Manžel odchází od rodiny a já nevím, jak to říct dětem
.jpg)
Nikdy bych si nepomyslela, že se někdy ocitnu v tak těžké situaci. Po desetiletém manželství se rozvádíme. Už delší dobu nám to neklape, vlastně nežijeme spolu, ale vedle sebe. Manžel si našel přítelkyni a ani se to už přede mnou nesnaží skrývat. Bolí to moc, špatně spím, strašně jsem zhubla a nedokážu se na nic pořádně soustředit.
Nejvíc starostí mám ale s tím, jak to říct dětem. Máme devítiletou dceru a pětiletého syna. Oba dva na tatínkovi přímo visí. I když mezi námi byly neshody, nikdy jsme je neprezentovali před dětmi, snažili jsme se je z toho úplně vynechat.
Ale teď už to dál nejde a my jim to říct prostě musíme. Manžel se chce odstěhovat ke své „nové ženě“, což už před dětmi utajit nejde.
Jsem z toho strašně špatná, pořád si přehrávám, co a jak by bylo nejlepší, jak jim to podat. Ale ať o tom přemýšlím, jak chci, mám pocit, že taková věc se nikdy nedá říct tak, aby jim neublížila. Jak jim mám vysvětlit, že od nich jejich tatínek odchází? Že už s námi nebude bydlet? Dokáží porozumět tomu, že i přesto je má pořád rád a budou se s ním vídat?
Hlavně dcerka je strašně citlivá, tátu doslova miluje. Mám obavy, že se to na ní podepíše a ponese si následky ještě hodně dlouho, ne-li natrvalo.
Bohužel, manžel mě v tom nechal samotnou. Je zaslepený, zamilovaný, už se vidí, jak žije jinde. Ne že by o děti ztratil zájem, to rozhodně ne, ale už pro něj nejsou na prvním místě. Teď je pro něj důležitější jeho vlastní štěstí a spokojenost. To, že odejde a nechá tu dvě zraněné dětské dušičky, ho snad ani netrápí. Říká, že s rozvodem rodičů se musely vyrovnat spousty dětí před nimi a že i ty naše to určitě zvládnou.
Ovšem kdy a jakou formou jim to oznámíme, neřeší. Mám to prý nějak udělat, ale co nejdřív, protože tento víkend už se bude stěhovat.
Je to celé k zbláznění. Připadá mi jako zbabělec, který se nedokáže jako chlap postavit ani před vlastní děti. Špatné na tom je i to, že my dva už nejsme schopni spolu rozumně komunikovat, takže pokus promluvit s ním na tohle téma je předem odsouzen k neúspěchu.
Nechci dětem ublížit, nechci před nimi jejich tatínka hanit a pomlouvat. Ale přiznám se, že nejradši bych to udělala. Aby věděly, jaký je zbabělec. Jenže tím bych jim asi ublížila ještě víc.
9.10.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel odchází od rodiny a já nevím, jak to říct dětem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
PEGG: 
taky znám z okolí rodiny,kde jeden ujel,ale bylo mu/jí odpuštěno a rodina se nerozpadla-to ještě dovedu pochopit
,ale v případě pisatelky už nemůže být o slepení vztahu a odpuštění řeč,ON je rozhodnutej,zamilovanej a to je konečná,bohužel
.jpeg)
loupák - 9.10.2013 7:24 taky s orinkou tentokrát nesouhlasím, ale rozumím jí. 
Je mi líto dětí
....v každým případě,bych jim nic neříkala,ať si to vyřeší ,,taťka,, ,on odchází,tak ať jim sám vysvětlí,proč a co to pro ně bude obnášet do budoucna-střídavá péče,víkendové pobyty u něj atd......
PEGG: 
orinka: 
jak mám tvoje komentáře a názory ráda,dnes s tebou nemůžu souhlasit...ty jí radíš setrvat ve vzathu s chlapem který chce od ní odejít za jinou babou a dát ,,šanci,, vztahu který už dávno zkončil?
no to snad né!........asi máš svoje zkušenosti a můžu se tě zeptat upřímně: stálo ti to za to,žít vedle záletníka než budou děti velké? to musel být očistec,se teda na mě nezlob
Jé, koukám, že jsem napsala to samé, co už tady je.
proč je většina chlapů nezodpovědných zbabělců. 
jinde, to jim jde, ale říct vlastním dětem, že je kvůli tomu opouští, to nedokáže prakticky žádný.
stejně by měl ten vztah ještě dostat šanci. Jestli je tohle poprvé. Nejsou zase tak dlouho spolu. Nevíme, jaký byl, než zblbnul. Kdyby nebylo těch dětí....proč si tohle lidi dělají. Taky jsem to prožila, ale rozvedli jsme se, až byly děti dospělé, manžel byl ovšem chronický záletník, řešil si tak komplexy.
Sakra co řešíš, ať jim to laskavě vysvětlí tatínek, proč ty máš být posel špatných zpráv? 
