Vejcem do dveří aneb Jaké jste měli Velikonoce u vás?
.jpg)
„Vemte to rychle,“ pokazila jsem sváteční tradici hned z rána. Namlsala jsem se slunečných dnů a sotva mi přede dveřmi zastavila první skupinka koledníků, vyběhla jsem ven jen v tričku s krátkým rukávem. Na velikonoční pondělí byla ale zima jak v ruském filmu. Než odříkali básničku o zajíčkovi a malovaných vajíčkách, měla jsem zamrzlé dutiny a zánět ledvin.
Nemám Velikonoce moc v lásce. Věřící nejsem a pohanské zvyky mě nijak neoslovily. Lépe řečeno nijak kladně. Před několika lety jsem se zařekla, že s nimi končím. U domu mi zvonily děti, kterým jinak na ulici nestojím ani za pozdrav, a žádaly peníze. Nad vajíčky se otráveně šklebily a nakonec jimi po sobě házely. Když se mi jedno vejce rozprsklo o domovní dveře, byla to pro mě poslední kapka..jpg)
Po několika letech dorostly sousedčiny děti do věku, kdy začaly koledovat také. Mám je ráda, a tak jsem se rozhodla znovu obnovit velikonoční zvyky a podívat se, jestli se situace zlepšila nebo naopak. Nabarvila jsem košík vajec a nakoupila cukrovinky. Byla jsem mile překvapená. Všechny děti se chovaly pěkně, uměly různé říkanky a za vajíčko pěkně poděkovaly. Dopoledne přišla i parta, která mi naposledy označkovala dveře. „Bez koledy z toho nic nebude,“ mrkla jsem na ně, když banda puberťáků v konečném stádiu rozpačitě postávala kolem a významně pokašlávala. Nakonec se nadechli a sborově odříkali nejznámějších pár veršů. Co na tom, že většině z nich u toho koukala cigareta z pusy. Měla jsem sice chuť je poučit o škodlivosti kouření a o tom, že by si měli chránit zdraví, neboť právě oni mi budou vydělávat na důchod, ale usoudila jsem, že by z toho mohlo být další vejce na dveřích. Chlapci si vzali vajíčko, perníček nebo cukrovinku, nechtěli peníze, cigarety, drogy ani nic dalšího, poděkovali a odešli.
Podívala jsem se do košíku. Jako první zmizelo všechno, co bylo z čokolády. Z vajíček ta, která byla nejvíc barevná, vzorovaná a křiklavá. Zbylo mi jen pár hnědých, obarvených v cibuli. Nikdo se nad výslužkou neošklíbal a po ulicích ne neválela rozšlapaná vejce ani obaly od čokolád. Největší radost jsem však měla z toho, že snad už nikdo nechápe Velikonoce coby jedinečnou možnost někoho beztrestně ztřískat tak, že se ještě týden musí léčit. Tak, jako to bylo za mého dětství.
Jaké byly Velikonoce u vás? Slavíte svátky a otevíráte koledníkům? Dodržujete velikonoční zvyklosti?
27.4.2011 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Velikonoce. Pověst o velikonočních vajíčkách
- Provoněné Velikonoce a rozbitá držka. Že to nejde dohromady?
- Velikonoce stokrát jinak
Diskuse ke článku - Vejcem do dveří aneb Jaké jste měli Velikonoce u vás?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
byť symbolicky byt nadrazen a bít mě ...
Kenny: Sofffie: anadir: me to stvalo od utleho destvi, co me ma co nejakej chlap, byt symbolicky byt... nejdriv jsem to jen obrecela, od desti let vys zlamala par pomlazek a od ty doby byl klid..
.gif)
Kenny: tak takhle jsem tedy dceru nevychovávala ani náhodou....
Kenny: 
anadir: Sofffie: Jsem v tom s vámi.
Ono je zásadní s jakým úmyslem koledník přijde. Pokud je to v tom smyslu, jaký pomlázka symbolizuje doopravdy - předat z ní sílu, energii a svěžest, všechno vlastně pro dobro ženy, švihne tak, aby to nebolelo a to ještě do míst neutrálních, tak je to moc pěkný zvyk. Za ten si výslužku zaslouží.
Jenže mnoho pánů to pochopilo jaksi zvráceně a celý rok se těší na to, jak jeden den můžou beztrestně a s gustem namlátit ženský a dají si na tom fakt záležet. Nějaká symbolika, historie důvody existence tohoto zvyku jim jsou u zadku. A holky byly od malička vychovávané tak, že se MUSÍ nechat dobrovolně zmlátit a ještě za do poděkovat. Potupné až na půdu.
Sofffie: 
tak to ten můj táta ten na to ...nebyl.....ale klucíí , těch byli zástupy
anadir: to právě nesmíš "držet" musíš utíkat a děsně ječet....
Jarča*: no jasně, děti jsou něco jinýho. Ale můj táta - jinak podpantoflák se čtyřma ženskýma v domě - si ten jeden mrskací den strašně protivně užíval. Je to sice pochopitelné, ale mně to strašně lezlo na nervy. 
Tak já problém s pomlázkou nemám, když k nám přijdou děti - koledníci, tak je kolikrát ještě přesvědčuju, aby se nestyděli a aspoň symbolicky mi nějakou šupnuli, abych neuschnula. Možná bydlet někde, kde chodí horda ožralých chlapů, mluvila bych jinak
sharon: No přece, že mne někdo mlátí, já musím "držet" a ještě mu za to dát odměnu... to bych vážně 
sharon: no já s tím měla jako puberťačka (odkojená matčiným militantním feminismem) taky problém. Táta mě hned ráno polil ledovou vodou, namlátil mi p*del pomlázkou a ještě jsem mu za to musela dávat čokoládovou koledu... 
.jpg)
Velikonoce nemám ráda a letos jsem je strávila dílem na zahradě (bylo náááádherně, dílem v práci).
anadir: a co tě na tom ponižuje ?
Já velikonoce už dlouhé roky úspěšně ignoruju. Neuklízim, nepeču, vejce nebarvím... Dceru nemám, tak už dlouho k nám nikdo nechodí, synek na koledu už také chodit přestal. Ty naše zvyky mi také od dětství přišly velice trapné a ponižující, manžel má na to naštěstí stejný názor, takže se u nás žádné mrskání nekoná. Jen si užijeme hezký klidný den volna.
majucha: jak se mas VCELKO MAJO ? uz jsi tu delsi dobu nepsala ....
