Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Monik:

Verera: To je prave to, ze kdo nezazil, predstavi si vetsinou nejake takove urazky apod.
Ale oni vetsinou nerikaji, ze jsi neschopna apod. Teda aspon v mem pripade to tak bylo. Naopak. Lichoti ti napr. Tenhle muj byl na hrube vyrazy dost haklivy.
Zacne to nenapadne treba tim,ze te zacne pomalu zpracovavat v tom smyslu, ze napr.: nosis minisukne, on te presvedci, ze tim provokujes chlapy, ze to vypada vyzyvave a ze jemu se libi "obycejne" holky. A ty se mu chces libit, tak zacnes nosit kalhoty a vytahany trika. Pak to pokracuje: moc se na ty chlapy smejes. Ponizujes ho tim, ze se s nekym moc dlouho bavis. Navstivi te bratranec. Urcite ma neco v umyslu, on to na nem poznal a bylo by lepsi, kdyby ti radsi ani nevolal. Sestrenice ma na tebe spatny vliv, popuzuje te urcite proti nemu a jeho to zranuje.... Mohla bych pokracovat, jsem jen v zacatku, byly tam dalsi a mnohem horsi chutovky na dennim poradku.
Postupne te takhle odrizne od lidi cos mela do te doby rada, totalne ti narusi vztahy aniz bys to postrehla a pak teprve zacne pritvrzovat.
Ve finale je schopnej tyrat i zvire aby ti ublizil, ale pritom je schopnej tvrdit, ze to zvire tolik zlobi a ze dela neco co nema. Ano, zlobi. A co? Ale to potrestani je vetsinou uplne neadekvatni a uplne zvraceny. A to byl ten bod, kdy jsem si rekla dost. Protoze od malinka miluju zvirata. Do ty doby me podvadel, tyranizoval po nocich, nechal se zivit, ponizoval (ale ne hrubymi vyrazy), ale nic z toho, me do toho pocatku konce tak nenakoplo jako to s tema zviratama.

Nika1: Možná mluvíme o jiné rovnoprávnosti. Jo, myslím si, že lidé vstupující do vztahu si musejí myslet, že jsou si rovni, jinak to nemá smysl. A to i přes to, že jeden umí něco líp, vydělá víc, je na něco chytřejší... nebo právě pro to.

Přijmout toho druhého takového jaký je. A musí to být oboustranné. Možná že v tom je právě problém týraných žen. Ony partnera přijímají takového jaký je, on je ne.

Monik: Já vím, že to existuje a asi to člověk počátku omlová jako maličkosti,ale mě říct chlap že jsem neschopná (uklidit, uvařit či co to říkají), tak mu odpovím, že má dvě ruce, tak ať mi předvede jak schopný je on. A hlavně pokud něco takového vypustí z pusy, jsem ve střehu i kdyby měl pravdu v tom, že se něco nepovedlo, protože kritika jistě být může, ale konstruktivní a se snahou neublížit tomu druhému. Ale takovéhle výrazy svadčí o neúctě partnera, takže nač být s někým, kdo si mě neváží.

Jenže ono je to možná jiné ve 20,když si člověk ještě není a tak jistý sám sebou

Ale možná ještě víc nechápu ty lidi, kteří mají potřebu žít s někým, koho můžou ponižovat. Že jim takový vztah vyhovuje. Mám pocit, že to dělají spíš proto, že se neustále srovnávají s lidmi v okolí a vidí, že dopadají špatně, tak se snaží vyniknout aspoň nad někým, kdo se nechá. To je ale dost zoufalý způsob života. Vědět že je neschopný a místo aby na sobě pracoval, tak si systematicky vytvoří někoho, kdo je na tom hůř

ne by byly, ale byly

Verera: Tak opravdu si myslíš, že zde v ČR je vztah žena-muž rovnoprávný? A za druhé si představ situaci, kdy máš 3-4 leté dítě, další v břiše a jsi ten, kdo ve vztahu miluje víc, a manžel ti vlepí první facku při ostré hádce. Na to teatrální omluvy. Jenže facka padla, pak třeba za půl roku padne druhá, další a najednou je to všední. Takhle to začalo u nás. Tuhle situaci jsem prožila jako to dítě. Akorát pak fyzické násilí přešlo a zůstalo jen to psychické. Matka je stále s otcem. Všechny rady a pomoci by byly stejně marné, žádost o rozvod nakonec stáhla. Naštěstí jsme se sestrou z tohohle super klima pryč, ale ....

Podle me tyranému cloveku (at uz psychicky, fyzicky) nelze pomoci dokud sám nechce. Muzes sestre pomoci otevit oci (návodu jsi tu dostala dost), muzes zjistit co muze ona nebo ty udelat, kam se obratit, na co má nárok/právo.... ale musis pockat az k tobe prijde sama/ az ti jednou zavola "segra pruser já zdrhám" nebo cokoliv jiného, ale musi sama. Pokud ji dneska sbalis kufry a prestehujes riskujes pouze ze se driv ci pozdeji sama k manzelovi vrati, protoze on prece neni tak zly, on si to nezaslouzi, on je chudinka sám , on (dosad si sama). Dej ji jasne najevo, ze jsi tu kdykoliv 24h denne pro ni, ze pro ni udelas cokoliv, ale musi chtit ona sama. A zjisti si co nejvic info, protoze ona ti jednou zavola a ty budes muset vedet co a jak a hlavne rychle!.

jak tu piši holky opravdu ji přemluvit at s tím něco dělá hned ,nebo bude pozdě

Majolka: Ano. Sebrat všechny síly a udělat tomu konec. Jinak to dopadne zle. Já za sebou tenkrát doslova spálila mosty. Je to už x let, ale stíhu mám pořád

Juana: no jo. Kafe od Zida me tenkrat nenapadlo. To mas pravdu. Na Marysu jsem zapomela.
Kazdopadne pro Jiřku: Uz jsem to tady v diskuzi myslim doporucovala. Me tenkrat docela otevrela oci knizka: Zeny, ktere prilis miluji. Od toho jsem se odpichla a zacala premyslet trochu jinak. Teda spis... zacala jsem premyslet
A taky ty odkazy jak tu psaly holky bych zkusila projit a pripravit se za jeho zady na pripadny "rychly vysadek".

PEGG: No mas pravdu. S bouchacem bych si byvala dokazala poradit lip. Oplatila bych mu to stejnym.
Ale to psychicky deptani, to je hruza. Oni dokazou tak mistrne prekroutit realitu, ze se jim pak clovek nakonec jeste omluvi.
Casem jsem dospela k tomu, ze nez spatny partner, tak radsi zadny. No a asi to nejak ze me vyzaruje, protoze uz si ke me zadny nic nedovolil. A hlavne manzel ne. To bych si ho jinak nevzala
Nepreju jim nic spatnyho. Ono na ne dojde. Vlastne asi uz dochazi. Protoze kdyz se nad tim tak zamyslim. Myslis, ze takovy tyran je vnitrne stastny clovek? Ten ma mozna vic psychickych problemu sam se sebou nez ta obet.

modroočka: smutný osud kamarádky. Stačilo, aby se vymanila z takového soužití. Psychický teror je nejhorší

Monik: nebo kafe od Žida.
Ono to tu bylo asi vždycky, viz právě Maryša.

Florencie: SOUHLASÍM, ještě ho omlouvají, protože jsou tak zblbé, že si myslí, že to tak má být

Mlčením nic nezachráníš. Přemluvila bych ji, aby to radikálně řešila rozvodem a šla na policii. Tato situace se nezmění a mohlo by dojít k tragedii.