Vatové, buničité, lepící... Vložky jako znamení pokroku.
Některé z vás si možná pamatují transparenty s heslem "Chceme vložky mezi nožky", s nimiž v osmdesátých letech minulého století vyšly do ulic naše ženy, aby si tak vydobyly jedno ze svých základních práv, o které byly vinou vzkvétajícího socialistického hospodářství připraveny. Regály s dámskými hygienickými potřebami tenkrát zely prázdnotou a ze zcela obyčejného sortimentu, jakým vložky bezesporu jsou, se stalo úzkoprofilové zboží.
A tak se ženy tehdy chtě nechtě vrátily o nějakých sto let zpátky a při zajišťování hygieny v době menstruace improvizovaly stejně jako jejich praprababičky. A ty to, věru, skutečně jednoduché neměly.
V dřívějších dobách – a v některých kulturách ještě i dnes – je s menstruací spojováno množství zvyků, které jsou pro našince, lehce řečeno, podivné.
Menstruující ženy byly mnohdy považovány za nečisté a v době menstruace se musely uchýlit do jakési izolace. Jinde se zase ženy v období pravidelného měsíčního cyklu nesměly dotýkat jídla, které bylo určeno ke konzumaci mužům.
Není divu, že byl po celá staletí v lidech zakořeněno, že o menstruaci se nemluví, a ženy se za nic spíše styděly. Měsíční ženské krvácení bylo jakýmsi celospolečenským tabu a není divu, že první vložky, které se daly zakoupit, spatřily světlo světa až na přelomu 19. a 20. století. Ani to však nebylo jednoduché, firma, která s nimi jako první přišla na trh, je prodávala pod svou dceřinou společností s jiným názvem. První vložky byly i tak ještě dlouhou dobu nedostatkovým zbožím a masově používat se začaly až o několik desetiletí později.
Do té doby si ženy musely vystačit s různými domácími výrobky, kterými zachycovaly menstruační krev. Nejčastěji se používaly pruhy látky, které se praly, v dřívějších dobách pak i mech a další, dnes těžko uvěřitelné a akceptovatelné propriety.
Za dob socialismu byly, pokud si dobře vzpomínám, k dostání tři druhy vložek: vatové, buničité a pak lepící. Ty byly opatřené tenkým lepícím proužkem, který však byl stejně k ničemu. Štůsek buničiny zabalený v síťce, byl zase pohromou a černou můrou všech žen. Nejčastěji kladeným dotazem směrem ke kamarádce tehdy bylo obligátní: „Podívej se, jestli mi není vidět vložka.“ Při silnějším krvácení pak hrozilo rychlé prosáknutí a trapas jako hrom.
I přes tuto nedostatečnost byl nedostatek dámských vložek na konci osmdesátých pro ženy doslova pohromou. Mnozí muži se tenkrát dokonce i pochlapili a i ti nejzarytější stydlíni, když náhodně narazili na právě dovezenou dodávku vložek, zakoupili pro svou drahou polovičku dvě balení. Více si tehdy jednotlivec koupit nesměl.
Dnes je situace naštěstí úplně jiná. Z množství a druhů vložek v regálech doslova přechází zrak a každá z nás si může vybrat ty, které jí vyhovují nejvíce. Velké, malé, parfémované, dokonce černé do černého prádla, slipové vložky, anatomické, vložky s křidélky… Tato nabídka je navíc rozšířena o širokou škálu tamponů všech možných velikostí a v poslední době se mezi některými ženami začíná ujímat i tzv. menstruační kalíšek.
Patříte mezi pamětnice a vzpomínáte na dobu, kdy se dámské vložky staly podpultovým zbožím? Byly jste nuceny vystačit si samy se svou improvizací, nebo jste měly štěstí a na svůj pravidelný cyklus se vám hygienické potřeby podařilo sehnat? A na závěr ještě jedna otázka: Co vaši muži? Jsou ochotni vám v případě potřeby vložky dojít koupit, nebo se stydí?
30.8.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 76 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vatové, buničité, lepící... Vložky jako znamení pokroku.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
O tom kalíšku jsem četla ještě když bych ho teoreticky mohla potřebovat,ale řeknu naostro,že se mi to ale hodně! eklovalo,jen ta představa!! Fujfuj....a třeba za mlada někde na školním WC,kde nebyl čas se v klidu ani vy --natož tam něco vylévat a mýt a zase vkládat.Myslím,že mně by to tam ani nedrželo,stejně jako tampón, a vyletělo by to ven chvíli po zastrčení.a co pak??
.gif)
Ťapina: jo počkej,takže ty si ho během dne třeba v práci na wc nevyndaváš a nevylejváš?