Ano, bude to pro ně těžké, ale odchází on, on opouští svoje děti, tak proč to řešíš ty. Já bych děti postavila před tatínka a řekla, děti, tatínek vám chce něco důležitého říct, ať se tatínek třeba vztekne.
Přestaň se pasovat do role oběti a vezmi to z té lepší stránky, ubude ti starost o jednoho bezohledného chlapa, buď ráda že máš kde s dětmi zůstat. Uvidíš bude zas dobře, naštvi se na něj a přestaň se litovat. Ty musíš být ta silná, přece mu nebudeš ukazovat jak tě ničí, naopak, ukaž mu že se bez něj klidně obejdeš a tvoje děti taky. Bude to těžké, ale zvládneš to
Nemyslím si,že by děti vůbec nic netušily....Rozpad vztahu se určitě nějak projevil a děti mají na toto zvláštní čich,tuší,že se něco po --,ale neví přesně co.Je nutné jim dát jistotu aspoň na jedné straně,protože ať si namlouváte cokoliv,tak bývalý manžel už zkrátka má ty děti rád méně,jinak by neodcházel za jinou,která v podstatě je to samé,co už měl,ale ještě o tom neví....Děti budou trpět,možná budou tátu nenávidět a jeho novou ještě víc.S tím se toho moc nenadělá,takže já jsem pro,aby váš manžel se postavil čelem a na rovinu řekl,co dělá...Rozhodně dcra tomu bude zcela přesně rozumět.Je to děs,jak si lidé sami připravují své kříže...Znám případ,kdy manžel počkal až do zletilosti dětí,pak teprve odešel,ale v těch letech,kdy ho děti nejvíc potřebovaly,byl s nimi!!!
A skutečně se už rozvádíte? Nebo jenom blbne a ty nevidíš jiné východisko? Děti do toho zatím nezatahujte, už i tak cítí, že se něco děje. S manželem si jděte sednout do neutrálního území bez svědků a tam si všecko vyjasněte. Jste oba dospělí, on je navíc postižený momentální hormonální bouří, tudíž má odkrvený mozek a tím víc je nutné ho z toho probrat. Děti jsou i jeho, tlač na něj, co s nimi tedy zamýšlí. Hodil ti všecko na krk a pro sebe si nechal příjemnou stránku věci. A ta nová partnerka - to je skutečně ta pravá ořechová?
Aby za měsíc pokorně nepřilezl, to se velmi často stává.
Řekl ti, že to máš udělat, a to co nejdřív? A on jako nic? Odpověděla bych mu, bez nějakých zbytečných emocí, že prostě nevím jak, a že by to měl udělat on, když odchází. Maximálně bych mu navrhla, že to řekneme dětem společně. A pokud by se k tomu neměl, dělala bych tak trochu mrtvého brouka. Ať se ho děti o víkendu zeptají samy, kam jde.
Je pravda, že s rozvodem dětí se musely vyrovnat spousty dětí, ale nikdy to není bezbolestné, některým to trvá kratší dobu, jiným delší. A pokud se rodiče aspoň před nimi nedokážou domluvit, je to o to horší. Sama vím, o čem mluvím.
rychenza: souhlas naprostý souhlas
On odchazi tak at vysvetluje, proc bys to mela za nej delat ty. Jenom je ujisti, ze s nimi zustanes a v tobe budou mit jistotu.
udělala bych to jako rychenza - ať jim to vysvětlí on - a alespoň on pak nebude mít možnost vykřikovat, že tys jim něco nakukala....
Zavolala bych deti az budeme s manzelem pohromade a jednoduse rekla "Tata vam chce neco rict" a nechala to na nem, na zbabelci. Deti bych ujistila, ze se mnou muzou pocitat, ze budu vzdycky s nimi a za tatou budou moct kdy budou chtit.
Ale rozhodne bych mu to neulehcovala a nebrala jeho zodpovednost na sebe.
Šárko, říci jim to musíš a bude to pro ně rána...ale rozhodně nemluv o tátovi špatně, oni by nepochopili ve svém věku hloubku toho problému mezi vámi, naopak je ujisti o tom, že přesto že táta odchází je má velmi rád a budou se dále stýkat. Je chybou, že jste si problémy mezi sebou, které vznikly již určitě dříve nedokázali pořešit....výsledkem je manželův nový vztah a rozpad rodiny, vezmi si to jako ponaučení do dalšího života.
Nechápu, proč to otec neřekne dětem sám.
Správně byste se měli oba postavit před děti a ON BY JIM MĚL PODAT VYSVĚTLENÍ. Pokud to nebude chtít udělat, vezmi děti za ním, i třeba k balení kufrů, a "dotlač ho k tomu".
Proč bys mu měla usnadnit tuto těžkou chvilku? Naopak dětem řekni, že Ty je nemáš v úmyslu opustit, že v Tobě mají jistotu. Tímto krokem si zajistiš "přízeň" svých dětí. 
