Jak zatnout tipec udrbané sousedce?
Dostala jsem se do nepříjemné situace a nevím, jak ji řešit. Nemám ráda konflikty, ale mám obavu, že se jednomu pořádnému nevyhnu. Možná bude mít někdo z vás radu nebo nápad, jak celou situaci vyřešit nějak elegantně. Já jsem, bohužel, v koncích.
Mým problémem číslo jedna je sousedka, která bydlí na stejném patře. Když o ní řeknu, že je drbna, je to velmi mírné označení. V životě jsem se s někým takovým nesetkala a nikdy by mne nenapadlo, že se zrovna já stanu terčem pomluv. Ta paní asi nemá co dělat, tak se stará o ostatní, hlavně tedy o mne a mé děti. Její chování vůči nám se začalo hrotit v době, kdy jsme se s manželem rozváděli. Už to pro ni bylo velmi výživné sousto a dozvěděla jsem se, že má potřebu naše rodinné poměry řešit s ostatními členkami našeho bytového družstva.
Vše se ještě zhoršilo poté, co rozvod konečně proběhl a manžel se odstěhoval. K tomu došlo před asi rokem a půl. Od té doby mám v domě, kde žiju, doslova peklo na zemi. Jsem doslova pod drobnohledem dotyčné dámy, která je již v důchodu a patrně nemá dostatek jiné zábavy.
Je neuvěřitelná. Buď si najde něco na mně, nebo na dětech. Coby samoživitelka se mám hodně co ohánět a děti musejí být samostatné. Je jim 10 a 12 let (syn a dcera) a po příchodu ze školy jsou sami doma, já se z práce vracím kolem půl páté. Nemine den, aby mi sousedka, sotva otevřu dveře od výtahu, nesdělila, jak zase moje děti hulákaly na chodbě i s jejich kamarády, co všechno za rámus slyšela z bytu. I je peskuje pokaždé, když je vidí. Ani nevím, jaký má důvod, ona si vždycky něco najde.
Před třemi měsíci jsem se seznámila se svým současným přítelem, je to pár týdnů, co byl poprvé u nás doma a teď u nás strávil už celý víkend. Je fajn, děti si s ním rozumějí, jsem ráda. A už jsem se doslechla, jak sousedka šíří po domě pomluvy, že se tahám s chlapama, vodím je domů, co prý ty chudáci děti. Vrcholem všeho bylo, když mi předseda družstva přišel oznámit, že na mne přišlo anonymní udání, protože nezvládám výchovu dětí, které jsou velmi hlučné a dělají po baráku nepořádek, a svými známostmi s muži prý narušuji jejich duševní vývoj.
Málem mi spadla čelist. Je mi jasné, kdo je autorkou toho dopisu. Bohužel, není mi to nic platné. Předseda mi řekl, že se tím anonymem zabývat nebudou, nicméně ať na své děti dohlédnu a nad sebou se pořádně zamyslím. Že by mi návštěva ze sociálky asi milá nebyla.
Je mi z toho doslova zle. Jsem slušná a pracující žena, máma dvou naprosto normálních, zdravých dětí. Vím, že každý rodič ty své děti vždycky hájí, ani já nebudu jiná. Jistě, nejsou to učinění andílci, ale do nějakých nezvladatelných sígrů mají opravdu hodně daleko. Všechno je to výplod chorého mozku oné sousedky, která si snad ani neuvědomuje, jak moc mi svými smyšlenými fantasmagoriemi a vykonstruovanými nesmysly ničí život. Už mne napadlo, že se snad odstěhuju, ale to přece není řešení. Navíc když si představím anabázi spojenou s prodejem bytu, koupí jiného, balení, stěhování… Do něčeho takového se mi kvůli nějaké babě nechce ani omylem. Navíc náš byt je celý zrekonstruovaný, nerada bych ho měnila. Děti tu chodí do školy, mají kamarády.
Nevíte, jak té odporné ženské, která se mnou bydlí na jednom patře, zatnout tipec, aby mě nechala žít a dala nám pokoj? Zatím ji stále ještě zdravím, ale věřte mi, že bych měla chuť jí plivnout do obličeje. Jak je možné, že si někdo něco takového vůči někomu jinému vůbec dovolí?
29.2.2012 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 75 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,2/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak zatnout tipec udrbané sousedce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ale to nemusí být zrovna nemoc, jen nuda. My máme pod náma chlapa kolem padesátky,před rokem měl úraz oka, je po dvou operacích a je stále doma. Děti jsou už odrostlé a z domu,manželka v práci a on se nudí. Tak sleduje, kdo kdy jde domů, kdo ke komu chodí, neustále klepe na topení pře sebemenším zvuku, řve na děti že běhají po schodech apod. Dokonce stopuje návštěvy jiných rodin, kde bydlí a co dělají. No pako. Ato všechno jen z nudy. Člověk by si ani nemohl pořídit milence, hned by to prásknul.
