Velikonoce stokrát jinak
„Já nechcíííííííííí!“ ječela jsem jako smyslu zbavená pokaždé, když rodiče vpustili do bytu koledníky. Nebála jsem se ani tak výprasku jako studené koupele. Základem velikonoční nadílky na severní Moravě, kde jsem vyrůstala, totiž bylo a) vyšlehání jalovcem, b) polití hlavy asi taky decilitrem co nejsmradlavější voňavky nebo kombinací několika voňavek (nejpoužívanější byla ta, co se pyšnila názvem Ogni Moskvy a ohnivý puch to tedy skutečně byl) a c) vhození zcela oblečeného, bránícího se a marně ječícího dívčího stvoření do vany plné studené vody. Ubránit se člověk nemohl. Koledníci totiž chodili v tlupách.
To čekání, než jedna půlka koledníků se sadistickou škodolibostí napustí vanu vodou, zatímco druhá půlka koledníků právě provádí mučení naléváním smradu a šleháním pozadí a jiných přilehlých tělních částí, to bylo skutečně traumatické. Někdy jsem si připadala jako v době pozdně neandrtálské. Já vím, že taková nebyla. Ale kdyby byla, určitě by to vypadalo jako na Karvinsku před více než dvaceti lety. Už opravdu chybělo jen, aby nás do té koupelny dosmýkali za vlasy. A ještě jim za to člověk musel dát nadílku. A hlavně panáka. Nebo dva, nebo tři. Kolem jedenácté hodiny dopolední už nebylo radno někoho vpouštět. Množství vypitého alkoholu totiž zatemňovalo mysl a ruka se stávala čím dál pádnější.
Není div, že jsem k velikonočním svátkům nijak vřelý vztah neměla. Až do doby, než jsem přijela na velikonoční svátky na jižní Moravu k babičce, která bydlela v malebné vísce ležící u hranic s Rakouskem na soutoku dvou jihomoravských řek. Připadala jsem si jako ve snu. Všechny domky a chalupy nazdobené, vůně koláčů se šířila až za hranice vsi. Všechny ženské a děvčata nažehlené a nazdobené. Už od rána obcházeli koledníci vesnici dům od domu. Každá paňmáma koledníky pohostila cukrovím, koláči a něčím ostřejším. Polévání voňavkou se nekonalo a vyšlehání bylo jemné a vcelku příjemné. Že by byli jihomoravští jinoši něžnějšího založení nežli seveřani? Před každým domem se zpívalo a tančilo. Koledníci neodešli, dokud v kole neprovedli všechny ženy a dívky z domu. Mladá děvčata se pak přidávala k davu koledníků obcházejícímu vesnici. Navečer se konala veselice v místní hospodě a juchalo se až do ranních hodin.
A o něco později opět zcela jiná atmosféra – tentokrát na Slovácku. Všude krojovaná děvčata i staré babky družící se na návsi ve slavnostních šátcích a černých suknicích se snad deseti spodničkami. Slavnostní atmosféra pravých náboženských svátků. Kostel přetékající ve švech. Krásná bohoslužba za doprovodu místního sboru mladých zpívajících z kůru několikahlasně křesťanské písně za doprovodu kytar a houslí. Ve vzduchu poklid, mír a radost.
A kromě toho takřka dvacet let velikonočních svátků v Praze. Na pražském sídlišti znamenalo velikonoční pondělí jediné – obejít co nejvíce rodin a získat co nejvíce sladkostí a peněz (děti), případně se roztomile nebo méně roztomile opít (tatínkové).
Když jsem se přestěhovala z Prahy na vesnici ve středních Čechách, zjistila jsem, že se zde do písmene dodržují velikonoční rituály – obcházení vesnice na Velký pátek s řehtačkami a vybírání nemalovaných vajec a drobných mincí i klasické koledování na Velikonoční pondělí. Ale to vše bez hlubšího obsahu. Mládež a děti dodržují rituály, jejichž původ a smysl vlastně ani neznají. Atmosféra veškerá žádná.
A tak stále vzpomínám na Velikonoce na jižní Moravě a na Slovácku. Byly nezapomenutelné a doufám, že ještě někdy takové zažiji. Ale kdoví? Třeba dnes, po letech, už ani tam velikonoce nejsou, co bývaly...
