Kdy mít druhé dítě aneb Ideální věkový rozdíl
Máme půlročního chlapečka a začínáme uvažovat o druhém dítěti. Respektive strůjcem těchto myšlenek je hlavně manžel, vyrůstal jako jedináček a prý to samé svému dítěti neudělá. Já se do toho zatím moc nehrnu, i když v zásadě s ním souhlasím. Taky nechci mít jedináčka.
Jenže pro mne je na druhé zatím ještě brzy. Za prvé jsem neměla zrovna snadný porod, za druhé mít druhé brzy po prvním, to nevím jak bych zvládala a za třetí, neumím si představit, že budu mít druhé dítě stejně ráda jako to první.
Prostě mám v hlavě docela guláš a nevím. Chci a nechci druhé dítě. A pokud ano, tak si myslím, že až bude syn chodit třeba do první třídy. Jenže manžel by chtěl co nejdříve, aby k sobě děti měly blízko a vyhrály si spolu.
Vedeme na toto téma poměrně dlouhé diskuse a nejsme schopni se dohodnout na nějaké přijatelné variantě. On vůbec nechápe, že hlavní slovo bych asi měla mít já, já budu těhotná, já budu rodit, na mně bude ležet nejvíc práce kolem dětí. A tak si myslím, že bych se měla rozhodnout, jak to bude nejlépe vyhovovat mně. I jsem mu to takhle řekla, ale podle něj jsem sobecká a myslím jen na sebe, místo abych myslela na našeho malého syna a to další, zatím ještě plánované dítě.
Tlačí na mne, ať se začneme snažit hned, zatím ještě neberu po porodu žádnou antikoncepci, tak že bych jako ani nezačínala. Je doslova umanutý. Dokonce mě napadlo mu naoko ustoupit a tajně brát antikoncepci, jestli jste koukali v neděli na ten film na jedničce, tam to žena přesně takhle vyřešila. Jenže mně to připadá jako podvod, takhle ho klamat. Ale nechat se natlačit do něčeho, co zatím nechci, to nemíním.
Myslím, že když bude mezi našimi dětmi větší věkový rozdíl, nijak jim to neublíží. Já mám staršího bratra o osm let. Jasně, že když jsme byli malí, byli jsme každý někde jinde, ale kde je jistota, že bychom si spolu hráli, kdyby ten rozdíl mezi námi nebyl tak velký? On je kluk, já holka, beztak bychom měli každý své zájmy. Teď jsme dospělí a rozumíme si skvěle.
Jaký je váš názor na naši situaci? Mám vyjít manželovi vstříc a pokoušet se o druhé dítě i proti mé vůli? On tvrdí, že až otěhotněním, zvyknu si a začnu se na miminko těšit. Jenže já se zatím nechci těšit na žádné miminko, jedno půlroční mám právě doma.
28.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 75 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kdy mít druhé dítě aneb Ideální věkový rozdíl
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Linda: "Ono se sice rika vychova a venovat se diteti ,ale ve skutecnosti deti vychovavaji sve rodice k obrazu svemu"
Tak pod tohle bych se s dovolenim podepsala 
Svata pravda, to si snad opisu 
Doufam, ze na to nemas autorsky prava, kdybych si to hodlala zaramovat a povesit na zed 
No na to, ze jsi nas... z tebe nahodou padaji krasny moudra
.jpg)
Paneboze vy jste naivni 
...promin ja jsem dneska silene nas.... je uplne sumak jestli mate dvojcata, rok od sebe a nebo 15 roku od sebe.... tak jak tak budou momenty kdy se budou milovat, kdy si spolu budou hrat, kdy se jim bude po sobe styskat a momenty kdy se budou rvat jako kone k vuli blbostem, jecet na sebe..nevyberes si, ver mi!!! Proste bud budete mist stesti na "konstelaci hvezd" a nebo nebudete. Vy coby rodice s tim moc nezvladnete. Ono se sice rika vychova a venovat se diteti ,ale ve skutecnosti deti vychovavaji sve rodice k obrazu svemu .
