Udělali jsme chybu. Poskytli jsme azyl manželově sestře.
.jpg)
S manželem jsme si asi pěkně zavařili a teď nevíme, jak z toho ven. Do puntíku se u nás vyplnilo rčení pro dobrotu na žebrotu. S těmi nejlepšími úmysly jsme totiž v tíživé situaci pomohli jeho sestře s dětmi. A teď nám to přerůstá přes hlavu.
Před dvěma lety se manželova sestra rozváděla. Nedivili jsme se jí, její bývalý byl opilec a agresor, celá rodina jsme do ní hučeli, aby od něj odešla, že jí pomůžeme. Nejen kvůli ní, ale hlavně kvůli dětem, měla tehdy dvojčata, ještě úplně maličká miminka. Ten její jí neváhal mlátit i v době, kdy byla těhotná.
Když bylo holčičkám necelého půl roku, konečně se švagrová odhodlala a odešla od něj. Momentálně je už vyřešený i rozvod. Od počátku, v době, kdy ještě byla u něj, jsme jí s manželem zdůrazňovali, že může bydlet u nás, místo máme. Opravdu jsme s tím neměli problém. Zdědila jsem po babičce dům, celé horní patro bylo volné.
A tak se tam manželova sestra s dětmi nastěhovala. Slíbili jsme jí, že tam může zůstat, jak dlouho bude potřeba, než se postaví na vlastní nohy. Bylo nám jasné, že minimálně po dobu mateřské zůstane. Má tříletou variantu, která jí končí na podzim. Bohužel, že by začínala uvažovat o stěhování, to zatím ne.
Proč bohužel? Protože nám to nějak přerostlo přes hlavu, chyba je asi i v nás, že jsme nebyli schopni nastavit nějaká pevná pravidla. Bylo nám jí tehdy líto, měla toho i tak dost. Chtěli jsme, aby se dala co nejdříve dohromady. Tak jsme kolem ní i dětí docela skákali a všemožně jí pomáhali.
A najednou cítíme, že je toho prostě dost. Ona si na ten servis zvykla a bere ho jako samozřejmost. My jsme zatím bezdětní, oba pracujeme, příjmy máme celkem slušné, takže ji samozřejmě podporujeme i finančně, z mateřské by všechno utáhla jen těžko.
Nemusí u nás platit žádný nájem, ani energie, všechno jsme si dobrovolně vzali na sebe sami. Když nakupujeme, bereme i pro ni a její děti, ona nám občas zaplatí, ale většinou ne. Přiznám se, že co se týká financí, mne ani tak nebolí, není to pro nás nějak zásadní problém. Co mi vadí je, že ona u nás naprosto zdomácněla a považuje to snad za své. Snaží se organizovat chod domácnosti, bez dovolení a v mé nepřítomnosti mi klidně vleze do přízemí a bere si z kuchyňské linky co zrovna potřebuje k vaření. Začala jsem tedy při odchodu do práce zamykat a ona se na mne urazila.
Poslední spor, kdy jsem už vysloveně přetekla, je zahrada. Dětem je dva a půl roku, tak ji určitě využijí. K Vánocům jsme jim koupili houpačku a klouzačku, zahradní dětský domeček a pískovišťátko. Minulý víkend jsme to s manželem všechno nachystali a obě holčičky jsou z toho absolutně nadšené.
Švagrová taky, samozřejmě,má děti venku, pod dohledem, které mamince by se to nelíbilo. Jenže ona po nás ještě chce, abychom udělali kotec pro našeho psa, který je jinak zvyklý volně běhat po zahradě a má přístup i k nám do přízemí. Je to náš mazel, neuvěřitelně hodný labrador, který by na sobě nechal dříví štípat. Samozřejmě ho nenecháváme s dětmi samotného, jeden nikdy neví. A to je právě moment, který švagrové vadí. Prý když mají holky takový pěkný koutek na oplocené zahradě, ona je tam může klidně nechat samotné a třeba si doma vařit. Ale tím, že je venku na volno náš pes, tak to nejde, nechat je bez dozoru. A proto by byla ráda, kdyby byl pes přes den, když budou holčičky na zahradě, zavřený v kotci.
