Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Mám čtrnáctiletého syna a nevím, jak bych se měla nyní zachovat. Při vánočním gruntování jsem pod matrací v jeho posteli našla pornografické časopisy! Docela mne to šokovalo, protože mi připadá, že na něco takového je ještě malý.

Řekla jsem to manželovi, ale ten to nějak tragicky nevidí, tvrdí, že je to naprosto normální, kluk se vyvíjí, dospívá a je zcela přirozené, že ho tyto věci zajímají. Já si to ale nemyslím. Podle mne by bylo na místě kluka trochu usměrnit.

Manžel tvrdí, že na to koukám hystericky, že beztak neví, jaké všechny možné stránky syn sjíždí na počítači, když na něm sedí sám v pokoji. Mám ho prý nechat žít a nedostávat ho do trapné situace tím, že mu o nálezu řeknu. To by na něj prý mělo mnohem horší vliv než to, že se kouká na hanbaté fotky.

Asi jsem předpotopní, ale takový přístup se mi nelíbí. Neumím si představit, že bych v jeho věku něco takového měla a našli to rodiče a nechali by to bez jakékoli reakce. Je to přece na nás, abychom děti vychovávali a formovali, to přece není v pořádku, některé věci jen tak přehlédnout a tvářit se, že o nic nejde.

Co když si bude syn chtít to, co vidí na obrázcích, vyzkoušet a zadělá na nějaký malér? Je to puberťák, ještě nemá ponětí, jaké důsledky může takové chování mít. Manžel s ním už před časem sice na téma sex hovořil, ale to je podle mne málo. Já s ním o těchhle věcech mluvit nedokážu, myslím, že by to ode mne nevzal. Proto si myslím, že by v tomto případě měla zasáhnout manžel jako otec a klukovi pěkně vyčinit.

Časopisy jsem sice s velkým sebezapřením na manželovo přání pod matraci vrátila, ale dobře mi z toho není, když si představím, jak si je kluk večer před spaním prohlíží.

Co byste dělaly v takovém případě? Myslíte si, že má pravdu manžel, nebo já?