Vyhodit z domova vlastní dítě?
.jpg)
Nevím, jestli mi někdo dokážete poradit, asi ne. Situaci, kterou právě řešíme, jsem si nedokázala představit ani v těch nejhorších snech. Jde o mého staršího, jedenadvacetiletého syna. Kromě něj mám ještě mladšího, devítiletého.
Jsem podruhé vdaná, se současným manželem máme devítiletého syna, ten starší je z mého předchozího manželství. Jeho biologický otec o něj v podstatě nejevil zájem, plně ho nahradil můj současný manžel. Oba kluky má rád, nedělá mezi nimi rozdíly.
Starší syn nám ale pořádně zavařil. Jeho puberta byla naprosto šílená, nehnulo s ním vůbec nic. Ve druhém ročníku se vykašlal na učňák a nedokončil ho, celý další rok se flákal doma, nic nedělal, kradl nám peníze z peněženek. Přiznám se, že tehdy jsem se modlila, aby mu už bylo osmnáct a já ho mohla poslat do světa, ať si žije za své. Těsně před tím, než se stal plnoletým, se ale vzpamatoval, konečně si našel práci a vypadalo to, že šel do sebe.
Klid však netrval dlouho. Asi rok, maximálně rok a půl. Pak to začalo postupně narůstat. Začalo to nezaplaceným účtem za mobilní telefon, následovala kreditní karta po splatnosti, vždycky jsme mu pomohli a zdůraznili, že takhle to opravdu nejde. Jenže syn si to patrně vysvětlil po svém. Vůbec jsme netušili, v čem lítá, zjistili jsme to až ve chvíli, kdy mu domů začaly chodit obálky se zeleným pruhem a poslední kapkou byl telefonát od exekutora. Hrozilo, že nám přijde domů zabavit věci, pokud nezaplatíme osmdesát tisíc za jeho půjčku po splatnosti. Manžel si tehdy sám vzal úvěr, aby to zaplatil a synovi jsme řekli, že nám to bude splácet.
Jenže to není všechno. Postupně vypluly na povrch jeho další půjčky, všechny u nebankovních společností. Součet splátek je tak vysoký, že mu na to jeho příjem nestačí. Momentálně nám syn tedy dává celou výplatu, my to posíláme na jeho úvěry a ještě doplácíme. K tomu ho samozřejmě živíme a dáváme mu kapesné. Řekli jsme mu, že je to už opravdu naposledy, co mu takhle pomáháme, že to teď musí dva roky takhle vydržet (a my taky) a pak může začít znovu s čistým štítem.
Minulý týden přišla další rána. Syn si vzal další nebankovní úvěr od nějakého lichváře. Mně vůbec není jasné, jak je možné, že mu vůbec ještě někdo půjčí, nemá čím ručit, splátek má jak naděláno. Nicméně ten poslední úvěr mne už dostal do kolapsu. Nevím, co s tím. Manžel je naštvaný strašně, dělá od rána do noci, aby to všechno utáhl, já jsem v invalidním důchodu. A kluk si tím vším proplouvá, jako by se nechumelilo a když potřebuje peníze, najde si nějakého lichváře a zas je chvíli v balíku. Všechny ty napůjčované peníze prohýřil, probendil s kamarády, platil za ně večeře a kdoví co všechno. Nic hodnotného za ně nemá.
Jsem v koncích. Mám to teď postavené tak, že buď půjde syn nebo manžel s tím mladším. Muž je už s trpělivostí úplně na konci a řekl, že nic jiného nezbývá, než kluka vyhodit a nechat ho, ať se stará sám.
Já s tím na jednu stranu souhlasím, už toho bylo opravdu moc. Mám ale dilema. Prý i když se syn odstěhuje a odhlásíme mu trvalé bydliště, tak stejně k nám může přijít exekutor na ty jeho dluhy, které vznikly ještě v době, kdy tady bydlel. To bychom si tedy nepomohli, protože on by to rozhodně neplatil.
