Dá se stárnout s grácií? Já to neumím.
Je mi čerstvých padesát let a čím dál více se trápím svým vlastním stárnutím. Možná vám to bude připadat směšné, ale já tím skutečně trpím a nedokážu se s tím srovnat. Zajímalo by mne, zda je více žen, které mají stejné pocity jako já.
Ještě před pár lety jsem si pojem „stárnutí“ vůbec nepřipouštěla. Zastávala jsem názor, že s tím beztak člověk nemůže nic udělat a tím to pro mne končilo. Měla jsem taky docela štěstí, lidi mi vždycky hádali míň, než mi bylo, a to mi samozřejmě lichotilo.
Jenže během několika málo let se karta absolutně obrátila. Klimakterium se dostavilo v osmačtyřiceti letech, což je myslím poměrně brzy, a 
zároveň s ním jsem začala pozorovat, jak se měním. Nejdřív jsem to přičítala únavě, nervozitě a celkově ne zrovna příznivé duševní pohodě, se kterou jsem bojovala. Ale po několika měsících mi došlo, že to, jak začínám vypadat, je způsobeno něčím jiným a že mi patrně začal nezvratný stav, kdy začínám viditelně stárnout.
Když se na sebe podívám do zrcadla, je mi úzko. Hlavně z vědomí, že lepší už to nikdy nebude, naopak, spíš mne čeká postupné zhoršování. Pleť mám šedavou, bez jasu, oči jakoby vyhaslé, objevily se mi nepěkné kruhy pod očima, pozoruji řídnutí obočí. Ačkoli to není příjemné, tyto nedostatky se ještě dají jakž takž zakrýt líčením.
Horší to je s celkovou ochablostí. Pomaličku polehoučku mi roste druhá brada, tváře se sesouvají směrem dolů a začínají vytvářet převisy, nosoretní rýhy mám hluboké jako dva krátery. Přibírám na váze, objevila se mi celulitida, paže mám ochablé…
Svým vzhledem velmi trpím. Vím, že bych se s tím měla nějak vyrovnat, ale nejde mi to. Jakoby mi najednou došlo, že je mládí definitivně pryč a nic pěkného mne už nečeká. Pomalu se proměňuji ve starou babičku a děsí mne představa, jak budu vypadat za deset, dvacet let. S obavou pozoruji starší ženy a neumím si představit, že i já budu jednou taková.
Na plastické úpravy mi chybí finance, kdybych je měla, neváhala bych ani minutu a nechala si obličej upravit a omladit. Takhle mi nezbývá nic jiného, než se se svým stavem smířit. Jenže nevím, jak. Zaskočilo mne to. Ta rychlost, s jakou se stárnutí dostavilo. Pořád jsem na sobě nic nepozorovala, cítila se i vypadala skvěle a najednou jsem dobrá akorát do starého železa.
Prosím, nesmějte se mi. Vím, že pro mnohé (hlavně ty mladší z vás) jsou takové problémy směšné. Moc ráda bych věděla, jak svou fyzickou proměnu po padesátce prožívají další ženy. Dokázaly jste se s tím vyrovnat, nebo i vás občas přepadne lítost nad ztraceným mládím?
10.2.2011 Rubrika: Péče o krásu. Kosmetika | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dá se stárnout s grácií? Já to neumím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vikina: Za pár měsíců mi bude 52 a věk je na žebříčku mých problémů až někde dole. Ostatně duševně jsem v pubertě, tak se to vyrovnává. V předstihu přeji k narozeninám ještě mnoho let v optimismu a jen samé štěstí.
PEGG - 10.2.2011 7:25.....to jste me uklidnila dnes je mi 40 a bilancuju,roky nezastavim a tak se snazim nad ten vek povznest
pani Marcelo mam kamaradku ,ktere je 50 a clovek by to do ni nerek.
Nemyslete na vek a zkuste se nejak zabavit,ma kamaradka chodi cvicit a vubec je velmi aktivni a hlavne je s ni SRANDA 
Vikina: no bodejť, takové house neopeřené. To já bych mohla mluvit, jéje!
mně se moc líbí Ivanka Devátá, to je tak vtipná ženská! Četly jste od ní nějaký fejeton? Vzpomínám si, jak líčila zážitek z parku, kde se setkala s vrstevnicí, která taky jen naříkala a když se bavily o vaření, tak že prý si pro obědy chodí do jídelny, že je strašně lííínáááá vařit. I.D. si hned vzpomněla, jak vaří ráda, jak jí to v kuchyni voní a když si představí tu paní, jak čeká na určitou hodinu, aby si pak zašla na KNEDLÍK S OKURKOVOU OMÁČKOU (ona to ta herečka dokázala nádherně vykládat)...no byla to děsná sranda slyšet - jaký rozdíl mezi lidma, že? Jeden si dělá ze všeho srandu, druhý už to zabalil a patrně čeká na svůj skon.
Směšné to není. Začala bych plavat a cvičit jógu nebo pillates, jezdit na kole, ale všeho s mírou. To to ochabování zpomalí. A zkuste svoji hodnotu stavět na něčem jiném než je vzhled.
