Rozsekla jsem to hned o víkendu. Díky vám, Šťastné ženy.
Minulý pátek se vám svěřila čtenářka Anna se svým problémem. Řešila ne zrovna podařený vztah se svým přítelem, který ji v podstatě zneužíval. Viz článek Chová se, jako když je u mne na hotelu.
Sama Anna věděla, že něco není v pořádku a otevřeně sdělila, že si sem mezi vás přišla pro to správné nakopnutí, aby se rozhodla svou situaci řešit. A já jsem moc ráda, že se ozvala znovu, aby nám všem sdělila, jak se její situace vyvíjí.
Meryl
Milé ženy,
v úvodu bych vám chtěla poděkovat za vaše reakce na můj příběh. Mám bohužel v práci problém zapojit se do diskuse (jsme přísně hlídaní a monitorovaní), ale vše, co jste napsaly, jsem si přečetla. Vaše reakce a názory splnily přesně to, co jsem potřebovala. Z některých mi bylo až ouvej, jak byly přímočaré a nebraly si v podstatě servítky, ale asi jsem si to zasloužila. Definitivně mi natvrdo došlo to, co jsem samozřejmě v hloubi duše věděla, ale bála se tomu postavit čelem.
Hned o víkendu jsem si s přítelem promluvila. Řekla jsem mu, že jeho argumenty pro to, aby u mne mohl pohodlně vegetovat a žít, znám nazpaměť a že teď bude muset on vyslechnout ty mé. A všechno jsem to na něj pěkně vysypala. Ani nevím, kde se to ve mně vzalo, vždycky jsem byla spíš zamlklá a nebyla zvyklá se brát za svá práva. Radši jsem každému ustoupila. A teď jsem byla sama ze sebe doslova v šoku.
Navalila jsem to na něj úplně všechno: Jak je líný a vypočítavý, nechá se obskakovat, bydlí a žije téměř zadarmo a ještě má pocit, že na to má z nějakého důvodu nárok. Důrazně jsem mu sdělila, že toho mám dost, odmítám mu dělat neplacenou služku a kuchařku a charitu na bydlení. Že by mne nikdy nenapadlo o tom takto uvažovat, kdyby jeho chování bylo jiné, ale skutečně nemám zapotřebí chodit večer co večer utahaná z práce a najít tady rozvaleného parazita, který čeká, co mu přinesu, strčím pod nos a uklidím po něm bordel, který za den udělal. A ještě k tomu dotuju jeho bydlení, nechám ho užívat své bytové zařízení. Ani to snad nebudu vypisovat, bylo toho opravdu hodně a jakoby se mi otevřela nějaká brána a všechno to ze mě muselo ven.
On seděl, zpočátku měl tendenci mě opět uzemnit a chtěl mě přerušovat, ale já se nedala. Tak jen poslouchal, a když jsem skončila, zeptal se, jak bych si to tedy představovala. Tak jsem mu řekla, že náklady na bydlení pěkně na půl, zvýšení jeho příspěvku na jídlo atd. A samozřejmě jeho pomoc v domácnosti, abych nebyla každý den jako 
otrok.
Přiznám se, že jsem čekala a moc si i přála, aby na to přistoupil, aby si uvědomil, že to, za jakých podmínek u mne bydlel, bylo v podstatě zneužívání. Bohužel, nestalo se tak. Naopak začal tvrdit on mně, že to, co po něm chci, je ode mne vypočítavé, že ho hodlám připravovat o jeho důchod a sama si své peníze šetřit.
Zkrátím to. Pohádali jsme se, k žádnému kompromisu nedošlo. Když jsem zjistila, že on ze svého neustoupí, řekla jsem mu, že za těchto podmínek u mne bydlet už nemůže. V první chvíli ho to šokovalo, to jsem poznala, že ho to vyvedlo z míry, ale pak se nějak vzpamatoval a hrdě prohlásil, že tady taky nemusí být a až zůstanu sama, tak poznám, zač je toho loket. Hned v neděli to pak vyřešil, zavolal své ovdovělé sestře, která žije sama v domku na vesnici a přestěhoval se k ní. Zatím jen s nejnutnějšími věcmi, ostatní si sbalil a uložili jsme to do kumbálu s tím, že si to v průběhu dubna odveze.