A pak mám ještě takové to klasické maminkovské dilema. Je to můj syn, ano, je to výlupek a zasloužil by co pro to. Ale když ho vyhodím, podepíšu mu tím definitivní ortel. On už teď je v podstatě na dně a jakž tak žije jenom díky tomu, že má u nás zázemí. Nemá kam jít, nemá na to, aby si zaplatil podnájem, aby se uživil. Tím, že nedodělal školu, bere jako nekvalifikovaný opravdu malý plat.
Nevím, co mám dělat. Věřte mi, že jsou chvíle, kdy bych mu nejraději okamžitě sbalila jeho věci a poslala ho do háje, ale přes to všechno, co nám způsobil, je to přece pořád moje dítě.
Možná mi pomůže přečíst si vaše nezaujaté názory a pohledy na naši situaci. Já nějak asi nejsem schopná ji objektivně posoudit. Předem vám děkuji.
9.7.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyhodit z domova vlastní dítě?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
já za sebe žádná oddlužení a osobní bankroty a nevím co ještě neuznávám, jednou máš dluhy tak je laskavě zaplať....něco jinýho je třeba konsolidace půjček....nevím to je můj názor , sice to tu nepatří ale tak to je....
Oprava: nezabavitelné minimum...píšu ve spěchu - chybička se vloudila.....
teahot - insolvenci znám - mám.......takže vím o co jde vším jsem si prošla....ano je na delší rozpravu, jen opravdu třeba jenom to, že exekutor ti vezme vše nad životní minimum, kdežto při insolvenci je: nezanedbatelné minimum které je vyšší než životní minimum....
a máš pravdu, jestli má malý plat, tak by mu museli ještě rodiče se zavázat darovací smlouvou že mu budou přizpívat na splácení...
Jen jsem to tady napsala jako jednu z možností.....protože vím, jak moc rychle a hodně naskakují úroky na dluhu....
Verýsek: Insolvence neznamená, že po dobu pěti let uhradí JEN 30% dluhů, ale že musí uhradit MINIMÁLNĚ 30% svých dluhů. To je dost podstatný rozdíl. Věra, píše, že syn je nekvalifikovaný a bere velmi nízky plat, což může být problém. Insolvenční soud totiž posuzuje to zda jsi se svým příjmem schopna, po odečtení životního minima, uhradit alespoň těch třicet procent. Pokud má velké dluhy a nízkou mzdu, tak mu soud insolvenci neumožní. A je tady ještě otázka, zda by byl syn schopen žít pět let z životního minima. Insolvence probíhá tak, že pět let budeš dostávat jen životní minimum a vše ostatní jde na úhradu dluhů a to třeba i výhra v loterii, nebo dědictví - to například nemůžeš odmítnout a musíš to řešit s insol. správcem. Bohužel spousta lidí si myslí že je to tak, že se vypočte 30% tvých dluhů to se vydělí 60 (5*12) a podle toho se ti určí měsíční splátka, ale tak to nefunguje. Jít do odlužení není opravdu nic jednoduchého.
Doporučila bych zajít pro radu k nějakému právníkovi, pak také ještě mě napadá insolvenční kancelář...třeba synovi vyjde - osobní bankrot - a po dobu 5 let pak uhradí jen 30% dluhu.....
Ale určitě bych to nějak řešila a chránila svou rodinu i za cenu toho, že opravdu zruší synovi trvalé bydliště a vystěhuje ho...ty exekuční poplatky a penále jsou opravdu šílené !
Udělala bych to než se třeba po vypečeném synáčkovi slehne zem a veškeré dluhy budou pak ještě dlouho platit rodiče !!! (stalo se to mým známým a zůstal jim dluh skoro 1 milion a kluk utekl do ciziny a jim zůstaly jen oči pro pláč a dluhy)
Se synem jsou v kontaktu, tak snad je možné, aby si on sám přehlásil trvalé bydliště, ne? To by mělo jít hned.
Jo,jo tohle te poradi kazdy psycholog,ale pro matku je to straaasne tezke,kdyz sve dite vychovala od plinek.Tak radci bude nicit sebe a trapit se. 
teahot: Souhlas. Je to stejné, jako kdyby fetoval nebo byl gambler.
