Hypotéka nebo nájem? Co je menší zlo?
Je mi 48 let, mému příteli (chceme se brzy brát) je 51. Oba jsme rozvedení, od bývalých partnerů jsme se odstěhovali a společně si pronajali menší byt. Důvody rozpadu našich manželství zde popisovat nebudu, ty nejsou předmětem mého současného problému, který řeším. Snad jen pro osvětlení situace – já jsem odešla z nájemního bytu, který zůstal manželovi a můj přítel nechal družstevní byt své bývalé ženě a studujícím dětem, které v něm rovněž bydlí. Bez jakéhokoli nároku na nějaké vyrovnání, v tomhle se zachoval jako grand, nechce bývalou ženu ožebračovat.
My spolu nyní bydlíme v pronájmu a řešíme, jak naši situaci pojmout do budoucna. Bydlíme v Praze, kde máme oba práci a stěhovat se do jiného města nechceme. O zaměstnání je nouze všude a v našem věku máme už dost omezené možnosti.
Náš problém se nazývá „nájem nebo hypotéka?“
Pronájem, v němž bydlíme, nám v podstatě vyhovuje. Jedná se o dvougarsonku na jednom sídlišti, i s poplatky za ni dáme měsíčně 11 000 Kč, což není na pražské poměry nijak přemrštěná částka. Co nás však trápí, je určitá nejistota do budoucna. Zatím to vypadá na dlouhodobé bydlení, ale co bude za pár let, nikdo nemůže tušit. Snadno by se mohlo stát, že se budeme muset stěhovat jinam, nebo se nájem bude neúnosně zvedat.
Variantou, jak této nejistotě předejít, je pořídit si byt na hypotéku. Jenže s tím je spojená rovněž nejistota. Co když přijdeme o práci a nebudeme mít na splátky? Ty totiž vzhledem k našemu věku a k ceně bytů v Praze budou dost vysoké, vyšší než nájem, který platíme nyní a k tomu je třeba připočíst ještě poplatky za energie atd.
Pořád přemýšlíme, jak tuto situaci vyřešit. Za starší dvougarsonku v Praze bychom dali bez pár set tisíc téměř dva miliony, jsme oba ve věku padesátníků… Takový závazek je pro nás přece jen hodně velký a vzbuzuje v nás stísněný pocit. Člověk nikdy neví, co se stane, přijde nemoc, výpověď z práce, důchod a rázem by nebylo na splátky a o byt bychom mohli snadno přijít.
Obě varianty – pronájem bytu a koupě vlastního prostřednictvím hypotéky – nám připadají svým způsobem těžké. Pořád zvažujeme pro a proti u obou dvou a váháme, pro kterou se rozhodnout. Možná má někdo z vás zkušenosti s hypotékou na bydlení v takto vysokém věku. Případně bude mít někdo nějaký jiný nápad, jak naši bytovou situaci vyřešit… Budu moc ráda za vaše rady a zkušenosti.
2.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hypotéka nebo nájem? Co je menší zlo?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kassy: To si nevybereš, tyhle problémy jsou všude. Moje kamarádka např. bydlí ve vlastním (bytě na hypotéku) a vyměněná okna a zateplenou fasádu taky nemají, protože se jejich společenství vlastníků na ničem nedokáže domluvit. Každá jejich schůze, která se koná co měsíc, skončí nechutnou hádkou a pliváním jedovatostí 
Jedna příbuzná zas bydlí v družstevním a tam je to podobné. S družstvem taky domluva strašná. Už několik let jí plesniví jedna stěna v pokoji (špatná zeď) a náprava nikde.
Pak znám pár lidí, co bydlí v pronájmech a jsou bez starostí. Když se jim tam přestane líbit nebo jim začne něco vadit, najdou si pronájem jiný, obvykle to netrvá dýl než měsíc. A platí většinou míň nebo stejně jako ty lidi, co splácí hypotéky.
Takže taky nevím, co je na hypo tak skvělého
Kadla: Tak to držím palce. K nám byla naštěstí banka celkem vstřícná a pan makléř, s kterým jsme jednali, velmi ochotný. A zrovna včera jsem četla na iDnesu, že některé banky už jdou s úroky pod 4%, tak možná že se ti to refinancování nakonec i vyplatí, noví klienti většinou dostávají lepší úrokové sazby než stávající po fixaci
Renee: Já ti vlastně ani nevím, tam to bylo celé jakési komplikované. Původně to byl podnikový byt, na který je vpodstatě nalákali do zaměstnání na úplně opačném konci republiky s příslibem, že po x odpracovaných letech ho budou moct odkoupit. Jenže po revoluci se podnik zlikvidoval a dům zprivatizoval celý najednou nějaké spekulantské firmě. A ta se o něj vůbec nestará, najala si na správu jinou společnost, a všechny peníze pohlcuje tahle byrokracie, místo aby se investovaly do domu. Je to jediný panelák na sídlišti, který nemá vyměněná okna a zateplenou fasádu... Přitom nájem je v něm jeden z nejvyšších.