.jpg)
Za 14 dní mi bude 53 a vůbec věk neřeším
Hlavně přestaň fňukat, protože taková ufňukaná žena je všem protivná už ve dvaceti, ne tak v padesáti. Je mi o 15 let více než tobě a podobné stavy jsem nezažila ani nezažívám. Raduji se z každého pěkného dne, jsem ráda, že jsem relativně zdravá a každé ráno i večer pěkně poděkuji za to, že jsem se dožila rána a těším se na pěkný den. A vůbec mi nevadí, jestli mám nějaké kilo navíc nebo další vrásky v obličeji. A najdi si nějaké koníčky, při nich zapomeneš. Doporučuji každodenní rychlou procházku, při ní se pořádně rozhlédni kolem sebe a uvidíš, jak je život krásný.
mládí je stav duše, potvrzují to stovky žen, u kterých si věk prostě neuvědomíte. Vystupování, pohotovost, zájem o současnost, smysl pro humor - to vás mezi sebe vezme kterýkoliv mladý kolektiv. Ostatně, mně nejvíc vyhovovalo pracovat s kolegy ve věku mých dětí, i mladších. Stesky na zdraví, skuhrání, stížnosti - bože, proč se tím otravovat? Přijde nemoc, nedá se nic dělat, musí se bojovat. Máme barvy na vlasy, kosmetiku, zubaře - všimněte si, jak lidi prokouknou, když jim dají nové zuby, a nemusí to být rovnou implantáty pro milionáře. Lidi, neblázněte se stárnutím, uvědomit si až nad hrobem, že jsme prosmutnili život, musí být na mašli.
A ještě něco, žena po padesátce dozrává a některé spolužačky nebo kamarádky dnes vypadají lépe než třeba před 20 lety - dozrály jako víno. Nebo některé herečky, ty mají ale trochu jiné možnosti než my "smrtelníci" - Zlata Adamovská, Marie Rotrová, Jana Hlaváčová a jiné na které si momentálně nevzpomenu. Myslím si, že i to, že na to člověk pořád myslí se potom odráží na výrazu obličeje, když se člověk usmívá i podvědomě působí mladistvěji.
Myslím si, že každý věk je krásný, když se s tím člověk smíří, že to tak prostě je a basta. Určitě nejsem nadšená, že je mi 55 let, ale na druhou stranu si to moc nepřipouštím. V hlavě je mi kolikrát 20, když jde o nějakou srandu nebo zábavu. Snažím se v rámci možností chodit upravená, trochu nalíčená a hlavně co mi strašně vadí, jsou odrosty na vlasech. myslím si, že když už se žena rozhodně si vlasy barvit, nemělo by to být o moc odstínů rozdílné a nebo dobarvovat, dobarvovat. Šedivé vlasy a na tom černá barva - 3cm odrosty - to je naprostý děs.
.jpeg)
Tak mě je 51(už jen chvíli) a nejvíc mě vyděsila 40. To mi bylo smutno na duši,ale věř časem se srovnáš i s tímto stavem. Řezat bych se nenechala, úplně mi stačí operace,které jsem musela podstoupit. Snažím se cvičit,ta ochablost mi vadí snad nejvíc. Ale spíš si myslím, že člověk je mladý, pokud má mladou duši. I stárnout se musí umět. Já zastávám názor:"Komu se nelíbím,ať se na mě nedívá" Nejhorší jsou takový ti 50ti letí diblíci bez mimiky po četných plastikách. To budu raději hezká babička než umělá mladice. 
Mě bude padesát za tři roky a taky na sobě cítím, že mládí je pryč, ale bohužel jak píšeš, nic s tím neudělám. Snažím se udržovat postavu, trošku se maluji, oblékám se dle možnosti moderně, ale to tak asi vše, co pro sebe můžu udělat. Jelikož sedím denně 8 hodin u počítače, tak oči už dostaly taky dost zabrat, taže je mám unavené,a občas mám pěkné kruhy pod očima, Vadí mě to , jako každé ženě, ale věk nezastavíš. Manželovi se líbím a to je důležité. Když se někdy dívám v televizi na ty naše hvězdy, jak vypadá po těch operacích, oči jak japonky, ztráta mimiky atd, tak nevím, zda bych to někdy chtěla absolvovat. Stáří patří k životu, tak to tak ber.
orinka: No to je teda běs. Předtím o sebe vůbec nepečovala - jen ty odrostlé vlasy dělají hodně. ten pearcing v nose si v tomto věku taky mohla odpustit. přikláním se k názoru kolotoče.
o tomhle mluvím, chceš snad dopadnout takto??http://ona.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A110207_165344_krasa_job
dadka: nebo taky příšeru, ta paní, ze které udělali avantgardního posklimakterického diblíka, by pro mě byla sdostatek odstrašující. A navíc si myslím, že paní Kornová tam nemá co dělat, dámy nelíčí, ale natírá je jak jarmareční boudu.
