Má nákladného koníčka a nechce se ho vzdát
Myslíte, že je možné, aby se dospělý chlap vzdal v zájmu rodiny svého koníčka? Jsem totiž docela nešťastná z mého manžela. On je vášnivý motorkář a jeho koníček nás stojí dost peněz, o tom, že pokaždé, když vyjede, trnu, aby se vrátil živý a zdravý, ani nemluvím.
Teď v zimě sice nejezdí, ale už se začíná chystat na sezónu. Docela dost mi to vadí. Jsem na mateřské, máme půlročního chlapečka a peněz se nám moc nedostává. Přesto manžel investuje docela velké částky na všelijakou výbavu, potrpí si i na správné (čili kožené) oblečení. Teď zrovna přišel s tím, že si musí nutně pořídit nové kalhoty a boty. Nechápe, že na to nemáme, respektive máme, ale pak nám už nezbude na naše společné aktivity, které bychom mohli absolvovat i s naším synem.
Připadá mi dost sobecký. Prý jsem si ho jako motokáře brala a měla s tím počítat a ne po něm chtít, aby se teď své jediné záliby vzdal. Netěším se na jaro, hned jak to počasí dovolí, bude totiž víkend co víkend zase pryč, obrážejí s ostatními celou republiku i okolní státy. Když si představím, kolik peněz to bude stát, ani na to nechci myslet. Těšila jsem se, že v létě si dopřejeme nějakou dovolenou, ale takhle nám na ni nezbude. Loni jsem byla těhotná, na rizikovém, malý se narodil v srpnu.
Ani to manžela od jeho záliby neodlákalo. Po návratu z porodnice si vzal dva týdny dovolenou, byl celou dobu s námi, a pak, když viděl, že už jsem z nejhoršího venku a zvládám, začal opět vyrážet, jezdili až do konce října. A já byla prakticky pořád sama s malým. Přes týden je od rána do večera v práci a v pátek odpoledne, nejpozději v sobotu ráno, už startoval motorku a vracel se v neděli večer.
Moje výtky a přání slyšet nechce, podle něj má na svého koníčka právo, protože si na něj vydělá. To je na jednu stranu pravda, vydělává dost, ale pro potřeby rodiny z toho moc nedává. Sám stanovil rozpočet, kolik mi musí stačit na domácnost a nezajímá ho, když nevyjdu. Teda vždycky mi pak nějaké peníze samozřejmě dá, ale strašně u toho nadává, že jsem rozhazovačná a neschopná.
Mám toho dost. Připadám si jak nesvéprávná. Jsem doma s naším dítětem, kterému se plně věnuji, vařím, uklízím, peru, o všechno se starám. A on si sem chodí jen jako do hotelu, najíst, vyspat, vzít si čisté prádlo. Chvílí, kdy se nám nějak věnuje, je žalostně málo. Volný čas i teď přes zimu tráví s kamarády motorkáři nebo přípravou své motorky na sezónu. Jo a ještě sex, ten vyžaduje hodně často.
Chtěla jsem navrhnout nějaký kompromis, nechci mu tu motorku brát úplně, vím že to by byla hloupost, ale ráda bych ho nějak přiměla, aby si uvědomil, že má především rodinu, záliby jsou v tuhle chvíli až na druhém místě. Jenže on mne vždycky doslova „uřve“, jen o tom začnu. Tak radši mlčím a tiše se užírám.
23.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Má nákladného koníčka a nechce se ho vzdát
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
tak hned po přečtení prvního (a ještě ani ne celého) příspěvku jsem se musela smát...můj manžel je totiž rybář i motorkář... 
Naštěstí obojí ve slušné míře, takže se to dá...
nicméně co se článnku týče, myslim že tam asimoc řešení není, teda aspoň co soudím dle svého manžela. Když si prostě postaví hlavu, tak s ním nikdo nehne (u nás to je třeba v tom, že neveme děti ven. Já můžu kamkoli, pohlídá, postará se, ale POUZE doma. Takže u nás nehrozí, že bych třeba někdy byla sama doma a užívala si klidu a ticha)
kareta: Chtít kožené oblečení je asi v pořádku, ono to má i bezpečnostní důvody,ale pokud každou chvíli nové, to je divné. Leda by pán tloustl po Romanině vyvařování, pak je ale lepší omezit přísun kalorií. 
