Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Megí: to by mě zajímalo, co tomu holčičky za pár let řeknou

Jsem Vendula a moje jméno se mi vůbec nelíbí.
Ale ještě můžu být ráda, že nejsem Václava, protože se jmenuju po dědečkovi.
Moje dcery jsou Zuzana a Michaela a ani jedné se jejich jméno VŮBEC nelíbí

Obecně mám pocit, že ženské ze svého jména buď nejsou nadšené, nebo ho neřeší, a chlapi jsou nadšení, i když se jmenují "Franta Hovnocuc" - a ještě trvají na tom, že syn musí být po nich.

My jsme měli při mém první těhotenství několikaměsíční spor o tom, jestli když se narodí kluk, bude Josef po tatínkovi, dědečkovi a pradědečkovi z manželovy strany. On vůbec nedokázal pochopit, že bych tu jejich linii přerušila. Já byla naopak nepříčetná z toho, že bych měla doma někoho, kdo se jmenuje jako každej druhej Pepik z vesnice
Ale podpořila mě manželova rodina - když si na mě chtěl doma postěžovat, celé ženské osazenstvo jeho rodiny sborově zařvalo: "Dalšího Pepika nééééé"

Já jsem Pavlína, ale z porodnice jsem odcházela JEŠTĚ JAKO Dana, to až mě šel otec přihlásit na MNV, tak se vrátil s tím, že Pavlína se ke mně lépe hodí. Jako mladší se mi více líbila Pavla, ale zvykla jsem si. Synové jsou Jakub a Vít, nešly jsme po tom, že se ta jména dávají, ale opravdu se nám líbila, holčička by byla asi Eliška.

Sve jmeno - Veronika - mam rada, da se pouzit v hodne tvarech. Nasi se nepomstiliani bratrovi, je Martin. Detem jsem dala jmena dle meho normalni Simonka a Ondra. Nemusim stara ceska a ani modernu (vsechny ty -áše appd)

mám ráda stará česká jména - proto máme doma Vendulku a Andělku. Je pravda, že Andělka je ve třídě jediná, ale když byla v létě na soustředění a tam se sešly dvě Andělky stejného věku, bylo to zvláštní
Já jsem Markéta a je pravda, že to jméno moc nemiluju, ale zase mi úplně nevadí. Vždy mi připadalo takové tvrdé, hlavně proto, že mi naši tak moc tímto jménem neříkali - bylo trochu poupravené a nebylo v něm to tvrdé "R". To už jsem je musela hodně naštvat, aby mi řekli "Markéto". A tenhle pocit mi zůstal - jak mě tak někdo osloví, vnímám to trochu negativně. I když samozřejmě u cizích lidí je to něco jiného. V práci mě překřtili na Megí a táhne se to se mnou už několik let.
Ale jak se říká - každé jméno je hezké, když se hezky řekne

Nikdy jsem neomdlivala nadsenim nad Evou, ale uznavam byla jsem vzdycky jedina ve tride a mama me pojmenovala po sobe, cim jsem starsi tim vice jsem shopna jeji volbu respektovat. A je to mezinarodni jmeno, takze ani v dk se nikdo nepozastavuje. Osobne mam rada dlouha jmena.
Mam dceru Christine - jednoduche, mezinarodne napsane a ejhle vsude - ve skolce, ve skole, u doktoru, na uradech proste VSUDE nekolikrat musime hlasit - pise se anglicky, na cez se dotycny zepta " a je to s k nebo c a konci na a nebo e" - musim se priznat ze si pripadam jako vul na entou, co je sakra na jmenu Christine napsanym anglicky tak SILENE tezkyho a nepochopitelnyho???????
A jinak at si kazdy pojmenuje dite jak chce, to je jeho pravo, nakonec v 18 to lze zmenit. Trha mi usi pokud jmeno nepasuje dohromady, navic pokud dotycny ma vice krestnich jmen a kazde konci na jinou samohlasku - to se tak silene nerymuje.

Pro naši mladší dceru jsou všichni účastníci silničního provozu Květa a Pepi.Když s ní jedu autem, tak pořád slyším: Květo, zařaď se do pruhu! No Pepi, tys to s tím předjížděním přehnal! Tak jeď Květko, máš zelenou!"
Moje první kaučuková panenka se jmenovala Květuška...po mamince.

Já jsem se svým jménem spokojená, dala jsem ho i dceři a ta na něj nadává. Když děti hledaly jména pro miminka, vždycky jsem říkala "hlavně se dívejte ať je to vůbec v kalendáři". Dobře to dopadlo, jména mají česká a hezká. To moje neteře víc ulítly - Améllie, Damián, Molly, Madlen, Aurela - jako by nestačila Amálka, Magdalena (Madlenka) apod. Vždycky si říkám - co vám ty děti udělaly že je tak trestáte. Ale zvyknout se dá na všechno.

Co je špatného na pěkném českém jménu Květa, Květuška? Takhle se jmenovala naše příbuzná a nikdy jsem se nad ním nezamyslila, že by bylo špatné. Pořád lepší, než Esmeraldy a jiné potvory, které k nám natahaly seriály.

U nás v rodině máme samá krásná jména))))Hana,Zuzana,Eva a Klára))))))Já jsem spokojená. S chlapama...Radvan,Walter,Petr,Jiří,Dominik a Adámek)))))

Vzdy jsem byla se jmenem spokojena. Pravda, byla jsem jedina toho jmena, ale nikdy jsem to nepovazovala za nevyhodu. Naopak.
Cely svobodny zivot jsem vsude naopak vykladala, jak se pise prijmeni. Po svatbe jsem byla stastna prvni mesic, pak mi to zacalo chybet.
V dobe, kdy se na uradech zacnou predstavovat dnesni deti s pro tebe "divnym" jmenem, nebude nikdo zvedat oboci, protoze za pultikem bude sedet nekdo, kdo se s takovym jmenem setkaval od 1. tridy.
Driv byly strasne divne a "zapadacke" vsechny Petry a Aleny, protoze prisly po smrsti Jaroslav a Kvetoslav.

Pár Květ znám. Koneckonců je jich u nás v současnosti 17664, ale ubývá jich. Mně se tato obrozenecká jména docela líbí. Co má říkat chudák dcera Gwyneth Paltrow - Apple? Nebo moji bývalí kolegové, kteří se narodili za války a dostali jméno Adolf? V našem kraji se to u starších ročníků vůbec hemží podivnými jmény. Nejnormálněji z nich je Gertruda.

Jmenuji se Dagmar a když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že to je chlapecké jméno. Se svým jménem jsem spokojená, nikdy jsem o tom zvlášť moc neuvažovala. Ale některé kombinace jména s příjmením jsou děsné. Rodiče vůbec neuvažují, kolikrát jméno nejde ani vyslovit a s příjmením je to katastrofa.
Znám4 Květy, jednou z nich byla moje maminka. Jedna Květa se jmenovala Kakáčová. Jednou jsem četla ta nejpodivnější jména a vyhrál to Vinettou Chlupatý.
Já znám Angeliku Bandíkovou, Žanetu Patkovou, Merilyn Novákovou, Jitřenku Tučnou, Etiena Jebavého, Radůze Šuka.
Dcera učí a vždycky, když dostane novou třídu, tak žasne, co děti dostávají za jména.

každé jméno je hezké když se hezky říká....já jsem spokojená a nikdy mě nenapadlo že bych se chtěla jinak jmenovat......a vím proč se tak jmenuju a to mě těší.....