Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Ja se obavam, ze v momente kdyz zacnete zasahovat otoci se to proti vam, ale take, a to predevsim, proti vasi dceri. Dusno, ktere tam pravdepodobne je, bude jeste dusnejsi. Ale zas na druhou stranu by jste tim asi urychlili jejich rozchod.
Vite, i kdyz mate pravdu na 100x (jakoze ji nejspis i mate), jeste neznamena, ze to zetak uzna a rekne "ano maminko a tatinku, prominte, ja se polepsim". Vite co udela jako prvni? Zacne se hajit, branit a zacne slovne napadat a hanit manzelstvi a jeste pak rekne, ze jste je rozestvali. Tohle si holka musi fakt vyresit sama, takove je proste manzelstvi. Vy jen muzete stat opodal, drzet ji palce a davat ji najevo, ze kdyz se rozhodne odejit, ma u vas podporu a zazemi, to je tak vse...

PEGG: naprosto souhlasim, bohuzel ale ti svepravni jedinci pracuji v jinem operacnim systemu nez zeny a pokud clovek neco chce musi jim to naservirovat az pod nos. Nelibi se mi to ani omylem , ale respektuji a porad se ucim s tim szit.

mam-ča: slysela jsem hezky vtip - jaky je rozdil mezi chlapem a pc? Oba dva udelaji jenom to na co je clovek naprogramuje, ale chlap to udela v zakladnich barvach kdezto pocitac v 254

Zaplatila bych dceři víkendový relax pobyt a pohlidala vnoučata. Dcera at si tam odpocne a hlavně srovnání v hlavě, jak chce dal ziy, jestli o takového chlapa stojí.a vyřešit to musí jen ona, resp.oni dva. Každopádně bych toto chlapovi netolerovala

PEGG: mam-ča: souhlas mě by to ničilo vidět dceru jak se trápí

PEGG:
Muži jsou úplně stejně svéprávní jako ženy, dokonce mají i volební právo.
Ale jinak mají povětšinou nižší rozlišovací schopnosti, ať už se to týká barev nebo vztahů.

Zřejmě zeťovi paní Mileny zapomněla jeho máma říct, že manželka není náhradní maminka. Že je to partnerka se stejnými právy a povinnostmi, jako on.

je hezké že dceři pomáhate, ale měli by se zapojit i rodiče manžela dcery. Měli by se dozvědět, že nevychází peníze, protože mají oddělené účty a on si šetří na své koníčky a dovolené trávené s kamarády. Jak by bylo krásné kdyby rodina byla o dovolené pohromadě a oba dva by se mohli věnovat dětem. Vžádném případě to nenaservírovat jednim dechem, možná si jeho rodiče pochvalují jak jim to klape a přitom nic nevědí. Možná by stačilo je zapojit a vše by se začalo pomalu rovnat ve prospěch rodiny, žádné žalování, ale dát příležitost nahlédnout, jak a proč to funguje jak to funguje. Možná by byl muž doma i častšji, když by se občas přišli podívat i jeho rodiče.
Kdyby jste se snažili zeťákovi domluvit, nemusel by si to vyložit správně a mohli by nastat ještě větší problémy, tak bych dala v tomto přednost jeho rodičům, pokud jsou všímaví, uvídí to a ,,zakročí´´.

Nějak se mi nelíbí, že se chlapům musí všechno říkat polopatě. Tak proč se vůbec žení a mají děti, když jim nedojde, že manželství je závazek, že o děti se musí starat rovným dílem a že vydělané peníze nejsou už jen jeho a že jeho žena není jeho služka? Jak je možné, že většina žen to ví a většina chlapů ne, těm se to musí říct a nejlépe opatrně, aby se jich to nedotkloOpravdu to jsou všechno taková nemyslící paka? Myslím, že ta mladá paní je tak unavená, že prostě na řešení blbého chlapa ji už nezbývá energie. Místo, aby se mohla o někoho opřít, s někým se podělit o své starosti, tak má doma další dítě, navíc nevyzrálé a sobecké.
Když mu to nedokáže říct, ať mu napíše dopis, kde mu vylíčí svoje pocity, svoje potřeby a přání.
Je nás tady spousta s těžkým obdobím života, některé bychom v té době možná uvítaly nějakou pomoc z venčí nebo ne? Nebo vám by fakt nevadilo, kdyby vašemu dítěti někdo takhle ubližoval a vy byste k tomu mlčeli? Neumím si představit, že se budu s takovým zeťákem stýkat a tvářit se jakoby, že je všechno v pořádku. Já bych se ho zeptala,proč se tak chová, co mu moje dcera udělala, jestli má k takovému chování důvod? A pokud řekne že ne, tak jestli vůbec ví jak se jeho žena cítí a co mu dává právo se k ní chovat jako k onuci? Že porodila nemocné dítě, tak se pro něho stala přítěží? A on si to vyhodnotil tak, že on takové dítě nechtěl, tak se o něj nebude starat? A očekává, že se budeme starat my? Ne, já bych nemlčela

Monik: přesně ... chlapi nazanačování stejně nechápou ...

