Má nákladného koníčka a nechce se ho vzdát
Myslíte, že je možné, aby se dospělý chlap vzdal v zájmu rodiny svého koníčka? Jsem totiž docela nešťastná z mého manžela. On je vášnivý motorkář a jeho koníček nás stojí dost peněz, o tom, že pokaždé, když vyjede, trnu, aby se vrátil živý a zdravý, ani nemluvím.
Teď v zimě sice nejezdí, ale už se začíná chystat na sezónu. Docela dost mi to vadí. Jsem na mateřské, máme půlročního chlapečka a peněz se nám moc nedostává. Přesto manžel investuje docela velké částky na všelijakou výbavu, potrpí si i na správné (čili kožené) oblečení. Teď zrovna přišel s tím, že si musí nutně pořídit nové kalhoty a boty. Nechápe, že na to nemáme, respektive máme, ale pak nám už nezbude na naše společné aktivity, které bychom mohli absolvovat i s naším synem.
Připadá mi dost sobecký. Prý jsem si ho jako motokáře brala a měla s tím počítat a ne po něm chtít, aby se teď své jediné záliby vzdal. Netěším se na jaro, hned jak to počasí dovolí, bude totiž víkend co víkend zase pryč, obrážejí s ostatními celou republiku i okolní státy. Když si představím, kolik peněz to bude stát, ani na to nechci myslet. Těšila jsem se, že v létě si dopřejeme nějakou dovolenou, ale takhle nám na ni nezbude. Loni jsem byla těhotná, na rizikovém, malý se narodil v srpnu.
Ani to manžela od jeho záliby neodlákalo. Po návratu z porodnice si vzal dva týdny dovolenou, byl celou dobu s námi, a pak, když viděl, že už jsem z nejhoršího venku a zvládám, začal opět vyrážet, jezdili až do konce října. A já byla prakticky pořád sama s malým. Přes týden je od rána do večera v práci a v pátek odpoledne, nejpozději v sobotu ráno, už startoval motorku a vracel se v neděli večer.
Moje výtky a přání slyšet nechce, podle něj má na svého koníčka právo, protože si na něj vydělá. To je na jednu stranu pravda, vydělává dost, ale pro potřeby rodiny z toho moc nedává. Sám stanovil rozpočet, kolik mi musí stačit na domácnost a nezajímá ho, když nevyjdu. Teda vždycky mi pak nějaké peníze samozřejmě dá, ale strašně u toho nadává, že jsem rozhazovačná a neschopná.
Mám toho dost. Připadám si jak nesvéprávná. Jsem doma s naším dítětem, kterému se plně věnuji, vařím, uklízím, peru, o všechno se starám. A on si sem chodí jen jako do hotelu, najíst, vyspat, vzít si čisté prádlo. Chvílí, kdy se nám nějak věnuje, je žalostně málo. Volný čas i teď přes zimu tráví s kamarády motorkáři nebo přípravou své motorky na sezónu. Jo a ještě sex, ten vyžaduje hodně často.
Chtěla jsem navrhnout nějaký kompromis, nechci mu tu motorku brát úplně, vím že to by byla hloupost, ale ráda bych ho nějak přiměla, aby si uvědomil, že má především rodinu, záliby jsou v tuhle chvíli až na druhém místě. Jenže on mne vždycky doslova „uřve“, jen o tom začnu. Tak radši mlčím a tiše se užírám.
23.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Má nákladného koníčka a nechce se ho vzdát
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
modroočka: neinvestuj všechny peníze do domácnosti a taky si něco odkládej na horší časy... to je rada nad zlato - těžko bude odkládat, když nemá z čeho, je na mateřské - nic nevydělá, nic neuloží - to je lehká matika... A bude na MD ještě nejméně dva roky.
Jinak myslím, že teď je pozdě to řešit - to jsi neviděla před svatbou, jaký je s ním život?
Co si najít také náročného koníčka???
ani ne tak finančně, jako časově - půroční dítě už může sobotu zvládnout s tátou..
Romano, a jak to u vás fungovalo před manželstvím a dítětem??? Tohle jsi měla řešit PŘEDEM - tedy především to, že plánuješ budoucnost se sobcem, s kterým nemáte společné zájmy...