Nebudu zastírat, že jsem takový konec vztahu obrečela. Ani teď mi není úplně lehko, asi to chce čas, než se zklidním. Ale v podstatě už teď cítím, že jsem udělala dobře. Uvědomila jsem si, že vztah s ním mi citově vlastně vůbec nic nedával, měla jsem hlavně povinnosti kolem jeho jídla, praní, žehlení, uklízení jeho bince. Teď mám klid, ráno odejdu do práce a vracím se do uklizeného, čistého a voňavého bytu, nedívám se na žádný otrávený obličej, neposlouchám věčné stěžování na všechno.
Chtěla bych vám moc poděkovat za to, že jste se k mému příběhu vyjádřily. Pomohly jste mi touto cestou k tomu, abych se rozhodla udělat něco, o čem jsem věděla, že stejně jednou udělám. Chyběla mi odvaha a vy jste mi ji dodaly. Ještě jednou děkuji vám všem.
6.4.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozsekla jsem to hned o víkendu. Díky vám, Šťastné ženy.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Blahopřeju k rychlému a rozhodnému jednání. A neznámé paní sestře upřímnou soustrast, protože pokud to není ráznější osoba, bude ve vaší kůži teď nejspíš ona.
.jpeg)
Milá Anno, klidně si pobreč, není na tom nic špatného. Ale udělala jsi dobře, je to opravdu blb. Čekala bych, že se mu třeba otevřou oči a uzná, že to takhle dál nejde, ale tak jak se zachoval, měl dostat na cestu ještě pár facek.
Přeji ti hodně štěstí v životě
a občas mezi nás přijď, myslím, že je tady docela dobrá parta
.jpg)
anitech: 
taky to piši 
Aničko jsi statečná holka dobře jsi udělala 
vím není to lehké ,ale jak dovedl se tak rychle otřepat ,ani se nesnažil trochu domluvit tak opravdu byl vychcánek a je si toho vědom sestra si to nenechá líbit co TY určitě nebude na něj doplácet a dělat mu služku a když ANO jeí věc
ZAMEK VYˇMĚŇ určitě
Verera: to mě taky napadlo, jak dlouho vydrží sesterská láska. Ze začátku asi budou oba svorně nadávat na tu pijavici co ho chtěla oholit o důchod, ale za nějakou dobu sestra pozná v čem je háček až bude chtít pomoci na opravě domku a půlku nákladů na topení a vodu a podobně.Pak ho možná bude chtít poslat Anně zpátky
Anno, hlavně toho nelitujte. Udělala jste to nejlepší, co jste mohla. Z jeho reakce je zcela evidentní, že k vám toho příliš necítil, a pokud něco jo, tak rozhodně ne lásku 
Protože kdyby vás měl jen trochu rád, snažil by se aspoň trochu přizpůsobit, snažil by se vztah zachránit. Neudělal nic, vůbec nic, takže vy jako člověk jste mu byla ukradená - jemu šlo pouze o bydlení zdarma a kompletní servis taky zdarma 
Je to ten nejhorší typ "chlapa", s kterým jste se vůbec mohla seznámit, ale tak aspoň máte poučení pro příště a víte, na jaké signály si dávat pozor a hned brát do zaječích.
