Dcera je v manželství nešťastná. Máme zasáhnout?
Vždycky jsem si říkala, že se svým dětem nikdy nebudu plést do jejich života. Teď však své předsevzetí přehodnocuji a přemýšlím, co mám dělat. Mám se koukat na svou nešťastnou dceru a nečinně přihlížet?
Simonka se před téměř třemi lety vdala, před rokem a půl se mladým narodila dvojčátka – páreček, chlapeček a holčička. Velkou radost bohužel zkalil smutek, když byla chlapečkovi zjištěna vrozená srdeční vada. Krátce po narození podstoupil operaci, z nejhoršího je už venku, ale vyžaduje zvláštní režim.
Snažíme se s manželem dceři co nejvíce pomáhat, protože s Davídkem má opravdu hodně práce. A k tomu ještě Adélka, která je naštěstí zcela zdravá. Dcera se tedy má hodně co otáčet, aby obě děti zvládala. Ano, mluvím pouze o ní, protože její manžel se do péče o děti takřka vůbec nezapojuje.
Zpočátku to dcera tajila, nebo se snažila různě mlžit a omlouvat ho, ale máme oči a vidíme, co vidíme. Zeť, když není v práci, je pořád někde v luftě. Chodí s kamarády sportovat, jezdí s nimi na víkendy, v létě byl s partou dokonce dva týdny sám na dovolené a dceru tady nechal samotnou s tehdy ani ne ročními dvojčaty. Navíc s jedním velmi nemocným.
Navíc dceři nedává ani dost peněz, mají oddělené účty a on jen přispívá částkou, kterou sám uzná za vhodnou. Dcera musí hodně šetřit, aby vůbec vyšla, často za námi přijde s žádostí o půjčku. My jí rádi vypomůžeme, ale nelíbí se nám, že si její manžel užívá života jako za svobodna a ji v tom nechá plácat.
Před krátkým časem už to na dceru asi bylo moc, tak se nám zcela otevřeně svěřila. Popsala nám všechno, jak žijí, jak on se chová, jak se má, či spíše nemá, k dětem. Prý to vysvětluje zklamáním z Davídkovy nemoci, představoval si, jak bude se synem sportovat a teď je všechno jinak. Přesto všechno ho dcera stále miluje a nechce rozbíjet rodinu. Vidíme ale na ní, že je moc nešťastná, unavená, doslova nám chřadne před očima. Je jí osmadvacet a vypadá tak o deset let starší. Pokaždé, když ji vidím, rve mi to srdce.
Otevřeně přiznávám, že mám na zetě velký vztek. I manžel. Nikdy jsme mu neřekli křivého slova, vždycky jsme to, i přes všechny výhrady, brali tak, že je to jejich život a oni se musejí srovnat sami. Jenže teď máme pocit, že už není na co čekat a mladého je potřeba trochu srovnat do latě a vysvětlit mu, že by se měl konečně začít chovat jako manžel a otec.
Jsme načnutí to udělat, nicméně stále trochu váháme. Máme strach, abychom to naším vpádem ještě více nepokazili a nakonec to třeba nebyla ta poslední kapka a mladí by šli od sebe. To bychom zapříčinili neradi, záleží nám na dceřině štěstí a víme, že jejím přáním je rodinu zachovat.
Jak byste v našem případě a v této situaci zasáhly vy? A zasáhly byste vůbec?
4.3.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dcera je v manželství nešťastná. Máme zasáhnout?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
PEGG: 13:40 Vis, on kdyz si to nevyzkousi na vlastni kuzi, tak to muze stokrat videt, ale proste mu to nedojde, ze je s detma tolik prace 
A kolikrat uz se tady radilo, kdyz psala nejaka zena, ze ji muz nepomaha, at ho zapoji apod.
Ten muj si taky spoustu veci neuvedomoval a neuvedomuje, kdyz si to nezkusil. Jenze tohle je prave o te komunikaci. Je to v prvni rade o te dceri, jak se k tomu postavi a jestli sebou dal necha orat.
Tim se nechci zastavat pana a rozhodne jeho chovani neschvaluju.
Pisu to proto, ze vim z vlastni zkusenosti, ze ne kazdy chlap si to uvedomuje. Ono ho to vubec nemusi napadnout, ze ji vadi zrovna tohle a ze je utrapena kvuli jeho chovani.
Co kdyz ona mu na tu jeho dovolenou nerekne nic a on si treba mysli, ze ji to nevadi?
A taky to muze byt klidne tak, ze jeji rodice do toho neustale ryjou a resi to a ze to treba nemusi byt az tak dramaticky. Me taky kolikrat mama, kdyz jel muz na ryby, rikala neco ve smyslu, ze tohle by mu netolerovala, ze ma dve maly deti a jede si s kamaradama.
Me to uplne pripomina ten odstavec jak tam Milena popisuje ze v lete jel dokonce na dva tydny. Jako by to bylo kdovi co. No tak jel.
Ona je otazka jak casto chodi sportovat a jak casto jezdi na ty vikendy. nekomu to muze pripadat prehnany a nekomu ne.