To už na mě, ale i na manžela, bylo dost. Oba unisono jsme jí řekli, že něco takového opravdu nemíníme udělat. A oni dva se strašně pohádali, skončilo to dost šíleně, v celém domě je teď dusno a my s mužem začínáme uvažovat, jestli jsme to opravdu měli zapotřebí, respektive jestli máme zapotřebí něco takového trpět v našem vlastním domě. Holčičky milujeme, pro ně bychom udělali vše, ale jí už máme plné zuby. Nejhorší je, že povahu na to jí říct, že do podzimu a ať si pak něco hledá, nemáme. Víme, že je bez peněz, že nemá kam jít. Tchánovci bydlí ve dvougarsonce, leda snad že by oni šli k nám a ona do té dvougarsonky. Ale ani to není ideální řešení, s manželovým otcem není jednoduché vyjít a představa, jak nám tady všechno despoticky organizuje, to bychom si zrovna nepomohli.
No, koukám, že jsem to všechno popsala dost obsáhle, ale muselo to ze mě ven. Budu moc ráda, když mi na celou situaci napíšete svůj názor. Děkuji.
19.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 81 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Udělali jsme chybu. Poskytli jsme azyl manželově sestře.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Viv :o): Ano, vzít konec mateřské jako životní předěl. Možná bych jí i pomáhala přes všechny možné známé sehnat školku a jakoukoli práci. Možná má jako samoživitelka i nějakou přednost při umístění dětí v předškolním zařízení ?
Chtělo by to zajít na radu na sociálku, aby zjistili, na co všechno má mladá samoživitelka s dvojčaty nárok.
A pak postupně omezovat sebezničující samaritánskou činnost Johany a jejího muže.
.gif)
Křeček: přesně tak to vidím u nás za domem....vrátka dokořán ...asi dětem víc chutná ten pokaděnej a počůranej písek...
.JPG)
mam-ča: Já myslela, že dětská hřiště jsou ohrazená proto, aby se alespoň trochu zamezilo vstupu jiným "živlům", než jsou malé děti. Bohužel to nefunguje. Ale musím říct, že to není prostor 4 x 5 metrů, alespoň na modřanském sídlišti, kde jsme bydleli, to byly daleko větší prostory (malá hřišťátka tam byla taky). Blbý je, že stejně časem na všechna hřiště začnou chodit puberťáci (jsou moc těžcí a ničí prolézačky, odhazují tam cigára, odpadky), bezdomovci a i psi, protože matky jsou líné zavřít za sebou vrátka.
nasemami: Kdyby příbuzenstvo začalo vyčítat, jací jsou to nelidové, že po ní chtějí příspěvek na domácnost, tak bych jim řekla, že jsou teď s dotováním na řadě oni.
Ja byt na vasem miste, tak se chytnu toho, ze uz ji skonci materska. Rekla bych neco v tom smyslu, ze ted uz zacne pracovat, tak nevidite duvod proc by nemela prispivat na energii, vodu a udrzbu domu. Oddelit striktne - tvoje a nase. Prestat ji delat pomocnou silu a sponzora - alespon zacit postupne a pak cim dal vic tu pomoc omezovat. ZADNE NAKUPY!!!! "Mila, zlata, jedeme na nakup, jestli chces, muzes jet s nama a nakoupit si taky, my jsme tak hodni, ze te svezem tam a zpatky." A timhle stylem postupne omezit pomoc. A pokud se ji to nebude libit, ma moznost se odstehovat.
tedy sestřička je pěkně vykutálená... a v případě psa... jde hlavně o princip. Samozřejmě , žádny pes by neměl s dětmi zůstat sám, o tom žádná. Ale požadovat zavření lahradora do kotce může jen blb.
Pokud tam má i trvalé bydliště, pak má nárok na nějaký příspěvek na bydlení či doplatek. Jinak nic pokud má rodičák 7600kč.Veškeré příspěvky i u samoživitelek jsou fuč.Bohužel pokud nejsme jiné národnosti.
A s trvalákem někoho vystrnadit i bez něj je problém. Ta holka si musí žít.Všude se platí a ona má vše pro sebe.