A nebojte se, ono to s tou samotou nebude tak horké. Taky jsem si po rozchodu s despotou myslela, že už zůstanu sama. Nakonec jsem byla sama pouhý rok a všechno co se dělo potom, bylo tak báječné a skvělé, že jsem si jen říkala "zaplaťpámbu, že jsem od toho despoty odešla!"
a prima je, že nejsi jen zdrcena žalem, ale už se líbí vracet se do "prázdného", ale voňavého svého
hlavně vydrž , kdyby měl tendence to zkoušet znovu! když už jsi to jednou dokázala, tak by to byla škoda
Viv :o):
i já si kdysi po rozchodu vyyslechla "tak si najdi toho svýho inženýra!" (já s ním otázku vzdělání nikdy neřešila, ale asi měl lehko vlastní komlexík) přičítám to tomu, že když je zraněné ego, tak se holt plácá, co přijde 
Gratuluju. Z jeho reakce je vidět, že mu na tobě nezáleželo, chtěl jen pohodlí. Kdyby ano, aspoň by projevil nějakou snahu.
A neměj obavy, třeba moje maminka, od té doby, co zůstala sama, má mnohem bohatší život protože ji opustil pocit, že musí pořád někoho opečovávat a sebe dávat až na poslední místo. Teď už je jen na tobě, jak si co zařídíš.
A co ta sestra? Je to puťka a nebo rázná žena? Možná pán narazí a s zjistí, že se ženské proti němu spikly a požadují, ta hrůza!, aby chlap dělal i nějaké domácí práce. V domku bude mít spoustu možností se realizovat při opravách. Třeba najde smysluplnější zábavu než vysedávání u televize a prospěje to i jemu.
Krásný de, Aničko, smekám před odvahou, toto jsem i já měla udělat již před 3 lety, s manželem, byla bych dnes vyrovnaná.Také jsem se bála věku, žena v 50-ti a výše se cítí stará a tím se bojí, ale život jde dál, Vám přeji klid a pohodu, někdy je skutečně lépe být sám, nev v nefungujícím a nerovnoměrném vztahu.
jsi skvělá, jsi prostě jednička. Počáteční lítost brzy nahradí možná zlost sama na sebe, že jsi s takovým jelitem nevděčným ztyratila tolik času. Takže si teď na každý den naplánuj nějakou akci sama pro sebe ,kadeřník, nákup něčeho pěkného, jenom tak procházka cestou z práce protože teď už nebudeš vláčet kabelu s nákupem. A kdybys cítila samotu, jsou tady ženy které se scházejí stačí si najít tu správnou partu.
Super....
Nebylo to určitěš jenoduché...ale klobouk dolů....
No a co takhle nějakou číču, aby ty návraty byly veselejší.....
.gif)
Anno, přeji hodně štěstí
.jpg)
Ahoj Anči, já jsem ta kdo ti napsal drsný příspěvek bez servítek a také jsem si myslela, že toto neuděláš.
A hle, udělala
!!!
Udělala jsi tu nejlepší věc, co jsi mohla. Jeho vyhrožování,,jen počkej však poznáš...." je jen důkaz, že zcela vypočítavě operoval s tvými nejistotami a obavami.
Nejsi ani první ani poslední kdo naletěl, protože prostě chtěl mít někoho rád, ale teď patříš mezi ojedinělé statečné, co dokázaly se tomu postavit a zbavit se parazita.
Sama přece nejsi. Stará taky ne - Tvůj život nemusí vyplňovat jen chlap. Už tu někdo psal - co parta ženských, kamarádek....
Jestli chceš tip - já sama jsem se tu na ŠŽ seznámila s partičkou, měly jsem už srazy a budou další, protože je to fajn. Nás třeba spojily ruční práce a fakt, že jsme ze stejného kraje...
Zaregistruj se přijd mezi nás.....
Skvely!!! Prave si povyrostla, myslim, ze uz nenechas sebou vorat, jsi bezvadna!!!! Ovsem ta jeho veta, ze az budes sama, tak uvidis... to me rozesmalo, pripomnelo mi to jednoho kluka, se kterym chodila, kdyz se s nim rozesla, tak pri odchodu rekl neco ve smyslu "jeste nevis, co jsi zpusobila" Dodnes se tomu smejem, dnes uz i on, jenomze jemu tenkrat bylo nejakych 17, tam se to da jeste prominout, u dospeleho chlapa uz nelze... Tak hodne stesti a radosti v novem zivote!!!!
