Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Odmalička spaly dcery ve svých postýlkách akdyž někdy usnuly u nás, tak jsem je přenesla do jejich postele. Když nebyl manžel na noc doma,spávaly se mnou. Ale jinak jsme s nimi neměli žádné problémy.

tornado-lou: Já žádné starosti naštěstí nemám. Všechny děti už mám dospělé a ani jedno s námi nespalo v posteli. Co jsem řekla, to platilo jako zákon, a že by si některý ze synů chtěl něco vyřvat, to fakt nehrozilo.
Taky mám dosud původního manžela a sex kdy chci.

A co kdyby jste dali mimino rovnou do pokojíku do postýlky a řekli holčičce, že by tam mohla spát s nim, aby se nebálo a nebylo tam samo? To by mohlo zabrat. Měla by vlastně pocit, že ho chrání a že vám pomáhá.

Juana: Jsou jistě případy, kdy to jde, a pracoviště, ale ve většině případů se lidé scházejí večer doma, tam pobíhá dítě, takže je potřeba počkat, až usne. Jenže pokud leží ve společné posteli....

A jestli manžel není až tak zastáncem tohoto společného nocování, jen ustupuje, aby byl klid, tak vidina dalších 6 let s dalším dítětem , i když se dcerku povede vystrnadit, může být něco, co už nemusí zvládnout on.

S tím stěhováním až časem.. nevím, může to být tak, že holka prospí noc i s uřvaným miminem (pak asi dětský pokojík bude hojně využívat tatínek) a nebo jí to taky může vadit a nevím, jestli je lepší, aby odešla sama protože jí bude vadit dětský pláč a nebo odešla teď . Protože v tom prvním případě to bude kvůli tomu protivnému miminu, v tom druhém to ještě rodiče můžou zvládnout zdůvodnit jinak.

A ještě by mě zajímalo, jestli se jejímu vyvádění ustupuje pouze v tomto případě a nebo jestli to je obvyklý postup. Protože pak je problém někde jinde a bude spíš narůstat než aby se to s věkem upravilo samo . Do puberty s rodiči spát nebude, to je pravda, ale když si zvykne že funguje pláč a vztekání, tak s tím vydrží klidně i přes pubertu, to bude pak jen razantnější.

Juana: Tak jako tak, na nějaké sexování můžou pomýšlet jen když "kazišuk" tvrdě spí.
A to by se mi fakt nechtělo každý večer čekat.
Spíš si myslím, že když dcerunka s maminkou cvičí v šesti letech, že se má pisatelka na co těšit, až holčička doroste do puberty.

Verera: Santé: mam-ča: Vy mate starosti ja mám taky dite v posteli a jediny, co mi fakt chybi je, ze si před spaním nemůžu číst a svítit. se dá i jinde.

Juana: no já ale myslím, že my už jsme potomky primátů, ne primáti a strach ze tmy není vrozený, ale vzniká - můj názor. Doma kluci na usnutí lampičky nikdy neměli, prostě se zhasnulo a popřálo se dobrou noc, pusa a bylo.

mam-ča: Copak se sex provozuje jen v posteli? Snad mají dost velký byt na to, aby si našli nějaké místečko, až malá usne - když už není čas někdy jindy, než večer.

Taky by mě zajímalo, jak můžete být vůbec těhotná, když tam máte v pelechu kazišuka každej den

Myslím, že dítě má spát ve vlastní posteli a ve vlastním pokoji co nejdřív, aby si takhle nezvyklo. Kámošky co maj děti je nechávaj takhle ve svém pokoji prakticky hned po příchodu z porodnice.

A to už šest let žijete s manželem jako bratr a sestra ? To je vaše dcerka přítomna i sexuálním hrátkám, nebo čekáte až usne a pak potichoučku a opatrně aby se nevzbudila provozujete manželský sex ?
Myslím, že si nezaděláváš na problém jen s dcerkou, ale i s manželem.
Musí to být světec, ale každý tu trpělivost nemá. Za pár týdnů budete mít v posteli narváno, tak aby nešel spát jinam, kde je víc místa.

Verera, Santé: v našem případě úplně jednoduše - pracujeme spolu a jsme spolu téměř 24 hodin denně. Navíc nám oběma vyhovuje sex ve dne, v noci si ani nepamatuju, kdy bychom to někdy provozovali - asi někdy zamlada

Juana: no já měla kluky oba v postýlce vedle sebe, ale asi tak od 2-3 let prostě byli sami v pokojíku. MOJE postel je holt opravdu MOJE postel. , chůvičky jsme neměla, kluci byli jako úplně malincí v košíku a pak v postýlce v obýváku s námi přes den, žádná krkavčí matka jsme nebyla

Verera: no tohle mi taky vrtalo hlavou, neumím si představit taky dělat TO s dítětem poblíž.

Juana: Tak nějak, něco mezi.

Obávám se, že přesun maminky do dětské postele to nevyřeší, Holka nechce spát v ložnici , ale s rodiči, i když možná by to byla cesta jak ji postupně naučit. Spát s ní a v půli noci se přemístit.

Vrtá mi hlavou jedna věc- jak si lidé, kteří mají v posteli 6 leté dítě vůbec zvládnou pořídit další. Neumím si představit, že bych provozovala sex a po mém boku spalo dítě. Nedá se spolíhat na to, že se neprobudí a chovat se obzvlášť tiše a opatrně? Nemá to nějaké vážné důsledky na manželství? Nebo se za tímhle účelem chodit čas od času ukrýt do obýváku, případně to omezit na nějakou rychlovku jednou za čas?

Když nic jiného, tak snad už z tohohle důvodu nemá dítě od určitého věku v ložnici co dělat.