Má sestra je nesamostatná hysterka
.jpg)
Jsem vdaná, za pár týdnů očekávám narození mého prvního dítěte. Jsem už doslova „na rozsypání“, termín porodu mám 2. ledna. Sotva se valím, otékají mi nohy, bolí mne záda, připadám si jako funící lokomotiva. Jak jsem se dřív porodu bála, tak teď už se těším, až to na mě konečně přijde a bude to za mnou.
Mám starší sestru, která je u od dětství takový ten „hroutící se typ“. Ze všeho je na prášky, každá maličkost ji neskutečně rozhodí, migrénu má častěji než menstruaci. Myslím, že tento její životní postoj je z velké míry zapříčiněn i tím, že jí to rodiče od malička baštili a jednali s ní jako bavlnce. Stačilo, aby Kamilka zafňukala a už bylo kolem ní rušno a všichni se strachovali, co jí je. Pravda, jako malá prý prodělala těžký zápal mozkových blan, asi proto k ní pak měli všichni tak přehnané ohledy.
A pokračuje to i v její dospělosti, dokonce i nyní, kdy má sama dvě děti. Je neuvěřitelná. Svou vlastní osobou dokáže zaměstnat všechny kolem sebe. Neustále vyžaduje zvláštní ohledy, pomoc, podporu, pochopení, litování. Obdivuji jejího manžela, podle mě musí mít svatozář, jinak to není možné.
Když byla na mateřské, hroutila se, nic nestíhala, máma jí chodila pomáhat s úklidem, nosila navařené kastróly s jídlem, žehlila prádlo, téměř každý víkend hlídala děti. Mne ségra pasovala do role tetičky na telefonu a volala mi několikrát v týdnu, dožadovala se návštěv, při kterých mi pak vykecávala díru do hlavy nekonečným stěžováním a pláčem nad pitomostmi. Když jsem se vdala a otěhotněla, začala jsem návštěvy u ní omezovat, už mne to příliš vyčerpávalo. Z toho je ona opět na prášky, vyčítá mi, že o ni nemám zájem, že jsem se od ní odtáhla. Nikdy ji nenapadlo se třeba alespoň jednou zeptat, jak se mám já, co naše budoucí miminko. Pořád má v hlavě jen samu sebe: Já, já, já.
Jako zaměstnaná matka dvou dětí, je v současné době patřičně utahaná, takže doslova zaúkolovala mámu upečením cukroví a také před ní sehrála srdceryvnou migrénovou scénu, jejímž výsledkem bylo, že se maminka nabídla, že jí přijde pomoci s předvánočním úklidem. Strašně mne to naštvalo, sestře jsem od plic řekla, že by se měla stydět takhle zneužívat vlastní mámu. Nikam to nevedlo, opět jsem jako odpověď vyslechla jen samé nešťastné a bolestínské nářky.
A teď k jádru věci. Jak jsem psala v úvodu, jsem v poslední fázi těhotenství. Vše mám pro miminko připravené, byt vymalovaný, na úklid po malování manžel zavolal firmu. Zlehounka se chystám na Vánoce, nic nehrotím, hlavně se snažím dost odpočívat. A sestra teď za mnou přišla s prosbou, zda bych jí mezi svátky o vánočních prázdninách nemohla pohlídat děti (kluci 7 a 9 let), že jí nevyšla dovolená, ani jejímu manželovi, naši jdou taky do práce a ona nemá kluky kam dát. A že by tedy mohli být u nás, když jsem už doma na mateřské.
Představila jsem si, jak mi tady (když odhlédnu od mého stavu) řádí dva neskuteční raubíři, což synovci skutečně jsou, a dělají mi z mého, pro miminko přichystaného, bytu jeden velký binec. Křik, hádání, praní (tohle všechno je u nich na denním pořádku), dloubání v jídle, neposlouchání. A do toho já, doslova pár dní před porodem.
.jpg)
Ke zvážení odpovědi mi postačila ani ne minuta. Odmítla jsem. A tím jsem udělala něco zcela neslýchaného. Sestra na mne zůstala naprosto nevěřícně zírat, vyloženě nechápala. Naštěstí byl u toho i můj manžel, který má slova potvrdil a dal důrazně najevo, že v tuto chvíli jsem přednější já a naše miminko než její problémy s umístěním dětí.
