Doživotní špek aneb Dá se zhubnout po čtyřicítce?
Asi před dvěma měsíci mi došlo, že už to takhle dál nejde. Už zkrátka nesmím přivírat oči před skutečností, že velikost mého OTP (Okrasného Tukového Prstence) je zcela neslučitelná s velikostí mého oblečení. Mám mlhavé podezření, že za to může hlavně pan Müller Thurgau spolu s paní Slivovicí Výbornou, kteří mi sice zpříjemňují život, ale také mě ponoukají k večerní konzumaci tučných sýrů, šunčiček a jiných laskomin, hanebně zneužívajíce mého oblouznění.
Omezila jsem tedy na pár týdnů jejich vliv na mě, rozpohybovala jsem své pozadí lehkým sportem a nasadila jídelníček, nad kterým by paní doktorka z televize upřímně zaslzela dojetím (zatím mi to vždy stačilo k tomu, aby 
mi alespoň kalhoty přestaly kopírovat křivky nepřijatelně konkrétním způsobem). Tentokrát však zděšeně zjišťuji, že nedávné životní jubileum zákeřně upravilo můj metabolismus do stavu absolutní apatie vůči mým úbytkovým požadavkům. Začínám se obávat, že už mi tato velikost zůstane a nějak mě to nenaplňuje životním optimismem.
A tak se chci zeptat vás, milé ženy, jak jste na tom s přibývajícím věkem vy. Patříte mezi ty šťastné povahy, které svou váhu neřeší a užívají si života, nebo se zbytečně trápíte jako já a počítáte kalorie? A změnilo se to v určitém věku i u vás? Dá se s tím něco dělat?
18.11.2011 Rubrika: Hubnutí | Komentářů 76 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Doživotní špek aneb Dá se zhubnout po čtyřicítce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Markýza: Vidiš na tebe to působí, na mně ne 
Juana: Vidiš a přitom by to není nic hroznýho. No na 80 se nedostanu, to nedovolim.
.jpg)
Linda: mam to naprosto stejně jako ty, akorát teda ne 30 kilo, ale stačilo by tak 7 a jsem mladší. Zbytek úplně sedí, takhle přesně to cítím
Kadla: Dělala jsem domácí zmrzlinu, kakaovou - šlo to. Bez cukru, s umělým sladidlem. Určitě by šla třeba jahodová, malinová, ale nesladit cukrem. Zmrazit ovoce a rozmixovat ve výkonném mixéru s trochou mléka, eventuelně dosladit trochou umělého sladidla. V létě to vyzkouším, až bude domácí ovoce.
.jpg)
Riki: Já miluju zmrzlinu a ta mi fakt chybí...
Kadla: mně jo. Pivo i víno. 
Zas ale nemusím ty nejrůznější buchty, koláče, koblihy, vdolky, ovocné knedlíky a vůbec taková podobná jídla. Jednou za čas, tak dvakrát do roka a ještě to musí uvařit/upéct někdo jinej. 
.jpg)
dá se s tím něco dělat. Já od břesna sundala dvacettřikilo - a jedu dál. A nedržím dietu a nepočítám kalorie - jen jím pravidelně a malé porce - a víc se hýbu.
Jo a nejsem nemocná
Riki: Já to mám dobrý.. Mně pivo nechutná 
Podle toho, co píšou tadyhle :
http://www.novinky.cz/koktejl/250840-zena-zhubla-za-dva-roky-temer-130-kilogramu-nosi-obleceni-o-12-cisel-mensi.html
se dá zhubnout i po padesátce, když se chce nebo musí.
Osobně na to kašlu. Jediné, na čem mi ještě záleží, je fyzická kondice. Tu potřebuju, a děsím se okamžiku, kdy někam nevylezu, něco neujdu, neuběhnu, neuplavu. Abych řešila, jestli můžu sníst jeden krajíček čehokoliv, nebo dva, nebo radši žádnej a místo toho mrkev či co, na to je život moc krátkej, a byl by málo veselej. A 1 deci piva? 
V který hospodě takhle nalejvaj? Kdepak, to by nebylo nic pro mě.
hm, tak tohle zatím neznám, od svého prvního těhotenství mám problém spíš opačný, bohužel ani ve věku 45 let jsem nedosáhla své původní váhy 55 kilo, když jsem tam už skoro po loňský zimě byla, tak jsem onemocněla se žaludkem a během 14 dní měla 8 kilo dole, takovouto dietu ale nepřeju ani svýmu největšímu nepříteli, takže doufám, že letošní zima mi konečně přinese mých 55 kilo
jelítko: takhle podobně jsem jedla a skončila na 80 kilech.
Já jsem nikdy tlustá nebyla, spíš naopak. Když jsem měla děti, kojila, nespala, tak jsem bývala jak vychrtlina, na 174 výšky i 48 kg - DĚS
. A přibrat nešlo.