A jak je to u vás s velikonočními svátky? Jestlipak jsou ještě někdy v republice místa, kde mají velikonoční svátky svou neopakovatelnou atmosféru? Nebo už to patří jen minulosti?
1.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Velikonoce stokrát jinak
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Velikonoce nemusím už od dětství. Vždycky jsem se cítila trapně, když jsem musela nastavit zadek a trpně snážet nesmyslný výprask pomlázkou.
Až teď ráda poslouchám svého malého vnoučka, jak krásně zpívá koledu. Ti starší vnuci na to taky nejsou. Asi to mají zděděné. Ono to ve městě je takové nijaké. Jen se nejen k nám, ale do všech bytů v domě, vždycky snaží dozvonit několik skupin tmavých kluků různého stáří. Já neotvírám! Kamarádka je jednou neprozřetelně pustila dál a po jejich odchodu zjistila, že jí pár věcí zmizelo s nimi. Vynucovali si pití a peníze, bezostyšně si nasypaly plnou ošatku sladkostí a vajíček, připravených pro koledníky do své igelitky a chovali se docela nepříjemně agresivně. Zachránil jí příchod jejích dvou synů s vnoučaty. I tak někde vypadají Velekonoce. Já je prostě nemusím. Jedinou jejich světlou stránkou je můj malý vnouček, který krásně zpívá a umí nádhernou koledu. Tak na to jediné se těším!
Milda_1: ano, ale nemůžeš se potom divit, že ty, kterým bys ty sám ukázal, kde nechal tesař díru, někdo nazve těmi, kdo žebrají. Protože to opravdu není nic jiného, těm jsou veškeré svátky u zadku a jde jim jen o tu možnost získat někde něco zadara.
Osopil ses na křečka dost hnusně a vlastně tady potom říkáš totéž, jen jinými slovy.
majucha: Na dědině už to taky upadá, ale ti malí kloučci jsou fakt roztomilí a tetičky a známí se obchází pořád.
Vždycky si vzpomenu na Jarouška. Můj syn s kamarádem odpoledne našel ležet u parku jednoho kamoše. Naši dva byli střízliví a schopní ( měli jít večer na službu ) a milého kamoše vzali mezi sebe a odtáhli ho domů. Místo poděkování od maminky se jim dostalo nadávek a Jarouškovi upozornění že "S těmahle teda kamarádit nebudeš - s lumpama." Než kluci odjeli tenkrát večer do práce ( fakt nic nepili ), tak jsem jim ještě připomněla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Příště asi nechají Jarouška někde ležet.
majucha: středočeský kraj je taky venkov a v Praze jsem bydlel hezkejch pár let i když v jiné době a potom stejně skoro každýmu Pražákovi čouhá sláma z bot,myslíš že u nás je to jiné ? ale stím se musíš umět vypořádat a kdo tu mládež opije? u mě tedy dostane frťana tatínek který přijde s dítětem nebo známí kteří přijdou vyšlehat paní a tu pětku si vezme ten kdo nechce vajíčko nebo sladkost je to vše na jednom tácu který paní nabídne a když by byl někdo oprsklej tak mu ukážu kde nechal tesař díru,ale to se nám ještě nestalo ,myslím že z toho děláte kovbojku z pár případů nejde generalizovat
Já velikonoce nemám moc ráda, jelikož jako tak trochu militantní feministka težce nesu, že mě maj chlapi zmlátit a zlít vodou a to prý PRO MOJE DOBRO! Táta sadista podpantoflák se v tom vyžíval a já to nenáviděla. Dneska je to jen symbolické šup šup na zadek a miluju synkovo hledání čokoládových vajíček po bytě (dám si záležet a rozestrkám tam toho tak pět kilo). Pro mě jsou velikonoce svátky jara a to malování vajec a pomlázku beru jen jako nutné zlo.
Milda_1: tedy promiň ale srovnávat velikonoce na tradičním venkově a v Praze je teda nebe a dudy.