Sestra odešla naštvaná a otřesená. Hned si stěžovala mamince, která mi okamžitě volala a snažila se mne přemluvit, abych si k sobě kluky vzala, že prý jde jen o čtyři dny. Byla jsem pevná a neoblomná jako skála. Moc mne zamrzelo, že mi pak mamka vyčetla necitlivost a neochotu a zavěsila mi telefon.
A tak máme v rodině takhle těsně před Vánocemi docela dusno. Je mi z toho moc smutno, nikomu jsem nic neudělala a cítím se jako černá ovce. Ani se mi nechce jít na sváteční oběd, u kterého se na Štěpána vždycky všichni scházíme. Manžel stojí pevně za mnou, navrhl, že ten oběd odpískáme, můžu se v nejhorším vymluvit, že mi není dobře.
Mrzí mne, k čemu došlo, ale skutečně se necítím vinna. Ráda bych jim všem vysvětlila, že už je nejvyšší čas, aby se sestra začala chovat jako dospělá a přestala nás všechny kolem citově vydírat a zaměstnávat. Byla bych ráda, kdyby to pochopila alespoň maminka. Její přístup mne mrzí hodně. Myslíte, že je ještě šance, že se setra změní a naše rodinné vztahy začnou být konečně normální bez toho, aby ona byla středem vesmíru?
15.12.2010 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Má sestra je nesamostatná hysterka
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dobře jsi udělala a máš fajn muže, že stojí za tebou.
Já teda dost dobře nechápu, proč by sestra nemohla ty kluky nechat samotné doma? V tomhle věku to přece musí zvládnout. Jo, že jsou darebáci a snad by se mohlo něco stát...no, to si je měla jinak vychovat.
Taky jsem byla zaměstnaná, měla dítě, babičku přes půl republiky, nikoho k ruce a nějak jsem si poradila. I v tomhle věku býval syn sám, když to nešlo jinak.
Člověka to mrzí, že se hlavně asi mamka zlobí. Ale co už....hlavně má autorka právo na svůj život, svůj názor a postoj.
Jen pochybuji, že se setra změní....
Tak to řeší hlídání na poslední chvíli. 
Těžko se sestra nebo máma změní, když tak žijí už hodně let, s tím bych nepočítala.
Každý si k druhému dovolí tolik, kolik mu sami dovolíte.... no když jí rodina, tedy asi matka takto vychovala, tak teď sklízí plody oné výchovy!!!
že jsi odmítla hlídání, to jsi udělala to nejlepší, co jsi mohla. Hlavně máš velké štěstí, že při tobě stojí manžel. Horší by to bylo, kdyby tě do toho nutil i on. Co se týče sestry, to se asi nezmění. Byla tak vychovaná a pokud ji v tom rodiče a její manžel budou podporovat a hlavně ve všem ustupovat, tak nemá důvod ke změně. Ty jsi jako první začla sestře občas odporovat a nevycházet jí vstříc, takže budeš teď černá ovce rodiny. Nechápu tvou mámu, která si přece musí uvědomovat jak se cítíš a že hlídání kluků je teď na tvoje síly. Spíš by teď měla pomáhat tobě a ne se pořád věnovat tvé sestře. Normální ženská zvládá výchovu dvou dětí bez problémů a to ikdyž chodí do práce, nechápu, co je to za problém pro tvou sestru. Podle mého by mě zakročit rodiče a taky manžel, ale bude to asi na tobě, kdo jim bude muset otevřít oči, ikdyž tomu moc nevěřím, žese ti to povede.. Stůj si za svém a na tu večeři bych asi taky nešla, S mámou bych si promluvila, až bude klidnější atmosféra ikdyž za chvíli budeš rodit a toho klidu asi mít moc nebudete.
.gif)
No asi tak:
termíny jsem měla 25.12. a 14.1., ale porodila sem 3.1.
Takže se dobře dokážu vžít do role autorky.