Asi by yblo dobré si sednout a bez emocía bez výčitek si navzájem říct ahlavně poslechnout, jak si kdo představuje fungování rodiny. Když to neudělali dřív, tak aspoň teď.
Třeba Romana zjistí, jak se pán těšil až přivez ji a prcka mezi kamarády, že jejich manželky drží pohromadě a v době kdy pánové krouží po světě ony jsou někde s prcky společně na chatě... A taky je rozčarovaný jejích reakcí.
Prostě mluvit spolu a poslouchat se, vyslechnout druhého, zjistit, jestli je možné nějaké oběma přiměřeně vyhovující řešení . Pokud ne, tak je to asi marné.
Grainne: nevím, ale já mám křiváka 20 lket a kožený kalhoty asi 15...boty si taky neprošoupe, když v nich jezdí...určitě nebude starší jak já...tak je to podle mne ne motorkář, ale frajírek na motorce. Motorkáři si pěstují na hadrech patinu a drží si svůj styl!HOWGH.
Zajímalo by mě, jak to probíhalo před dítětem? To Romaně zatajil, že je motorkář? Dost pochybuju. Spíš bych řekla, že jí to imponovalo (podle popisu pána nevím, na jaké jiné kvality by ji utáhl). Možná jezdila taky.
Dítě si pořídili neplánovaně, pán o ně moc nestál,ale vzal to jako fakt, o který se někdo postará.
Romana s dítětem začala přistupovat k nebezpečným činnostem zodpovědněji a nějak nechápe, že pán to necítí stejně.
Ale to tak bývá, chlapi to mají v hlavě trochu jinak udělané.
Chtít po pánovi, aby se vzdal svého koníčka je bláhové a myslím i nerozumné a neuskutečnitelné.
Na druhou stranu chápu, že spolu neřešili detaily jak budou trávit volný čas, protože Romana se domnívala, že si bere dospělého zodpovědného jedince, který dokáže najít rozumnou rovnováhu mezi svými osobními zájmy a zájmy rodiny.
Bohužel pozdě zjistila, že si vzala sobeckého malého kluka, který na rodinu v podstatě kašle, asi o ni nestál.
Být na mateřské závislá na tom, co mi pán milostivě přenechá, je ponižující. Pokud by mi vyčítal, že nevyjdu s přidělenou částkou, chodil by nakupovat on asi by se dost divil.
Pokud je s ním řeč, nastínila bych mu hrubý rozpis potřeb a cen na měsíc, včetně mých koníčků a i dítěte,nějaké plavání , hračky, výlety malý taky potřebuje. Možná si Romana pána převzala rovnou od maminky a ten nemá potuchy, co stojí domácnost. A domluvit se na měsíční částce na motorkářské potřeby, zbytek by měl jít na ostatní, ne naopak.
Pokud má snahu je brát s sebou a je tam nějaká parta, tak proč ne, a motorku Romana sedat nemusí. S tím, že aspoň jeden víkend do měsíce by měl být bez motorky pro rodinu.
Jestli s ním řeč není, pak je to těžké, v tom případě bych mu přestala podstrojovat a udělala si program s dítětem. Někam na hory, třeba s kamarádkami do chalupy, pokud je možnost, nebo k rodičům , příbuzným. S prckem se dá odjet třeba na 2 týdny, ať se pán stará sám , dítě potřebuje na vzduch.
Pokud chlap za něco stojí, tak sám ví, že nemůže koníčku věnovat všechno, pokud má rodinu. Pokud mu to nedojde, je to blb a pryč od něj, dokud těch dětí nebude víc.
.gif)
kareta: to by mě naštvalo taky, ale to tady asi my nevyřešíme. Kvalitní motorkářský "hadr" je na léta, není to záležitost na jednu sezónu, ale jestli prohání silnici...............to jsou fakt cvoci.
Zřídila bych mu životní pojistku a děj se vůle Páně.
kareta: to je schopnost to vyvážit všemi směry, dva sebevědomí jedinci to ustojí a když je třeba ústup, klidně oba stejně ustoupí o krok.
