Necítím se na druhé dítě
Myslím, že většina žen má opačný problém než já. Ve zkratce – manžel chce další dítě, já se na to necítím.
Po třech letech péče o dítě se do práce těším jak malá holka. Těším se na normální starosti typu nedošel fax či mail, na fakt, že práce odvedená za jeden den je vidět...
O tom, kolik dětí nebo v jakém odstupu je chceme mít, jsme vlastně konkrétně nikdy nemluvili. Manžel je z početné rodiny, já z té české klasické čtyřčlenné. Manžel občas hovoří o tom, že sourozenec by pro Albínku nebyl marný. Já si to taky myslím, jenže se na to necítím psychicky.
Zjistila jsem, že v sobě vůbec nemám tu touhu po miminku, jako jsem měla poprvé. Tehdy jsem instinktivně nahlížela do kočárků a věděla, že teď je ta pravá chvíle. Necítím ten mateřský cit, takové to něco, co jde člověku zevnitř. Když jsem si u kamarádky pochovala asi tříměsíční dcerku, vůbec nic to se mnou neudělalo. Šla jsem s malou i s Albínkou na procházku, aby si kamarádka odpočinula, jindy jsem pohlídala Agátku, když si kamarádka odskočila do obchodu, přebalila – to je přirozené. Ale se mnou to prostě vůbec nehnulo. Když se snažím sama sebe přemlouvat, že teda druhé dítě ano, tak cítím, že to není to pravé. A mé myšleny směřují k jedinému – potřebuji si odpočinout.
Já vím, že další dítě chci, ale přejít plynule na další mateřskou ne – mám pocit, že bych se zbláznila.
Abyste mne dobře pochopily: vím, že na rodičovskou dovolenou může jít otec, vím, že je možné ukončit ji dřív (na druhou stranu jsou ta léta jedinečná). Jsem prostě jen zmatená z toho, že po dalším dítěti netoužím hned a bezprostředně.
Měla jste některá z vás podobné pocity?
13.6.2007 Rubrika: | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Necítím se na druhé dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
ja mam brachu mladsihojen o tri roky a i tak to byl vopruz, kterej jsem porad mela na krku
kdybch mi zcistajasna ruplo v hlave a mela chtit dite, tak rozhodne jen jedno... muz je jedinacek a rozhdone neni rozmazlenej, ale ma zdrva esbevedemi i me pomohl si sebevedomi dat do poradku, protoze milacek nasich byl a je proste ten vytouzenej kluk...
v době kdy jsem měla syna, už to bude 40 let, jsem moc na výběr neměla. Druhé dítě bychom neuživili a tak zůstal jedináček. Ale na starosti vydá někdy i za 3!
Šťastná Baronka: císaře mám za sebou a nic moc
Mám 2 děti 2 roky od sebe, po MD jsem nastoupila do práce a už jsme na další děti nemysleli. Byla jsem ráda, že děti odrůstají, občas jsem sice nakoukla kamarádkám do kočárků, ale to bylo vše. Po 12 letech od druhého porodu jsem zčistajasna a neplánovaně zjistila, že jsem těhotná. Zpočátku obrovský šok pro nás všechny doma, ale dnes jsme šťastní, že toho malého sviště máme. Tož tak.
Nelámej to přes koleno, běž do práce a sama uvidíš.
.jpg)
Šťastná Baronka: to záleží na tom, jak porod probíhá - já jsem vyklopila tři a bez problémů 
No a já jsem jedináček a nikdy mi to nevadilo
Druhé dítě bych chtěla pouze chlapečka a pokud bych měla tak krásné těhotenství jako teď s malou Baronkou, tak ohne probleme...ale rodit už nechci ani omylem při vědomí.Naštěstí se "dá" formou sponzorského daru rodit císařem
bookcase: hlavně, že is rozumíme 
na cizí děti nekoukám dodnes a mám své vlastní(jasně že nejlepší). Prostě neberou,nezajímají mne a nepřijdou mi rozkošný a roztomilý...jo to ty moje...
. Mateřství apod.se dostavilo až po porodu....blbý je,když se nedostaví
.jpg)
Vikina: néé, já to myslela, jako že je to dobrá náhoda, všechno od A. Anežka je pisatelka, Albíbka dcera a Agátka dcerka kamarádky
bookcase: no ty jsi psala Anežka-Albínka-Agátka, tak jsem myslela, že se ti ta jména nějak nesedí, já si myslím, že "Anežka" je Anežka jménem jako já Vikina. Taky bych to asi nepsala pod vlastními jmény.
Vikina:???
ahojky no taky záleží kolik Ti je let-aby Ti neujel vlak Takže klidně 2 roky v práci a ráda se na mateřskou vrátíš-a nakonec můžeš pracovat těhotná a po půl roce kojení a základní péči šupnout dítko manželovi ať si to taky zkusí. Nelámej to přes koleno a netěhotni jen abys někomu udělala radost-je to Tvůj život. K
.jpg)
Anežko,
nejlepší co můžeš udělat pro sebe i brzké budoucí dítě, je nastoupit do práce... 
medved: to mě uklidňuje, mívala jsem občas pocit, jestli nejsem divná, když mě taky nebere ta posedlost miminkem, být matkou teď hned, nejlépe okamžitě...ale do kočárků občas koukám
kareta: Na mateřskou muž jít nemůže, pokud matka dítěte žije a je známá. Muž může jít jen na rodičovskou dovolenou.
Qwea: Jo tak takové rodiče bych střílela. Samozřejmě nechat starší dítě s maldším občas pomoct nebo ho pohlídat ano, ale nechávat druhé dítě cíleně na později, aby mu to starší dělalo chůvu, je podle mě sobectví. To dítě si přece pořídili rodiče, ne sourozenec. Měla jsem na základce kamarádku, které se narodil mladší bratr, když jsme byly ve druhé třídě. A její rodiče z ní udělali tu chůvu, měla ho na krku pořád. Přestalo to, až když se vzbouřil chlapeček, to měla kamarádka rok před maturitou.
