Necítím se na druhé dítě
Myslím, že většina žen má opačný problém než já. Ve zkratce – manžel chce další dítě, já se na to necítím.
Po třech letech péče o dítě se do práce těším jak malá holka. Těším se na normální starosti typu nedošel fax či mail, na fakt, že práce odvedená za jeden den je vidět...
O tom, kolik dětí nebo v jakém odstupu je chceme mít, jsme vlastně konkrétně nikdy nemluvili. Manžel je z početné rodiny, já z té české klasické čtyřčlenné. Manžel občas hovoří o tom, že sourozenec by pro Albínku nebyl marný. Já si to taky myslím, jenže se na to necítím psychicky.
Zjistila jsem, že v sobě vůbec nemám tu touhu po miminku, jako jsem měla poprvé. Tehdy jsem instinktivně nahlížela do kočárků a věděla, že teď je ta pravá chvíle. Necítím ten mateřský cit, takové to něco, co jde člověku zevnitř. Když jsem si u kamarádky pochovala asi tříměsíční dcerku, vůbec nic to se mnou neudělalo. Šla jsem s malou i s Albínkou na procházku, aby si kamarádka odpočinula, jindy jsem pohlídala Agátku, když si kamarádka odskočila do obchodu, přebalila – to je přirozené. Ale se mnou to prostě vůbec nehnulo. Když se snažím sama sebe přemlouvat, že teda druhé dítě ano, tak cítím, že to není to pravé. A mé myšleny směřují k jedinému – potřebuji si odpočinout.
Já vím, že další dítě chci, ale přejít plynule na další mateřskou ne – mám pocit, že bych se zbláznila.
Abyste mne dobře pochopily: vím, že na rodičovskou dovolenou může jít otec, vím, že je možné ukončit ji dřív (na druhou stranu jsou ta léta jedinečná). Jsem prostě jen zmatená z toho, že po dalším dítěti netoužím hned a bezprostředně.
Měla jste některá z vás podobné pocity?
13.6.2007 Rubrika: | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Necítím se na druhé dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pusina: Dovoluji si nepovažovat se za hloupou. 
Btw. na odiv nestavím nic. Já nikde nevykládám, jaký jsem měla porod. 
Kamuška: O jakých hormonech mluvíš. Opravdu by mě to zajímalo, protože tvému příspěvku takto nerozumím.
Pusina: že se vzrušuješ-já to neobdivuju a ani mě to netrápí co Meander a ostatní -spíš se tomu už zasměju-protože je to fááákt pořád to samé-nechci,hnusné,fuj --ony nevědí o čem mluví-protože tohle nemůžeš vědět dokud to nezkusíš JAKÉ TO JE 
a zase pokud se bojíš do toho jít-že nevydržíš případnou bolest,že nepřežiješ porod,že se Ti změní figura-možná,že už nikdy nebudeš samostatná jednotka-tak to jim za zlé nemám-ale je fakt,že já taky neříkám FUJ teda nikdy bych nechtěla být bezdětná. Tak s Meander ty hormony mávají asi dost-ono nejsou jen ty těhotenské,že?
.gif)
Stanik: tojo, to beru, to je v pohodě.
.. taky nezačínáš většinu příspěvků stylem " nechápu, jak někdo může chtít děti... nechci, aby mnou mávaly hnusné hormony...." a tak podobně....
tyrkys: to je něco jiného, Meander děti vylučuje, odmítá a staví nám to pořád všem na odiv, jak je děsné, mít dítě...