Muj chlap taky chodil jednou tydne na volejbal, obcas na vikend na ryby a loni "dokonce" si dovolil jet na deset dni do Francie. Skoro to odpovida popisu v clanku a kdyby to popsala svym pohledem moje mama, tak by to mozna vyznelo uplne stejne jako v clanku.
Mam pocit, ze Simonka mozna bude jedinacek.
A taky si kazda tchyne predstavuje tu pomoc jinak. Ona treba muze mit Milena pocit, ze by mel pomahat doma vic, on treba pomuze "jen" s vecernim koupanim a v jejich ocich to muze byt malo.
Vybavuju si dobu, jak do me mama jeden cas ryla a rikala mi jeji predstavy jak by mel ten muj doma pomahat a jak si porad nekam jezdi.
Parkrat jsem ji vysvetlila, ze me to ale nevadi a ze jsem rada, ze pomaha jak pomaha. Proste jsme si to vysvetlily a zjistily, ze kazda mame asi jine predstavy. Veci, co mi vadily jsem vyresila s muzem. Ale vim, ze me i v par chvilich nahlodala, kdyz nekam jel, tak ze mi to pak taky zacalo vadit. Do te doby, nez jsem si uvedomila, ze jsem vlastne tak trochu naockovana.
A taky, pokud byla Simonka jedinacek, tak taky muze mit pani Milena pocit, ze dvojcata a navic jedno nemocne je "ukrutny zahul" (coz nepopiram, urcite je) a ze je potreba aby vsichni clenove rodiny vcetne chlapu byli v plnem nasazeni
PEGG: Nojo, sobeckost chlapu je nepochopitelna, ale to je tak vse co muzem - okomentovat to. Na druhou stranu, je dost chlapu co maj pocit, ze po svatbe nebo sestehovani prechazeji z pece od maminky do pece manzelky - druzky. Nikdo jim to nevysvetlil, ze pak se maj starat i oni. V ten moment to zel zustava na te manzelce a myslim, ze to jak to popsala Monik je to ONO. U Mileny bych videla problem, ze misto toho, aby poradila dceri jak zkusit s muzem komunikovat (napr. tak jak to napsala Monik), tak ma potrebu to resit za ni... to je ten zakladni problem. Pokud ale dcera zvladne tu prvni neprijemnou komunikaci a ten chlap se na zaklade tohoto baci do kebule a rekne "ajooooo" (coz ale muze byt proces i nekolika mesicu), tak to nakonec ani nemusi byt tak zle jak se to ted jevi... ten chlap musi dospet... otazka je, jestli dospet chce...
Nemyslím si, že byste měli zasahovat. Dcera si to musí s manželem vyříkat sama a rozhodnout se, jestli s ním zůstane, nebo ne. Její manžel je sobec, který myslí jen na sebe a chová se, jako by byl svobodný a ne otec dvou dětí.
Ať se dcera rozhodne jakkoliv, vy byste ji měli psychicky a pokud to půjde i finančně podpořit a stát za ní, ať se děje cokoliv.
.jpeg)
Monik - 4.3.2013 12:29 - víš, já s tebou souhlasím, že je to hlavně věc těch dvou, jen vůbec nedokážu pochopit tu sobeckost některých chlapů. Přece musí vidět co práce je s dvěma malýma dětma, zvláště když je jedno nemocné. Copak nevidí jak je jeho žena unavená a nešťastná? To ji má rád? On se jede odreagovat a co ona? To mu ji není líto?
Kozoroh18: On to pochopit asi zřejmě ani nehodlá, co je celodenní péče o děti, takže jsem to myslela tak, aby se dcera dala do pořádku a všechno si ujasnila a začala to - sama - nějak řešit, hlavně o všem mluvit. Rodiče samozřejmě můžou jen stát za ní a v případě problémů s bydlením apod. by mohli pomoci. Tím, že na něj hodí péči o dvě děti, a odjede si, se vůbec nic nevyřeší - on se jen naštve...
PEGG: 
já jsem ochotná pochopit, že nemužu manželovi "jen" naznačovat, že bych chtela k narozeninám frezie ane ruže, ale neco tak zásadního jako fungování rodiny - to je snad příliš.
A taky dcera by se mela (po zjisteni skupiny) SAMA rozhodnout, co s tim dal.
Monik: 12:29 No, ted premyslim nad tou svoji posledni vetou.
V pripade, ze by to byla skupina 2 b) "sobec, ktery ani po rozhovoru polopate nehodla nic menit", asi bych spis zvazovala, jestli by muj zasah nebyl zbytecnym plytvanim energie. Tu bych radsi venovala tomu, ze bych treba (po dohode s dcerou samozrejme) planovala napr. bydleni pro dceru a deti apod.
Jenze jaka je to skupina, musi zjistit dcera
PEGG: 10:38 Tim nechci rict, ze ma pani Milena mlcet, pokud ma tu potrebu neco rict. To, jak si to hezky napsala na konci prispevku bych mozna rekla zetakovi taky, kdybych byla v takove situaci. Souhlasim s tim.
