Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
.jpg)
„Tak, a teď si běžte hezky a pořádně umýt ruce.“ Tuto větu jsme s bratrem pravidelně slýchali poté, co byla dojedena štědrovečerní večeře. Bez řečí jsme se za doprovodu jednoho z rodičů odebrali do koupelny, kde jsme si pod jeho bedlivým dozorem museli dlouho a důkladně umývat ruce. Když jsme trochu povyrostli, bylo nám jasné, že zatímco my vykonáváme očistu, druhý rodič pobíhá mezi ložnicí a obývákem a štosuje pod stromeček dárky.
Tuto tradici jsme zachovávali až do dospělosti, dokud jsme trávili Vánoce s rodiči. Po večeři jsme šli svorně do koupelny a naši mezitím připravili pod stromeček dárky.
U mé kamarádky měli zase stromeček od rána nazdobený v místnosti, do které se nesmělo celý den vstoupit a po večeři se ozvalo zazvonění na zvoneček jako signál, že už je možné přistoupit k štědrovečerní nadílce. Tatínek kamarádky byl velice vynalézavý a špagátek od zvonečku měl natažený až ke své židli u stolu. Mohl tak zazvonit, aniž by bylo nutné zvednout se od stolu. Díky tomuto důmyslnému systému tak kamarádka na Ježíška věřila mnohem déle než ostatní děti.
Před dvěma lety mne z bohulibého štědrovečerního rozjímání vyrušily podezřelé hlasy na domovní chodbě. Šla jsem se podívat, zda se za našimi dveřmi nezdržují nějaké nekalé živly, a spatřila jsem děti sousedů, kteří bydlí v prvním patře. Staršímu už bylo čtrnáct let a vyvezl svého pětiletého brášku do jedenáctého patra, aby společně vyhlíželi Ježíška. Okamžitě mi bylo jasné, že u nich doma právě rodiče absolvují manévry v podobě ukládání dárků pod stromeček.
Vánoce s malými dětmi, které ještě věří na Ježíška, patří k těm nejkrásnějším. Ne, že by ty další byly o něco horší, ale přece jen, na rozzářené dětské oči pod vánočním stromečkem asi žádný rodič nikdy nezapomene. A rovněž na ty – leckdy logisticky opravdu náročné akce – kterak nepozorovaně dárky pod stromeček umístit, aby byl efekt dokonalý.
Jak to probíhalo u vás doma v době vašeho dětství? A jaký tajný fígl používáte vy, abyste svým dětem co nejdéle zachovali tu krásnou a nepřekonatelnou ježíškovskou atmosféru?
11.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 73 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
My jsme jako děti věděly,že dárky nám dávají rodiče(respektive jen máma,otec se neobtěžoval nikdy,stěží sehnal dar mámě..),stromek jsme pomáhaly strojit odmala.Netušila jsem,že jiné děti věří na nějakého Ježíška,když si o tom povídaly v družině,tak jsem nechápala,co tím myslí a informovala jsem je,že to nadělujíí jejich rodiče...Naše děti také věděly,že jsme my ti dárci,ale hráli jsme hru na Ježíška,tak mu psaly dopisy,co by chtěly dostat a my aspoň věděli,co máme koupit.Stromek mi pomáhaly odmala strojit,po večeři byly ve svém pokoji a mezitím manžel dal dary pod strom a zazvonil.V pozdější době daly děti pod strom a my a pak jsme si zazvonili a svíčky zapálili a pokřikovali Jé...Možná je to letos naposled,kdy se sejdeme všichni u stromku(zásadně živého),příští rok už asi syn bude ve světě...
.jpeg)
kat - 11.12.2009 10:01 - no to nejsi jediná, moje ségra to tak taky měla, musím se jí zeptat, jak to má dneska, jestli pořád ježek nebo nějaké jiné zvíře,třeba manžel? 
Bedla - 11.12.2009 10:01 - neřeš překlepy,to děláme skoro všechni, to bychom se museli jen omlouvat.
PEGG: já si ježíška představuju jako světýlko 
kat: ježek 
to je boží 
My máme 3 patra a v každém patře stromek,takže to jde logisticky zorganizovat docela dobře. STejně jako na Mikuláše, který ve všech patrech nechává něco za oknem. Mám ráda, když si i dospělí umí hrát 
kat: no tak to ti dekuju 
po celem novem svetlemodrem svetru mam kafe a prave koupu klavesnici
jezis zviratkA
PEGG: ani se neptej jak jsem si představovala já..jako ježka!!! Obrovského ježka s dárky zapíchanými na těch bodlinách
Prosě jsem si odvodila..ježek= zdrobnělina ježíšek.
Vlastně semi tak vybavuje v podstatě dodneška< smajlik42>
My chodili ven na zahradu a zvali jsme: ptacky, stromecky, zviratky, sousedy a vsechny hodne lidi (a uz nevim koho) ke stolu.
U nás (bohužel) večeříme dole u tchýně a tak to do patra můžeme v klidu nanosit před večeří. Jinak synátor Ježíška moc neřešil, bylo mu taknějak jedno, kdo to pod ten strom přitáhl, hlavně že to tam bylo. Dopis nechával za oknem a měl oči navrch hlavy, když jsem se tam za chvíli šla podívat, dopis tajně schovala a volala "Už tu byl! Už je dopis pryč!". Asi v sedmi letech mu řekl manžel, že Ježuch není, a mám pocit, že přivítal možnost systematicky tlačit s vánočními přáními na měkkou matku. 
Umí se krásně radovat, když tam najde něco, co si přál. To mám na vánocích nejradši - vymyslet dárek tak, abych udělala fakt radost. A pod stromem je nás čím dál víc, tak si to užívám. 
PEGG: já jsem si ho představovala podobně - a kolem něj andělíčky, kteří mu ty dárky pomáhají nosit
Copak kudy chodí, to si každý nějak vyřešil, ale jak vypadá? Jak jste si představovali Ježíška jako děti? Já si vždycky myslela,že je to takové to okřídlené barokní miminko, jak jsou malovaní andělíčkové. Babička měla takový obrázek.
monakora - 11.12.2009 9:19 - jé, to se mi líbí. Takhle to mají po kapkách a víc si to užijí.
.jpg)
U nás doma byl obývák zavřený, aby se Ježíšek nevyplašil, a z obýváku vedly už jen druhé dveře na balkón (kudy Ježíšek přinášel dárečky). Rodiče občas chodili kontrolovat, jestli už nějaké dárky přibyly (to, že se Ježíšek vyplaší jen dětma, to jsme spolkli bez ptaní). No a při nějaké té kontrole tam vždycky někdo z rodiny po večeři tajně zůstal a pak zazvonil - my vtrhli do pokoje, měli oči jen pro stromeček, takže detail, že už v místnosti někdo byl, nám vždy unikl
A samozřejmě už v předstihu píšeme Ježíškovi a necháváme mu lístečky s přáníčkama za oknem.
