Neumím udržet korunu
Hodně se trápím jednou svou vlastností, se kterou bojuji celé roky. Bezúspěšně. Strašně ráda totiž nakupuji. Cokoli. Jídlo, oblečení, doplňky do domácnosti, různé tretky. Ze všeho, co si pořídím, mám velkou radost a těším se z toho. Bohužel, tato má neřest leze poměrně dost do rodinného rozpočtu a manžel se na mne oprávněně zlobí. Chápu ho a jsem si vědoma, že chyba je na mé straně, ale to nákupní šílenství je silnější než já.
Jakmile mi na účet dorazí výplata, jsem jako utržená z řetězu. V ten okamžik se cítím velice bohatá a jdu si dělat radost po obchodech. Výsledkem je, že nejpozději do týdne jsou mé peníze fuč. Sice se z nich zaplatí nájem za byt a poplatky, ale to je vše. Zbytek doslova rozfofruju za spoustu nepotřebných zbytečností, které jsou v drtivé většině k ničemu. Sice se z nich chvíli raduji, ale brzy upadnou v zapomnění a jsou nahrazeny dalšími úlovky.
Muž už zuří. Z jeho výplaty se kromě nájmu platí vše ostatní: jídlo, ošacení, pojistky, kroužky a oblečení pro děti, dovolené… Moc se na mne za mou marnotratnost zlobí a pokaždé, když přijdu domů s něčím novým, máme tichou domácnost.
Nevím, co s tím. Jsem plná dobrého předsevzetí, že tento měsíc své úchylce nepodlehnu a obchody budu míjet bez povšimnutí, ale jakmile vím, že na účtu jsou peníze, je to, jakoby mě svrběly, dokud je všechny neutratím. Manžel přišel s nápadem, že tedy budeme mou výplatu posílat na jeho konto a on bude držet rodinnou kasu, ale tenhle nápad se mi nelíbí a bráním se jeho uskutečnění. Představa, že bych neměla možnost disponovat vlastními penězi a musela si mu o každou korunu říkat, je pro mne doslova děsivá.
Možná nejsem jediná, kdo má podobný problém. Dá se s tím nějak bojovat a tuto závislost se odnaučit, nebo jsem, jak tvrdí manžel, ukázkový případ pro psychiatra?
16.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neumím udržet korunu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mě pustit po výplatě do Orsay je taky lehce rizikové 
.jpg)
evropka: 
když je někdo schopen utratit výplatu během pár dnů za nepotřebné a nesmyslné věci, je téměř nesvéprávný a jeho finanční kroky holt někdo hlídat musí.
Já si myslím, že manželův návrh je jediné řešení tvého problému. Můžete se domluvit, že ti dá nějakou částku - takové "kapesné" abys měla na své potřeby, ale víc ne. Možná tě to naučí hospodařit. Odlož falešnou hrdost a udělěj to. Jinak se řítíš do maléru. Co když ti na tvoje nákupní úlety za chvíli přestane výplata stačit? Podlehnout rychlopůjčkám je tak snadné! a většina těch firem ti klidně půjčí i tak, "aby to manžel nevěděl" - i když tvrdí něco jiného - a z čeho to pak budeš splácet? To je nejrychlejší cesta do maléru. Vidím to kolem sebe dnes a denně.
.jpg)
Bellana: ano,to platí v jejím případě...obecně si myslím,že když bych si měla říkat o peníze,jsem naprosto nesvéprávná bytost....
