Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

no, manželovi to nezakážeš, ale synům bych zaheslovala PC a nazdar! Napřed povinnost, potom zábava. Výcvik synů zvládneš.Hlavně v klidu, nerozčilovat se, s úsměvem, i kdyby jsi ho měla dolovat z palce u nohy! manžela ignoruj, dokud se sám nevzpamatuje. Čas který věnuje PC hrám věnul sama sobě, dělej co tě baví a snaž se mít dobrou náladu za každých okolností. Rychlovku - no, jestli tě neudělá, normálně mu před orgasmem ucukni a odejdi sama do sprchy se dodělat, ať si zkusí, jaký to je Když to uděláš stejně často jako on tobě- CHACHÁ

uf, tak to je drsný. Doporučuju odjet ke kamarádce, ale nejen na víkend. Na tak dlouho, dokud si závisláci nevšimnou, že tam nejsi, a nezačnou se o sebe starat. A nehni se, dokud si pro tebe nepřijedou s omluvou. Pokud ovšem mezitím nezhynou na hlad, nebo mor z bordelu...
Proč jim dělat služku, když oni si tě nevšímaj, a manžel ani tvých potřeb, ani s tebou nemluví

Samozřejmě souhlasim s holkama.
Určitě odjeď, i týden bude málo...
Týden předem už neuklízej, nevař, neper!!
a Po návratu taktéž. Obrň se trpělivostí, ono jim to dojde!

Jistě, nevařit, neuklízet,manželovi bych špinavé fusekle naházela k tomu jeho compu - a samozřejmě odjeď - na víkend, na dovolenou - nad čím ještě přemýšlíš?

My jsme s dětmi počítače řešili zrovna tenhle týden - mírá, kterou věnovali hrám a sledování seriálu na internetu už přesáhla únosnou mez. Jsou tedy menší (10 až 13 let), ale výsledkem bylo, že jsme milé počítače zabavili a odstěhovali z pokojíčku - zbyl nám velkej počítač na dělání si úkolů, hleádní něčeho a podobně, který ale není u nich a druhý, který se rovněž nesmí používat na hry, ale je na pouštění muziky atd.
Tím chci říci, že si myslím, že radikální řešení jsou někdy nutná a že bt pisatelkou, začala bych se taky chovat radikálně a bez hysterie na syny převáděla čím dál povinností. Víkendy bych si zařídila po svém - já vím, že je to po tolika letech zpočátku smutné, ale než sedět doma a být za služku?

Bože, ty to vidíš Proč já mám pořád pocit,že chlapi jsou na světě jen proto,aby nás trápili a ještě si myslí,že my jsme tady pro jejich pohodlíčko.
Jak ti radí ostatní, vezmi si týden dovolené a odjeď ke kamarádce, když nic jiného, aspoň si odpočineš. A omez servis i v době,kdy budeš doma. Je fakt,že si neumím představit,že bych nevyprala a žila v bordelu. Ale vyprané prádlo bych jim hodila na postel, žádné skládání ani žehlení,no tak budou rozmačkaní,ale nebudou smrdět. Jídlo? Je tam chleba a vždycky se najde něco,co si na něj mohou dát. A o víkendu? Tak hoši, naplánovala jsem výlet tam a tam, kdo jede se mnou? Nikdo,nevadí,jedu sama a vy se tu starejte jak umíte. A opravdu odjeť i za cenu toho,že bys měla jít na celý den jen někam za humna.
Prostě musí jim dojít,že tohle není život. Nejdřív bych se s nimi snažila domluvit po dobrém. Vysvětlila bych jim,jak mě jejich chování mrzí a jak si připadám a že je jejich chování sobecké a rozhodně není normální a pokud takhle míní žít dál,tak beze mne. Ani u rozvodového soudu nebudu dělat potíže a obě děti nechám manželovi,vždyť si s ním přece rozumí líp než se mnou.
A nedej se, držím palce

Je výborné, že nebrečíš, bezmocně nesedíš v koutě, ale sama píšeš o řešení. Opravdu se sbal a zmiz někam, kde ti bude líp a načerpáš energii. Stejně si tě nevšímají, tak co. Ať poznají - nejen na jedné večeři - kdo jim poskytuje komfort, aby se nemuseli odlepit od počítače a přesto mají všecko až pod nos. Podle stylu psaní jsi energická, tak to využij a nenech se deptat. Služka skutečně nejsi, tak ať si to panstvo uvědomí. Muž by ti měl s puboši pomáhat a ne jim dávat špatný příklad.