Mam dve dcery presne na den 2 roky a 5 mesicu od sebe. Behem druheho tehotenstvi se dcera na miminko SILENE tesila, prvni rok segru zboznovala...pak zacala segra chodit a brat ji veci a zacal boj o preziti. Nekdy kolem 3 roku mladsi dcery byly na tom obe dve se silama nastejno a zacal muj boj aby se navzajem nepovrazdily a to jim vydrzelo do konce puberty.... dneska je jim 19 a 16,5 a teprve posledni asi rok spolu jakz takz vychazeji.... a nic s tim nenadelam!
HelenaPa: 6:24 Do kamene tesat
Tenhle argument je naprosto zcestny. Kde je psano, ze ten prvni sourozenec stoji o dalsiho "vetrelce"?
My si mysleli naivne neco podobnyho, ze poridime casem (nakonec to bylo neplanovane driv) dceri sourozence aby "nebyla sama" a mela si s kym hrat. Praxe ukazala, ze zrovna u jeji povahy to byla od nas "akce", kterou jsme ji asi nejvic ublizili 
Casem a citlivym pristupem se to srovna, ale zrovna u ni je to narocny.
Alice.: 4:47 Protoze je to asi dulezity 
Manzel je nejaky umanuty ne? Sobec je spis on.
Idealni (univerzalni) vekovy rozdil mezi detmi podle mne neexistuje.Kazdy musi zvazit dle svych moznosti fyzickych, psychickych, financnich a jinych individualnich.
Ja nastesti tohle resit nemusela, nebot obe moje tehotentvi byla neplanovana. Kdybych planovala, deti asi nemam zadne
S druhym jsem otehotnela cca v roce prvniho, takze velky vekovy rozdil to neni. Zrovna jsem si nedavno rikala, ze by snad byla lepsi dvojcata. Dcera (starsi) to hodne tezce nesla a docela jeste nese. Zalezi asi na povaze kazdeho ditete a jak to pak rodice zvladaji korigovat.
To, jestli budes mit druhe rada stejne bych neresila. Taky jsem mela podobne myslenky a nakonec mam obcas pocit, ze je mi druhy blizsi 
Ale kdyz se nad tim zastavim, rada je mam oba moc 
nedala bych ani jednoho.
Nedavno tu byl clanek, jak strasne zarli na nenarozene miminko petileta hocicka, takze ani skolni a predskolni vek asi neni reseni.
Zalezi taky asi na tom, jestli mezitim chces zpatky do prace nebo rovnou navazat s dalsi materskou.
To by se podle me ukazalo v prubehu tech cca dvou, tri let. Mam pocit, ze bys mozna nebyla proti tomu navazat na prvni materskou, ale manzel asi zacal tlacit moc brzy a spis te znechuti
.JPG){kind=avatar}
Chtěla jsem mít děti po dvou letech, připadalo mi to jako nejlepší rozdíl. Nepodařilo se, dcera je o tři roky mladší než syn. Když byli malí, nebyl to dobrý rozdíl, pak se to zlepšilo. Nejsou to sourozenci jako Gondíkovi, ale mají se rádi, respektují se, mají hodně společného.
Obava, že nebudeš mít druhé dítě ráda jako to první je zcela na místě.Nebudeš je mít ráda stejně, pokud se na první dítě nezdravě upneš. Každé dítě je jiné, s každým je vztah trochu jiný. Kdo dokáže určit, které miluje víc a které méně? Nevím, jak se pozná intenzita lásky. Opičí láska je to nejhorší, co mohou rodiče svým dětem udělat (tedy kromě týrání).
.jpg)
u půlročního dítěte by mě ani nenapadlo mít další .... mám děti po čtyřech letech a byl to hezký rozdíl, jediný rok, kdy to bylo náročné, byl, když syn maturoval a dcera dělala přijímačky na střední, jinak to bylo bezva .... vůbec nerostli jako jedináčci, syn se na ségru moc těšil a taky pomáhal, žárlil jen trochu a jen chvíli, prostě absolutně si nemůžu stěžovat ... mají se moc rádi ... 
Pokud nechceš ihned druhé,tak jej neměj,jistě ti zde již poradily,ale víš co se mi nelíbí.Ta slova,já budu těhotná ,apod.Jistě to máš pravdu ,ale zdají se mi sobecké,pokud je to hodný manžel,tak on ti rád pomůže(sice ne s těhotenstvím)ale po práci s dětmi,(někdo živit rodinu musí).I otec a dobrý otec má právo na vše ,jen ty tu píšeš JÁÁÁÁÁÁ ..Jedmo velké já!!!!On nesmí nic ,jen domů nosit peníze a nemít dvůj názor?
