Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
.jpg)
„Tak, a teď si běžte hezky a pořádně umýt ruce.“ Tuto větu jsme s bratrem pravidelně slýchali poté, co byla dojedena štědrovečerní večeře. Bez řečí jsme se za doprovodu jednoho z rodičů odebrali do koupelny, kde jsme si pod jeho bedlivým dozorem museli dlouho a důkladně umývat ruce. Když jsme trochu povyrostli, bylo nám jasné, že zatímco my vykonáváme očistu, druhý rodič pobíhá mezi ložnicí a obývákem a štosuje pod stromeček dárky.
Tuto tradici jsme zachovávali až do dospělosti, dokud jsme trávili Vánoce s rodiči. Po večeři jsme šli svorně do koupelny a naši mezitím připravili pod stromeček dárky.
U mé kamarádky měli zase stromeček od rána nazdobený v místnosti, do které se nesmělo celý den vstoupit a po večeři se ozvalo zazvonění na zvoneček jako signál, že už je možné přistoupit k štědrovečerní nadílce. Tatínek kamarádky byl velice vynalézavý a špagátek od zvonečku měl natažený až ke své židli u stolu. Mohl tak zazvonit, aniž by bylo nutné zvednout se od stolu. Díky tomuto důmyslnému systému tak kamarádka na Ježíška věřila mnohem déle než ostatní děti.
Před dvěma lety mne z bohulibého štědrovečerního rozjímání vyrušily podezřelé hlasy na domovní chodbě. Šla jsem se podívat, zda se za našimi dveřmi nezdržují nějaké nekalé živly, a spatřila jsem děti sousedů, kteří bydlí v prvním patře. Staršímu už bylo čtrnáct let a vyvezl svého pětiletého brášku do jedenáctého patra, aby společně vyhlíželi Ježíška. Okamžitě mi bylo jasné, že u nich doma právě rodiče absolvují manévry v podobě ukládání dárků pod stromeček.
Vánoce s malými dětmi, které ještě věří na Ježíška, patří k těm nejkrásnějším. Ne, že by ty další byly o něco horší, ale přece jen, na rozzářené dětské oči pod vánočním stromečkem asi žádný rodič nikdy nezapomene. A rovněž na ty – leckdy logisticky opravdu náročné akce – kterak nepozorovaně dárky pod stromeček umístit, aby byl efekt dokonalý.
Jak to probíhalo u vás doma v době vašeho dětství? A jaký tajný fígl používáte vy, abyste svým dětem co nejdéle zachovali tu krásnou a nepřekonatelnou ježíškovskou atmosféru?
11.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 73 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já už to tady jednou psala, tak jen zmíním, jak bylo krásné, když jsme se sestrou vyhlížely z okna a čekaly až se Ježíšek spustí na zem na zlaté niti. Bohužel, to všechno odnesla čas......
tak my s dětmi po večeři se oblečeme a jdeme ven zapalovat prskavky aby ten ježíšek k nám trefil,tatínek je vždy mezi dveřmi tázán,jestli otevřel pro ježíška okno,samozřejmě že řekne že zapomněl a je vrácen zpět aby ho otevřel a my mezitím zapalujeme prskavky,mám koupené takové ty hodně dlouhé,aby nám to vydrželo,než se k nám vrátí totálně zpocený manžel,taky dostane prskavku do ruky ať taky ježíškovi posvítí,zatím to vychází 
U nás strojíme stromeček předem, po setmění vyrazily vždycky děti s babičkou na procházku a když se vrátily, byl obyvák zamčený, a syn dostal klíč na hlídání. Po večeři děti vyhlížejí Ježíška, nakukují do obyváku matným sklem ve dveřích a najednou se tam rozsvítí světýlka na okně a na stromku - tj. Ježíšek je tu.
Předloni už děti odmítaly na tu procházku jít a syn se dožadoval klíče předem, tak jsme nechali udělat náhradní . Tím, že pořád ještě nepřišli na to, jak je možné že v zamčeném pokoji , kde nikdo není, se rozsvítí stromeček, jim to tajemno vydrželo dlouho, i když ve škole si určitě děti říkaly, že Ježíšek není. Zlaté pojistky na chodbě a oddělené okruhy 
. Vlastně až v létě, kdy bylo synovi 11 mi sdělil, že Ježíšek není a že bude taky dávat dárky, mladší sestře to ale nepozradí, tak uvidíme.
Ona taky tuší, ale vědět nechce. Oba si to tajemno chtějí zachovat a tak setrváváme u toho, že kdo věří na Ježíška, tomu Ježíšek dárky nosí, kdo ne tomu musejí nadělovat rodiče.
Tohle mám z domova, tam jsme večeřeli při svíčkách a tatínek musel vždycky po večeři se smetím a nebo pro brambory.
Ježíška jsem si představovala tak nějak neurčitě, něco mezi světlem a postavou, mohl se dostat kamkoli, klidně i zavřeným oknem a být současně na několika místech nebo se pohybovat hrozně rychle.
