Jsem těhotná a bojím se to oznámit v práci
Mám problém, který potřebuji vyřešit a vím, že se tomu nevyhnu. Možná mi tady poradíte a třeba mne i nějak povzbudíte, protože to opravdu potřebuji.
Jsem těhotná a šťastná. Miminko sice nebylo vyloženě plánované, ale rozhodně je chtěné. S přítelem spolu chodíme pět let, před půl rokem jsem vysadila ze zdravotních důvodů antikoncepci, protože mi nedělala dobře. Vzhledem k tomu, že jsme společnou budoucnost a děti plánovali, nebyl to pro nás problém. Používali jsme metodu plodných a neplodných dnů a přerušovanou soulož a byli si vědomi, že těhotenství může přijít. Nechali jsme tomu volný průběh.
A teď se mé těhotenství potvrdilo, jsem sice teprve v šestém týdnu, ale mám tu už potvrzené i od doktora. Měli jsme s přítelem oba radost, i když v první chvíli jsme malinko zaskočeni byli, ale to jen než nám to vlastně došlo.
Můj problém je, jak a kdy to mám říct v práci.
Totiž. Na jaře jsem dostala výpověď v bývalém zaměstnání (jako skoro všichni ostatní zaměstnanci) a nějakou dobu byla na pracovním úřadě. Pak se mi poštěstilo sehnat novou práci, docela slušnou´, se sympatickým platovým ohodnocením. Při pohovoru můj budoucí šéf jen tak mezi řečí utrousil něco o tom, že doufá, že hned neotěhotním, ale nijak víc to nerozváděl.
Nastoupila jsem do práce v srpnu, zaučila se a brzy začala fungovat jako plnohodnotná síla. Jako všude, i tady je něco dobrého a něco zase horšího. Šéf je pes, šlape po nás jako ďas, nic neodpustí, vše musí být perfektní. V říjnu mu oznámila těhotenství jedna kolegyně a bylo z toho pěkné tóčo. Řval na ni, že mu přece slíbila, že minimálně rok děti neplánuje, jak si něco takového mohla dovolit, teď aby za ni sháněl a zaučoval náhradu. Chudák holka zůstala úplně per plex a v půlce listopadu se radši uklidila na neschopenku s rizikovým těhotenstvím.
Šéf je na prášky, najal brigádnici a to, jak mluví o té těhotné, je strašné. Všem nám to je velmi nepříjemné. A do téhle situace bych mu teď své těhotenství měla oznámit já. Mám sevřený žaludek už jen při té představě. Dělá se mi úplně mdlo a nevím, jak to zvládnu. A taky řeším, kdy mu to mám říct. Zda už teď, nebo mám ještě počkat.
Jsem z té situace pěkně vyklepaná, strašně špatně snáším, když na mne někdo křičí, bojím se, že až šéf spustí, tak se rozbrečím. Prosím, poraďte mi, jak a kdy bych mu to měla oznámit? Napadlo mne, že si k tomu přizvu svého partnera, to by si pak na mě šéf možná tolik nedovolil, ale nevím, zda je to vhodné a jestli by to celou situaci ještě více nezhoršilo.
22.12.2010 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a bojím se to oznámit v práci
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kareta: jo a my dobrovolne bezdetne jsme pak kvuli tomu diskriminovany taky. Pekna blbost drzet misto dele,nez je materska (ne rodicovska!).
no boze. Vyhodit te nesmi,na to je zakon. Max ti misto z org duvodu zrusi az pujdes na materskou. Ja bych se nebala. Prave ze tehulim zamestnavatel nemuze vubec nic :)) to vidim u nas v uctarne,je jich tam asi 5 a vsechno maji na salamu :)
Za to může ta ochranná blbá sociální politika! Kdyby nemusel zaměstnavatel držet těhotné místo jen proto, že to má v zákoně, tak by byly ženy zaměstnatelnější! Takto je to komplikace jak hrom! Oznámila bych to na konci 3. měsíce.
tak to je situace. Jakoby na světě nebylo nic důležitějšího, než duševní pohoda šéfa! Začátek těhotenství: nevolnost, zvracení, nic není tak jako předtím. Navíc největší riziko potratu Ženská, uvědom si, že prožíváš ojedinělou událost svého života. Práci můžeš ztratit, dostat, šéfů zažiješ ještě hodně - ale těhotná budeš možná jen jednou. Tak si to užívej, uvědomuj a nenech si zkazit tu čarovnou dobu očekávání blbcem a přemítáním, jak si ho udobřit. Chodíš do poradny, ne? TAM se zeptej, lékař je schopen posoudit situaci a budeš v něm mít zastání. Já bych to při své povaze řekla v práci hned: odklad není řešení a stress vyvolá zdravotní odezvu. Abys nakonec nezůstala doma na neschopence, pak by to bylo jasné, ale nemohla bys k tomu nic říct.
tak nevím, jestli tohle je příjemný zaměstnání, s takovým kreténským šéfem 
Za prvý se nestresuj, škodí to tobě i děcku, za druhý nemáš povinnost nic oznamovat, až dostatečně v předstihu, nástup na MD - to bych řešila tak měsíc předem.
