Líbí se vám vaše jméno, nebo si myslíte, že se vám rodiče pomstili?
Jmenuji se Květoslava a své jméno z duše nesnáším. Žádnou jinou Květu jsem ve svém okolí neměla, od malička jsem žila v pocitu, že je to pro to, že tak hnusné jméno by jiní rodiče svému dítěti nikdy nedali. Neuklidnil mě ani fakt, že se vlastně jmenuji po dědečkovi. V době dospívání jsem dokonce vážně uvažovala, že se jednou nechám přejmenovat.
Záviděla jsem spolužačkám jejich normální jména. A normální pro mne byla všechna ostatní. Jana, Petra, Lenka, Iveta, Veronika, Hana… Zajímavé ale bylo, že kdykoli na téma „líbí se ti tvoje jméno“ mi všechny Janičky, Pavlínky a Alenky shodně odpovídaly, že ho nesnášejí a chtěly by se jmenovat jinak.
Dnes, když sleduji, jaká jména rodiče svým dětem dávají, zjišťuji, že já jako Květa (anebo Květinka, jak mi říká manžel), na tom ještě nejsem tak špatně. Alespoň nemusím nikomu vysvětlovat, jak se mé jméno píše. Na rozdíl třeba od sousedovic Ellen, která bude muset patrně celý život každému, komu bude své jméno diktovat, říkat, že se píše se dvěma „el“. A takových jmen je teď hodně. Kolikrát si říkám, jestli ti rodiče uvažují mozkem, když svého drobečka jen proto, aby byli oroginální, zatíží nějakým nesmyslným a pro naše končiny krkolomným jménem, které s sebou po celý život potáhne jako kouli na noze.
Ale kdo ví, třeba se pletu a můj názor je zpátečnický a zkostnatělý. Možná budou všichni ti Kevinové, Vanessky, Lorelai a další spokojení.
Jak jste na tom se vztahem k vlastnímu křestnímu jménu vy? Líbí se vám, nebo jste si na něj musely zvyknout? A jaký je vás názor na současná moderní jména? Máte ve svém okolí někoho, kdo má skutečně zvláštní a ojedinělé jméno?
5.2.2015 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Líbí se vám vaše jméno, nebo si myslíte, že se vám rodiče pomstili?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
A to já jsem na svoje křestní jméno docela hrdá, kolik Svatav máte v okolí?
V rodině máme Zdeňka, Ctirada, Mojmíra, Drahuši - jen žádná Šárka se nevyskytuje, ba ani Vlasta. Ale nevadí, Svatava byla dokonce královna = Svatava Polská. Vždycky mám radši, když je vzorem slavná postava z historie, než ty dnešní z mýdlových oper, kterých mají nepřizpůsobiví plné kočárky.
tornado-lou: třeba to dítě počali na posteli toho jména - my máme na zakázku udělanou postel, která se Torsten jmenuje
.jpg)
Kozoroh18: a jaké jméno má Tvoje nejmladší?
Křeček: jak tu někdo psal, jméno si stejně člověk spojí s nějakým člověkem. V mém případě to byla jedna hrozně hodná "teta", známá mých rodičů a prarodičů - prostě teta Andělka. Nikdy jsem o tom nemluvila, že se mi to jméno líbí, ale když jsme s manželem vybírali jméno pro dceru a on jako favoritku č. 1 vybral právě tohle jméno (aniž by někoho s tímhle jménem znal), bylo rozhodnuto.
U první dcery jsme se trochu hádali - já chtěla Elišku, on Vendulku. Ale protože jsem byla vnitřně přesvědčená, že to bude kluk Matěj, tak jsem se s ním hádat přestala a do papírů vyplnila tu jeho Vendulku. Na sále jsem pak byla překvapená, ale když jsem se na ní chvilku dívala, nebyla to Eliška - nehodilo se to k ní. Tak prostě Vendulka...
Pentlička: Kordula je německé,obzvlášť nehezké jméno a podle mne se kvalitou rovná Kryšpínovi....Moji rodiče se jmenovali Svatopluk a Marelie (byla německého původu),my děti jsme byly Lenka,Vladimír,Malvie,Jiří.Sourozenci žijí v Německu,tak se přejmenovali na Willi a Georg,sestra má svoje - je to tam dobře vyslovitelné.Moje děti jsou Helena a Vilém...Manžel je Bohuslav,jeho vnoučata Marie,Inka.Každé období má své favority,když jsem asi v 8 letech řekla ve třídě,že mám tetu Kláru,tak se mohli všichni zbláznit a dlouho pokřikovali Klára - Kára...Za mého dětství byly v módě jména Věra,Alena,Zdena,Jana,u kluků Zdeněk,Jiří,Stanislav,Jaroslav....Moje zemřelá kolegyně byla Květoslava,zajímavé,že nesnášela tvar oslovení "Květuško",prý ani od rodičů...Někrerá dnešní módní jména jsou děsná a ve spojení s příjmením typu Vanessa Ocas Přiblblová je hrůza dokonána.
Moje maminka byla Květa, tcýně je Květoslava a dokonce znám pána s tímto jménem. Připadá mi to jméno normální, jsem na něj zvyklá celý život. jsou daleko ošklivější jména, např. Kordula, nebo všechny ty Esmeraldy a jiné zahraniční hrůzy.