...vzhledem k mojí silný menstruaci si to teda fakt neumím představit
...se omlouvám,že to tady tak rozepisuju,ale vážně mě to zajímá
.JPG){kind=avatar}
Ťapina: 
Když si vzpomenu na dobu ne tak vzdálenou, dvakrát denně mi nepřipadá jako dostatečný interval
. Já vím, že jde o iracionální záležitost, ale prostě mám některé psychické zábrany. Není jich mnoho, proti jiným ženám jsem téměř bez zábran. Ale taková představa se mi nelíbí.
Tak jsem si to proštudovala,ale nějak mě to teda nenadchlo...si nějak neumim dost dobře předstatvit,když už teda to z toho kalíšku vyleju,tak po dalším zasunutí to musí být zákonitě špinavý a já taky...to mi ten tampón přijde teda hygieničtější,ale je to jen můj názor,někomu to může vyhovovat
Bellana: Buď klidná, s tím se manipuluje ráno a večer doma ve sprše, jinak není potřeba 
Ale jistě by na tebe při mytí obličeje jinak ta krev vyskočila z odpadu, jako ve filmu To podle Stephena Kinga 
.gif)
dadka: to vím, Babety......já je kupovala.....a v Ricu jsem byla na exkurzy/i
mam-ča: 8.58
Taky jsem ležela na neurologii s páteří a v kapačkách bylo něco, co mně vyvolalo předčasnou mentruaci. Chtěli mě poslat na gyndu, ale já jsem se nemohla ani otočit, tím spíš vylézt na kozu! Tak od toho upustili.
sharon:
V síťkách byly i ty buničité. Bylo jich v takovém bílém papírovém sáčku 10 a napsíno RICO Hartmann
Jééé, vložky! Jelikož jsem vždycky měla hodně silné krvácení, tak jsem nosila ty buničité za 2.20 a to 2-3 na sobě, abych to jistila.Nejlepší bylo,když jsem to dostala tak ve čtvrtek, v pátek odpoledne se to rozjelo a SO + NE jsem byla doma. V pondělí jsem byla z nejhoršího venku.V době nedostatku vložek mně i manžel stál frontu v drogerii. Ale potom švagr někde našel zdroj a pravidelně mně dovážel celou velkou krabici vložek MADE IN AUSTRIA za 4.50.
Nějaké hadříky jsem nikdy nepoužívala.Moje kamarádka ano, ale z úsporných důvodů. Přijde mně to hrozně nehygienické.
didier: jaký cihly ? v síťkách byly i vatovky....
ty cihly v síťce to byla věc dneska už jen tampony, vložky nekupuju vůbec
Jaguška: Doufám, že tento vynález nepoužívají moje kolegyně v práci. Nejsem vrcholně nadšená představou, že si myju ruce a případně v horku i opláchnu obličej u umývadla, ve kterém před chvílí někdo manipuloval s menstruační krví, která patří do kategorie nebezpečného odpadu (to je samozřejmě u zdravé ženy přehnaná kategorizace).
mam-ča: Víš, že máš pravdu s tou reakcí organismu? To mě nikdy nenapadlo. Ve čtrnácti jsem byla na operaci slepáku a hned druhý den mi taky mimo termín začala menstruace. Bylo to hrozné. Styděla jsem se, na pokoji jsem byla se samými kluky a neměla jsem s sebou ani kalhotky, protože tam nebyla šatna a všechno moje oblečení odvezla maminka domů. Dnes by to nebyl problém, díky reklamám bych se už asi nestyděla mluvit o tom aspoň se sestřičkami. Takto jsem se chovala jako při nějaké ilegální akci. Bylo to hrozné.
Jaguška: jdu se na to podívat,nějak se mi to nezdá
sharon: Ještě, že mám ten internet. Nepotřebuji vysvětlení ani od tebe ani od mladého kolektivu v práci.
Co je menstruační kalíšek?
Menstruační kalíšek (Mooncup, LadyCup, Lunette, Meluna, Yuuki) je dámská hygienická pomůcka určená pro mnohonásobné použití během menstruace. Kalíšek se zavádí dovnitř do pochvy, kde se do něj sbírá menstruační krev. Každé 4 až 12 hodin (podle toho, jak je silná Vaše menstruace) je nutné kalíšek vyjmout a vyprázdnit. Kalíšek pojme asi 30 ml tekutiny. Kalíšek díky tomu budete muset vyprazdňovat méně často, než si vyměňujete tampóny nebo vložky. Narozdíl od tampónů se krev do kalíšku neabsorbuje, kalíšek je možné po vyjmutí umýt a znovu použít.