Možná by mohlo fungovat sednout si a bez výčitek, řvaní, nadávání a scén mu zkusit říct něco ve smyslu "mám tě ráda, chci být s tebou, náš syn potřebuje tátu" - a najít kompromis. Třeba jeden víkend v měsíci ať si jede na motorky klidně v pátek odpoledne a vrátí se v pondělí ráno, jeden víkend ať se zařídí rodinné věci (opravy v bytě, návštěvy příbuzných, velký nákup atd.), jeden víkend ať strávíte společně společným koníčkem (jsou věci, které se dají provozovat i s malým dítětem - nevím jestli jezdíte na chalupu, fotíte, lyžujete, turistujete....) a jeden víkend třeba společně okolo motorek (jít na výstavu, jít na návštěvu ke kamarádovi, který si motorku opravuje doma v garáži a s jehož ženou si můžeš dát kafe), v létě můžete jet na dovolenou někde, kde můžete nakombinovat motorky (on) a třeba pobyt na chalupě (ty a dítě) a večer se sejít v chalupě, opíct buřty atd...
(u nás jsem ten člověk s náročným koníčkem já a JDE to udělat, když se chce tak, aby byli všichni spokojení)
Jedna moje známá si kdysi stěžovala na svěho manžela, že má svůj životní styl - své kamarády, svůj alkohol, svůj volný čas a ne společný manželský, otcovský atd. ... vzali se, mají spolu 1 dceru... ona chtěla půjčku na vlastní dům, zatímco on se bránil tím, že ji před svatbou nic nezakrýval, že věděla, že ráda pije, že mít vlastní dům nebyl jeho sen atd... Ani po 20 letech s ním nepohnula.
Nemyslím, že by ses měla užírat, spíše neinvestuj všechny peníze do domácnosti a taky si něco odkládej na horší časy. Nepočítej s tím, že se Tvůj manžel změní, protože on doopravdy nechce. Je spokojený, má všechno, co mu usnadňuje žít podle jeho představ. Jsi skvělá manželka-služka, vázaná společným dítětem, MD a zodpovědností... 
.JPG){kind=avatar}
Slíbil ti před těhotenstvím, že se ve svém koníčku omezí? Těžko. Tak se nediv, máš to, co sis vybrala. Jen naivka si myslí, že se muž změní jen tak sám od sebe. Vzít si někoho, kdo má nákladného a časově náročného koníčka je pošetilé, ale dá se to, pokud s ním člověk nechce mít potomky. Máš pouze tři možnosti -
1. snažit se o dohodu, nejlépe písemnou, že si je vědom toho, že je otec a že tomu přizpůsobí svůj harmonogram a své výdaje
2. smířit se s tím, že pro něho nejste důležití a trpět a stěžovat si
3. odejít od něho (nemyslím si, že to je chlap pro život, je to jen chlap na zábavu)
opet si rikam, jak jsem rada za to co mam doma.
Romano, ostatni si k tobe dovoli jen to, co ty jim dovolis. Uz to tady bylo receno hodnekrat.
A tys mela jake zaliby pred otehotnenim?
Muj muz ma taky nakladnou zalibu, rybareni. Jasne ze obcas na ryby jezdi i ted. Ale je to v rozumne mire. Proste to sam omezil, aniz bych ho do toho nejak tlacila. A taky jsem si ho jako rybare brala. Ale aby se takhle choval, ted kdyz jsou deti, to bych radsi byla s detma sama.
Aspon bych mela prani a vareni min a na sex bych si nasla nekoho, kdo by se ke me choval hezky.
Asi nikdy nepochopim, k cemu je nekomu takovyhle chlap.
A k te otazce v uvodu: Myslim, ze je urcite mozne, aby chlap v zajmu rodiny konicka alespon omezil. Uplne se ho vzdat, asi taky neni nejlepsi reseni. Ale to by sam musel chtit.
Coz se bohuzel u toho tveho nestalo, protoze je to za a) neskutecny sobec a nebo za b) dite nechtel. Jinou moznost tam nevidim, takze si sama srovnej v hlave jak to je.
Rozhodne situaci nezavidim a preju hodne stesti, az ti treba nekdy jednou dojde trpelivost a nebo ti to jednou nekdy dojde.