Děti bych v tomto stádiu těhotenství nehlídala. Prostě NE. Můžeš dostat bolesti, kluci si během kontrakcí něco udělají a neštěstí je na světě.
Tohle snad pochopí každá ženská, co rodila
jinak souhlas s Libushe+3: je obrovský rozdíl žádné dítě x jedno dítě x dvě děti
a souhlas se sallie: a dodala bych - jak jste si ji vychovali, takovou ji máte
prostě teď bych odmítla a jako revnz bych nabídla pomoc s hlídáním o jarňákách, ne celé ale třeba dva dny :-)
já hodit děti mezi svátky na krk ségře, tak mi pošle do patřičných míst
Juana: a v zaměstnání jí migrény tolerují?
sallie: já jsem Váš příspěvěk četla 3x a chápu ho jako Modroočka.Proč by měla Darina sestře závidět?Vždyť je šťastná, má manžela, čeká dítě a navíc si uvědomuje, jak je její sestra neschopná a má z toho praměnící problémy.To že by jí záviděla?Jasně-nejspíš jí má závidět to, že se kolem ní všichni točí.Ale za jakou cenu. Řekla bych, že je Darina sebevědomá žena, která takové pocity nemá zapotřebí.Ale dále-ona psala, že má termín porodu 2.ledna!!!. A že by jako dojížděla za klukama- i kdyby to byly jen 2 zastávky, ohřála jídlo, předpokládá se, že taky umyje nádobí, pobude s nimi a pohlídá je, aby se nezmrzačili do té doby než se někdo vrátí z práce?????????????? Taky by mohla trochu uklidit po dětech, vždyť celkem nemá co dělat-že má týden před porodem?-no a co, její sestřička přece potřebuje pomoci.To je snad ještě horší varianta než když by byli kluci u Dariny doma.
A pozn.p. Libushe +3: proč jako už dopředu předpokládáte,že bude Darina neschopná.Není přece nutné zvládat všechno na jedničku, ale ani se nepředpoklá, že by Darina obtěžovala své okolí neschopností cokoliv zařídit.Jasně, že bude potřebovat pohlídat dítě-to přece občas potřebuje i velmi schopný rodič, ale napřed se spíš snaží vymyslet, jak si pomůže sám a až pak hledá pomoc jinde.Nebo ne? No u Darininy sestry to tak asi není.
Můj názor je ten, že teď je nejpřednější Darina a JEJÍ dítě.Sestra musí vymyslet, jak to zařídit, je to jen na ní. Jistě má babičku a dědu i od manžela,může mít neplacené volno, v krajním případě zaplatit hlídání.
Udělalas výborně! Blahopřeju k novému životu. 
A od Nového roku ještě přitvrďte. Ať si sestřička najde někoho jiného, kdyby neměla tebe, co by si počala? Něco by vymyslit musela. Manžel drží s tebou, taky bezva. Bezohledný příbuzný je jako pijavice a dobře, že dostala za vyučenou. Blížící se termín porodu a nechat si hlídat kluky?! Co by se tak asi stalo, kdyby porod přišel, třeba kvůli rozčilení a stresu, dřív a kluci by byli v bytě? Kdo by je hlídal pak? Bože, jak jsem ráda, že nemám sestru...
Proboha. Přece už od 1.ledna každej ví, že zase budou vánoce, to není žádná neočekávaná událost, takže argument, že nevyšla dovolená, nebrat. Na to má každý fůru času si dovolenou naplánovat a vymyslet i řešení pro případ, že ji nedostane. Těhotenství je taky dlouhodobá záležitost, takže když dotyčná ví, že její sestra má někdy kolem vánoc rodit, nemělo by ji ani napadnout hodit jí na krk své potomky. Tedy pokud je to myslící tvor. Migrény nikoho neomlouvají, je spousta lidí s horšíma chorobama a svůj život zvládají, aniž by museli mít servis veškerého příbuzenstva. No, podle mě šance na zlepšení není - buď Darina akceptuje přístup všech ostatních a přizpůsobí se, nebo holt bude držet odstup, a starat se především o svou rodinu, ne o sestřinu, a pak ty vztahy nebudou tak vřelé. Za sebe říkám, že bych si trvala na svým, to, že je někdo moje sestra, ještě neznamená, že mě má na provázku a jsem stále k dispozici. Jo, taky mám sestru. Ale ta je normální. 