Já se jmenuji Eliška a vždycky jsem byla jediná. vždy a všude. A rodičů jsem se ptávala, kde na to jméno byli Jenže to už je dááávno. Dnes je "přeeliškováno"
Vnuci se jmenují Mikuláš a Josef. A jhak k tomu Pepíčkovi mladší přišel? Když byl ještě v bříšku, dostal pracovní jméno Pepa, aby se to 2,5 letému dobře vyslovovalo, no a potom mladí zjistili, že nemohou přivést z porodnice brášku s jiným jménem. Že by to těžko tomu staršímu vysvětlili.
chtela jsem napsat, ze Kveta je pekne a bylo obdobi kdy se me hodne libilo Stepanka, kdybych mela 4 holku asi by to jmeno dostala.
nikdy jsem si nepripoustela ze by me jmeno vadilo. V zivote jsou k reseni horsi veci. Jen nyni premyslim na kolik se ma nejmensi citi potrestana.Kdyz jsem jmeno rekla po porodu, tak sestra pri prenaseni male na oddeleni se jeste zastavila a zda jsem si to nerozmyslelas tim jmenem. Mela jsem chut ji jednu placnout, nebyla moc mila a ja mela jine starosti.
Kdyz jsem delala chuvu tak se holcicka jmenovala jako ja a to mne blazilo
no, já tedy nevím co je na Květoslavě ,Květce ,Květušce tak špatného mě se třeba líbí je pravda často jméno bývala rodová záležitost no moje mamka vždycky říkala že není ošklivého jména jen ho lidé ošklivě vyslovují, nebo si ho spojíme z někým kdo nám třeba jako osobnost neladí ale to už není o jméně.Moje kamarádka má třeba stejný postoj ke svému používá se v celém světě a třeba mě se Maruška,maruš, Mariánka zdá moc hezké.I ona se mnou souhlasí , ale pak řekne po doma ano ale zkus se někde představit oficiálně moc odtažité a říkej někomu ve 40 že jsi Maruška a máš hned visačku nějaké divné ženské
tak se netrap hloupostma pokud nejde o život jde o.....
Rychenza má samozřejmě pravdu. bude běžné že jména jsou pestrá a že se netočí těch pár pořád dokola.
ačkoliv občas mám pocit, že to rodiče ve snaze o originalitu drobet přehnali. A fakt nerozumím tomu, co vede dva české rodiče, kteří žijí v česku k tomu, aby pojmenovali dítě Thorsten. ale já tomu rozumět nemusím.
a sem tam ta originalita dopadne tak, že se nikdo nejmenuje Petra a Jakub, ale je to samá Natálka, Nelinka, Nikolka, Štěpánek a Tadeášek. Nakonec mám pocit, že naše Ludmila bude originální zaručeně. taky mě bude nenávidět
A to co říká Linda je taky pravda. dřív byla Christine, dnes může být i Kristine, Christin, Kristin, česky Kristýna a Kristina. byla sem jednou na návštěvě v rodině, kde měli dvojčata a ty se jmenovaly právě Chistin a Christine. u své vlastní neteře pokaždé pochybuju,jestli se píše Emma nebo Ema. Četla sem nějakou studii na téma, že jmen nepřibývá, že pojmenováváme pořád prakticky stejně, jen jinak píšeme.....
Zrovna vybirame jmena. Manzel se z toho vyvliknul nesmyslnym jmenem Adolf. To jen pres moji mrtvolu. Jenze bude to asi holcicka. Zatim vede Adela. Kdyby to byl kluk tak Jiri po manzelovi. Mame typicky ceske prijmeni spise delsi.
Křeček: "Dalšího Pepika nééééé" 
Já jsem ze jména Jaroslava nikdy moc nadšená nebyla, ale co už s tím, za 50 let jsem se s ním naučila žít. Naši mě prý pojmenovali po jednom strejdovi, který žil v Americe, mysleli si, že by nade mnou aspoň mohl držet ochrannou ruku (a občas něco poslat), jenže umřel brzy po tom, co jsem se narodila, tak z toho nic nebylo
Aho Lindo  já jsem také Eva. Moje jméno se mi vždy líbilo, rodiče měli rádi krátká jmén. Brácha se jmenuje Jan. Na základní škole děti dokáží zkomolit vše, někdy na mě volali Evica opica. A ve třídě jsme byly 3 Evy, i v práci v jednom úseku jme byly dvě, a v okruhu mých známých znám je několik Ev. Pravda je, že kromě synovy spolužačky, která už má 16r. žádnou mladší Evičku neznám.
Megí: mám tchyni Andělu.
Sve jmeno Petra jsem jako mala nesnasela, ale postupne se muj postoj zmenil. Mohla jsem dopadnout hur. Vzdycky se mi libilo jmeno me babicky - Marie - ale copak by mi tak nekdo rikal? Uz to slysim : Tak Mareno, kde jsi?
Kdyz jsem se pred jedenacti lety odstehovala do Izraele, rozhodla jsem se pouzivat sve hebrejske jmeno _ Oranit - coz zdejsi zakony umoznuji. Pro rodice jsem ale porad Petra nebo Peta, obcas mi tak rika i muj manzel, ktery to ovsem vyslovuje jako Petja.
Nejhorsi je, kdyz rodice s typicky ceskym prijmenim zvoli cizi jmeni : napr. Esmeralda Vidlickova nebo Vanessa Svobodova.
