Další smutné Vánoce. Covid
Nečekám nějakou radu, chci si jenom tak trochu postěžovat. Určitě nejsem jediná, komu současná situace ohledně Covidu překopala vánoční plány. Stejně jsme na tom byli loni, ale to jsme brali všichni docela statečně a říkali si, že hlavně, ať jsme zdraví. Jenže podle všeho to ani letos nebude jiné a mně je z toho už nějak hodně ouvej. A nejenom mně. I rodičům a dětem.
Bydlíme v zahraničí, konkrétně až v Austrálii. Můj manžel je Angličan a v Austrálii je pracovně už skoro čtyři roky a samozřejmě jsem tu s ním i já a naše dvě dcery – deseti a osmiletá. Dokud jsme žili v Anglii, jezdili jsme domů do ČR několikrát ročně, nebo přijeli moji rodiče za námi. Jenže z Austrálie už to tak jednoduché není, ta vzdálenost je dost velká, a tak bylo cestování za našima vždy na nás. Oni se za námi byli podívat jen jednou a prý jim to stačilo. Podívali se, trošku jsme tady pocestovali a jim už se tu dálku z Prahy znovu absolvovat nechtělo. Samozřejmě to chápu a naprosto jsem souhlasila s tím, že budeme létat my za nimi, jak jen to bude možné.
Dohodli jsme se také, že každý rok přijedeme na Vánoce a zůstaneme až do Nového roku. Takhle se to ale uskutečnilo v podstatě jen jednou. Přijeli jsme před Vánoci, mezi svátky jsme na dva dny zaletěli do Londýna k manželovým rodičům, a na začátku ledna jsme se vraceli zpět do Austrálie.
Jenže loni se takové Vánoce už nekonaly, raději jsme zůstali doma. Vzhledem k vývoji epidemie a různým opatřením jsme se s rodiči neviděli už rok a půl a to asi ještě není konečná. Ale nechceme nic riskovat, když to člověk vidí, jak se situace každý den mění a jak různé státy vyhlašují opatření a omezení, karantény a izolace, nechceme se zbytečně dostat do nějakých potíží.
Rozumově to všichni chápeme, citově nás to doslova drtí. Moje maminka mi do telefonu pláče, že vnučky rostou a ona je pořádně nevidí, jen přes videokameru, ale to není ono. Mně se taky moc stýská, po rodičích, po bratrovi a jeho rodině, po babičce, která letos ovdověla a já nebyla dědečkovi ani na pohřbu.
Já vím, že jsme na tom všichni stejně, každému z nás ta pandemie něco vzala a nějakým způsobem zkomplikovala život. Jak s tím bojujete vy? Já cítím nějakou strašnou beznaděj, bojím se, že nic už nebude, jako to bývalo. Že život, jaký jsme žili, se už v plné míře nevrátí.
Máte to někdo podobně? Že – ačkoli vše chápete a dodržujete – je vám lidsky a emočně úzko z toho všeho? Dá se s tímto vnitřním pocitem nějak bojovat? Co vám pomáhá?
30.11.2021 Rubrika: | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Další smutné Vánoce. Covid
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jarča*: sharon: Jagea: Holky kam jsme se to az dostaly Od truchlici rodiny daleko za morem, pres chlast az na Kalasnikova Ale porad lepsi, nez mistni vareni
Valca: a proč si tady ten webík nezaplatí reklamu? tady už jich je...
takhle se nikdo ani nepodívá, protože tě nezná
Valca: ... a to máš z toho úžasného e-shopu
Jarča*: jo, ten si tam něco ...kopil.....
YXH: sharon: mohla by přihodit ještě něco od TomášRoman - 14.12.2021 20:47
YXH: ......když army tak žeby samopal....
sharon: Jo reklama na eshop, no co se tyce toho vybaveni.... Treba se to tu verejne neda napsat
Valca: reklama na eshop????......a vybavení jaké ?když už.....
Ahoj, to je mi moc líto, že Vánoce prožíváte takhle nevesele. To u nás nejsou Vánoce vůbec smutné a jsem za to opravdu vděčná! Už mám nakoupené všechny dárky, cukroví upečené, doma uklizeno a tak podobně. Pro manžela jsem setos sehnala super dárek. Koupila jsem mu vybavení z tohoto skvělého e-shopu: https://armik.cz/. Doufám, že se bude líbit!
illča: Jo holka, clovek se porad uci
Hanča: Presne tak. Meli jsme to vloni taky tak a radovali jsme se z toho, ze jsme se aspon videli. Nekomu staci malo, a nekdo neni spokojeny nikdy a s nicim.
Mamince se nedivim. Je v pohodli doma, a ma cas pripravit vsechno podle sveho az se vsichni sejdete.
Vetsinou se vsichni schazime v nedeli u nas na veceri. Ted to casto neslo, a tak si clovek vazi vic tech chvil, kdy to vyjde. Neni nas moc, jsme mala rodina, ale o to bliz k sobe mame.
Stedry den bude letos u nas jako driv, a 25 jsme u dcery, delame snidani/obed a pak zase klidek vecer doma.
Teda já čumím, jaké mám mezery ve vzdělání, vůbec jsem nevěděla, že existuje tolik druhů becherovky!
Znám jen tu zelenou.
Hanča: vůbec se mamince nedivím, jsem na tom stejně už druhé vánoce.....budu doma sama a je mi jedno že se říká že na vánoce nemá být nikdo sám......doma je doma, v klidu na gauči u telky.......vyřešeno,kdybych byla u dcery bude to vadit synovi a naopak......dokud můžu si vše udělat , navařit,upéct , je mi doma dobře.....
YXH: já měla s plkou rodiny loni internetový vánoce a nebylo to až tak špatný, rozbalování dárků vnoučaty jsem viděla a doma byl klid a pořádek, takže něco špatnýho je zase pro jinou věc dobrý a ano, pokud chce někdo stále naříkat, tak to bude dělat i kvůli kravině a zase kdo se chce radovat, tak stačí maličkost,když mi umřel taťka, tak jsme po mamce chtěli,aby na štědrý den jela k jedné z nás tří sester a bylo nám vysvětleno, že se vlastně těší na to, jak si hezky dá rybu a salát v klidu v posteli u telky a bude se těšit na to, až druhý den všichni přijedeme a udělá si vánoce s vnoučaty