A když se ho bojíš - připrav si argumenty, tys mu nic neslíbila, a nemá po tobě co řvát - oznámit, odejít z kanclu a hotovo.
caira: ještěže znáš můj život, určitě jsem dělala uklízečku, a Ty ne, Ty jsi táááák důležitá a všechno všecičko znáš a Tvá práce se nedá na měsíc odložit. Hmmm a která ano? Tak si pěkně ten svůj malý svět užívej a raduj se :-) a opakuj si jsem nepostradatelná a mám svědomí :-D :-)
Pokud má někdo zaměstnání na které se dá najmout brigádnice tak to nic závratného nebude.
gratuluju k miminu, negratuluju k šéfovi.
1) jak už psali ostatní - na oznámení máš čas. volila bych, kompromisně, tak půlku čtvrtého měsíce. Těhotenství už je přeci jen stabilnější než v prvních třech a zároveň je to dostatečně brzo na to, aby se s tím zaměstnavatel "vyrovnal"
2) partnera rozhodně ne - tvoje zaměstnání je tvoje zaměstnání a některým věcem se musíš postavit ty sama, ale pokud máš nějakého kolegu nebo kolegyni, kterému důvěřuješ, svěř se mu/jí. Až se zpocená vysypeš z šéfovy kanceláře budeš mít podporu nedaleko, navíc podporu s poměry na pracovišti obeznámenou.
3) asertivní přístup typu "zavolejte mě až se uklidníte" je určitě dobrá rada - koneckonců - padáka teď dostat nemůžeš a než se vrátíš z rodičovské, tak se šéf snad uklidní.
Já byla zhruba před půlrokem ve stejné situaci, bylo to nepříjemné a byla jsem z toho taky hrozně vystresovaná, ale když jsem to nadřízenému oznámila stres ze mně spadl. Budu držet palce, určitě to zvládnete a pak - dítě je přeci důležitější než brunátný ječící šéf, ne? :)
.JPG)
Souhlas se Sallie a cairou
a možná bych si k tomu oznámení přizvala přítele
.gif)
sevenofnine: oznámit těhotenství v 7m mi přijde jako podpásovka pro vedení. Asi si dělala nepříliš důležitou práci, kterou zvládne každý a není problém sehnat náhradu.
Tohle provést, tak po materské nemam zidli.. a svědomí by mi to nedovolilo.
U nás měsíc trvá vydání izerátu + konkurz + výběr uchazeče. A další minimálně tři měsíce zaškolení člověka do činnosti, kterou dělám a která se prostě nedá měsíc vynechat s tím, že to PAK NĚKDO dodělá 
mnoooooooo
situaci nezávidím
počkala bych do 12tt a pak bych šla s pravdou ven stylem: Říkám to teď proto, abych ste měl čas přijmout náhradu a já měla čas ji zaučit. Budu se snažit pracovat co nejdéle to půjde (tj 6-8 týdnů před porodem odejdu)
A pokud by měl hloupé připomínky, až pak bych mu navrhla, že pokud Tě holdá stresovat, je řešením rizikové těhotenství IHNED.
Hodně štěstí!
Gratuluji k těhotenství.
V práci pokud není riziková a Tobě je normálně těhotně bych to oznámila až tak v cca 5-7měsíci (to jsou 3 měsíce na zaučení někoho dalšího) nevidím důvod vykládat soukromé věci po pracovišti. Já to oficiálně potvrdila až v 7, kdy se vylouplo břicho a bylo to jasné na první pohled. Určitě bych s oficiálním oznámením počkala po 20týdnu po velkém ultrazvuku, kdy už bude jasné, že je všechno v pořádku.
Gratuluji k těhotenství a co se týče práce, tak šéfovi to sděl co nejpozději, abys mohla přinejhorším nastoupit na rizikové. Když si budeš brát partnera k rozhovoru se šéfem, tak ti třeba šéf nic neřekne, ale druhý den až budeš sama, tak to asi stejně schytáš. Tím bych to asi neřešila. Stejně ti asi nezbyde nic jiného, než mu to časem říct. Asi bych mu v rámci rozhovoru řekla, že ať nekřičí, že máš např. rizikové těhotenství a stres a křik špatně snášíš. Můžeš mu nabídnou, že zůstaneš v práci po tu dobu, než zaučíte další náhradu za tebe a že pokud se mu to nelíbí, tak že odejdeš hned, tak ať si vybere a podle toho co píšeš, tak moc na výběr nemá. Nechápu, co je to za chlapa, který není schopný pochopit, že žena můžeš neplánovaně otěhotnět.
Maruško, předně gratuluji a přeji, aby vše proběhlo tak jak má a oba dva jste byli zdraví. No a oznámit určitě až po 12. týdnu, a když začne řvát, tak se zvedni a řekni mu, ať tě zavolá, až se uklidní. V dnešní době, kdy jsou plné pracáky uchazečů přece nemůže být problém sehnat náhradu, ne?
Počkej s tím, času je dost, já čekala s oznámením o těhotenství pokaždé až do 12 týdne i doma, v rodině. U dcery to bylo dokonce až později, protože jsem to zjistila úplně náhodou, že jsem těhotná, neměla jsem žádné příznaky a měla jsem i slabou falešnou menstruaci a doktor mi to potvrdil až v 15. týdnu. Šestý týden je opravdu moc brzo, jak říkají ostatní - stát se může cokoliv.
.gif)
Nedelej si zatim peklo a pockej s oznamenim do konce 4teho mesice.