Nevím to jistě, ale dle mého je to o setkání dvou vhodných jedinců, pak to zapadne, jako puzzle a spory nejsou fatální. Tady to moc dobře nevidím.
Btw, chlap z článku je manekýn? Nekupuje něco na motorku, chce kožené gatě a boty! NOVÉ! To by mne naštvalo...ne to, že jezdí!
Já motorky nemám ráda a nikdy bych na to nesedla....Zamlada jsem jezdila s hochy na "pionýru" a to bylo asi tak na hranici,co jsem obětovala tomu chození...Na motorce jsem byla taky svezena,ale dotyčný se předváděl až tak,že jsem byla polomrtvá hrůzou...Takže již nikdy více,mám ráda svůj život i celé tělo.Jestliže Romana nikdy neměla ráda motorky,a jen se "přemáhala",aby ulovila idola a myslela si,že on toho nechá,sotva spatří mimino,tak to bylo velmi pošetilé....
Grainne: já mám naštěstí dostatečně sebevědomého muže, který to ustojí..o pozice vlastně nemusíme bojovat, tohle máme dané od začátku a nikdy jsme o tom nemuseli diskutovat.
kareta: a to potom jo, to jsi rovnocenný soupeř, takže tě vezme za parťáka, ovšem na ťuťu, ňuňu tohle nenalákáš.
Někdy je ovšem boj o pozice v takovém vztahu slušná Itálie, to zase jo, to znám.
kareta: no budiž, něco takového, pokud to jde od srdce, může zabrat, ale na nějakou přehrávku ti takový hoch neskočí.
Koneckonců i Sonny Barger, když na starý kolena našel tu pravou, se rád usadil. A jiní bouřliváci
Ovšem jaksi zatím nikdo nevynalezl správný recept na to, jak být tou pravou.
Taky máme choppera, ale já se raději kochám, což při řízení jde docela blbě, takže oddaně a věrně sloužím za ten ledviňák. Taky můj křivák je nejdražší kus oděvu, který vlastním.
Grainne: nesbalila bych dítě...nechala bych mu ho v tom nasraným stavu na krku, protože bych ho v tu chvíli NECHTĚLA a někde bych brutálně zapařila. Nejsem matka vrků vrků...mimísek...ňuňu ťuťu...kupodivu to jsou mí partneři, kamarádky, co jsou ňuňu ťuťu mají pro změnu ty cynické hajzly. Asi je to nějak vyvážené od přírody
Grainne: já to neberu jako vydírání...nevím, kde by mne hledal, ale když jsem nasraná, tak mi jde z cesty každej, Hell Angela bych slupla v tom stavu jak malinu, bouchám málo, ale pak je to takové hodně destruktivní...prokousávám krkavice a vidím rudě. Padají ze mne strašná slova, proklínám chlapovi pytlíka, prorokuju mu vyschnutí semenných váčků...vrčím mu poblíž ucha hrozné výhrůžky a fyzicky inzultuju. Mám v takových chvílích velký přebytek testosteronu, až mi teče ušima
Btw, motorky mne baví, choppery. I to umím řídit, akorát se mi nechce dělat papíry...
kareta: skutečný Hell Angel by ti pravděpodobně podřízl krk, než bys doběhla ke dveřím, ale tihle hoší mezi sebe jen tak někoho nepustí, rozhodně ne do toho skutečného nebezpečného středu, takže v našich zeměpisných šířkách a délkách se bát netřeba.
Jinak takový hoch by dítko patrně zabalil do deky, odvezl za tebou a vyrazil na štreku, aby si vyčistil hlavu, takže když balit, tak komplet a všechno naráz - tedy i dítě. Vydírat se dá tam, kde můžu něco nabídnout výměnou a pokojný rodinný život zřejmě v tomto případě nebude jako hlavní cena to nejlepší.
.gif)
Plně tě chápu,mám to doma..
ale děti jsou zaopatřené,dluhy zaplacené,tak mu to schvaluji,lepší než nějaké např.hazardní hry,svezla sjem se také,je to pokochání
