Hádky jsou prý normální a utužují vztah
"Trápí mne chování mého přítele. Tak jako je někdo chorobně žárlivý, je on chorobně hádavý. Někdy mi připadá, že se v konstruování různých konfliktů přímo vyžívá. Jakákoli maličkost je pro něj záminkou, aby na mne začal nasazovat a nejspokojenější je, když se rozčílím a začnu se s ním hádat. S oblibou pak hádku ukončí s tím, že s hysterkou se bavit nebude, a odmítá se mnou dál komunikovat. Šílím z toho! Vykonstruuje konflikt, a když ze mne začnou stříkat emoce a potřebuju je ze sebe dostat, zmlkne a úplně mne ignoruje. Když s ním pak o tom mluvím a chci zjistit, co ho vede k takovému chování, říká, že hádky jsou zdravé a utužují vztah. Nechápe, že tento způsob komunikace mne psychicky doslova ždímá."
Takto popisuje soužití se svým přítelem čtenářka, říkejme jí třeba Mirka, a ptá se, co si o takovém chování myslí ostatní čtenářky a zda také zastávají názor, že partneři, kteří se hádají, mají pevnější svazek. Ona sama to považuje za nesmysl a postupně v ní dozrává rozhodnutí vztah ukončit.
Hádáte se? Jak často a o čem?
Musím přiznat, že když jsem Mirčin e-mail četla a představila si situaci, kdy mne partner vyprovokuje a hned poté okázale ignoruje, nebezpečně se mi zvedla hladina 
adrenalinu v krvi. Osobně považuji takového partnera za nevyzrálého a prchala bych od něj rychlostí nadzvukového letadla.
To, že hádky utužují vztah, je možná pravda, ovšem musí to být hádky konstruktivní, "o něčem" a musí být zakončené vzájemnou domluvou, usmířením. Jestli si mladý muž z Mirčina příběhu myslí, že jeho milá k němu bude hořet tím větší láskou, čím víc ji bude psychicky deptat, tak by měl patrně co nejdříve navštívit nějakého odborníka, aby mu to pořádně vysvětlil.
Vzpomněla jsem si v té souvislosti na své rodiče. Ti byli zase opačný extrém. Nikdy za celý život jsem je neslyšela se hádat. Možná tak činili vždy pouze v soukromí, beze svědků, ale spíš si myslím, že se opravdu nehádali. Jestli to je nebo není dobře, těžko soudit. Občasná, klidně i ostřejší výměna názorů je podle mne potřeba, pročistí se vzduch, ujasní se vzájemná situace. Až když jsem dospěla jsem si začala všímat, že naši se prostě nehádají, protože maminka většinou ustoupí hned v zárodku hrozícího konfliktu. Přesto není nějak uťápnutá, stejně jako tatínek není žádný despotický agresor. Je jim spolu dobře a jejich vztah je založen především na vzájemné úctě. Ostatně, jinak by spolu asi tak dlouho nevydrželi, právě dnes totiž slaví svou zlatou svatbu.
Jak jste na tom vy a hádky s partnerem? Jsou u vás na denním pořádku, nebo spíš výjimečně či dokonce nikdy? Jak případné hádky snášíte? Napište své vlastní zkušenosti a názor na "hádky, které utužují vztah". A co byste poradily Mirce z úvodního příběhu? Má se snažit naučit svého partnera správně komunikovat, nebo má svou energii zacílit nějakým jiným směrem?
7.10.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 73 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hádky jsou prý normální a utužují vztah
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Bellana: 
.JPG){kind=avatar}
Bezdůvodné hádky a hádky kvůli malichernost utužují vztah jen hysterickým osobnostem, ostatním ne. Problémy se mají řešit, má se o nich mluvit, lze i zvýšit hlas, ale hádat se
? Zametání problémů pod koberec není rozumné a vede k eskalaci nespokojenosti. To už je lepší ta hádka. I když každý z nás má tu hranici důležitosti jinde. Neumím si představit, že bych se hádala kvůli tomu, že manžel špatně vymačkává zubní pastu nebo že nádobí uklízí jinam než já a já to pak musím hledat.
Almega: No, ta poradna, člověče, nevím, jestli jim pomůže, když jsou oba tak odlišní (pokud jde o model chování v rodině). Mne takhle donutil exmanžel, že půjdeme do poradny, aby mi vysvětlili, co dělám blbě. Nechtělo se mi, ale nakonec jsme tam začali chodit. Napřed sólo jednou on, jednou já, jednou on, jednou já. Pak jsme přišli na společné sezení. Psycholožka (kteoru vybral exmanžel, protože mu ji někdo zuřivě doporučoval), mu začala dávat úkoly do příště, na co si má dát pozor, jak se má chovat... On chvíli čučel, pak se zvednul, že proto jsme nepřišli, aby mu tam někdo dával úkoly a že jsme tam kvůli mně. A odmítl dále do poradny chodit. Doma mě pak osočil, že jsem psycholožku zmanipulovala 
. A taky jsme v podstatě měli problém, že jsme pocházeli z totálně rozdílných rodin, jenže v té jeho si lidi docela ubližovali navzájem (ne fyzicky).
