Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jdu si k vám pro radu a vypovídat se. Máme starost o manželova tatínka. Před třemi roky ovdověl, ztrátu manželky těžce nesl. Snažili jsme se mu co nejvíce věnovat, po nějaké době se začal dostávat z nejhoršího. Když nám před šesti měsíci oznámil, že si našel přítelkyni, měli jsme s manželem oba radost a přáli mu to. Je mu teprve dvaašedesát, byli jsme rádi, že už nebude sám.

Jenže po dvou měsících jsme začali zjišťovat, že to s jeho novou partnerkou žádná idylka nebude. Paní je o více než dvacet let mladší než on, v podstatě se věkem blíží spíše k nám. Je rozvedená, má dvě velké děti. A my si nemůžeme pomoci, ale dospíváme k názoru, že důvody, proč sním je, jsou pouze zištné. Bohužel, otec to nevidí, či spíše nechce vidět, je zamilovaný až po uši a na slovo ji poslouchá.

Nechci, aby zde vzniknul dojem, že mám strach o naše budoucí dědictví. Opravdu ne. Nicméně sledovat, jak je tchán pomalu ale jistě oškubáván, je pro nás těžké. Nejsou spolu ještě tak dlouho, půl roku je krátká doba. Přesto už dostala jeho nová přítelkyně k vánocům nové auto (po dvouměsíční známosti), k narozeninám šperky za pětadvacet tisíc (náhodně jsem viděla účtenku) a spoustu dalších věcí. Začíná si nárokovat výhradní pobyt na naší rodinné chalupě, při poslední návštěvě nám řekla, že jestli jsem byla zvyklá tam s dětmi (jsem na mateřské) celé léto být, tak teď to bude jinak, protože ona tam míní přijet na celý červenec a moje děti by ji rušily.

Jsme z toho špatní. Paní si evidentně žije na vysoké noze, rozhazuje peníze, které nejsou její a on jí všechno dotuje a pomalu ale jistě likviduje vše, co si za celý život se svou první ženou naspořili, aby byli zabezpečeni na důchod.

Když se snažíme otci říct, aby byl opatrnější a nezahrnoval ji tolik luxusem, že jsou spolu ještě krátce, jen mlčí. Myslíme, že v hloubi duše ví, že je to tak opravdu špatně, ale patrně se bojí, že kdyby přestal se svou štědrostí, ona by od něj odešla. Je na ní asi nějakým způsobem psychicky závislý, nebo co.

Nevíme, co s tím. Máme obavu, že se otec propadá někam na dno, že až nebude mít z čeho brát, ona od něj stejně odejde a on zůstane na stará kolena doslova ožebračený. Samozřejmě se o něj vždycky postaráme, o to nejde, spíš nám připadá zbytečné a nedomyšlené, aby o vše přišel kvůli nějaké vypočítavé ženské.

Nevíte, jak by se dalo v tomto případě zasáhnout? Máme o něj strach.