.jpeg)
Adriano, nenech se do ničeho nutit, nikdy. Ano dohoda, kompromis, to je někdy potřeba, ale zrovna u dítěte bych to tak neviděla, tam snad musíte mít oba jasno. Prostě bych na rovinu řekla, ne teď se na to necítím ani psychicky ani fyzicky. A ty kecy, že jsi sobec je obyčejné vydírání. Jistě že bys to zvládla, jako spousty jiných žen, ale myslím, že dítě není pračka, dítě si člověk pořizuje na zbytek života
A jak se tatínek zapojuje do výchovy? Je to takový ten co přijde večer, když už dítě sladce spí a předstírá andělíčka?
Nebo se dokáže postarat? A má ten nápad opravdu ze své hlavy?
Co je ideální rozestup mezi dětmi ti asi nikdo neřekne, to je individuální.
Naše holky jsou od sebe necelých 5 let a přišlo mně to vždycky dobré. Byla jsem na mateřské, když šla starší do školy.Ale všechno to záleží na tvém rozhodnutí. Nenech se do ničeho tlačit násilím.
Mladší dcera, když čekala druhé dítě, tak se mě ptala, jestli bude mít druhé dítě stejně ráda, jako to první. Že se jí zdá, že prvnímu už dala všechnu lásku. Tak jsem ji ubezpečila, že i kdyby měla 5 dětí, všechny je bude milovat stejně.
Myslím, že každý věkový rozdíl má svá pro i proti.
My máme rozdíl 6 let a vidím to jako dobré. Ale nebyl to výsledek olánovaného rozhodnutí :-)
Hlavně si ale myslím, že mít druhé dítě, aby první netrpělo (něco mu nechynělo) je nesmysl. Druhé dítě člověk má mít, protože ho sám chce, protože to tak cítí, má potřebu, nebo jak to říct. Pak si může být jistý, že i druhé bude mít rád stejně jako první. Ale druhé dítě není "hračka" pro to první.
A proč všechno co v poslední době píšu na ŠŽ se tu objeví vícekrát???
Souhlasím s Mashankou. Nedělej nic proti svým pocitům. Já třeba mám mladší děti od sebe rok a půl, pro mě je to skvělé, ale pro tebe by nemuselo být.
Mezi mým prvním a druhým je pět let a bylo to teda mnohem horší než ten rok a půl mezi druhým a třetím. Ale to taky nemusí být obecná věc, záleží na temperamentu dětí, na tom jak je na tom matka...
Obavy z toho že bys měla druhé méně ráda než první jsou úplně normální a neopustí tě, aspoň mě neopustily. A měla jsem je i když jsem čekala třetí, přestože jsem věděla, že u druhého se moje obavy nesplnily. A nesplnily se ani u třetího, miluju je všechny, každého trochu jinak. 
Souhlasím s Mashankou. Nedělej nic proti svým pocitům. Já třeba mám mladší děti od sebe rok a půl, pro mě je to skvělé, ale pro tebe by nemuselo být.
Mezi mým prvním a druhým je pět let a bylo to teda mnohem horší než ten rok a půl mezi druhým a třetím. Ale to taky nemusí být obecná věc, záleží na temperamentu dětí, na tom jak je na tom matka...
Obavy z toho že bys měla druhé méně ráda než první jsou úplně normální a neopustí tě, aspoň mě neopustily. A měla jsem je i když jsem čekala třetí, přestože jsem věděla, že u druhého se moje obavy nesplnily. A nesplnily se ani u třetího, miluju je všechny, každého trochu jinak.
.jpg)
Proti své vůli nedělej nikdy nic - obecně. Není k tomu žádný důvod.
A jinak .... děti jsou záležitostí dvou lidí a měli by je mít za podmínek, že a kdy oba chtějí.
Poslední věc - moje sousedka měla neplánovaně druhé dítě hned po roce ... hodně jsem se kamarádily, takže jsem byla to první rok celkem zabíračka - když potřebovala s jednou jít třeba k doktorovi, musela s sebou vláčet obě, apod. Ale po tom roce naprostá pohoda - skutečně ....... ale to bylo před 24 lety - to to měly matky ještě všechno hrozně jednoduché - dnes je zabíračka i jedním dítětem 
