, co hodil do koše, jenže on byl zvyklej, že mu jednou týdně skříň projela maminka a špinavý prádlo vyprala.....no chápete to???? .....ale rozhodně bych na místě Jarky už zapojila děti a vybodla bych se na teplý večeře (pokud je Jarka chystá)

No, u nás máme dělbu. Ale taky jsem si ho musela trochu vychovat. Byl zvyklý z domu, že mu maminka všechno nachystala. Tak jsem se párkrát cukla, něco nevyprala, nechala ho třeba týden na párkách (musel si je sám ohřát), dělala si na svém písečeku a najednou to šlo. Zjistil, že nejsem žádný automat. A pokud ho někdy něco podobného chytne, tak se na něho podívám se zvednutým obočím a je mu jasné, že by byl zase jenom na párkách Třeba moje kamarádka byla vychovaná jináč, takže jí by přišlo normální dělat chlapovi služku. U nás ne. Taťka vaří, umývá koupelnu, vysává,.... takže jsem to zavedla i u nás. Přítel uklízí koupelnu, utírá prach a já vařím a peru (např.).

Manžel dělá doma práce jako je malování, veškeré opravy a údržbu včetně rozebrání pračky, chodí s odpadky a uklízí kuchyň./nádobí do myčky a z myčky, čištění sklokeramické desky apod./Jinak je bordelář. Vím přesně, kde byl a co dělal. Otevřené skříně, rožnuté v koupelně a na WC, mikina hozená přes rotoped, letáky ze schránky na stole včetně klíčů, mobilu a peněženky.Ale zase platí nájem a inkaso, pojistky, stará se o naše auta, tak to jakž takž jde.Ale kdybych neutřela prach nebo nevyluxovala, tak jsou doma závěje a jemu to nevadí.A že jsem jednou zkusila neprat a nežehlit delší dobu, tím jsem potrestala jen sebe, protože jsem potom nevěděla, kdy ty kupy prádla stihnu vyprat a vyžehlit.

Přidá také svůj názor, i když jsem určitě nejmíň o jednu generaci starší. Dneska je doba daleko víc uspěchaná, než byla dřív, proto souhlasím, že oba by se měli podílet na chodu domácnosti stejně. Jak to tak ale kolem sebe pozoruji (jsem z menší vesnice), když se někomu něco doma nelíbí nebo znelíbí, frrrr a už je pryč, bez ohledu na děti. Takže bych byla opatrná a začala s tou "neposlušnosti" (chystání snídaně, praní prádla) velmi opatrně. Samorřejmě, že záleži na každém jedinci, jakou zodpovědnost cítí k rodině. (tím myslím muže). Držím palce, ať všechno dopadne ke spokojenosti Vás obou.

Stará písnička, to se opakuje většinou v každé generaci. Promluv s ním (jestli je s ním řeč) a rozdělte si domácí práce. Ale také to záleží na tom, jakou má výchovu z domova

Ahojda,to my to máme jiné,protože jsem na mateřské s druhým mimčem,první holčina chodí do školky,druhé je něco málo přes rok.Takže v podstatě vše dělám sama,ale zas to nějak nepřeháním,nelítám od ána do večera s koštětem,takže v poho,ale můj manža je zlatíčko,takže sám rá pomáhá-sle spíš s holkama,jednou za čas vysaje,umeje nádobí, víc po něm nechci,raději si to uděám sama,ale když mu řeknu tak by pomohl.Máme štěstí,že chodí na směny,tudíč je tři dny v práci,tři dny doma,což je super a až nastoupím do práce tak to taky bude ok.Když jem chodila na chvíli do práce,to byla jen jedna holčina tka to v poho zvládal, i když občas z ní byl paf,ale myslím,že to půjde.
Jak říkám,klidně by pomohl,ale úklid si raději dělám sama,snídaně si také děláme každý sám,takže v tom není problém:-)U nás až holky buou chodit do školy a já do prácce to bude jiné,protože on když jde do práce tak vstává mnohem dřív než my,takže se ani ráno nepotkáme a večer pak chodí když už jsou holky v posteli,ale já zas pak občas odpočívám když je ty tři dny doma:-)

Souhlas se Sally, taky po příteli chci pomoc v domácnosti, občas remcá, ale většinou to udělá , já přeci nejsem jeho služka!!! Taky se radši budu válet na gauči a čučet na telku než gruntovat, bordel uděláme oba, tak ho taky spolu uklidíme .

Souhlas se Sally, ono opravdu platí, že jaký si to uděláš, takový to máš. Když prostě přestaneš určitý věci v domácnosti vykonávat a manželovi to nebude po chuti, bude muset začít taky něco dělat. Nouze naučila i jiné housti...

Já když jsem pracovala na plný úvazek a můj partner to samé, tak jsme se o domácí práce dělili, ani by mě nenapadlo, že by to mělo být jiné.

no, když vstáváš, abys panáčkovi připravila snídani a on jen vyleze z pelechu k hotovému, tka proč by měl něco chtít měnit??? Já bych na jeho místě taky neměnila .
Možná by bylo dobré, kdyby zjistil, že snídaně "se" nelíhne sama přes noc na stole, a že čisté prádlo nenapochoduje samo do skříně. Takže bych udělala týdenní stávku, kdy se manžel servisu nedočká - a pokud se mu nerozsvítí ani po týdnu, tak se bude pokračovat (moje kámoška takhle pokračovala dokud její drahej nezjistil, že nemá co na sebe, neboť všechny ponožky se válej špinavý pod postelí a košile zmačkaný v koutě )

A podobný režim bych zavedla s dětma... nepíšeš kolik jim je, ale jestliže syn má ve škole fyziku, tak ta se učí někdy od šesté nebo sedmé třídy? A ty mu v cca dvanácti letech chystáš svačinu? Dohlížíš aby nic nezapoměl? Proč? Mu budeš ještě ve třiceti zapínat knoflíky?
A co to odpoledne? Nakoupit? Takhle velké děti by mohly běžný nákup zvládnout samy (myslím věci jako dokoupit čerstvé mlíko a rohlík) a ty bys udělala jeden velký nákup jednou za týden. Večeře? Vařím tak 2x - 3x týdně, šup s přebytky do mrazáku. A udělat šunkofleky nebo rizito taková práce není. A nakonec - když si rodina jednou týdně sama namaže chleba máslem, tak jim ruce taky neupadnou.
Úklid bych rozdělila mezi členy rodiny - když každý věnuje 1x týdně půl hodiny úklidu, máte rázem 2,5 hodinovové gruntování týdně!

A ano - velkou část si toho děláš sama a ve stejném systému vychováváš své děti! Myslím, že je čas na domácí převrat...