sweet: Hádat se o to, jestli je lepší Šporcl nebo Hudeček
V čem je to pro vztah dobré ? To jsou zrovna ty úplně zbytečné hádky. Chápu, že někdo potřebuje adrenalin, já bych nebyla s člověkem, který se vytočí kvůli tomu, že mám jiný hudební, literární nebo filmový vkus.
no ale chtěla jsem se vyjádřit i k Mirčinu problému - zkusila bych párkrát jeho výbuchy ignorovat, i když by to bylo sebevíc těžký, tak nezvyšovat hlas a nenechat se vyprovokovat....pokud se ani potom nezklidní, tak bych se s ním rozešla - za předpokladu, že je to věc, přes kterou se nepřeneseš a jsi si jistá, že další setrvání ve vztahu nemá smysl
Stanik: něco podobnýho jsem taky jednou vyslechla, v situaci, kdy mi fakt nebylo do smíchu... no nezabila jsem ho... ale už s ním nejsem 
teda nejen kvůli tomu
Almega: jj, má oblíbená "Láska jkao trám"... uzasny film. Muz prohlasil, ze uz ted mi muze slibit, ze takovy kozich mi ke zlate svatbe nekoupi... ze to bude rozhodne vetsi dar
Hádky jsou dobrá věc, mám pocit, že ten pár, který se nehádá, dusí všechno v sobě a jeden vždycky ustupuje, aby se ten druhej nenaštval nebo neurazil. Třeba to tak není, ale já to tak prostě vnímám. Důležitý ovšem je, jak se ten pár k sobě dokáže chovat po hádce - tichá domácnost je blbost a jak se říká, že by se rodiče neměli hádat před dětma, tak si myslím, že to občas nevadí (pokud nejde o závažný téma), ale zároveň by dítě mělo vidět, že se rodiče usmíří.
Stanik: haha, u nás jsem flegmatik já a ten můj přístup manžela ještě víc vytáčí 
(tuším, že vodnář, jako ty )......taky se dohadujeme o blbostech - kdo je lepší houslista, Šporcl, nebo Hudeček? Zasedání MMF v Praze - policie nebo demonstranti?...apod.
Jarča*: hmm.. me vzdycky jeste vytocil vetou: !Kdyz Ty jsi tak legarcni, kdyz se rozcilujes! "... to bych po nem fakt neco hodila 
.gif)
dnes mají rodiče zlatou svatbu ?,.....tak to je krásný, hodně zdravíčka jim přeju......gif)
no, Mirčin přítel je evidentně psychicky narušený a udělá dobře když zůstane ledově chladná a oznámí mu, že mizí nadobro z jeho života. Tohle hraničí s psychickým terorem a manipulací.
Hádka je asi někdy třeba, záleží na povahách obou dotyčných, někdy prostě člověk vyletí a neví ani jak, ale u řešení zásadních věcí je lepší to řešit v klidu. Ledaže partner nereaguje a dělá ignoranta, je třeba ho seřvat
Merylko, přesně tak i moji rodiče....neměly jsme velký byt a nikdy jsme je se setrou nejenže neslyšely hádat , ale ani zvášit hlas.........to u nás doma byla dříve kolikrát přímo itálie....ale už dávno né, už se nehádáme, už jen popichujem
Nesnáším hádky, bolí mě potom hlava, buší mně srdce a zvedne se mně tlak. Lepší je vypovídat si všechno v klidu a bez emocí.
Když se pohádáme, manžel dokáže za chvilku mluvit normálně, ale já se uzavřu a hned tak mě to nepřejde.
my se teda obcas pohadame, ale vzdycky o blbostech.. o zasadnich vecech se lide nehadaji, to by spolu nebyli.
S muzem navic absolutne cenu se hadat.. kdyz penim, on je bohorovne v klidu pac je totalni flegmatik. Takze po par zkusenostech z pocatku vztahu se nehadam, alebrz diskutujeme.
Tý jova,zlatá svatba...tak toho se asi nedožiju..Mladý pán z výše uvedeného článku asi takové jednání zná z domova jako jediné možné-jestliže oběma záleží na vztahu,tak ať si jdou spolu do poradny (jestli to ještě existuje),kde jim psycholog rozebere,co dělají špatně a jak to řešit.Já se nikdy nehádám,neřvu ani naštvaně nemlčím,zkrátka v klidu řeknu svoje,chvíli poslouchám manželovy námitky a jakmile začne pokřikovat něco o naší rodině a že jsem celá taková a maková-tak odcházím pryč z místnosti a zavřu se třeba na WC,nebo jdu ven...Omílání starých křivd a špatných skutků po celá léta je nanic,nic to nevyřeší a je to zbytečné žvanění.Jen tolerance a slušnost má naději něco změnit. Tuhle dávali v TV nádherný film s Pivcem a Šejbalovou,to byl úplný koncert...a taky to bylo o zlaté svatbě....a o hádání...a lásce...