Za bdobrotu na...
Světlonoska: 9:35......až teď to čtu-.....
a opět všecno vázne na komunakci....já jsem tady doma a tak i já nastavím pravidla....pokud nejsou od počátku daná nastavím je nyní.....buď si hledej podnájem anebo to bude tak a tak....tečka !
.JPG){kind=avatar}
Ona vás bude vydírat tím, že vám znemožní styk s holčičkami. Ale buďte důslední a vydržte to. Ona vás potřebuje víc. Hlavně až bude potřebovat hlídání, až se najde nějaký muž. Řeknu to ohavně. To je fakt už dva roky bez sexu? Pak není div, že je protivná. Pokud začne chodit do práce, zklidní se, i když bude unavená. Výhodou je, že jste s manželem jednotní. I to bude věc, kterou vám závidí a kterou by si přála.
.jpeg)
Dělej čertu dobře, peklem se ti odmění
Asi bych byla měkká a švagrovou hned nevyhnala, ale rozhodně bych utnula nakupování potravin. Nájem bych po ni asi nechtěla, ale energie by platit měla. Je samoživitelka, určitě má nárok na všelijaké příspěvky, tak ať o ně zažádá, myslím že to jde i rok zpětně. Nevím proč by je neměla využít. A vy si setřete na horší časy, nikdy nevíš co se může stát. A co se týká psa, tak ne kotec, ale oplotit třeba to dětské hřiště, rozhodně ho nenechávat s dětmi samotného, je to jen zvíře i když je moc hodný, nikdy nevíte, co mu může připadat jako útok na něj a pak se bude logicky bránit.
Hodně 
Kassy: Jasně, neřeším děti versus psi. Tady jde opravdu o omezování vlastníků nemovitosti od příbuzné, která si osobuje práva, která jí nenáleží.
Ale tady přece nejde jen o psa, to byla asi poslední kapka. Muselo to ve vás dřímat už dlouho.
Pochybuju, že se švagrové tak lehce zbavíte. Zvykla si na servis, je to pro ni pohodlné.. Ví, že máte holčičky rádi a že byste pro ně udělali první poslední. A ona se s nimi veze. Nepochybuji o tom, že jste moc hodní a vstřícní a tak ji budete poskytovat azyl i nadále, ať se vám to líbí nebo ne. Zbavíte se jí jedině v tom případě, že si najde nějakého přítele, ke kterému se odstěhuje dobrovolně.
mam-ča: To je smutné, ale s čánkem to nijak nesouvisí. Johana má psa volně na vlastní zahradě, ne na sídlišti. A jsi-li nespokojená se situací u vás, obrať se na vaše zastupitelstvo - od toho tam je.
mam-ča: Jasně že primárně nejde o psa, ale o princip - Johanin dům, Johanina zahrada, Johanin pes a Johana si tam může dělat co chce, švagrová jí nemá co diktovat, že pes bude zavřený. Chtěla jsem jen říct, že naprosto chápu, že zrovna tohle bylo tou poslední kapkou, kterou pohár přetekl, protože chtít po mně někdo aby pro jeho pohodlí (protože nejde o bezpečnost dětí, jde o to, aby se o tu bezpečnost nemusela starat švagrová osobně) byl můj pes celý den v kotci, tak taky vyletím.
a co se týče psů na sídlištích - ve většině měst musí být pes na vodítku nebo mít košík. A na hřištích děti nikdo nezavírá, nikdo jim nezakazuje a nebrání chodit volně mimo. To že tam ten plot je, je jednak bezpečnostní a jednak hygienické opatření. Na ulicích nejsou jen děti a psi, ale třeba taky toulavé kočky, auta a puberťáci na inlinech.
Osobně vlastním obé - psa i dítě a co se týče volnosti pohybu se tedy víc omezená cítím psem a pravidly jeho se týkajícími, než dítětem. Ale to nám debata sklouzává úplně někam jinam, nehodlám tu začínat hádku na téma "psi nebo děti". O to ve článku nejde, tam jde o to, že Johanina švagrová si v domě svého bratra osobuje práva, která jí rozhodně nepatří.