My máme stromeček nastrojený v obýváku už před štědrým dnem a tak je čím dál těžší udržet "při životě" Ježíška. Minule jsme to udělali tak, že jsme byli dole v obýváku a děti mají nahoře v pokojíčku ještě jeden malý stromeček. Dali jsme dárky tam a na mobilu jsme nastavili na určitý čas vánoční zvonění. Když mobil zazvonil, tak jsme sháněli dárky a já jsem řekla, že je dal Ježíšek asi někam jinam a šli jsme hledat po domě. Dřív jsme to dělali tak, že děti šly čekat s babičkama nahoru do pokojíčku a my jsme s manželem ty dárky na nosili pod stromeček do toho obýváku. Ale teď nám děti řekly, že musíme jít nahoru všichni, protože to tam dáváme my. Tak dumám, jak to letos vymyslet. Je jim už 10 a 12 let a mám pocit, že chtějí pořád na toho Ježíška věřit a je mi líto jim to před nosem pod ten stromeček dát. Ale opravdu nevím, jak to letos vymyslím.
tak u nás se chodí jéžišek vyhlížet do patra
.jpg)
Stromecek jsme vzdycky strojili s detma, byli jsme divní ze az 24, protoze vsude u známých ho meli skoro celý prosinec. A dárky se dávaly stylem koukej co mi pro tebe dal julemand (=jezísek) a jak kdo prisel tak je soupnul pod stromecek i pred detma. Tam co meli stromek celý prosinec to takhle slo celý mesíc, jak nekdo prisel na návstevu tak soupnul dárek pod stromecek a ty tam pak lezely a cekaly do 24. do vecera, coz me osobne vdycky prislo jako týrání detí 
.
Náš nejstarší vnuk strašně dlouho věřil na Ježíška.Potom jsme mu řekli, že část dárků nosí Ježíšek a část rodiče a prarodiče.Když mu sousedovic kluci řekli, že Ježíšek není, byl velice zklamaný. A to už chodil do třetí třídy.
Tak to jsem ráda, že nejsem za exota jediná!
.gif)
kat: nejsi jedina! Muj syn loni do souteze kreslil Jeziska a k udivu vsech to byl ksany JEZEK s darky na bodlinach a s veeeeeeeeeeeeeeeelikymi kridly
at zije fantazie
U nas chodi synek s tatou delat pred dum a po okoli sipky z klaciku a vetvicek, aby k nam Jezisek trefil. Ochotne se po veceri obleka a leti - ja nemuzu, protoze uklizim stul a kuchyni, aby se mu k nam vubec chtelo. do bince by neprisel - zatim to zabira....
.jpeg)
kat - 11.12.2009 10:24 - no fakt, nekecám. Ségra to dovedla k dokonalosti,ten její ježek měl křídla, protože na těch maličkých nožičkách by daleko nedošel a nestihl podělit všechny děti.
No, mě teda taky bylo vždycky divné jak to může jeden Ježíšek stihnout, obletět všechny děti a to měl ten můj regulerní křídla.
My jsme vždycky odpoledne všichni společně nazdobili stromeček, pak se večeřelo a po večeři jsme šly s maminkou do pokojíčka, abychom Jěžíška nevyplašily. Maminka nám četla vždycky nějakou krátkou pohádku, později nám babička vždycky vyprávěla příběh o Ježíškově narození, na to vzpomínám dodnes. Nějak nám nepřišlo divné, kde je táta No táta nosil dárky a pak zavonil a honem vyšel z pokoje a když jsme probíhaly kuchyní do obýváku, už dělal, že něco kutí v kuchyni.
Na ten zvoneček symbolicky zvoníme dodnes, i když už dárky nosíme pod stromek všichni zcela otevřeně už před večeří.
Mnohem víc ovšem musím rodiče obdivovat za to, co dokázali každoročně na Mikuláše. Měly jsme každá nachystaný jeden košíček na dárky a vždycky se v nich záhadně objevily sladkosti, ovoce, byly ovázané pentličkou... Když jsme byly trochu větší, už jsme tušily, že nám to dávají rodiče, a tak jsme u těch košíčků držely hlídky schované za závěsem a tak podobně, abychom mámu nachyaly (tvrdily jsme, že chceme vidět Mikuláše, pak už otevřeně, že chceme nachytat mámu) a stejně se jí to vždycky nějak povedlo, aniž bychom ji načapaly. Dodnes nevím, jak.
Ježíška jsem si představovala jako ducha, takový zářící průsvitný obláček přibližně tvaru malého dítěte. Představovala jsem si, že vletí do pokoje oknem, zatočí se a zase vyletí jako takový vánek a zbydou tam po něm dárky. Jak je donesl jsem neřešila - to bylo prostě kouzlo.
.gif)
My jsme jako malé se ségrou nesměly do pokojíčku, protože tam "ježíšek" připravoval stromeček. Po večeři jsme s mamkou sklízely ze stolu a táta musel nutně na záchod a najednou zvonil Ježíšek . Nejvíc nás se ségrou štvalo, když si táta vždycky ještě přidal kus ryby a my museli čekat, než dojí. To bylo nekonečný . Ale na ten rozzářený stromek v pokojíčku nikdy nezapomenu 
. Teď mám malé děti, stromek zdobíme v obýváku, když děti po obědě spí a po večeři jdou s tatínkem vyhlížet Ježíška na chodbu k oknu a já zatím štosuju dárky pod stromek. Už se moc těším, jak budou zase zářit jejich očíčka
kat: můůůůžeš se tu furt lepím 
Bedla: 
já za to nemůžu
PEGG: neříkej,že se někde vyskytuje stejný exot...se tomu vždy každý divil, jak jsem si proboha tohle mohla myslet