U nás v baráku nás bydlí asi dvacet. S nikym jsem nikdy, kromě jedné paní od vedle, neřešila nic než dobrý den. Tohle je zvláštní móda bavit se se všema v baráku. Pak je jednoduchý, aby nějakej blb zneužíval těchto informací. Já kolikrát ani nevim jestli tam ty lidi bydlej nebo jenom od někoho jdou z návštěvy.
jelítko:taky si myslim,že na tokovýhle typ lidí,nějaký ,,po dobrým,, nefunguje...vožralá po chodbách a řve sprostě....teda tady už padlo rad..marjánou počínaje a chlastem konče
Světlonoska: 8:29 já bych jí ani nezdravila, takovýmu člověku rozhodně nepřeju dobrej den a přetvařovat a lhát někomu do očí neumim
jelítko:no to je děs....
A nebo bych na bábu taky napsala anonym. Že se válí vožralá po chodbách a řve sprostě na tvoje děti a v noci si přivydělává jako stará utěšitelka , když chce válku a ty se nechceš odstěhovat.
Všechno je to výplod chorého mozku oné sousedky, která si snad ani neuvědomuje, jak moc mi svými smyšlenými fantasmagoriemi a vykonstruovanými nesmysly ničí život. - nezlob se na mně ale jsi opravdu tak naivní??? To si piš, že to ví a právě proto to asi dělá ne?
Úplně se mi otevírá kudla v kapse, nenávidim tyhle ubohý stbáky, který si myslej, že mají právo srát se ostatním lidem do života (odpusťte ty výrazy, ale jsem fakt hodně nas...). Přesně takhle jsme vyrůstali já s bráchou a mámou, táta zemřel, když mě byl rok a půl a máma byla těhotná s bráchou. Do domu jsme se stěhovali už jako socky - samoživitelka a dvě děti. Sociálka u nás byla pořád, kdo jí asi posílal? No hrůza. Přežili jsme to a v pubertě při výkendových party to dali občas těm chudákům sežrat. Myslím, že jediný co můžete dělat je se odstěhovat. Tohle neskončí nikdy.
Jarča*:nešťastná určitě je,ale asi si to dělá sama,když se takhle chová...celý život se řídím heslem,,chovej se tak,jak chceš,aby se k tobě chovaly druzí,,tím nechci říct,že jsem nějaká světice...vím,že si to myslela dobře,ale tahleta paní (soudě podle článku),si zastání nezaslouží
loupák: já vím, já se vždycky snažím všechno vidět i z druhé strany, nevím, jak bych se zachovala v reálu, ale jen mě to tak napadlo, že je to v podstatě nešťastná osoba
Jarča*:Jestliže je někdo nešťastnej,nudí se a z nudy ubližuje vědomě druhým lidem,je to pro mě hajzlomlouvám se,že jsem se tak rozohnila,ale tohle mě teda opravdu nadzvedlo
Jarča*:..mě teda někdo takovou dobu prudit,pomlouvat a znepříjemňovat život,v životě bych si ho k tělu nepustila,natož od něj chtít pomoc nebo radu!!!!
dadka: mně tohle napadlo už ráno, když jsem článek četla - že paní je třebas sama, nešťastná a nudí se, tak se zabývá věcmi, do kterých jí nic není. Možná by to bylo dobré navázat kontakt, občas jí požádat o pomoc nebo o radu, tzv.udělat kozla zahradníkem. Ale taky je možné, že je psychicky nemocná, a pak je tahle rada na nic
Jindřiško nedej se.....jak píši děvčata, řekla bych jí co jsi se dozvěděla a že podáváš trestné oznámení na neznámeho.....je to možné co se tu v baráku dějeale dej pozor kde stojí,aby to s ní nešlehlo
bramboráčky nééé..nedostala bys jí z bytu.
Držím palce
dadka: Ono pozvat na kávu nemusí být nejlepší nápad...
naopak by baba mohla drbat ještě víc a pomlouvat....
A když sis našla přítele a hned baba vykřikuje,že se taháš s chlapama...ta je fakt nemocná
To je vidět,že se prostě baba nudí a otravuje....
To nevím,co by pak musela říkat ta dotyčná o naší sousedce,která má dvě děti je rozvedená a chlapy se u ní střídají,jak na běžícím pásu...To by si baba smlsla...
Je to jen o tom nenechat si to líbit....
Možná by nebylo od věci babce říct přímo do očí,že jestli Tě nepřestane pomlouvat a obtěžovat, tak to budeš řešit jinak...třeba zrovna tím trestním oznámením....
Držím moc palce...protože takovýhle prudiči dokáží pořádně znepříjemnit život...
No ted to ctu znova a musim teda rict, ze bych si asi vychutnala i predsedu s tou jeho radou ze se mam nad sebou zamyslet
Koukam, barak plny nejakych puritanu.
Takovi jsou nejhorsi. Co moralizujou. Vetsinou se z nich vyklube pedofil nebo neco podobnyho.
To bych mu asi taky rekla.
No ze me by asi babiznu v jednom mem konkretnim zivotnim obdobi (mela jsem hodne kamaradu opacneho pohlavi a dost casto poradala ruzne posezeni napr u ohne, spolecenskych her apod. i s prespanim) trefil slak.