sallie:
Nesouhlasím s tebou. Jak už někdo psal, kdyby Darina a rodiče bydleli na druhém konci republiky, tak by si musela pomoci sama. Je to jen její neschopnost, kvůli které využívá příbuzenstvo..A že nemá hlídání? Určitě, kdyby zašla za šéfem, tak si může vzít neplacené volno, nebo si zajistit placené hlídání.
.gif)
No, k tomuhle clanku se vyjadrim az bude mit pani Darina 2 deti a chodit do prace. Jsem zvedava jak to bude ona zvladat na jednicku.
modroočka: přečti si ještě jednou co jsem psala... 
sallie - nesouhlasím, že by Dana záviděla sestře.
Rodina k ní přistupovala jako k chudáčkovi, nemoc to jen potvrdila a i když může mít zdravotní potíže i teď, nic ji neopravňuje k tomu, aby všichni okolo ní skákali. Jednak má manžela a taky jeho rodiče. Takže by to mohlo být rozdělené půl na půl.
Jedno moje dítko, syn, byl taky takový spokojený chudáček a když přijde co k čemu, rád si na něho hraje i teď. Když přecházel na střední školu, byl to horror každé ráno, stále nějaké potíže, neschopnost zorganizovat si svůj čas, autobus mu ujížděl, sice to chtěl zvládnout, ale nestíhal. Trvalo mu celé 3 týdny než si srovnal celý rytmus.
Prostě se musí pracovat s tím, co je a ne vytěžovat ostatní. Kdyby rodiče a sestra bydleli na druhém konci republiky, taky by si musela poradit. Jenže takto je to velmi jednoduché, zatelefonovat... představ si, že 3 x v týdnu Tě někdo obtěžuje svými povinnostmi, které na Tebe přehodí. Asi bys ho taky vynesla brzy v zubech, že?
Dano, samozřejmě s Tebou souhlasím, od ostatních je krajně nezodpovědné po Tobě toto vymáhat ... ale bylo by dobře poslat SMS sestře i matce, že už dnes se necítíš nejlépe a doktor Ti řekl, že můžeš rodit dříve. Proto by od Tebe bylo nezodpovědné slíbit hlídání, protože v porodnici ti dva špunti být nemohou. To by teprve potom pro ostatní nastal blázinec.
já chápu, že si nechceš nasadit do bytu dva lumpy, zvlášť když se klidně může stát, že do toho sama začneš rodit a prostě nemůžeš být zodpovědná. Na druhou stranu si myslím, že sestra se teď skutečně ocitla v těžké situaci, kterou sama nezavinila - děti na ty čtyři dny těžko sváže do kozelce ve sklepě a jestli nedostane dovolenou, tak co má dělat? Fakt bys nemohla udělat nějaký kompromis typu, že za klukama dojdeš v poledne a třeba jim ohřeješ oběd? To bys mohla zvládnout - a oni ať si zařídí to, že někdo půjde později do práce a postará se o ně ráno a někdo přijde dřív z práce a postará se odpoledne.
Jnak mi přijde, že sestře vlastně závidíš. Ono je to těžké, být ten neopečovávaný sourozenec, ale lepší to nebude. Ber to tak, že to prostě tak je a přenes se přes to. Tím nemyslím, že to musíš schvalovat, nebo že s musíš opečovávání zúčastňovat - ale je zbytečné to řešit s rodiči nebo sestrou. Dej si hranice, za které jsi ty sama ochotná jít co se týče výpomoci a zbytek hoď za hlavu - je to jejich problém, ne tvůj. A nemysli si, sestra to nemá jednoduchý - jak tu někdo psal, je z ní nesamostatnej člověk, co nedokáže nic zařídit, plus se vsadím, že za tu pomoc "platí" - ne třeba penězi, ale tím, že jí neustále někdo intervenuje do manželství, výchovy atd....