Pusina: ja mam Otu taky celkem rada.. jen jsem vzdycky chytala na prvni naslapnuti,kdyz rejpal...
no a ja napr. clanky o detech ctu, protoze me proste zajima pohled druhe strany... navic nej kaoska ma totalne zpovykaneho sviste, tak me i zajima , jak se to resi jinde, nebo jste vsichni na sve deti tak mekci ( nejste, zaplatbuh) sem tam se vyjadrim... navic... tohle mi bylo blizke, protoze pani mela odvahu priznat, ze se neciti na druhe dite.. i kdyz prvni je chtene, planovane a milovane... a me teoreticky zajima zu psychologickeho hlediska :-)
tyrkys: presne :-)
Pusina: jen bych podotkla, že nemusí být rovnítko mezi "nechci děti" a "nezajímá mě nic o nich" Já také děti v nejbližší době neplánuji, kdoví, jestli k tomu vůbec někdy dojde, to se ale nevylučuje s tím, že mě spousta věcí kolem toho zajímá. 
Meander: promiň, ale jsi fakt hloupá. Vůbec nepovažuju to, že jsem matka, za to jediné správné a ideální. Mám kamarádky, které děti nechtějí a vědí proč a taky to považuju za správné, protože se tak prostě rozhodly. Ony ale nemají potřebu to svoje odmítání dětí furt někde ventilovat....
Stanik: jasně.. s Otou taky někdy nesouhlasím, přijde mi chvílema trochu jako vševědoucí mentorskej chlap, ale jinak je fajn...
Jen když nechci děti, tak furt nevím, proč číst články o dětech a vyjadřovat se pod nima... 
když mě něco nezajímá, tak to nečtu, ne??? taky nečtu milion článků, ke kterým nemám co říct, protože o tom nic nevím, tak proč ztrácet čas jejich čtením nebo nedejbože se vyjadřováním k něčemu, čemu rozumím jak koza petrželi??? to je to, co u Meander nechápu....
on už je to pak spíš takovej exhibicionismus a snaha se zviditelnit.....
ale jinak je mi úplně jedno, jestli Meander nebo ty děti chcete, nebo ne,t o je vaše věc a vaše rozhodnutí a jako takové je to OK....
Pusina: tak uz ji nech dejchat... ja myslim, ze jsem se obe zklidnilia pod tenhle clanek o detech to patrilo...
P.S: vsimla sis, ze ja uz se snazim nereagovat i kdyz do me sije rejpal Ota? :-))) mylism, ze jsem se polepsila... a kubikm se stejne trefovala i do me 
Vlastně vím, proč tu potřebu máte, vy jse MATKY. Ty správné, užitečné SAMIČKY. 
Pusina: A já zase vím, že vy všechny děti máte nebo je chcete mít. Tak proč pořád cítíe potřebu o tom psát? Já vím, že vás moje názory serou, ale proč máte potřebu je neustále komentovat? 
Meander: nojo, právo na to máš, jistě, ale MY TO UŽ PROSTĚ VŠECHNY VÍME....myslím, že nám to nemusíš pod každým článkem připomínat, ale pokud cítíš potřebu...já už bych si na tvým místě připadala dost blbě, že furt připomínám to samý, co už jsem říkala pod článkama snad stokrát..
Meander: 
kubikm: A já se nějak nemůžu zbavit dojmu, že je tu pár ohromných, spravedlivých matek, které nám to nikdy neopomenou otřít o čumák. Hele, dámo, když někdo píše pod článek o tom, že chce dítě, bojí se mít další dítě atd., tak je myslím moje stanné právo tam napsat, že já dítě nechci. A jestli tebe to tak dráždí, to potom nebude problém ve mně.
kubikm: jeste k tomu PROC... myslim, ze mea to rozhodnute ma... jen proste tlak zaslouzilych matek proc ano je silny... tak ji to nuti se vyjadrovat a obhajit
kubikm: tak ale babo, tentokrat jsem v tom nevinne
nerekla jsem nic , ze kdyz uz decko tak jen jedno... tentokrat se rozepisovala meander takze me zase nutis se k tomu vyjadrit , boze dej uz pokoj 
ale meander neboj, nemyslim, ze jsme nenormalni
Meander: ty, nyo a stanik...to už ví i naprostý debílek...tak už nám to neopakujte