.JPG){kind=avatar}
evropka: Představ si, že by Stáňa napsala: "Vždycky, když jdu do obchodu, tak si dám předsevzetí, že si ji jen koupím láhev vodky, ale nevypiju ji. Ale pak si ji přinesu domů a za pár hodin je ve mně. A teď mi manžel ty láhve vyndává z vozíku. Připadá mi to tak ponižující, že doma žádnou láhev nemám." Nebo kdyby napsala, že za pár dnů nahází peníze do automatů. Prostě si myslím, že její přístup k penězům je nezodpovědný a dokud se s tím nevypořádá, tak by jí měl být omezen přístup k penězům s ohledem na potřeby ostatních členů domácnosti.
já jsem ten exot, co nemá vůbec žádnou platební kartu. A tak mám vlastní metodu, abych neutratila-na rozhazování tedy skutečně nemám a musím vyjít s tím málem, co mi stát měsíčně pošle. Je to jednoduché jak facka: neberu si do peněženky moc peněz, ale jen tolik, aby mi to stačilo na plánovaný nákup. Věc, která se jeví tolik přitažlivě v obchodě mi doma připadne jako zbytečnost a po hodině na ni zapomínám.
lonkue: ahoj račice a co ty?hospodářka?ja jo
chytrájakrádio: berš mi to z pusy,říkat si chlapovi o peníze je naprosto nedůstojné....jsme přeci svéprávné...i když
Opravdu to chce jít k odborníkovi.Vypadá to na nějaký problém z dětství,možná by taky pomohl homeopat-našel by váš konstituční lék a vám by se pomalinku změnila povaha...Zatím bych jednoznačně peníze odstavila z vaší blízkosti,žádné konto,jen přesně odpočítané částky ,seznam,co koupit a nic víc!!!Bohužel,tato činnost-vyhazování peněz za krávoviny-by taky mohla skončit nesoudnými půjčkami a nakonci třeba bezdomovectvím....Já mám taky někdy chuť si koupit něco,co nepotřebuji ale líbí se mi to...Tak se na to chodím dívat tak dlouho,až si to tedy koupím,nebo už se mi to nelíbí a tím pádem ušetřím...Hadry na sebe si nekupuju už vůbec....Leda,že se mi už rozpadají....
Stáňo, to jsi se špatně vdala, jsou země, kde je manželčin příjem pouze jejím kapesným a klidně to může rozfofrovat, ale to nejde s chudým českým pepíkem
s tim, že jeden má držet kasu a druhýmu povolovat "kapesný" taky nesouhlasim, ale pouze v případě, že jsou to oba svéprávný a rozumný lidi. ty jsi nemocná a nezodpovědná. pro manžela je spíš děsivá představa, že má všechno na hrbu a ty si vesele rozhazuješ. si vem, kdyby to bylo naopak - dyť bys ho zabila 
.gif)
Já být chlap, tak už s Tebou dávno nejsem.
Radím totéž, co ostatní - ale v jiném pořadí:
1) psychiatr - tady už psycholog nepomůže
2) převést rovnou celou výplatu na manželův účet, a on Ti pošle 20%... Udělat to napopak tak jsi schopná to rozfofrovat za tři dny, že jo?
koukám, že sem se teda dostala z další závislosti, nejdřív kouření a pak nakupování 
Manzel ma pravdu. Jsi pripad pro psychiatra. A cim drive, tim lepe. Ja osobne, kdybych mela takoneho partnera tak bych byla taky pekne nasrana. Pokud nebudes ochotna s tim neco delat, pak reseni, ktere nabizi manzel je nejlepsi. Uprimne si myslim, ze by jsi nemela mit moznost disponovat rodinnou kasou. Tvoje chovani mi prijde nezodpovedne. Kdyby jsi byla mlada a svobodna holka, ktera zivi jenom sama sebe, tak si delej co chces. Tady jde, ale o finance cele rodiny.... V tomto pripade neznam bratra....
tak tohle sem měla taky, leta letoucí. partner to moc neřešil. byl dost velkorysý. ale současný partner nastavil pravidla, že včechno platíme napůl (skoro, on mě samo zve, když jdem do kina, do hospody a tak), takže prostě mám smůlu, když bych všechno utratila, tak sem pak bez peněz úplně. taky musim šetřit na povinný ručení, na dovolenou a tak a to mě donutilo, naučit se trochu hospodařit. ale radši bych kupovala pitchoviny, ale co se dá dělat