.jpg)
myše: myslíš tu super banku, která má pobočky všude a v nich takové odborníky, že ani nepoznají umělé kytky
Kadla: a co se tak obrátit na nadřízeného toho hnusného a neochotného zaměstnance a podat stížnost na nekorktní a neprofesionální jednání - můžeš z toho dobrého muže či ženy udělat lehce nezaměstnaného, třeba by to pomohlo
Kadla: že by Spořka???
.jpg)
Kassy: Zrovna procházím nechutným hypotéčním martyriem. Za 6 týdnů mi totiž končí pětiletá fixace. Tak jsem se obrátila na banku, aby mi sdělila svou nabídku úrokové sazby na další období. Zaměstnanci banky mi velmi neochotně a dost agresivně řekli, že nabídka nové úrokové sazby mi přijde 21 dní před koncem fixace. Což je ovšem podraz na klienta, neboť pokud bych chtěla refinancovat, musím mít žádost o předčasné splacení hypotéky podanou MĚSÍC předem. Když jsem se proti bance ohradila, že to není dobrý přístup a že bere klientovi jakýkoli manipulační prostor, jednoduše mi dost hnusným tónem sdělili, že to je standardní postup a ať si klidně refinancuji. Takže budu refinancovat. Ať si velectěný bankvoní ústav trhne. Takhle se s klientem nejedná. Brácha dostal od Komerční banky nabídku nové úrokové sazby 2 měsíce před koncem fixace a žádný problém to nebyl. Je to prostě jen o ochotě a vstřícnosti banky ke klientovi. Ta moje banka se dá vyjádřit stručně: Je to hnus, velebnosti.
Kassy: Takže bydlejí v regulovaném nájmu, chápu to správně? No to si opravdu mají nač stěžovat 
kareta: Proto, že jim to zatím nestojí za to - zatím problémy s bytem a nájem nedorostli do takové výše, aby to vyvážilo problémy a náklady na stěhování. Navíc asi taky opouštět po 30 letech byt, kde sis spoustu věcí upravila a zařídila k obrazu svému a začít znovu od začátku, není jednoduché. Oni by měli, kam jít, kdyby chtěli, zatím nechtějí, ale obávám se, že není daleko doba, kdy k tomu dojde.
kareta: Tak jsem se nad tím ještě jednou zamyslela a řekla bych, že když se banka položí, je to její problém, ne tvůj. Ty máš nějaký finanční závazek, který máš splácet podle dohodnutých podmínek a pro případ, že to dělat nebudeš, je zajištěn zástavou na tvém majetku. Ale pakliže to děláš, nemůže z logiky věci nikdo tu zástavu vyžadovat ani o své vůli měnit ty dohodnuté podmínky. Kdyby se banka položila, pravděpodobně bude existovat nějaký správce konkurzní podstaty nebo tak někdo, na koho všechny pohledávky přejdou, ale podle původních smluv. Takže budeš splácet někomu jinému, ale jinak se pro tebe podle mě nic nemění. Teď si mlhavě vzpomínám, že takhle nějak to říkal i ten poradce. V podstatě z toho vyplynulo, že pro nás by to neznamenalo žádný výrazný problém, proto jsem přesné znění odpovědi vypustila z hlavy.
.jpg)
Kassy: úplně stejně nám tohle řekli taky.... taky máme hypo. V katastru jsme vlastníci a oni mají "pouze" zástavní právo.... a taky jsme měli poradce, ale najít dobrého je fakt problém.....
Kassy: proč si nenajdou něco jiného?
.gif)
Kassy: mám stejnej názor....
Linda: 9:00 - dědictví po předcích
kareta: Ty jo, to nevím. Vím, že jsem se na to našeho poradce taky ptala, když jsme hypotéku vybírali, ale odpověď si bohužel nepamatuju 
. Musela bych se podívat do smlouvy, jak je to tam ošetřeno, jestli vůbec nějak.
Já bych osobně do dlouhodobého nájmu nešla, když mám jinou možnost - vidím u našich, jaké jsou s tím problémy - barák se jim sype na hlavu a majitel nic nedělá, za to nájem zvyšuje pravidelně. To už ty prachy radši budu vrážet do vlastního, byť formou půjčky.
únosnou, ne únostnou 