Padla tady zmínka o jeho biologickém otci. Tam bych syna poslala bydlet.
Věro, máš jen dvě možnosti, buď vyhodit syna z domu a nechat ho ať se v tom plácá sám, nebo za chvilku v dluzích utopit celou rodinu. Tvůj syn je notorický dlužník a dokud tady bude maminka, která vždy pomůže nic se nezmění, bude se spoléhat že to za nej vyřešíš ty. Je to stejné jako u gemblera, alkoholika nebo feťáka, když jim teče do bot tak slibují a prosí, ale pak se otrkají a je to tady zase. Ona ta rodičovská ochrana a pomocná ruka , dětem někdy víc škodí než pomáhá.Zjisti si na úřadě co je potřeba k odhlášení trvalého pobytu a odhlaš ho. Sbal mu věci , dej je za dveře a vyměň zámek. Až ti příjde doklad o zrušení trv. pobytu, udělej si kopie a pqšly je všem věřitelům a exekutorům, které znáš, dopisy od věřitelů vracej neotevřené s dokladem o zrušení trv. pobytu a přestaň za něj platit jeho dluhy. Soustřeď se především na váš dluh. Ano je to tvrdé a bude tě to stát spoustu sil a určitě i slz, ale je to jediná možnost jak zachránit rodinu. Máš ještě mladšího syna a ten si zaslouží pohodové dětství a to z dluhama moc nejde. Tvůj syn je plnoletý a svéprávný a je na čase, aby si své problémy a průšvihy začal řešit sám.
Vyhoď ho a trvalé bydliště na úřadě. Jinak to zničí vás všechny. A co ten mladší syn? Já měla "problémovou" starší sestru a pamatuju si, jak jsme celé mé dětství řešili, že se neučí, kam zase šla a podobné radosti. A je to už čtyřicet let. Chytla se party. Dluhy nadělala naštěstí, až už byla odstěhovaná, pak měla tendenci se zase nastěhovat k mým rodičům. Ale to už se oba zapřeli a řekli jí, že ne. Od té doby o ní sice víme, víme, že nás všechny strašně pomlouvá, ale lidé, kteří naši rodinnou anabázi znají, to berou s nadhledem. Mé rodiče to trápí, ale ví, že jí nepomůžou a že ona by je strhla sebou. Když přišla za mnou, vyhodila jsem ji. V podstatě jsme dopadli dobře. Ale zkušenost tu je a já vím, jaké to je, být mladší sourozenec někoho takového. Je nutné v sobě najít tu sílu. Kvůli sobě i kvůli ostatním.
Almega: prosím Tě, jaký nezkušený mladík? Vždyť je mu 21!!!!! Je celosvětově plnoletý 
.gif)
Neříkám že má syna vyhodit ale aspoň kvůli exekutorům mu zrušit trvalý pobyt.Třeba to pomůže.Ale každopádně s tím začít něco dělat než bude pozdě.Ikdyž už asi je.....
.jpg)
To samé se stalo v nové rodině mého táty.
Matka syna již do domu nepustila, protože došla k rozhodnutí, že musí chránit ostatní členy rodiny, kteží byli okrádáni a vystaveni exekutorům.Jakou bolest jí toto rozhodnutí způsobilo nemusím nikomu vykládat, ale je přesvědčená, že udělala to nejlepší co udělat mohla. A věř, že byla v daleko horší situaci, protože už jednou ze svých dětí předtím hleděla do hrobu, protože ho zabilo auto.
Almega: to je fakt, to taky.
Denrepa: Připadá mi,že dnes se hlavně uplatňuje:co není zakázáno,je vlastně dovoleno a zneužívá se to všude...Jak mají dodržovat morálku obyč lidi,když se jim dávají na oči všelijací lumpové (bohatí,politici atd.) a vynášejí se do nebes?? Panuje diktát peněz,jak by mohl nezkušený mladík nepodlehnout...
