Nemám orgasmus. Mám to příteli říct?
Nikdy v životě jsem neměla vaginální orgasmus. Mám ráda sex jako takový, je mi to příjemné, ale nedokážu mít tu třešničku na dortu. Zatím jsem to s nikým neřešila. Když jsem byla mladá, toto téma bylo ještě tak trochu tabu. Se všemi partnery jsem orgasmus předstírala a žádný si ničeho nevšimnul. Dokonce ani manžel, se kterým jsem se později rozvedla (kvůli jiným důvodům). Jenže teď jsem si našla nového přítele a nevím, jestli mu to nemám povědět.
Už jsem četla hodně odborných článků v časopisech a poslouchala i jakousi sexuální koučku v rádiu, a všichni říkali „nepředstírat, nepředstírat“. Chápala jsem, že po letech předstírání najednou přijít před partnera s pravdou by asi byla rána pro jeho ego, možná definitivní. Jenže si nedokážu představit chlapa, kterému řeknu, že mě nikdy 
neuspokojí, a on z toho vztahu nevycouvá. Nevěřím totiž, že ho takový sex potěší, podle mě to bude brát jako svoji porážku, která ho bude spíš sexuálně frustrovat. Co znám chlapy kolem sebe, tak všichni si zakládají na tom, jací jsou býčci, kolik žen dokázali uspokojit, i kdyby to byly jen silácké řeči mezi kamarády. No a najednou bude mít před sebou jednu, o které bude už rovnou vědět, že ji neuspokojí nikdy. Nejsme spolu ještě tak daleko, aby náš vztah měl hlubší kořeny. Kdyby je měl a dal by se založit na tomto, byli bychom zas dál i s tím sexem a potom by zas bylo na nějaké přiznání pozdě.
Přiznám se, že mě by to docela vyhovovalo, aby to věděl, protože mě to předstírání unavuje a moc nebaví. Na druhou stranu se bojím, že ho tím skoro okamžitě ztratím. Připadá mi to jako neřešitelná situace. Psala jsem už dotaz do jedné těch poraden a psala jsem i té koučce, ale neodpověděl mi nikdo. Nevím, jak mu to mám říct a jakou můžu očekávat reakci. Máte s tím někdo zkušenost? Myslíte, že je možné, aby to chlapovi nevadilo?
6.5.2011 Rubrika: Erotika, milování | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Nemám orgasmus. Mám to příteli říct?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Být tebou zarídíme se nekde mezi radou sallie a Alice - proste uzívat si sex jak se TOBE líbí a partnerovi navrhnout zkusit nové techniky / polohy. Proc to chces zkouset mu vytrubovat nemusís, proste není ti uz 18 a chces si to jeste zkusit jinak 
. Pri trose stestí pri tom experimentování najdes to co hledás a kdyz ne, tak aspon poznás neco nového.
ježiš, tak mu hned nevykládej, že nemáš orgasmus... vem to z té pozitivní stránky "hele a tohle se líbí mě" a uvidíš, že si to užijete oba....
A jinak si myslím, že řídit něco tak intimního a osobitého jako sexuální život podle nějakých poraden, je blbost. Prostě si sex užívej tak, jak je to tobě nejpříjemnější a kašli na to, jak to dělají ostatní a co si při tom říkají nebo neříkají a ejstli prožívají něco nebo neprožívají.... dokud se to TOBĚ líbí a jsi spokojená, tak to neřeš.
A ještě jedna věc - dost silně pochybuji, že chlapi mezi sebou řeší orgasmy partnerek. To snad možná puberťáci, co si potřebují tahat triko, když to ve skutečnosti ještě nezkusili, ne? Normální dospělí chlapi tohle podle mě vůbec neřeší.
Ale většina žen vaginální orgasmus vůbec nemá! Běžnější je ten klitoridální, jestliže ho při masturbaci dosáhneš a sex tě normálně baví, jsi naprosto v pořádku. Jen je potřeba se s partnerem domluvit a vysvětlit mu to. Chápu, že má člověk jakousi ideální představu, kterou podporují romantické filmy, ale v životě je to jinak.
Tak mu zkus vysvětlit, že je ti to sex moc příjemný, že to máš ráda, ale že prostě máš tento problém. Pokud je rozumnej, pochopí to a třeba se vám nakonec podaří přijít na to, co potřebuješ. Pokud by se měl po tvém přiznání naštvat, urazit, odejít - nestojí za to. Hrát celý život divadýlko je nesmysl.
Myslím, že se s orgasmem hrozně nadělá. Je důležitý, aby vám dvěma bylo spolu dobře a byli jste oba spokojení a ne to, kolikrát se "zatřese zem".
Čím déle budeš hrát orgasmové divadlo, tím hůř se to pak bude přiznávat a tím hůř to pak partner přijme. Takže jestli se rozhodneš začít říkat pravdu, doporučovala bych to udělat co nejdřív.
Záleží na partnerovi jak to přijme...jestli je to fakt nějaký takový býček co se chvástá před kamarády jak tu svojí dokáže pěkně udělat, tak ten to asi přijme blbě. Jestli je to ale rozumný chlap co nemá uměle nafouknutý ego, tak by to mohl přijmout normálně. Mohli byste spolu na tom zapracovat a třeba se dopracovat k nějaké technice kde by se orgasmus nakonec dostavil. Takové experimentování by určitě nebylo nudné. 
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že čím víc se člověk v tomhle ohledu snaží a je tlačený partnerem, tím hůř se nějaký orgasmus dostaví. Měla jsem partnera, který byl úplně posedlý, po každém styku se vyptával jestli jsem byla a když ne, tak z toho byl celý přešlý. Došlo to tak daleko, že když jsem orgasmus neměla, radši jsem lhala a přestírala než přežívat ty jeho depresivní stavy poté. A ke konci vztahu se už stejně žádná orgasmy nedostavovaly, byl to zamotaný kruh - čím víc jsem chtěla ho potěšit, tím víc to nešlo 
Naopak s partnery kteří v tomhle byli normální a nic neřešili, jsem nikdy ani já v tomhle ohledu problémy neměla.
Možná když řekneš pravdu, uvolníš se a budeš moct sex prožívat s radostí, uvolněná, bez vnitřního nátlaku, tvoje tělo tě nakonec překvapí