Běžně jsem měla 60 kg. Ale onemocněla jsem a po práškách přibrala na 74 kg. Celý život sportuji, většinu života jsem byla vegoš, tlustého, a mastného nejím nic, nesnáším to Vůbec se stravujeme oproti běžným spotřebitelům hodně zdravě. Ale dolů to nešlo. V józe mi dala paní tip na knížku Antonie Mačingové - Najezte se do štíhlosti. Není to ani tak dieta, jako spíš očista organismu. Zkusila jsem a hodila dolů 9 kg. A taky jsem se po tom cítila velice dobře. Chci si to zase zopakovat.
Takže teď mám 65 kg na 174 výšky a jsem spokojená. S čím nejsem spokojená, je povolené břicho a zmenšující se fyzička. Ale to není o jídle, ale o věku a o tom, že pomůže jen sakra pořádně cvičit. Nemusí na to být ani žádná posilovna, stačí tomu doma denně věnovat nějaký čas. Ovšem - jsem lííííná 
A k té knížce, ona tam popisuje samé úspěchy, ale ne na každého to tak dobře působí. Kamarádka nehodila dolů ani gram, druhé zase bylo tak špatně, tak toho nechala. Moje mamka dala dolů asi 3 kg a po pár měsících je má zpět. Ovšem další dvě jsou zase spokojené jako já ...
Všem vám děvčata přeji úspěchy v likvidaci kil 
Ještě k tomu vínu, jak se tu píše v článku i v diskusi. Když jsem před lety chodila k odbornici na metabolické problémy a hubnutí (páč jsem potřebovala po porodu shodit 17 kilo), předepsala mi stravovací režim (který v podstatě dodržuji více méně i teď. Zajímavé na tom je to, že povolovala jednu přílohu denně. To znamená, že člověk mohl za den sníst buď jeden krajíček chleba NEBO jednu mini porci brambor NEBO jednu mini porci rýže NEBO 1 knedlík a tak dále. Ne více. No a také povolovala 2 deci vína nebo 1 deci piva, ale NÁHRADOU za tu přílohu. Takže v podstatě z toho vycházelo, že 2 deci vína jsou jako 1 krajíc chleba. A pokud si za den dáte jeden krajíček chleba, 1 porci rýže na oběd a k tomu 2 nebo 4 decky vínka večer, tak to máte, jako byste snědli 3 nebo 4 porce přílohy za den (namísto té jedné povolené). A pak je hned jasné, proč nejde zhubnout..
.JPG){kind=avatar}
Do pětačtyřiceti jsem byla štíhlá. Ne hubená, jen štíhlá. Dalo to dost práce. Pořád jsem měla nějaké zdravotní problémy, které byly spojené se zažíváním, byla jsem pořád unavená, bolely mě klouby, chyběla mi jiskra. Pak jsem dost ochořela a přestala jsem se o svoji váhu starat. Kilo za kilem mi za deset let přibylo patnáct kilo. Podle BMI mám teď o 3 kila víc, než bych měla mít. A víte co - cítím se lépe než před těmi patnácti kily, lépe se pohybuji, jsem unavená jen občas, když to přeženu s prací nebo zábavou. I tak se občas pokuším pět kilo zhubnout, ale nedaří se to. Zatím jsem se spokojila s tím, že aspoň netloustnu. Hlavní je, že se ráno budím bez bolestí. Manžel si taky zvykl a nemá na moje OTP poznámky. Naopak je to on, kdo mi nosí pod nos čokoládu, i když ví, co práce mi dá odolat jí.
sharon:
Sofffie: jo, tak to je i ma slabina - vinko, syry... 
I me nuti vino k chuti na kvalitni syry
Linda - u me byla motivace nemotivace - desnej stres, kdy jsem mela pocit, ze se zevnitr uplne varim, nespavost, nervozita, depky a po snezeni spicky rohliku jsem mela pocit, ze mam v zaludku sutry, takze jsem moc nejedla, spis jsem se jist nutila, abych nezhebla Ale to je hubnuti naprd. Sice jsem fakt krasne shodila (z velikosti 40 na 36), postava jak dvacitka (jeste lepsi, nez kdyz mi bylo dvacet, protoze jsem dost cvicila, kdyz uz jsem zhubla, chtela jsem byt pevna a ne vyhubla plandava), ale nerv na dranc. Po tomto obdobi pak samonasranost, ze to nenecham prece nabrat zpatky, tak cviceni a zdrava strava. Ale i tak uz mam par kilo navrch, protoze fakt mi to telo proste fungovalo jinak nez za klidoveho stavu, ale velikost obleceni mam vicemene stejnou jako po zhubnuti, jen uz mi to neni uplne volny a kalhoty nepadaj, jsou akorat... tak zas budu muset zacit cvicit, jinak to pujde se mnou z kopce...
Kadla: jo, myslim, ze za par let budu muset taky muset uplne vynechat sacharidy, uz ted dost omezuju... patrim k vam do klubu... 