I já bych udělala to, co píše mashanka.
Ještě bych jen dodala "miláčku, promiň v práci mám opravdu stressů dost a doma mám právo si odpočinout".
A ještě bych před odjezdem za kamarádkou napsala seznam pro nákup, povinnosti, které je třeba udělat (nejlépe připnout na ledničku), aby pánové věděli, co se od nich očekává.
Odjíždíš a bydleníčko je v pořádku, chceš se vrátit do pořádku též... jinak vydržať tak dlouho, než budou ponožky stát v pozoru, spodní prádlo nebude... (pereš si jenom pro sebe), neboj ono jim to časem dojde.

Řešení jsi vymyslela sama :

nejsem na světě jenom proto, abych se starala o něčí blaho a sama za to nic nedostávala zpět. Napadlo mě, že se prostě jeden víkend seberu a odjedu pryč.

A až se vrátíš, jejich bordelu, co si nadělali, se ani nedotkni - uvař si kafe, nalož se do vany a jdi spát. Musíš to vydržet, nedá se nic dělat - bude jim chvíli trvat, než si zvyknou, že začala nová éra, než na jakou sis je navykla.
Zaveď prostě nové pořádky - chcete, abych uvařila ? OK, ale vy nakoupíte a umyjete potom nádobí. Jinak si vařte sami a můžete si nakoupit - já si kludně namažu chleba.

jo, tak manžel když přijde z práce by chtěl mít klid? A ty jako co? Ty se snad válíš celej den na kanapi????

Ale klid bych mu dopřála ... za kulturou si dojdi s nějakou kamarádkou... plus jsou nějaké kursy nebo něco, co jsi chtěla někdy dělat? Vzhůru do toho. Začni prát jen pro sebe. Uklízej ve svojí ložnici, na zbytek se vykašli. A na víkend ke kámošce klidně odjeď.
Hlavně ne aby tě napadlo jim na víkend nakoupit, vyprat a vše připravit... přípravu na víkend bych udělala tak, že už ten týden před tím nebudu prát, nakupovat, navařovat atd... O chlapečky a jejich prospěch se nestarej vůbec.... oni to budou, kdo přijde do školy bez úkolů atd... a navíc - mají přeci otce, ne?

Ono se totiž nejvíc nakládá na toho osla, který nejvíc táhne - a ty táhneš vaší povedenou rodinu sama - ať už vařením, úklidem, nebo vymýšlením programu a starostí o budoucnost dětí... já myslím, že rodinka by potřebovala vidět, co všechno pro ně děláš....

Náš nejstarší vnuk taky seděl pořád u počítače, zhoršil se ve škole, a tak mu dcera prostě počítač zabavila a mohl si o něho říct pouze, když potřeboval něco do školy. A je už dlouho klid.
Někdo na to má povahu, že se začne starat jen sám o sebe, jezdit někam, vařit jen pro sebe, ale mě by to asi nebavilo. Ráda podnikám hodně věcí společně s manželem, dříve i s dcerami, teď s vnuky. Volila bych raději domluvu a rozumné popovídání se všemi členy rodiny. Ale aby kluci kopírovali otce v jeho výrazech, tak by ode mě dostali pořádně přes hubu.

No, kluci už jsou velcí, měli by si umět poradit i sami - být tebou, začnu si prát, nakupovat a vařit jen pro sebe a víkendy trávit po svém.

Mladým pánům bych navíc dala ultimátum - nebudou-li si po sobě uklízet a hlavně nebudou-li plnit školní povinnosti, počítače bych jim zcela odebrala a hry zabavila.

Nechápu, proč se o jejich blaho staráte, já bych si zařídila život po svém. Ke kamarádce na Vysočinu bych neodjela ne na víkend ale rovnou na celý týden. Doma nevařit, neprat, nežehlit! Ať se chlapci proberou do RL!