Vejcem do dveří aneb Jaké jste měli Velikonoce u vás?
.jpg)
„Vemte to rychle,“ pokazila jsem sváteční tradici hned z rána. Namlsala jsem se slunečných dnů a sotva mi přede dveřmi zastavila první skupinka koledníků, vyběhla jsem ven jen v tričku s krátkým rukávem. Na velikonoční pondělí byla ale zima jak v ruském filmu. Než odříkali básničku o zajíčkovi a malovaných vajíčkách, měla jsem zamrzlé dutiny a zánět ledvin.
Nemám Velikonoce moc v lásce. Věřící nejsem a pohanské zvyky mě nijak neoslovily. Lépe řečeno nijak kladně. Před několika lety jsem se zařekla, že s nimi končím. U domu mi zvonily děti, kterým jinak na ulici nestojím ani za pozdrav, a žádaly peníze. Nad vajíčky se otráveně šklebily a nakonec jimi po sobě házely. Když se mi jedno vejce rozprsklo o domovní dveře, byla to pro mě poslední kapka..jpg)
Po několika letech dorostly sousedčiny děti do věku, kdy začaly koledovat také. Mám je ráda, a tak jsem se rozhodla znovu obnovit velikonoční zvyky a podívat se, jestli se situace zlepšila nebo naopak. Nabarvila jsem košík vajec a nakoupila cukrovinky. Byla jsem mile překvapená. Všechny děti se chovaly pěkně, uměly různé říkanky a za vajíčko pěkně poděkovaly. Dopoledne přišla i parta, která mi naposledy označkovala dveře. „Bez koledy z toho nic nebude,“ mrkla jsem na ně, když banda puberťáků v konečném stádiu rozpačitě postávala kolem a významně pokašlávala. Nakonec se nadechli a sborově odříkali nejznámějších pár veršů. Co na tom, že většině z nich u toho koukala cigareta z pusy. Měla jsem sice chuť je poučit o škodlivosti kouření a o tom, že by si měli chránit zdraví, neboť právě oni mi budou vydělávat na důchod, ale usoudila jsem, že by z toho mohlo být další vejce na dveřích. Chlapci si vzali vajíčko, perníček nebo cukrovinku, nechtěli peníze, cigarety, drogy ani nic dalšího, poděkovali a odešli.
Podívala jsem se do košíku. Jako první zmizelo všechno, co bylo z čokolády. Z vajíček ta, která byla nejvíc barevná, vzorovaná a křiklavá. Zbylo mi jen pár hnědých, obarvených v cibuli. Nikdo se nad výslužkou neošklíbal a po ulicích ne neválela rozšlapaná vejce ani obaly od čokolád. Největší radost jsem však měla z toho, že snad už nikdo nechápe Velikonoce coby jedinečnou možnost někoho beztrestně ztřískat tak, že se ještě týden musí léčit. Tak, jako to bylo za mého dětství.
Jaké byly Velikonoce u vás? Slavíte svátky a otevíráte koledníkům? Dodržujete velikonoční zvyklosti?
27.4.2011 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Velikonoce. Pověst o velikonočních vajíčkách
- Provoněné Velikonoce a rozbitá držka. Že to nejde dohromady?
- Velikonoce stokrát jinak
Diskuse ke článku - Vejcem do dveří aneb Jaké jste měli Velikonoce u vás?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
anadir: naše nemalé sídliště šmigrusem žije.....asi tu žijí samí barbaři...
Stanik: nemyslíš většinu tebe a tvého muže .......nebo jo ?
Znáte "Slovácko sa nesúdí" od Zdeňka Galušky? Teď se mi vybavila jeho povídka "Šlahačka". 
Tam si cérky uměly s ogárkama poradit.
Riki: no ja myslim, zýe prave proto ze vime, ze ceho pochazi.. se k tomu vetsina lidi hlasit moc nechce
Stanik: no vždyť to není povinný ani se vdávat, ani pouštět do domu, koho nechceš. 
Ani tenkrát nebylo. 