Ovsem nemuze od toho cekat, ze to tim vyresi nebo zmeni cely jeho pristup. Spis bych to povazovala za sdeleni vlastniho nazoru a ulevilo by se mi.
Reseni ale zustava jen na tech dvou. A muj nazor je ten, ze by mu to mela v prvni rade rict ta dcera. Toto bych pouzila az pokud by se z nej projevila skupina 2 b) - sobec, ktery ani po rozhovoru polopate s tim nic nedela a je mu vsechno jedno.
PEGG: 10:38 Nekterym to dojde, jinym ne. Ta prvni verze je samozrejme pro rodinny zivot vyhodnejsi 
Tem, co to nedojde, je lepe to nesdelovat opatrne aby se jich to nedotklo (potom jsme opet u naznacovani), ale sdelit na plnou hubu aby to pochopili.
Pak jsou jeste u te druhe skupiny podskupiny:
a) po sdeleni na plnou hubu pochopi a sve chovani zmeni.
b) po sdeleni na plnou hubu si dal jedou po svem (tam jsme potom opet u bodu dva z meho prispevku v 9:08)
Chapu, ze se ti to nelibi, bohuzel takova je realita. A pokud se to nekomu nelibi, musi holt hledat ve skupine 1) "dojde jim to samo od sebe"
U Simonky z clanku tipuji (zatim) skupinu 2 a). Jestli to bude dokonce tak hrozny, ze by skupina 2 b), to se uvidi po rozhovoru polopate
Muj muz byl ze zacatku skupina 2 a). Postupem casu a diky pravidelnym rozhovorum "polopate" se z nej stava skupina 1).
Ovsem hraje v tom velkou roli i to, ze neni v jadru sobec a nejspis mu na nas zalezi
K tvym otazkam. Samozrejme ze by mi vadilo, kdyby moje deti trpely. Ovsem si nejsem jista, zda by zrovna "moje promlouvani do duse jejich protejskum" situaci vyresilo, kdyz by moje deti samy s tim nic pravidelne nedelaly.
Je treba si uvedomit, ze spolu ziji a budou zit v prvni rade ti dva a ze pokud spolu neumi nebo nechteji komunikovat tak aby se domluvili, tak to za ne asi zadni rodice coby mluvci trvale nevyresi.
Podle mě si tohle musí vyřešit především dcera. Nějak jsem v článku nenašla, jakým způsobem a zda vůbec se s manželem baví o tom, co by si přála změnit. Sobec to asi je, o tom žádná, ale srovnávání do latě ze strany tchýně bych se opravdu vyhnula. Ona jako matka může a má dceru maximálně podpořit (hlavně pak pokud by došlo k rozvodu), ale tím její role podle mě hasne.
Monik: 9:08: Myslim, ze toto je jedina mozna cesta k reseni...
.gif)
Dcera svého manžela nemiluje, je to jen závislost na něm. Nemůžeme přece milovat někoho kdo se k nám chová tak jak se chová on.
Každé "já ho miluji,ale on.... mi je nevěrný, pije, je fixován na svou matku, nepomáhá mi, dělá si co chce,... " přece dokazuje jeho postoj vůči nám. Jak se potom můžeme s takovým mužem milovat? Jak může někdo takového chlapa "milovat"?
Pokud nechce nic dělat ve svém vztahu ona, vy můžete jen tiše trpět s ní. Pokud bude chtít ona, pak ji plně podpořte. Ale rozhodně by se měla lépe bez toho sobce, měla by víc peněz a hlavně po odeznění počátečních emocí i volné srdce a klidi. Takto je stále vynervovaná a unavená.
Ostatně, při jednání o péči o děti se projeví pravá tvář otce dětí.
Sheeni - to je hezké, ale zase by nebyl zapojen otec dětí. Tak by nemusel pochopit, proč manželka došla k takovému závěru k jakému došla. Nikdy si povinnosti, péči a strach o děti neužil na 100%
No promiň Mileno, ale koho TY chceš dávat do latě? Je to dospělý člověk a ne Tvůj pětiletý syn. 
Ty se do toho vůbec nemontuj. Pokud je vše co jsi tu popsala pravda (nepřikrášlená vševidoucím okem tchyně), pak by si s manželem měla co nejdříve vážně promluvit Tvá dcera. Vím, že musí být strašně vyčerpaná a ustaraná a nechce nic hrotit, ale je to nutné. Můžeš jí pomoci v tom, že si vezmeš na chvíli děti k sobě (pár hodin, den) ať se dcera dá trošku do kupy, v klidu rozmyslí co a jak (případně ať si klidně napíše tahák) a ať to s manželem probere. Takhle to opravdu nejde, ale musejí spolu komunikovat a vyříkat si to (v klidu). Jak sama píšeš, dcera si nechtěla stěžovat, ale to co z ní vypadlo, bylo pravděpodobně pod nesnesitelným tlakem, a je tedy možné, že některé věci vůbec tak nemyslela (mluvím z vlastní zkušenosti). Tím, že s manželemzprdnete chlapa, naděláte více škody než užitku. Takže hlavně v klidu a s rozvahou 