Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Teď je fakt blbá doba na to stěhovat dítě z rodičovské postele, můžeš docílit toho, že uvidí sourozence jako někoho kdo jí připravil o radost spánku s rodiči.
Ale nejsi jediná ...my jsme řešili podobný problém když jsme čekali druhé dítě. První dítě sice spalo ve své posteli, ale každou noc k nám cestovalo a čtyři jsme se tam pak fakt nevešli.
Já si ale narozdíl od většiny myslím, že dítě do rodičovské postele patří a tak jsme to vyřešili tak, aby byli spokojeni všichni. Přestavěli jsme ložnici, místo jedné postele jsme uděli veliké letiště kam se vejdeme všichni. Děti už máme tři, pravidelně s námi spí dvě mladší a to nejstarší má dveře otevřené, když potřebuje, tak přijde, když ne, tak spí ve své posteli. Spokojenost na všechny strany.
Myslím, že teď vystrnadit dítě číslo jedna na úkor dítěte číslo dvě bude nemožné. Ano, určitě se ti dostane rad jak bys měla dceru nechat vyřvat, být nekompromisní atd., ale obávám se, že to není dobrá cesta. Doteď k vám mohla a najednou by měla mít dveře zavřené? Jen kvůli sourozenci? To je trochu nefér.
Snažila bych se najít kompromis, jestli se všichni do postele fakt nevejdete a nebudete moct udělat úpravy abyste toho docílili, tak zkuste dát na zem pro malou matraci a může spát tam. My jsme to takhle pár měsíců řešili nafukovací matrací než jsme přestavěli ložnici.
Spánek s dětmi ti spousta lidí odsoudí a budou si klepat na hlavu a určitě se tu dočteš mnoho zděšených reakcí typu "bude s váma spát i v pubertě". Ne každému tenhle způsob spaní vyhovuje a ještě míň lidí ho bude schopný tolerovat. Ale tak to prostě bývá s činnostma které nejsou zrovna většinové

v tuto chvíli už musíš pracovat s tím, co máš.
Takže dcerunku nechte ve vaší posteli a odstěhujte se do její postele, na gauč apod. Je šance, že se jí v jejím pokojíčku zalíbí a bude tam chtít setrvat. Měla bys to dokázat hodně rychle, protože po porodu se asi 4 do postele nevejdete, že?

Pustit si dítě do postele je pohodlné pro matku, ale dítěti je to ze startu úplně jedno. Co nenaučíš, to neumí.
Mívala jem malou v posteli na noční kojení, ale jak se přestala po hodině a půl budit a interval se prodloužil, šupajdila do své...
Měli byste to řešit ale fofrem, s miminem už vás v jedné posteli bude fakt moc a malá bude mít pocit, že ji odsunujete právě kvůli mimču a může to mít špatný vliv na vztah k tomu sourozenci.
A myslelas vůbec na to, že bude za chvilku školák?? Musí se naučit být samostatná!
Já bych ji prostě šupla do jejího pokoje a na nic bych se neptala! Maximálně můžete zvolit odměnu za statečnost, ale jen za prvních pár nocí. Abys ji neodměňovala do 18ti
Hlavně jednej hned!
Hodně sil a zdaru!

mno, tak doposud to na vás zjevně fungovalo (slzičky a prosazování vlastního názoru), tak proč by v tom nepokračovala.
Bohužel mi přijde dost nešťastné, že to chcete řešit teď, pár dní před porodem. Nejen že přestane být jedináčkem, ale vyšoupnete jí z postele... se nedivím, že vyvádí - a nejspíš ještě bude . Měli jste to řešit mnohem dříve (tak před pěti lety, bych řekla).
Co s tím neporadím, teď je to fakt ten nejhorší okamžik, co jste si mohli vybrat. Že bude mít pocit, že o místo ve vaší posteli přišla kvůli sourozenci....

Hm, není potřeba odnaučovat něco, na co se děti nenaučí.

Neříkám, že se nepřišly ráno pomazlit nebo tak dvakrát do roka v noci, když měly ošklivé sny. Ale věděly, že naše postel je pro nás a oni spí ve své.

Mně tedy nepřipadá vůbec samozřejmé, že dítě spí v posteli rodičů (možná ve věku, kdy se večer kojí bych to ještě tolerovala, pokud to všem vyhovuje, ale pak už není důvod).

To, že holka spustí příšerný povyk, není důvod jí ustupovat, naopak. A mezi slzičkami a vzteklým křikem je dost rozdíl. Pokud v obchodě brečí, že chce bonbóny, taky jí ustoupíš? Nebo že nechce do školky, ale být s tebou? Není v tom rozdíl.To je stejné

Pokud děláte společně něco, co všem vyhovuje, je to v pořádku, ale tady to zjevně vyhovuje jen jí. Ty jsi utahaná, manžel taky není nadšený, takže by měla ustoupit většině. A to hned. Jak to budete dělat až budete mít mimino? To už ji z postele nedostanete vůbec, protože bude žárlit.

Zkus jí to hezky, ale důrazně vysvětlit a vyvaruj se jakýchkoli zmínek o tom, že ona už musí být u sebe aby mělo miminko prostor, tím by sis založila na velké problémy později. Možná by šlo s ní uzavřít nějakou dohodu, nějaký úplatek v podobě večení pohádky nebo zajímavé společné činnosti pro velkou holku, která už spí sama je taky možný. A pak vydrž.

Pokud máš možnost, nešlo by někam na pár dní odjet a nechat ji jen s manželem, když říkáš, že ten by to zvládl?