Máte doma křišťálové dítě?
Máte doma tzv. křišťálové dítě? Já ano, a tak vím, o čem mluvím.
Křišťálové děti jsou děti nového věku, které se narodily s jinými vibracemi než my, obyčejní smrtelníci. Pozná se to podle toho, že jsou zvlášť citlivé a vnímavé, jasnozřivé a často vás překvapí výrokem nebo sdělením, které se vůbec nehodí k jejich věku. Jsou zkrátka světelné roky napřed. Vidí, co my nevidíme, a ví už to, k čemu my se teprve ztěžka dopracováváme. Nejsou například soutěživé, protože jejich ambicí není zvítězit na úkor slabších, poražených. Naopak se cítí přirozenou součástí celku, takže si velice silně uvědomují vlastní propojení se vším ostatním. Jejich jedinou, o to však naléhavější životní potřebou je BÝT, v klidu, míru a harmonii s celým světem.
Jejich problém je, že se nenarodily do prostředí, které tomu zrovna přeje. Křišťálové děti přišly s důležitým posláním, protože nám mají pomoci přeměnit tento chaotický svět založený na zákonech silnějšího ve svět, kde je místo pro každého a kde všichni uplatňují své specifické talenty k vlastní radosti a prospěchu všech. Zatímco nám něco takového může znít jako utopie či nemístný idealismus, ve vědomí křišťálových dětí je to jediná možná realita. Jinak řečeno: co nám snad připadá jako úplný nesmysl, je pro ně daná věc. Všechno v jejich vnímání a cítění je tomu uzpůsobeno. Přinesly si s sebou znalosti a vědomosti, které přesahují běžný svět pětismyslového chápání a vnímání. Vidí věci do větší hloubky a ve větších souvislostech, nedívají se na viditelnou stránku věcí, ale hledí skrze ni.
Je pro ně obvykle zatěžující i obtěžující, když je vracíme zpět do „naší reality“ tolik upnuté k povrchu, materiálním věcem, k tomu, jak co vypadá. Musí-li se přizpůsobovat zákonitostem takového světa, a tomu se bohužel nevyhnou, trpí tím jejich duše. Neomylně vnímají naše zraněné duše, které si na tento chod světa už bohužel jaksi „zvykly“. Jsou tu, aby nás probudily z naší letargie, odevzdanosti, ze zaběhnutých „pořádků“.
Křišťálové děti se rodily odjakživa, po všechna staletí, i když se jejich příchod udává teprve po r. 1995. Rozdíl je v tom, že nyní přicházejí ve velkém počtu a jsou silnější. Jsou lépe než jejich předchůdci vybaveny ochrannými systémy, aby si uchovaly vnitřní sílu, své jasné a čisté vědomí.
Přesto můžeme napáchat dost škody, pokud se takové děti pokusíme nacpat do běžných škatulek, pokud je příliš důrazně nutíme řídit se našimi, z jejich pohledu omezenými a samoúčelnými zvyky a pravidly.
Křišťálové dítě bude mít většinou problémy s jakoukoli disciplínou a rutinními úkony, jak ve škole, tak doma. Zatímco bude schopné namalovat překrásný a pro nás nepochopitelně dokonalý obrázek neúměrně jeho věku, bude pořád dokola zapomínat třeba sešit na češtinu a nosit kvůli tomu opakovaně tytéž poznámky. Přestože bude ležet v encyklopediích a hltat literaturu o vesmírných galaxiích, nebude zvládat jednoduchá zadání typu: měl jsem dvacet hrušek, teď jich mám třináct, kolik hrušek jsem snědl? Nezvládne je ne proto, že by neumělo spočítat dvacet bez třinácti, ale proto, že je to pro něj otázka naprosto nezajímavá. Fázi jednoduchých počtů má už dávno za sebou.
Křišťálové děti jsou jednoduše velmi nadané a jejich mysl pracuje ve vibracích, kterých můžeme částečně dosáhnout jen když se na ně naladíme. Pozorováním, trpělivou vnímavostí a otevřeností, s níž jsme ochotni se od nich učit. Ale potom to taky vážně stojí za to.
Máte-li tedy doma křišťálové dítě a nevíte si s tím někdy rady, nezoufejte. Takových je nás mnoho. Vstupujeme přece do věku Vodnáře a kdo jiný by nás měl provázet tímto novým světem, než naše děti. Mějte s nimi trpělivost, přemýšlejte o jejich otázkách i nápadech a učte se jim dobře naslouchat.
Mají nám opravdu co nabídnout. Nejsme to my, kdo jsou jejich učiteli, jsou to ony, které přišly učit nás. A my, jejich rodiče, které si samy vybraly, jsme jejich průvodci a ochránci v tomto světě, který zatím jediný známe a který je pro ně, jejich čisté a nade všechno pravdivé vnímání, někdy tak strašně postavený na hlavu.
Hodně lásky a moudrosti přeje
Iveta Shanti Nova
Autorka je členkou Věštírny Květy Fialové.
Diskuse Věštírna pro vás právě dnes!
Každé pondělí a čtvrtek můžete využít možnost on-line výkladu zdarma. Na této diskusi vložte dnes do 11 hodin svůj dotaz a během dnešního dne na něj dostanete odpověď.
(Vstup do diskuse najdete v horní části magazínu v sekci speciály – Věštírna.)
Více o Věštírně Květy Fialové se dozvíte na www.vykladzive.cz
4.11.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máte doma křišťálové dítě?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Danimo, i já pracovala ve školní družině, také na zvláštní škole, také ve školce atd. a vím, že indigoví děti existují a nemají nic společného s dětmi o kterých ty tady mluvíš. 