Můj osobní názor matky jednoho ženatého syna a jedné vdané dcery je: Do manželství dětí zásadně nezasahovat. Mohlo by to dopadnou velmi špatně a dceři byste tím moc nepomohli. Dceru podpořte a snažte se ji přesvědčit, že je třeba, aby sama řekla manželovi co jí vadí. Také by bylo dobré, kdybyste si alespoň na nějakou omezenou chvíli vzali děti k sobě a pohlídali, aby si dcera mohla dojít ke kadeřnici, na kosmetiku, popř. za kamarádkou, aby nabyla sebevědomí, které jí pravděpodobně chybí. V případě, že i nadále nechá na sobě dříví štípat, tak jí není pomoci.
Mužský je tvor od přírody nechápavý a proto je mu třeba vše několikrát důrazně zopakovat, aby pochopil. Možná, že si vůbec neuvědomuje, že dělá něco špatně, zvláště když dcera mlčí. Alespoň se pročistí vzduch. Může se také stát, že dcera zjistí, z reakce manžela, že takovéto manželství dále udržet nelze a pak bude vaší pomoci opravdu třeba.

Verera: plně souhlasím, hlavně si to musí vyříkat ti dva, chlapovi to samotnému nedojde, musí se mu to říct, oní intuitivně nepoznají, co po něj ženská chce, když mu to nepoví

Často si vzpomenu na kamarádku,která mi kdysi dávno před mnoha a mnoha lety řekla: " Pokud něco ve vztahu chci, tak to musím říct."

Chlapovi se nedá jen naznačovat, chce to jasně a přesně formulovat co vadí a proč a jak si to představuji já. Pak je prostor na vyjasnění názorů a dohodě na přijatelném kompromisu.

Pokud by mi manžel řekl, že se nemíní věnovat dítěti, protože je zklamán z jeho zdravotního stavu, tak už jsem asi vdova. Tohle mě dokáže vytočit doběla. Postižené díte snad potřebuje stejnou lásku jako zdravé a naopak ještě větší péči, protože v tomhle věku se dá ještě ledacos napravit. Nevím, co všechno zdravotní stav syna umožňuje, ale manžel sportovec vždycky šoupnul dítě do sedačky na kolo a vyrazili na půl dne ven. Oba si to náramně užili Nemyslím, že to je pro dítě nějaká zvlášť velká námaha, to by syn mohl zvládnout. A dcera malou a může sportovat celá rodina. Místo bay se z toho manžel zkoušel vyvlíct , tak ať hledá způsoby, jak syna zapojit podle jeho možností.
Ono nikde není řečeno, že zdravé dítě by nadšeně sportovalo. Výchova dětí není vnucování jim vlastních představ, ale nabízení možností a hledání toho, co vyhovuje jejich povaze a založení.

Takže od pána je to čistě výmluva. Jen je možné, že dcera tiše trpí a nic podstatného neřekne, takže pán si myslí, že je to všechno v pořádku.

Stejně tak peníze- on má povinnost přednostně živit děti, takže by pro něj prostě doma nic nebylo, pokud nechce platit víc, třeba by ho to trklo.

Zeťovi bych nic zatím nic neříkala, ale důrazně si promluvila s dcerou, ať si to nenechá líbit a vyjasní si s manželem postoje.
Až pokud by její opakované domluvy neměly žádný efekt, bych možná uvažovala o rozhovoru s ním, spíš v tom smyslu jestli mu není hloupé , že dotujeme jeho děti a on si užívá.
Pokud má dcera dobré vztahy s tchyní, možná by neškodilo, aby ona svému synovi trochu otevřela oči.

a co JEHO rodiče ?...těm je to jedno ? snad jsou to taky jejich vnoučata, myslím si že i když vy si s ním promluvíte stejně se nic nezmění pokud nebude chtít on sám......pokud ne tak se stejně rozvedou....
já jsem toho názoru neplést se mladým do života i kdyby mě to mělo utrápit .....dcera by si měla věci vyřešit sama , hlavně ty finance !!!

Rodiče by se měli když tak vložit do manželství svých dětí,kdyby bylo nějaké násilí,v tomto případě si myslím,že by Milena měla vše sledovat "zpovzdálí",pomáhat dceři,ale do zeťáka nevandrovat! Dcera si to musí sama vyřešit,možná i na návštěvě u jeho rodičů! Oni možná ani neví,jak se jejich "klacek" chová! Oni ho také vychovali,tak na tom mají i část viny...

Mít dvojčata, z toho jedno vážně nemocné, je pro jejich matku záhul, který jí ubírá veškerou energii. Nemá sílu se bránit, tak radši trpí a doufá, že se to časem srovná, chlapeček se uzdraví, obě děti půjdou do školky a ona do práce.
Teprve PAK má šanci něco řešit .
On je v pohodě. Nic mu neschází, žije si jako svobodný a veškerou tíhu rodiny nechává na manželce.
Co by mě ale hodně štvalo, že sám si užívá a manželce odměřuje peníze.
Kdyby rodiče pohlídali dvojčata a dcera sebrala trochu síly, měla by se jít poradit na sociálku, možná by vyřešila aspoň ten ubíjející a ponižující nedostatek peněz, když manžel pravděpodobně nouzí netrpí.
Výživné na děti a manželku na MD lze stanovit soudně i za trvání manželství.
S dnešním rozumem bych si podobné zacházení nenechala líbit.
Ale prošla jsem si taky peklíčkem, když manžel sebral vždycky nejstaršího synka a odjel s ním na víkend k rodičům, a mě nechal doma v rozpáleném paneláku JEN s dvojčaty...

Monik: to je hezký ten rozdíl. Taky se snažím komunikovat jasně, ale musím říct, že je to zatraceně těžký, umět to takhle vyjádřit... chce to trénovat