Hypotéka nebo nájem? Co je menší zlo?
Je mi 48 let, mému příteli (chceme se brzy brát) je 51. Oba jsme rozvedení, od bývalých partnerů jsme se odstěhovali a společně si pronajali menší byt. Důvody rozpadu našich manželství zde popisovat nebudu, ty nejsou předmětem mého současného problému, který řeším. Snad jen pro osvětlení situace – já jsem odešla z nájemního bytu, který zůstal manželovi a můj přítel nechal družstevní byt své bývalé ženě a studujícím dětem, které v něm rovněž bydlí. Bez jakéhokoli nároku na nějaké vyrovnání, v tomhle se zachoval jako grand, nechce bývalou ženu ožebračovat.
My spolu nyní bydlíme v pronájmu a řešíme, jak naši situaci pojmout do budoucna. Bydlíme v Praze, kde máme oba práci a stěhovat se do jiného města nechceme. O zaměstnání je nouze všude a v našem věku máme už dost omezené možnosti.
Náš problém se nazývá „nájem nebo hypotéka?“
Pronájem, v němž bydlíme, nám v podstatě vyhovuje. Jedná se o dvougarsonku na jednom sídlišti, i s poplatky za ni dáme měsíčně 11 000 Kč, což není na pražské poměry nijak přemrštěná částka. Co nás však trápí, je určitá nejistota do budoucna. Zatím to vypadá na dlouhodobé bydlení, ale co bude za pár let, nikdo nemůže tušit. Snadno by se mohlo stát, že se budeme muset stěhovat jinam, nebo se nájem bude neúnosně zvedat.
Variantou, jak této nejistotě předejít, je pořídit si byt na hypotéku. Jenže s tím je spojená rovněž nejistota. Co když přijdeme o práci a nebudeme mít na splátky? Ty totiž vzhledem k našemu věku a k ceně bytů v Praze budou dost vysoké, vyšší než nájem, který platíme nyní a k tomu je třeba připočíst ještě poplatky za energie atd.
Pořád přemýšlíme, jak tuto situaci vyřešit. Za starší dvougarsonku v Praze bychom dali bez pár set tisíc téměř dva miliony, jsme oba ve věku padesátníků… Takový závazek je pro nás přece jen hodně velký a vzbuzuje v nás stísněný pocit. Člověk nikdy neví, co se stane, přijde nemoc, výpověď z práce, důchod a rázem by nebylo na splátky a o byt bychom mohli snadno přijít.
Obě varianty – pronájem bytu a koupě vlastního prostřednictvím hypotéky – nám připadají svým způsobem těžké. Pořád zvažujeme pro a proti u obou dvou a váháme, pro kterou se rozhodnout. Možná má někdo z vás zkušenosti s hypotékou na bydlení v takto vysokém věku. Případně bude mít někdo nějaký jiný nápad, jak naši bytovou situaci vyřešit… Budu moc ráda za vaše rady a zkušenosti.
2.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hypotéka nebo nájem? Co je menší zlo?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Deafina: nebo práce v cizině a sledování inzerátů...
Linda: To jsou pravděpopdobně zděděné rodinné domy, také je dost lidí, co si mohlo koupit svůj původně obecní (státn) či podnikovýí byt velice levně.
tornado-lou: přesně tak, do důchodu bydlet v Praze, pak na venkov do domku, bytu a pak do penzionu pro senior!
tezke. a myslim, ze vase obavy z hypoteky budou sdilet i banky. 2M za 10 let asi nezaplatite a platit hypoteku z duchodu je iluzorni.....
co takhle zustat v najmu v praze tech 10-12 let kdy budete jeste pracovat, do te doby nejak rozumne setrit nebo investovat a pak se prestehovat do nejakyho levnejsiho mista? samozrejmne v rozumnem dosahu doktoru,kultury a toho co vas zajima, ale nekam, kde je to bydleni financne unesete. na mensim meste muzete koupit byt za par set tisic, opravit rekneme do milionu.
Me by zajímalo tech 30% co hlasovalo pro vlastní bydlení bez hypotéky jak k nemu prisli? To sa fakt dá nasetrit nekolik miliónu aby sel clovek do svýho a zároven uz nesel do duchodu? To je jenom dotaz od tiché závisti s 2 miliónama dluhu na dalsích 25 roku
Bridgetj: Manžel i já pracujeme v soukromých podnicích. Když přišla recese, přišli jsme každý o 40 procent platu, takže už dva roky jsme na tom hůř než ve státní správě. A co? Byla naše volba jít pracovat tam, kde jsme. Nic nám nebrání odejít. Jen nás jaksi už nikdo nezaměstná v našem věku a na podnikání nemáme schopnosti a odvahu a správné obory a konexe.
orinka: Co máš z toho. Mě letos přidal zaměstnavatel 400,- za odpracovaných 15 let a od novýho roku mi hrozí, že mi v lepší variantě vezme 2.300,- a v horší 4.400,-. Ať žijí státní podniky.
Kadla: chacha, to bych dala celý svůj plat, jen těsně před důchodem mi to zvedli o cca 2 tisíce.
To jsem před časem řešila taky. Po rozvodu mi zůstala akorát kytara, děti a fotografie, takže jsem nejdříve dva roky bydlela se synkama v pronájmu za 11.000 měsíčně a pak jsem si řekla, že než splachovat peníze do cizího záchoda, budu je raději splachovat do vlastního a už 5 let platím hypotéku 11.000 měsíčně...
Cinderella: Je to možné. Já jen vím, že nás to u stavebka vyšlo lépe než v bance. Je fakt, že je to už pár let a za tu dobu nám vláda zavařila
Cinderella: proč by to dělal, víš jakej je problém sehnat slušnýho nájemce?
kareta: jo a pronajímatel jim může taky kdykoliv vypovědět smlouvu a půjdou o dům dál a koho by bavilo se na stará kolena furt stěhovat
kareta: v tom případě je v p*deli přes půlku národa
Bridgetj: když si budou brát úvěr ze stavebka, taky berou v potaz věk i výplatu a chtějí rovněž i zástavu nemovitosti a úroky budou za chvilku stejně nevýhodné jako u běžných úvěrů (díky nové vládě )
btw- u hypo je vlastníkem banka a i ta může vyhlásit- chci peníze hned! A jste v prdeli!