Letos jsem začala pracovat ve školní družině mezi 10 - 12 letými dětmi. To bych přála všem zažít, kdo se zaobírá "indigovými či křišťálovými" dětmi. Dneska je to opravdu m'oda, označovat zrovna své dítko takovým přídavným jménem. Rodiče chodí jeden za druhým a snaží se mi vysvětlit, že zrovna jejich děti jsou "zvláštní" a nemusí dodržovat režim a disciplínu v družině, neboť je tím brzdím a omezuji. V počátcích (měsíc září) jsem s klidnou tváří vše odkývala a dala si na tyto děti pozor. Ovšem momentálně na samotném začátku měsíci listopadu mám z 50 dětí půlku indigových a půlku hyperaktivních a už se tomu jen směji. Prostě zaslepené maminky, co svým dětičkám zametají cestičku, odklízí každé stéblo a chodívají orodovat za jejich dítko, aby mělo to a to, chovala jsem se k němu tak a tak.... 
. Ovšem ve skutečnosti jsou jejich děti akorát tak "vyčůrané", co si zvykly na servis maminky a na to zametání cestičky. Děti, co si myslí, že peníze jejich tatínka vše vyřeší a zalepí každý jejich průšvih. A maminky si myslí, že takto je to v nejlepším pořádku a vychovatelka je ve škole od toho, aby toho jejich Josífka či Milánka či Marušku poslouchala, neboť tyto děti jsou ty vyvolené a mají PRÁVO a POVINNOST všechny řídit - jsou přece indigové a mají modré oči či zvláštní schopnosti 
. A dětičky - křiváčci k pohledání, co nikomu z kolektivu neudělají nic dobrého, neumí pracovat nezištně...
Tak to je zase jiný pohled na děti, které za to nemohou. Pouze maminky a tatínkové si řeší nějaký svůj komplex a svádí to na tyto ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOSTI.
Musím řici že se mi liberální přístup k dítěti
osvěčil a jeho výsledky se stále stupňují. Dceru vychovávám výhradně slovem - a to pověstné vrhání se na zem jsem nezažila ani jednou.
IvetaNo - 18:14 Taky to tak cítím, díky
Ještě by mě zajímalo, jestli to nějak pokračuje i v dospělosti.
Linda: Máte pravdu Lindo, není to vždy jednoduché. Ani pro děti, ani pro rodiče. Ale vývoj jde právě tímto směrem, ať už si toho všímáme nebo ne, věříme tomu či ne. Některé věci jsou pravda, ať jim věříme nebo ne.
Děkuji za Vaši poznámku.
Bohužel se většina z vás velmi mýlí. Pokud byste opravdu poznaly indigové či křišťálové dítě,pochopily byste, že tyto děti jsou opravdu jiné. Nehledě na to, že jste špatně pochopily charakteristiku těchto dětí.
Takže to co se domníváte,že sedí na všechny děti, sedí právě jen na ty "normální" děti.
Cesta bude ještě dlouhá ...
Jarča*: Velmi pravděpodobně máte kříšťálovou dceru. Velký soucit se vším živým a obrovský smysl pro spravedlnost je jedna z tipických vlastností těchto vnímavých bytůstek. Moc jí pomůžete, když pro její citlivost projevíte pochopení. Rodiče někdy tyto sklony zlehčují nebo dokonce zesměšňují (neříkám že Vy to Jarčo děláte) a to je pro děti velmi zraňující. Stahnou se pak do sebe nebo začnou "zlobit", v každém případě je tím rodiče citově ztrácejí.
orinka: Křišťálové děti nejsou ani nevychované ani nevycválané, jsou to naopak většinou velmi jemné a citlivé děti, společenské a sociální. Případně zamlklé, pokud nemají podmínky k tomu, aby mohly být jaké jsou. V tom případě se z nich mohou stát i pěkní rebelové. Je to hodně o přístupu rodičů a kritičtí, nároční či skeptičtí rodičové si nejen sami říkají o problémy se svými dětmi, ale i o mnoho přicházejí.
Noor: Díky Noor, taky jsem při psaní myslela právě na naše víly ... a mluvíš mi duše. 
Almega: To snad není špatně, ne? To že dítě nemusí od malička dřít aby se rodina uživila mu dává možnosti rozvoje a to že většina lidí v našich krajích může v životě dělat i něco jiného než horkotěžko zajišťovat základní životní potřeby bych taky neviděla jako negativum.
Ahoj Iveto, krásný článek 
. Ta moje víla je taky křišťálová...... Měly jsme na sebe velké štěstí
.
Myslím,že dnes je velká móda dělat ze všeho vědu.máme se příliš dobře,většinou máme jen 1-2 děti a skáčeme okolo nich a snažíme se jim splnit kdejaké přání....Kdyby byla bída a chudoba,tak by měl každý jen obyčejné starosti-aspoň se trochu najíst,napít a mít nějaké šaty a boty a mít nějakou střechu nad hlavou....Včera jsem četla,jak ve Španělsku 10 letá cikánka porodila dítě.Jestlipak ta bude mit křišťálové dítě???
.jpg)
Verera: přijde mi právě že se to často používá v tom druhém případě cos psala
a můj syn je taky beran (nevim jestli bych neměla napsat beran s velkým B), tak asi vim co doma máš 
Jarča*: No a dcera je beran
Tak je to jasné, sedí to na všechny děti dokud se nám je nepodaří zkazit nesmyslnými požadavky dnešní doby.
mashanka: Já teda nevím, ale kámoška Vodnářka mi tvrdí, že Vodnář potřebuje řád a přesný rozvrh, to zrovna moc nesedí. Leda by s e to bralo tak, že si ten řád stanovuje sám podle sebe.
