Třetí vnouče už nechci! Dvě mi stačí.
Právě mám rozepři se svou tchyní. Máme dvě dcery, mladší se narodila před rokem, starší je 5 let. Zatímco svou starší vnučku babička miluje nade vše, mladší úplně přehlíží. Tvrdí, že třetím vnoučetem jsme jí udělali čáru přes rozpočet. Od svého druhého syna totiž ještě má desetiletého vnuka.
Už když jsme jí oznámili mé druhé těhotenství, přijala to velmi vlažně, vlastně spíš chladně. „Hm, jak myslíte, do dnešní doby dvě děti, to já bych si netroufla,“ byla její první slova. Po narození Kačenky sice projevila takovou tu povinnou radost, hlavně že je prý holka zdravá, a tím její vřelý zájem o vnučku skončil.
Když přijdeme k ní nebo ona k nám (je rozvedená, žije sama), pokaždé se hodně věnuje pouze té starší. Malou jen letmo pohladí, aby se neřeklo. Sama od sebe si ji nikdy ani nepochovala. To já jsem se občas snažila napomoci tomu, aby si k ní vytvořila vztah, a poprosila jsem ji například, zda by Kačku nemohla chvilku vzít do náruče, než něco dodělám. Sice tak učinila, ale po celou dobu stejně mluvila jen na starší Lucku.
Je mi to velmi nepříjemné. Vím, že Kačenka je ještě malá a rozum z toho nemá, ale to se začne brzy měnit. Začne víc vnímat, a rozdíly, které mezi nimi babička dělá, ponese určitě velmi těžce.
Říkala jsem to manželovi, jenomže on je v těchhle věcech nějak bezradný. Řekl mi, že přece nemůže poručit své matce, aby měla ráda naše dítě. Jestli prý to necítí sama, nikdo ji k tomu nepřinutí.
Když jsem si o tom promluvila s ní, bylo mi hořko ještě týden poté. Doslova mi řekla, že dvě vnoučata jí stačí, krásně to vyšlo i v tom směru, že se jako první narodil vnuk a druhá v pořadí vnučka. Po dalším dítěti do rodiny už netoužila. Jako by se celý svět točil jen kolem ní! Chápete to? Zeptala jsem se, jak by jí bylo, kdyby její tchyně odmítala jejího mladšího syna. Na to mi odpověděla, co by s tím prý asi mohla dělat.
Je mi z toho všelijak. Od našeho rozhovoru se situace ještě zhoršila. Je schopná zavolat manželovi, ať přijde v neděli s Lucinkou na oběd, ale já s Kačkou ať nechodíme, že malá jí to tam vždycky všechno ocumlá a udělá binec.
Nevím, co mám dělat. Když jí zakážu stýkat se s oběma dcerami, ublížím tím Lucce, která babičku miluje. Bojím se chvíle, kdy si naše mladší dcerka začne babiččinu nelásku uvědomovat.
Dovedete si představit, že byste se takhle chovali k vlastním vnoučatům? Co znám babičky ve svém okolí, mezi kamarádkami, tak jsou všechny šťastné, že mají vnoučátka, a ani ve snu by je nenapadlo dělat mezi nimi rozdíly. Jenom ta naše je po téhle stránce nějaká divná.
12.10.2007 Rubrika: | Komentářů 81 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Třetí vnouče už nechci! Dvě mi stačí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ota: A co když to bude zase kluk?
Jinak já mám jednu babku sice jak z pekla, ale druhá je naprosto úžasný člověk, má obrovské srdce, všem pomáhá, pro vnoučata (já a brácha) by se prostě rozdala a když přijdu s tím mým chlapcem, tak mu tak strašně podstrojuje...
Moje babička z matčiny strany taky víc preferovala vnuka a vnučku od druhé dcery. To mně pořád předhazovala co dělají, jak se učí, co všechno umí, jací jsou krásní a já jsem jen tiše zuřila. Ale potom jsem se dozvěděla, že to samé dělá u druhé dcery, kde zase mluvila v samých superlativech o mně. Asi nás tím chtěla nějak více dát dohromady, nebo nás rozeštvat, dodnes jsem to nepochopila.Ale každopádně to dělala blbým způsobem.
Ota: A co když umíš jenom kluky??
Je fakt, že si nedovedu představit, že bych já s jedním dítkem zůstala doma a manžel s druhým by šel na oběd...docela by mě i mrzelo, kdyby ten manžel šel a neposlal matinku do háje...
Vítej do klubu, taky máš tchýni pěknou krávu (omluvám se užitečným kravičkám). Babička měla taky nejraději bratrance (jediný kluk), ale nedávala to moc najevo a i tak nás všechny vnoučata (4) měla a má moc ráda. Bratranec byl rozmazlován svými rodiči a nakonec se z něj stal hajzl, kterej babičku a potažmo ostatní vnoučata o všechno obral, sprostě nadával mý mámě a vydíral 80letou paní (babičku) až brečela. Nicméně mu odpustila. Hnus. Jsem pro to, aby se žádný rozdíly mezi dětmi nikdy nedělaly. Děti to pocítí a nenávidí tu osobu, ale také žárlí na sourozence, fuj. Tchýni bych poslala do prčic a řekla, že buď budete chodit všichni nebo nikdo (nebo jen manžel). Jsou to tvý děti a ona si nebude vymejšlet, kdy je uvidí bez tebe nebo ne. Co si některé tchýně dovolí, to jen zírám. Nebydlíš s ní, nejseš na ní závislá, tak ji vidět nemusíš.