My jsme velikonoce vždycky trávili na chalupě. Tam - pokud teď pominu ty surovosti s pomlázkou, kdy se natvrdo šlehalo až do krve a já mám na stehně dodneška pět stehů - tak to byly takové ty opravdové svátky. Obcházeli se sousedi, peko se, dávaky vajíčka a podobně - a nikdo to nepovažoval za žebrání, protože tam se ti lidé znali a nikdo ničím co dostal nepohrdnul. Jenže v Praze ti u dveří zvoněj lidi, který jsi v životě neviděl. Málokdy je to chlapeček s pomlázkou, který umí koledu a rád si vezme vajíčko. Většinou je to nějaký výrostek, kterej je oprsklej, drzej, v lepším případě vyžaduje čokoládu, v horším peníze, cigára i chlast a když mu to nedáš, tak si vyslechneš spršku nadávek a budeš mít kliku, když ti neposprejujou auto. Když jsem se přestěhovala za Prahu, tak tady sice děcka chodí, koledu tak nějak dokážou říct a i to samotný vejce si vezmou bez větších keců. Ale když zajdou za roh, tak s ním mrsknou o zem. A teda sorry, velikonoce nejsou o tom rozdávat peníze. To snad ani na té dědině 
Křeček: ještě podotýkám že do 17 let jsembydlel ve vsi pod Orlickými horami,potom v Praze a těť už 35 let v jednom skoro 100000covém městě na severu,nechtěl bych Vás urazit,vaše příspěvky jsou většinou rozumné ale tento příspěvek mě utvrzuje v tom ,že jste si vybrala správný nick
.gif)
Milda_1: To dělá moje tchyně a mně je vždy trapně za ní..
Já i když vím, že nejsem dopoledne doma, ale v praci, napíšu kamarádkám, aby přišly s synáčky odpoledne pro vajíčko 
Já kazdé Velikonoce jezdila ka babicce do Jiznich Cech, takze supacce od kamaradu jsem ujela...
Ale serezali mne mistni hosani.
Synkove zacali jezdit na koledu od kocarku, starsi sotva sedel, mel spletene tri proutky a jeli jsme na prochazku u nas... a holky z oken volaly:" pojdte taky k nam, u nas takhle malej kolednicek jeste nebyl :-D"
Dalsi rok uz umel koledu: hody hody - do vody :-D
A dalsi rok sli s tatkou a s brachou v kocarku.
Loni byli s dedeckem a letos jdou poprve sami, maji mapu,ocislovane domecky se jmeny holek, aby nahodou nekterou nevynechali a uz ted se domlouvaji, jak je serezou :-D
Skoda, ze jsme s manzelem opet v praci 
Milda_1: to máš těžký. Když ti párkrát u dveří zazvoní parta pofiderních jinochů, co o velikonocích nemají páru a jen natahují ruce, taky by tě to tradiční slavení přešlo. Mně hodně vadí opilci a těch, bohužel, přibývá, kdežto nevinných malých kloučků naopak.
Křeček - 1.4.2010 9:06 - když to berete až tak,tak je mi Vás líto,dnes žebrat nemusí ani ty tmavší děti,u nás je vždy připravíno dost vajíček,různých sladkostí a i desetikorun pro ty menší koledníky a nějaká lahvinka pro ty větší,kdyby nikdo nepřišel tak by nám to bylo líto,moc dobře si pamatujem jak se na koledu těšili naši kluci,teť vnučky i jak jsem chodil koledovat já jako dítě i jako kluk kdy jsme s kočárem a koňmi objeli několik vesnic a nikdo to nepovažoval za žebrání,poradil bych Vám aby jste si nezapoměli zamknout na dva západy a zatemnit okna
evropka: já jsem mívala vlastní slepice a to byla nějaká vajíčka! Žloutky oranžové a chuť, no jako domácí. Teď tu možnost nemám a s výčitkama svědomí koledníkům předkládám vajíčka kupovaná.
Juana: máš z toho po svátkách udělat vaječnou tlačenku, tu má rád každý!
U nás se ti odrostlejší pustí do jiné říkanky : "Hodky hodky doprovodky, nalejte nám trochu vodky. Nedáte-li trochu vodky, poblijem vám vaše schodky." Vodečku rádi dáme - nikdo nebude riskovat že se opravdu po...
.jpg)
kominice: sikovnej klucík 
No a já mám odedneska celých pet dní volno HURA.... aspon jsou ty pánbíckári k necemu dobrý, státní svátek ctvrtek + pátek + pondelí to prece na Dány nadávat nemuzu
. Ale mohlo by být venku tepleji, kdybych náhodou chtela neco podnikat na zahrade tak abych si navlíkla lyzarskou kombinézu jaká je kosa a ledový vítr.
