Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Křeček: Nika1 to píše záhadně.....9-10 a neprožere tolik co tatík.... kdo se v tom má vyznat....

rozhodně by přispívat měla, nic není zadarmo ani dospělost já jsem nastupovala v roce 1985 do práce za nástupní plat 1500kč - nepředstavitelné 500 jsem dávala mámě, 500 na PSM - to bývalo spoření a 500 mi zbylo na kino, oblíkání, kosmetiku atd, takže třetina platu mi přijde jako rozumná částka.

Z článku mi ale taky není jasné, kolik by podle otce měla platit, protože o výši nákladů tam vůbec nic není. Ale viděla bych to taky tak na 5 tisíc měsíčně jako odpovídající příspěvek.

Proč tu zase není napsána částka, kolik je celkem stojí bydlení? Jak to máme asi posoudit bez tohoto? Co když platí např. 6 tisíc nájem a nebo např. 15 tisíc? To je dost rozdíl.

Jsem pro podílení se na domácnosti, ale nevím kolik, jelikož je to článek na prd - bez důležitých informací.

sharon: 9 - 10 tisíc jí zbude, kdyby prosadila svůj názor maminka a dcera přispívala pouzue 2 - 3 tisíc měsíčně

Platila jsem 500 Kčs z mého čistého příjmu 1409 Kčs, takže to odpovídá té třetině platu. Přijde mi to adekvátní.

A proč by seneměla podílet na domácnosti, kdyžje dospělá a výdělečně činná?
A že jí zbude "jenom" 9 tisíc? To opravdu zbývá málokomu dospělému jen na vlastní útratu.
Jestli jste na tom tak dobře, že její příspěvek není nutný, tak ať sí dává aspoň pět tisíc na stavební spoření.

Nika1: kde čteš částku 9-10tisíc ????? já ji tam nenašla....

určitě přispívat, jinak by byl z dcery příživník.....já bych to viděla měsíčně na 5.000.....a co jí zbyde to je slušné kapesné.....

U nás to bylo tak, že jsem přispívala asi 2000 (z 8000 platu) a mamka mi je stejně schovávala do obálky a při odstěhování se jsem dostala obálku. Stejně tak brácha. Jen nevím, jaké byl částky, to už jsem tam nebydlela.

Určitě přispívat, ale jestli dobře čtu, tak by přispívala 9-10tis.Kč, když by jí zbyly jen 2-3 tis. Kč. Tak to být dcerou, seženu nějakou spolubydlící a prásknu do bot. Nájem na spolubydlícího vyjde těch 5 tis.Kč (2+kk v Praze panelák kolem 10tis.Kč) a jídlo tak 2 tis.Kč, když bude šetrná a kdyby to vyšlo i na 3 tis. Kč, pořád utratí jen 8 tis. Kč, 4 tis.Kč zbydou a za tu svobodu to stojí. Nevím, jak Váš manžel přišel na částku 9-10tis.Kč. Dcera tolik "neprožere" jak tatík.. V Praze byl v OV 3+1 má "náklady" 5 tis. Kč měsíčně celkem.

Já bych byla pro nějaký příspěvek, který, pokud tedy její peníze nutně k životu nepotřebujete, jí můžete šetřit a pak předat např. při stěhování od rodičů. Já z výplaty při bydlení u mamky kupovala jídlo a běžné věci do bytu (drogerie...) a ze zbytku jsem se snažila si něco našetřit. Když jsem se pak stěhovala pryč, tak jsem z peněz mamce pomohla s vybavením bytu (nová ložnice a okna v bytě). Prostě aby měl člověk něco tzv. do foroty.

Dávala sem už na škole (při práci) něco přes 2000,šlo to na stavebko a životní a třeba komplet drogerijní věci byly na mě...

Ale jestli chce někdo jet přesně na třetiny, tak potom ale se vším všudy - tzn. aby měla holka stejné rozhodovací právo o rodinných věcech jako otec a matka...a to předpokládám už se papínkovi líbit nebude...

Nám syn, když si začal vydělávat než se odstěhoval taky přispíval, ale jen 2 000,- s podmínkou, že alespoň 2 000,- si bude ukládat na stavební spoření. Dcera jde letos na vysokou, tak chodí na brigádu, ale máme spolu úmluvu, že si za ty peníze za brigádu nakoupí nové oblečení a zaplatí knížky na školu. Musí trošku poznat hodnotu peněz, ono se dobře říká dej, ale když si na to mají vydělat, budou si těch peněz vážit.

Já dávala mámě už když jsem byla na škole - 2000,- (od 18, šla jsem ještě na pomaturitní 1leté studium, které jsem si musela platit sama, plus teda ten malý příspěvek na domácnost), když sem začla pracovat, dávala jsem 3000,- i s jídlemcca rok, máma říkala ať si první peníze trochu užiju a navíc to bylo tak nějak do prvního zvýšení platu. Když k tomu přibyl můj kluk, který se k nám nastěhoval, dáváme samozřejmě všechno na třetiny, veškeré poplatky, příspíváme na jídlo, nezbytné nákupy -prášky na prádlo a pod. Jako kdyby jsme žili úplně sami. Ve vašem případě bych z pohledu dcery brala ještě obrovskou výhodu že si můžete dovolit jí ty peníze šetřit! Každá kačka potom dobrá! :) Zkuste se jí zeptat kolik by byla ochotná platit? Třeba se schodnete na první částce.