.jpg)
blesksoft: držím palce ale je to jejich právo a naše odpovědnost ... mám tři kluky a čtvrté není úplně vyloučené protože by sme holčičku chtěli....
No.... to je takové to přes léto rekreační chata, první vnouče, dovolená v Jugoslávii( Tunis) příští rok druhé vnouče nejlépe opačného pohlaví , druhá dovolená v Jugoslávii( Tunis) , první digitální setop box k barevnému televizoru , tři týdny v lázních a pak druhý digitýlní setop box na chatu.
Otázka je jestli si čekala, že babičku zapojíš nebo to babička svým životním stylem nesignalizovala dostatečně ?
Dovolil bych si vyslovit předpoklad, že tvůj tchán to v životě neměl moc lehký. Kdo ví jestli jenom neplodil syny a ostatní tulení nebylo odsouzeno jako naprosto zbytečné a dnešní doby nehodné a tak raději milou tchyni kopl do .....
já čekám čtvrté a naši nepohlídaj tak mám vak na břicho a krosnu na záda a všude sem děti tahala sebou - kočárek si taky nikdy nevzali. Jen mi občas připomenou že když jsem si je pořídila tak ať se starám.
blesksoft: stihnout se dá i užívání i užití si vnoučat.
ale taky nemám hlídací babičku, když nutně potřebuju něco zařídit nebo někam jet, tak pohlídají, ale v životě nepřišly samy a nechtěly si jen tak vyjet s kočárem. Naštěstí mám jedno dítě, tak se to dá zvládat.
naši mi řekli, že se nenechají nikým využívat a že si teď budou užívat života - tak chodíme jednou za měsíc na hodinu na povinnou návštěvu. Jen aby děti věděli, že mají dědečka s babičkou. Odsedíme si to na gauči u kafe a děti dostanou žvejky a zas pádlujeme domů. Je mi líto dětí když na hřišti jsou děti s babičkama nebo vozí kočárky a moje za nima běhají a chtějí s nima komunikovat.
Tak to je teda situace..to Vám řeknu. Vaše tchýně je obyčejný studený psí čumák..a vzhledem k tomu, že má ráda jen Lucinku a mladší přehlíží a Vy máte strach, co jednou Kačka..asi bych to vyřešila tak, že bych se přestala s tchýní stýkat. Stejně si spolu nerozumíte a Lucinka je ještě malá, určitě to pro ni bude těžké, ale zapomene a Vy tím nebudete dělat rozdíly mezi holkama. A nechápu Vašeho manžela, že to tak nechá být..samotnému mu přece musí vadit, že jednu "jeho"dcerku.."jeho" vlastní matka nemá ráda. Tohle je jen můj názor..hodně štěstí:-)
Ještě jedna poznámka. Jen doufám, že Tvůj manžel by nikdy neudělal, že by šel k matce s větší dcerkou a vás dvě nechal doma! To bych brala jako velký podraz z jeho strany a obávám se, že bych to nezhltla. Je to Tvůj manžel a táta 2 dcer! Jeho matka, pokud se chová tak,jak popisuješ, má smůlu a musí jít stranou. Teď jsem se ptala manžela na jeho názor. Prohlásil, že by to byl poslední telefonát jeho matky, který by ani nedokončil.
Jeho rodina jste vy. Matka ho vychovala pro další život (tak je to i v přírodě, tam žádné tchýně nejsou!!!!) a může se potěšit z vnoučat jen v případě, že se chová podle role, kterou teď má. Brrrrrrr. Opravdu hnus . Držím palce a Ty se už s tchýní netrap. Pohlaď za nás Tvoje holčičky.
jarku: tohle je hrozné a základ mindráků.
Když dítě někdo nemá rád, nebo dost rád a místo aby ho miloval jaké je, zasívá mu do duše různé pitomosti.
Pak se to dítě nemá rádo celý život a celý život má problémy se sebejistotou, sebedůvěrou....fakt nejlíp ušetřit dítěte styku s takovým člověkem.
tátova matka taky vždycky upřednostňovala dceru taťkovo sestry 
a sakra jsme si to se ségrou uvědomvaly už v dětství. teď jí vídáme tak 2x do roka a opravdu nám nijak nechybí, zajdeme na "zdvořilostní" návštěvu, nějak to tam přečkáme (hlavně ty kecy, jak sestřenka tohle, sestřenka támhleto, někdy mám pocit, že tam chodím, aby mi o ní mohla vykládat a ne aby se dověděla jak se mám já). prostě k téhle paní nemám žádný vztah, ani kladný, ani záporný, je mi jedno
myslím, že s tím počtem dětí v dnešní době má částečně pravdu, nicméně živíte si je vy.
Pokud jí nějak příliš nezatěžujete požadavky na hlídání, nebo fnukáním, co všechno stojí a že nemáte peníze atd...tak je počet dětí vaše věc.
Vždyt je ona neživí ani nepomáhá živit, nebo jo?
S jejím postojem ale těžko co uděláte, to je jako když si rodič oblíbí jedné dítě a to druhé má rád méně.
Jedině konec styku, už i kvůli pozdější řevnivosti mezi dětmi.