Pokud jde o zvyky - ony nám samozřejmě z dnešního úhlu pohledu mohou připadat divné a případně "barbarské", ale ve své době byly užitečné, a měly smysl, předkové zas nebyli úplné trubky, aby ztráceli čas, kterého měli o dost méně, než my dnes, něčím, co by k ničemu nebylo. Jistě že dnes je jiná doba a znalost těchto praktik není nutná, a leckomu je ukradená. Ale podle mého osobního názoru je dobře vědět, z čeho vychází naše nynější "úžasná" euroatlantická civilizace, tím spíš, že tohle zas není tak dávná historie, to ještě leckde něčí "prachbába" sama zažila a pamatuje. 
Riki: me jsou vyznamy techto barbarskych zvyku fakt celkem dost ukradeny.
Dneksa, pokud je zenska jen trochu sikovna vdavat se "nepotrebuje" ale vdava se z lasky, ne? tak na co poustet domu bandu chlapu , kteri se stale drzi primitivnich tradic? Ne ne. dekuju.
Riki: pěkně napsaný...
Tak ono to "mlácení" původně bylo lehké švihání přes nohy, hlavně lýtka. V mnoha oblastech je polévání vodou dodnes vzájemné, nebo chodí dopoledne kluci a po poledni holky, a taky původní varianta nebyla v té podobě, že se vezme kýbl a zleje se holka i s postelí. To se prostě zkreslilo časem a nepochopením. Roztomilé chichotání a utíkání rovněž nebývalo zvykem, v dávných dobách to dívky považovaly za poctu, když přišlo do chalupy hodně koledníků - znamenalo to, že dcery pána domu jsou holky jako lusk a je o ně zájem, tudíž budou mít šanci se dobře vdát, a to tenkrát bylo dost podstatné. Kromě toho děvčata měla i právo si vybrat, kterým koledníkům otevřou, dovolí vyšlehat, uvážou za to pentli na pomlázku, a dají kraslici. To zas byla pocta pro ty kluky, že směli, a když měl mládenec hodně pentlí na pomlázce, tak měl patřičné sebevědomí, že o něj dívky stojí. Dneska holt málokdo aspoň tuší význam starých zvyků, a podle toho to vypadá. 
.JPG){kind=avatar}
majucha: Moje maminka byla proti Velikonocím vždycky zaujatá. Říkávala, že se k nám ženou pro vajíčka kluci, kteří ji celý rok ani nepozdravili, tak co by jim otevírala. Sice měla jednu dobu sklony nutit mě, abych se nechala mlátit aspoň známými. Jenže já se neuměla roztomile chichotat a komicky utíkat, aby z toho kluci měli potěšení, tak je to brzy přestalo bavit. Bohudík.
Velikonoce nesvětíme a nikdy jsme je nesvětili. Letos jsem byla na návštěvě u maminky, a tak jsem snad po dvaceti letech byla decentně pomlazena zetěm mé tety, který se zjevil zcela nečekaně. Ani si nic nevykoledoval, ani maminka tyto svátky nesvětí. 
majucha: to by se ti líbilo klackem přes ruce , aby jsi nemusela nic dělat.....
Kenny: u nás to bylo to samý 
brácha se v tom vysloveně vyžíval, motal si pomlázky sám z čerstvý vrby, takže jsem měla jelita ještě po dvou týdnech, ostatní z vesnice to pojímali podobně a všichno kolem (i ženský) se tomu smáli, že přece hohoho a chichichi to je přece normální a běžný a co je na tom špatnýho aže jsem nějaká přecitlivělá, když se mi to nelíbí 
.
Tehdy jsem o nějaký symbolice tohohle zvyku neměla ani páru a vsadím se, že ani oni ne. Vadilo mi, že někdo považuje za NORMÁLNÍ, že jeden druhýho zmydlí a to ještě přes zadek, kterej považuju za intimní oblast. To už bych byla radši, kdyby mě mlátili klackem přes ruce. Nebylo by to ponižující tolik.
Stanik: Přesně! Já jsem teda žádný tatar nezlomila, ale měla jsem vždycky chuť ho těm klukům vytrhnout a oplatit jim to. Naštěstí si teď už rozuhoduji sama, koho a kdy si do domu pustím a koho ne.
evropka: škoda každé rány která padne vedle....
.jpg)
Kenny: takže proč svátky jara?přeci masochistické svátky s hapyendem na konec....(mysli koledu)amen
